Hlas Revoluce, 1974 (XXVII/1-26)
1974-04-20 / No. 16
Příroda je stále krásná a napínavá, proměnná a bohatá na dobrodrutství. Zvláště vydáš-ll se po stopách historie plné bojů za svobodu této země. Pro mladé chlapce pionýry, chtivé poznání, vidy cosť'skrývá,'vidy je možno mnohé objevovatl MEZINÁRODNÍ PAMĚTNÍ DNY ODBOJE 74 ____ PROVOLÁNI ____ Československého svazu protifašistických bojovníku k mezinárodním pamětním DNŮM ODBOJE 1974 A K SVĚTOVÉMU TÝDNU ZA ODZBROJENÍ Tradiční akce československých odbojářů — Mezinárodni pamětní dny odboje — se konají v roce, kdy československý lid s hrdosti vzpomíná slavného 30. výročí Slovenského národního povstání a 30. výročí Karpatsko-dukelské operace. Znovu jménem nás, kteří jsme prožili hrůzy války, ale 1 jménem desetitisíců mrtvých našich spolubojovníků slibujeme, 2e spolu se všemi, kterým leží na srdci osudy našich národů a mírový vývoj lidstva, dáme všechny své síly ve prospěch rozkvětu naši socialistické společnosti, té společnosti, která pod vedením Komunistické strany Československa naplňuje to, zač jsme bojovali. Uvědomujeme sl, že i když mírová politika zemi socialistického společenství v čele se SSSR nachází podporu většiny lidstva, nebezpečí fašismu a nových válek dosud nepominulo. Pokud existuje imperialismus, potud Je nebezpečí nových expanzivních válek. Dokladem — a současně velkým varováním — pro všechno mírumilovné lidstvo jsou brutální činy vojenské junty v Chile, která se za pomocí zahraničního kapitálu udržuje u moci stejnými metodami, jako kdysi nacisté v Německu. Jsme přesvědčeni, že lid v Chile, semknutý v protifašistické frontě zvítězí. Posíláme bojové soudružské pozdravy všem těm, kteří přinášejí v boji proti novodobému fašismu často i oběti nejvyšší, ať jsou to bojovníci proti fašismu a za svobodu v Chile, v Řecku, Partugalsku, Španělsku, či v dalších zemích kapitalistického světa. U příležitosti Mezinárodních pamětních dnů odboje zdravíme hrdinný lid yiětnamu, kterému přejeme, aby v celé zemi mphl rozvíjet svůj život bez imperialistických bomb, bez cizího vměšování. Do rámce letošních Mezinárodních pamětních dnů odboje spadá 1 Světový týden za odzbrojení, který na základě světové mírové iniciativy vyhlá sila Mezinárodní organizace FIR a který se koná ve dnech 22.-28. dubna letošního roku. Obracíme se na všechny naše bojové druhy, kteří mohou uplatnit svůj vliv v kapitalistických zemích: Zasadte se u svých vlád o to, aby tyto naše požadavky se staly skutečností, aby se postupně naplňovala spravedlivá výzva antifašistů a účastníků druhé světové války, která před dvěma lety tak silně zazněla z hlavního města Itálie — Říma a kterou ještě výrazněji proklamoval 1 Kongres mírových sil v Moskvě. U příležitosti Mezinárodních pamětních dnů odboje posíláme vroucí soudružské pozdravy našim přátelům nejvěrnějším, kteří nás nezradili v roce 1938, kteří nám rozhodující měrou pomohli vyhnat fašisty a osvobodit naši vlast. Znovu u příležitosti MPDO zdůrazňujeme, že bez Sovětského sva_u by nebylo svobodné Československé republiky. Uvědomujeme si současně, co pro naše národy v boji proti imperialismu, proti fašismu, za sjednocení našeho lidu 1 pro naši cestu k socialismu znamenala a znamená Komunistická strana Československa, co pro současnou dobu znamená její vedení, které je v čele strany od dubna 1969. Posíláme proto soudružské pozdravy ŰV KSČ v čele s jeho generálním tajemníkem s. Gustávem Husákem. Slibujeme naší straně, že uděláme vše, aby se na nás, odbojáře, mohla vždy spolehnout. Chceme zejména na šlmi vlastními zkušenostmi přispět k tomu, aby z mladé generace vyrůstali zanícení vlastenci a internacionalisté, hrdí budovatelé a obránci socialistické vlasti. Uděláme všechno pro to, aby z naší mladé