Hlas Revoluce, 1974 (XXVII/27-52)

1974-07-06 / No. 27

KOMENTUJ EME... Pro turisty, kteří přijíždějí do Španělska ve výhodném dolarovém nebo markovém kurzu je to krásné azurové moře s čistou modrou oblohou a klidnými luxusními plážemi. Politické klíma je ale letos ne­klidné. Generálporučík Manuel Diez Alegría, který byl uprostřed června zbaven funkce náčelníka generálního štábu, dostává poštou monokly. Nikoli proto, aby lépe viděl modrojasné či oranžové horizonty letních slunečních západů na své dovolené. Má to být symbol s podobou dneš - ního presidenta Portugalské republiky Spinoly, kterého dva-tři měsíce předtím potkal pudobný osud. ES Ano. malé sousední Portugalsko je onou oblastí srážek, které i do španělského léta přinášejí mírné bouř­ky. Podobně jako Spinola napsal i Alegria — považovaný za mírného ŠPANĚLSKÉ LÉTD liberála — knihu „Armáda a společnost“, ve které doporučuje jisté změny v koncepci armády. I když Španělsko nctrýzní koloniální pro­blém, který vedl v Portugalsku armádu a lid k 25. dubnu, rozhodl se doživotní náčelník státu caudillo Francisco Franco z opatrnosti a ze strachu pro výměnu šéfa generálního štábu. Dosadil na jeho místo osvědčeného fašistu generálporučíka Carlose Fernandeze Vallespinu. Muže, který si vysloužil ostruhy nejen v občanské válce, ale i v řadách „modré divize“, poslané po boku wehrmachtu ve II. světové válce na stalingradskou frontu proti Sovětskému svazu. ■ Tak skončila fraška politiky „relativní liberalizace", která byla vyhlášena 12. února t. r. vládou Ariase Navarroa a falanga. dnes již téměř čtyřicetjletá, utahuje opět řemen fašismu. Zakázala všechna shromáždění a veřejné projevy, zostřila policejní dozor, sestavuje nové černé listiny — tentokrát sezna­my osob, podezřelých ze styku s Portugalskem. Ale každá akce budí i protiakci. Dělníci, studenti, nižší duchovenstvo a pokrokové kruhy inteligence přijímají nadějně vánek z Portugalska do svých plachet na cestě od politické zaostalosti Španělska k -jeho „europeizaci“. Titulky v novinách, jako „Svoboda v Portugalsku“, nebo „Lid a armáda jsou jednotní", vyvolávají pocity závisti, lítosti — ale i odvahy a naděje. ■ Šedesát politických vězňů v káznici Jaen před nedávném vstoupilo do hladové stávky. Žádají odvolání ředitele věznice Rodrigueze, který i*za zdmi jaense rozpoutal teror a ohrožuje zdraví i holé životy uvězněných. Dva tisíce španělských vlastenců je z politických důvodů za mřížemi a již dva roky čekají marně na procesy, ve kterých by se mohli obha­jovat. Deseti představitelům dělnických komisi je navržen trest 162 let vězení. Čtrnáct dělníků z loděnic El Rerrol má být odsouzeno celkem ke 101 rokům žaláře. Od začátku t. r. bylo zatčeno dalších 400 osob demokratické opozice — a nová vlna zatýkání pokračuje. ■ Zároveň se však zvedá i vlna solidarity s politickými vězni Španělska a to v me­zinárodni protifašistické veřejnosti. Organizuje se i materiální pomoc pro vězně Frankova režimu a pro jejich rodiny. Žádá se amnestie pro politické zajatce. Na adresu španělského ministra spravedlnosti — Calle San Bernardo, Madrid, Espana — se valí protestní dopisy a žá­dosti o umožnění obhajoby uvězněných. Je příliš mnoho těch, kteří nevidí ani modrou oblohu, ani azurové moře své rodné vlasti. Pro ně však svítí žhavé slunce antifašistických tradic a mezinárodní solida­rity silněji než dolary a marky NATO-turistů pro ustrašenou falangu. Španělské léto je pro ně plné nadějí. Dr. GLOSATOR Na Zimním stadiónu v Zenevě se 26. června konala mohutná manifestace proti Frankově diktatuře ve Španělsku. Zúčastnilo se jí na 20 000 španělských dělníků, iijících v zahraničí.' Na manifestací, kterou svolala švýcarská strana práce, promluvila předsedkyně Komunistické strany Španělska Dolores Ibarruru „La Pastonarie". Foto ČTK—UP1 NEUŠLA TRESTU V roce 1968 byl v polské Wroclaw! zahájen výzkum polských zdravotní­ků, jehož účelem bylo zjistit současný zdravotní stav bývalých vězňů nacis­tického internačního tábora pro pol­ské děti a mládež, a jaké následky toto věznění mělo a má. Tábor v Lod­ži byl zřízen 1. prosince 1942. Byly v něm umístěny děti, které byly ná­silím odebrány svým rodičům a vysta­veny nelidským podmínkám koncen­tračního tábora. Počet uvězněných dě­tí kolísal, ale průměrně zde bylo umístěno asi 1400 dětí a mladistvých ve věku do 17 let. Úmrtnost v táboře byla veliká a ti, kteří přežili, dodnes trpí na následky surového a nehu­­mánního zacházení. Dozorci a dozorkyně v tomto tábo­ře byli zvláště vybraní příslušníci SS. Zacházet s dětmi jako s vězni, podro­bovat je hrubému a nelidskému řádu koncentraíňího tábora, k tomu bylo jistě zapotřebí mimořádné dávky su­rovosti. jednou z vedoucích dozorkyň v táboře byla Sldonie Breyerová. kte­rá byla dopadena brzy po skončení války a v roce 1945 odsouzena k smrti a popravena. Mezi jejími podřízenými byla i jistá Eugenie Polová. Té se po­dařilo ujít zajištění „ odsouzení. Ce­lých 15 let byla dokonce správkyni v polské přípravné škole, než bylo objeveno, že působila za války 'jako esesačka v lodžském dětském táboře. Teprve v roce 1970 byla zatčena. By­la obviněna, že se zúčastnila zabití šesti mladistvých vězňů. Vyšetřování trvalo dlouho, protože bylo nemírně těžké najít důkazy a svědky, jak se nyní dozvídáme z Varšavy, byla Polo­vá, které je dnes 51 let, usvědčena a odsouzena k trestu 25 let těžkého ža­láře. —W— Obyvatelé Moskvy srdečně vítají presidenta USA R. Nixona, při jeho příjezdu do Moskvy. 0 Hlas revoluce 27/74 VĚZEŇ VE na Den svých 80. narozenin, 26. dub­1974, slavil válečný zločinec Rudolf Hess, bývalý „náměstek vůdce Adolfa Hitlera“ ve vězení. Je dnes je­diným vězněm ve Šandavě, kde si od­pykává trest doživotního žaláře, k ně­muž byl odsouzen před 28 lety Mezi­národním tribunálem v Norimberku. Jak známo, sledoval Hess věrně svého vůdce na všech jeho nerovných ces­tách k moci, k válce a násilí. V ro­ce 1941 však odletěl tajně do Velké Británie, aby pod hrozbou silných le­teckých' útoků na Británii ji přinutili k uzavření separátního míru s Němec­kem před útokem nacistů na Sovětský svaz. Celkové jeho poslání však do­dnes není vyjasněno. Dnes je Hess přes svůj vysoký věk zdráv a plně při silách. Denně chodí na procházku na vězeňském dvoře, mnoho čte a zle se mu rozhodně ne­daří. Dodnes se drží své víry v Adolfa Hitlera. Se svou rodinou, s ♦manžel­kou, která mešká v blízkosti Sont­­hofenu, a se svým synem, který je prosperujícím . stavitelem, je ve stá­lém spojení. Dodnes má Hess výbor­nou paměť. V Norimberce sice před­stíral ztrátu paměti, ale liž tam si dělal poznámky o dějinných událos- ŠPANDA VĚ těch a literárních dílech, které doka­zovaly naopak paměť neobyčejně dobrou. Hess byl odsouzen pro účast na hit­lerovských zločinech, pro účast na spiknutí nacistů proti míru a přípravě k útočné válce. Hessův let do Anglie nebyl naprosto mírovou akcí, ale spíše pokusem o vyděračství, kterým chtěl Hitlerovi uvolnit záda pro útok na Sovětský svaz. Hitler o Hessově akci bezpochyby věděl. Ostatně to potvrdil náměstku hlavního amerického ža­lobce v Norimberku Robertu Kempne­­rovl župní .vedoucí zahraniční orga­­nisace NSDAP Ernst Wilhelm BOHLE, který byl důvěrníkem Hessovým. Jeho přísežná výpověd je obsažena do­slovně v Kempnerově knize „Třetí říše v křížovém výslechu“. Pro zločiny proti lidskosti Hess v Norimberku souzen nebyl. )eho účast na některých vražedných akcích nacistů ještě před válkou se totiž v Norimberku neprojednávala. Tak nebyl ani