generace vyrůstali zanícení přátelé lidu socialistických zemí, zejména Sovětského svazu. Pod vedením Komunistické strany Československa vstříc slavným jubilejním 30. výročím Slovenského národního povstání, Květnového povstání českého lidu a osvobození Československa Sovětskou armádoul náš rozhovor s dr. VOJTOU ERBANEM, členem předsednictva FOV ČSSPB V posledních letech došlo k pozitivním změnám ve vzájemných vztazích mezi státy s různým společenským zřízením. Naše čtenáře z nich jistě nejvíce zajímá situace mezi Československou socialistickou republikou a Německou spolkovou republikou, které podepsaly smlouvu o vzájemných vztazích. Nyní má být smlouva ratifikována; co bys nám k tomu mohl říci? Vzájemné vztahy mezi Československem a NSR se nikdy netýkaly jen nás dvou. Je to záležitost evropská, do značné míry i světová neboť jde o vztahy dvou velmi vyspělých zemí různých společenských soustav na pomezí třídně rozděleného světa, ve strategicky závažném evropském území. V NSR začal boj o ratifikaci smlouvy o vzájemných vztazích mezi ČSSR a NSR, která byla podepsána v Praze 11. prosince 1973. Ve Spolkové radě, složené ze zástupců zemských vlád, m rěsnou většinu opozice CDU/CSU, která v prvním čtení ratifikaci odmítla. Není to nic tragického, neboť o ratifikaci rozhodne až Spolkový sněm (Bundestag), kde je opozice v menši- ROČNÍK 28 CENA 80 hal. 20. 4. 1 974 TÝDENÍK ČESKÉHO SVAZU PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKŮ POZDRAV NEJMLADŠÍ SMĚNĚ Každým rokem si připomínáme řadu jubileí a památných dnft. Letos je jedním z nich 25. výročí založeni Pionýrské organizace, která vznikla 24. dubna roku 1949. Pionýrská organizace sdružuje dnes ve svých řadách více než 1290 000 příslušníků naší nejmladši směny, což je 60 procent děti va věku od 6 do 15 let. Za 25 let své existence vykonala Pionýrská organizace obrovskou záslužnou práci pro republiku a socialismus. V uplynulém obdob! vyrostly z pionýrů statisíce obětavých pracovníků, budovatelů socialistického zřízen! v našem státě. Mnozí z nich patři i k předním představitelům mladé generace v našem politickém, vědeckém, kulturním a uměleckém životě. Český svaz protifašistických bojovníků, jako organizace, která dbá o udržováni revolučních bojových tradic, má celou svou činností k poslání Pionýrské organizace velmi blízko. Pionýři a svazáci navazuji ve své práci na tradice pokrokových a revolučních organizací, jako byli Rudl průkopníci, Svaz mladých, Národní hnutí pracující mládeže a dal ší, Jimiž v posledních předváieč ných letech procházela v době nacistické okupace nejuvědomělejšl část mládeže, jež mezi prvními dala všechny své síly do boje proti fašismu a za obnovu svobodné republiky. Není jednoho pracovního zasedání nebo veřejného shromáždění, aby se na něm nehovořilo o významu práce mezi mládeží a dětmi, nebo aby se naši funkcionáři neobraceli přímo k naší nejmladši generaci. Na loňském sjezdu českého svazu protifašistických bojovníků, od něhož právě v těchto dnech uplynul rok, řekla zástupkyně ústředního výboru Socialistického svazu mládeže mj.: „Vážíme si vašeho působení a oceňujeme vaši snahu a síly, které dáváte ve prospěch lepší budoucnosti mladé generace. I dnes platí hluboká pravda Leninovy myšlenky, že mládež potřebuje revolučních zkušenos tí starších pokolení. Proto klademe v Pionýrské organizaci 1 v SSM dů raz na výchovu v duchu revolučních tradic našich národů dělnického a pokrokového mládežnického hnuti.” Na sjezdu ČSPB byla též vysoce hodnocena účast členů naší organizace při celostátních pionýrských hrách „Cesta za rudou hvězdou” á „Expedice za prvními pionýry”. S blížícími oslavami 30. výročí Slovenského národního povstání a osvobození republiky se naše spolupráce s mládeží