zkoumán a souzen Hessův podíl na událostech roku 1934, kdy bvl zavražděn velitel SA Röhm a dal­ší. Také se před soudem neprojedná­vala jeho účast na vypracování tzv. norimberských zákoiTů z roku 1935, které Hess spolupodepsal. V důsledku těchto zákonů byly tisíce lidí vehnány do sebevražd a další «vězněni a usmrceni v koncentračních táborech Na konto Hessovo patří mimo jiné i spoluúčast jeho aparátu na pro­gramu tzv. eutanasie, v jehož rámci byly zavražděny další tisíce obětí, V poslední době byla nejen v Ně­mecku, ale i jíndé vyvolána velká propagační akce, aby Hessovi byla udělena milost. Žádost o milost byla však zástupci čtyř spojeneckých vel­mocí z druhé světové války*i letos zamítnuta. A. JlREK Vzpomínky na invazi Bývalí příslušníci francouzského hnutí protifašistického odporu osla­vili spolu s přímými účastníky Inva­ze vojsk západních spojenců protihit­­lerovské koalice 30. výročí vzniku druhé fronty. V místech vylodění v Normandii so vzpomínkových slav­ností zúčastnili také američtí, britští a kanadští účastníci operace. V městě Bayeux, které bylo v době první svě­tové války také sídlem českosloven­ských zahraničních jednotek, promlu­vil na velké oficiální manifestaci francouzský ministr obrany J. Souf­­flet. Vzpomínková slavnost byla uspo­řádána také v městě Arromanches, kde se v roce 1944 vylodilo též 2000 příslušníků Cs. tankové brigády na západě. Ti se potom zúčastnili oblé­hání pevnosti Dunkerque, kde vystří­dali další spojenecké jednotky. m VÁLEČNÉ ŠKODY NÁ ZDRAVÍ (POKRAČOVANÍ ZE STR. If šího způsobu bydlení apod., které jsou zvlášt£ důležité. „Úspěšné použití vymožeností so­a ciální gerontológie (vědy o stárnutí) gerohygieny (udržování zdraví u starých lidí) je možné jen ve spo­lečnosti, založené na humánních zá­sadách, která pohlíží na lidi starších věkových skupin jako na věřitele, kte­ří umožnili hospodářský, sociální a kulturní pokrok přítomnosti a proto jsou hodni úcty a obecné péče spo­lečnosti“, řekl prof. Cebotarjev, ředi­tel ústavu pro gerontológii v Kyjevě. Z celého jednání kongresu vyšel po­žadavek provést takové zákonné úpra­vy, které by zajišťovaly co nejlepší zdravotní a sociální péči pro přísluš­níky protinacistického odboje a obě­ti nacismu a války. Protokol kongresu, obsahující té­měř 600 stran, je současně odbornou publikací, důležitou pro lékaře ostatní odborníky, kteří se zabývají a problémy péče o oběti nacismu a vál­ky. Nové vědecké poznatky mohpu ještě dnes umožnit, aby se poškoze­ným, jejichž okQjh se stále a rychle zmenšuje, dostalo účinné pomoci. Protokol vyšel pod názvem „Ermü­dung und vorzeitiges Altern, Folge von Extrembelastungen“ v naklada­telství Johann Ambrosius Barth, v Lip­sku. J. B. Ze světa ŠPANĚLSKO Mezinárodní mírovou cenu organ) zace Pax Christi obdržel pokrokový katalánský kněz P. Luis Xlrinacs, kte­rý je na tři roky uvržen do madrid ského vězení pro svůj odboj proti frankistiokému fašistickému Režimu CHILE Mluvčí fašistické junty v Chile Fe­derico Willoughby odeslal sekreta riátu Mezinárodního červeného kří že telegram, ve kterém z pověření vojenské vlády ruší povolení, které před nedávném udělila zvláštní ko­k misi Mezinárodního červeného kříže návštěvě koncentračního tábora na ostrově Dawson. „Protože bylo zjištěno, že vězňové zneužíval! růz­ných návštěv na ostrově k rozesílá­ní falešných zpráv do světa, nebudou nadále žádné návštěvy povolovány,“ prohlásil Willoughby. m Setkání po 35 letech V letech občanské války ve Španěl­sku bojovali po boku španělských vlastenců i dobrovolníci z Českoslo­venska, Sovětského svazu a z mnoha dalších zemí. 0 tom, že i po více než 35 letech trvá mezi nimi upřímné přá­telství, jsme se znovu přesvědčili v těchto dnech, kdy do Českosloven­ska přijela na turistický zájezd sku­pina hostů ze Sovětského svazu, v níž je kromě španělských interbrigadistů i několik příslušníků Rudé armády, kteří v květnu 1945 přispěli k osvobo­zení Prahy. V pátek 21. června přijal v budově ÚV SPB v Praze čtyřčlennou delegaci hostů úřadující místopředseda ÜV CSPB plk* ing. Ladislav Kilián. Vedou­cí delegace, bývalý velitel ínterbriga­­distů-tankistů a účastník bojů o Pra­hu genpor. A. A. Vetrov, předal při této příležitosti třem čs. příslušníkům jeho tankového oddílu sovětské me­daile účastníků války ve Španělsku. Vyznamenáni byli soudruzi Josef Hruš­ka a Oldřich Haken, oba z Prahy a Břetislav Škavrda z Jablonce nad Ni­sou. V upomínku na setkání v Praze byl genpor. A. A. Vetrovovi, plk. doc. A. P. Bulyčevovi, CSc„ dr. G. V. Gerasl­­movovi a I. I. Niazimovi v ocenění je­jich podílu na osvobození Prahy udě­len čestný odznak CSPB a věnována obrazová publikace Zlatá Praha, vp PŘIJETÍ Předseda FÚV CSSPB ing. Franti­šek Mišeje přijal ve čtvrtek dne 27. června na sekretariátě Federál­ního ústředního výboru Českosloven­ského svazu protifašistických bojov­níků staršího představitele hlavnílío velení spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy v ČSSR genplk. K G. Knžanova u příležitosti ukon­čení jeho pobytu v Československu. Při této příležitosti ingj F. Mišeje předal genplk. K. G. Kožanovi nej­­vyšší svazové vyznamenání „Zaslou­žilý bojovník proti fašismu“ I. stup­ně. Přijetí, jež probíhalo ve velmi srdečném ovzduší byl přítomen náčel­ník generálního štábu ČSLA genplk. Karel Rusov a rada velvyslanectví SSSR v Praze N. S. Saveljev. Porady v Bukurešti Na pozvání Organizačního výboru bývalých bojovníků protifašistické války v Rumunsku odletěl dne 3D. června úřadující místopředseda FÚV CSSPB genpor. doc. Ing. Jaroslav Mašek CSc. a člen předsednictva FÚV CSSPB Peter Dudáš do Bukureš­­tl k projednání otázek společného zájmu obou organizací. A úřady mlčí... Již několik týdnů probíhá před přísežným soudem v Hamburku proces, ve kterém vyšlo na denní světlo, že západoněmecků policie má ve svých řadách bývalé přísluš­níky gestapa a důstojníky organi­zace SS, která byla mezinárodním tribunálem v Norimberku prohlá­šena za zločineckou. Na lavicí obžalovaných zasedlí v Hamburku dva příslušnici opory nacistického režimu, Himmlerovy tajné státní policie, gestapa. Oba obžalovaní, Gustav H. F. Barsch­dorf a Felix Gruber, byli aktivní jako váleční zločinci, kteří se po­v díleli na zločinech proti lidskosti nacisty okupovaném Norsku. , SS führer Barschdorf byl esem re­ferátu „Bot kroti komunismu“ v hlavním stanu gestapa v Oslo, v odděleni, jehož zásluhou byly stovky norských vlastenců bestiái­­ně umučeny. Gruber nebral ohled ani na ženy. fak vyšlo během pře­líčení najevo, norskou příslušnici Brynhildu S. po mnohahodinovém sadistickém výslechu ještě zneužil. Po porážce nacismu v roce 1945 sice oba na čas zmizeli v propad­lišti, ale brzy se opět objevili na scéně. Barschdorf jako specialista pro boj proti komunismu byl při­jat do Spolkového úřadu pro ochranu ústavy v Kolíně nad Rý­nem, který slouží západoněmecké tajné policii. Působtl tu dvanáct let. Nějaký čas byl také nasazen jako špicl „Ochrany civilního oby­vatelstva“ . O Své činnosti v těch­to institucích odmítl Barschdorf vypovídal V procesu ale vyšlo na­­fevo, že nejen Barschdorf zastupo­val bývalé důstojníky SS a úřed­níky gestapa v kolínském štábu. Též fohann Strtibing, Erich Wen­ger, Richard Gerken a další komi­saři gestapa byli „ochránci“ zápa­doněmecké ústavy. Není divu. Vždyt samotný president ústavu, fUDr. Günther Nollau byl aktivním příslušníke/n nacistické strany a v době druhé světové války nacis­­stickým právníkem y okupovaném Polsku. jam

Next