a pionýry dále rozšiřuje a prohlubuje. Činnost mezi mládeží patří nejen k nejdůležltějšlm, ala také pro nás nejradostnějšlm úkolům. Tisíce našich členů navštěvuji pravidelně školy a pionýrská shromážděni, kde s dětmi hovoří o bojích proti fašismu, doprovází je místy bojů s nacistlckýmt uchvatiteli a není pro nás větší odměny, než když vidíme mezi naší nejmladši směnou opravdový zájem, když se mladí znovu a znovu vyptávají a chtějí doplnit své znalosti. Víme dobře, že dojmy, které člověk získá v mládí, se zapíší nejhlouběji do jeho vzpomínek. Proto se na každé vystoupení před mládeží a dětmi pečlivě připravujeme a bedlivě promýšlíme, jak nejzajímavěji a nejpoutavěji přiblížit mladým posluchačům své zkušenosti a znalosti. V letošním a příštím roce budeme znovu organizovat zájezdy na památná místa, zejména na Duklu, do Banské Bystrice, Terezína, Lidíc, do Prahy, Bratislavy. Pionýři, studenti učni budou znovu navštěvovat bývaa lé koncentrační tábory Buchenwald, Dachau, Sachsenhausen, Osvětim aj., budeme dbát o to, aby v největším počtu jezdily české děti na památná místa na Slovensko a slovenské děti do českých zemí, aby se stále rozšiřovaly jejich znalosti o bojích a hrdinech obou národů, kteří padli v boji proti fašismu, aby se prohlubovalo přátelství mladé generace Čechů a Slováků. Naše spolupráce s pionýrskou organizací se bude rozvíjet 1 v jiných formách Budeme všestranně napomáhat k tomu, aby se na školách, v učňovských domovech a pionýrských klubech zakládaly koutky nebo IPOKRAČOVÁNI NA STR. 3.) O vztazích mezi ČSSR a NSR ně. Je to však příznačné, neboť takto byla uplatněna dohoda sudetonémeckého landsmanšaftu s bavorskou vládou. Dohodly se v podstatě na těchto závěrech: 1. nesouhlasit s pojetím nulity tzv mnichovské dohody, jak je formulována v této smlouvě; 2. vyvolat nový politický problém z tzv. možných právních důsledků uznání nulity mnichovského diktá tu, přestože takové problémy neexistují; 3. rozpoutat nové kampaně kolem tzv. práva na vlast, jinak řečeno na návrat k poměrům, jaké byly do roku 1937. Stručně vyjádřeno, je to opak realistického přístupu vlády Brandta a Scheela, která - na rozdíl od opozi ce, revanšistů a neonacistů - vychá zí z uznání stavu, jaký se v Evropě vytvořil v důsledku vojenské porážky hitlerovského Německa, které druhou světovou válku rozpoutalo. U příležitosti 35. výročí mníchov ského diktátu a nacistické okupa ce naší země se znovu hovořilo o tehdejší pomoci Sovětského svazu Československu. Mohl bys nám k tomu říci něco konkrétního? Mnichov, to je trauma, šok, který poznamenal nejen generaci, která jej prožila. O Mnichově a kapitulaci naší buržoazie musíme mluvit, a to tím spíše, že v roce 1968 zneužila část tehdejší naší žurnalistiky (zvláště časopis Reportér) 30. výročí Mnichova k rehabilitaci kapitulantů a zrádců a ke zpochybnění tehdejšího postO|e SSSR. Dovolte mně proto, obych citoval svědka nad jiné povolaného, dr. Edvarda Beneše („Mnichovské dny”, „Paměti" - vyd. 1968), který v nich mimo jiné pfše doslova: „Vyslanec Alexandrovskij, který v Praze působil v našem prostředí, aby se nátlaku německo-franko-britskému nepovolovalo, oznámil průběh událostí v Praze i své rozhovory do Moskvy a donesl novou odpověď Moskvy ještě týž den ve chvílích nejvyššfho rozčilení v kruzích vládních a na Hradě. Moskva vzkazuje, že kdyby došlo k válce s Německem a toto bylo útočníkem, že by jí stačilo, kdyby ČSR podala svou stížnost proti útočníkovi do Ženevy a oznámila to SSSR, jenž by se už tím cítil autorizován jít ČSR na pomoc. Jsem SSSR za tuto odpověď krajně vděčen. Zůstal v této těžké chvíli s námi jediný, a nabídl více než byl povinen. Uvažoval jsem tudíž všestranně znovu o situaci. I text te (POKRAČOV ÁNl NA STR. 3,j