Hlas Revoluce, 1975 (XXVIII/27-52)

1975-07-05 / No. 27

tfre. KOMENTUJE... S černým rámečkem přišel západoněmecký týdeník Wochen-Zeitung, který je radikálním reprezentantem neonacistické strany NPU. Do čer­ného rámečku dal celou titulní stránku vydání 2 9. května 1975. Kdo zemřel? Jaká katastrofa potkala lidstvo? Smutek tohoto týdeníku né ležel vzpomínce na 30. výročí porážky hitlerovského fašismu a byl nadepsán „Cesta oběti německého národa". 8. kvě.en byl pozůstalými z NPU nazván Dnem hlubokého smutku. ■ Hitlera vykreslovali div ne jako apoštola míru, který chtěl jen dobro pro německý národ, pro německou zemi. Ne on, ale Londýn, Paříž. Washington a Moskva roz poutaly druhou světovou válku — to píše autor úvodníku, bývalý os cistický šéf Videiíského úřadu pro tisk a pozdější propagandista SS Kern. V čem vidí autor ty skvělé vlastnosti Hitlera? Uveďme přímo V ČERNÉM RÁMEČKU citát: „Adolfu Hitlerovi, který byl hnán vnitřním příkazem odstranit následky ostudné versailleské smlouvy, bylo štěstí dlouho věrné. Úspěšně osvobodil Porýní, obnovil začlenění Sárska, připojil Rakousko a Sudety. Poláci, méoě zbabělí než Češi, ale podstatně krátkozrací, od­porovali — silně povzbuzováni Londýnem — mírným německým přá­ním. A tak tu byla' válka. Válka, na kterou se Německo dostatečně ne připravovalo ani vojensky, ani hospodářsky.“ ■ Tento svérázný výklad nacisty Kerna byl otištěn bez veškerého studu po třiceti letech, kdy historie měla k dispozici kilometry archívních dokumentů o rozpoutá­ní záludné agrese německého imperialismu a militarismu nejen ze všech napadených zemí. ale i ze samotných hitlerovských štábů. To vše jako by neexistovalo. Smuteční přioděnl historické lži mělo působit i sentimentálně na ty, kteří nechtějí přiznat pravdu, nebo kteří ji vů­bec nepoznali — včetně mladé generace. Snad i sobě pan Kern posky­tuje jakési alibi i před oběťmi vlastního národa, když dále píše: „Tak začala obětiplná cesta národa, která nabyla dosud nevídaných rozmě­rů. Němečtí vojáci nevěděli nic o vysoké politice. Nevěděli nic o zlo­­činném plánu supervelmocí a marxistů. Bojovali, trpěli a umírali, jak jim to zákon přikázal.“ jenomže toto obrácení pravdy naruby o vzni­ku antifašistické koalice, která zachránila lidskou civilizaci před kata­strofálním dílem nacistických maniaků, nedovede v sobě ani při tomto kotrmelci utajit hitlerovské žihadlo zločinecké agrese. ■ Západoně­­mecká krajní pravice se sama zařazuje v historii na místo, které se stalo hanbou a zdrojem bezmezného utrpení tolika národů Evropy i celého světa. Prohlašuje-li „8. květen za Den hlubokého smutku a den díků všem vojákům, kteří bojovali pro větší Německo“, staví se sama do kontrastu proti silám pokroku, svobody a demokracie, které — za velikých obětí a po nevídaném hrdinském boji — zvítězily nad reži­mem temna, a které také dnes rozhodují o obrazu Evropy a světa mí­ru, bezpečnosti a spolupráce. Dr. GLOSATOR .. události v zahraničí Chilská junta se neštíti ani týrání dětí. Čtyřletou Tamaru, dcerku chil­ského stavebního dělníka, týrali čtyři, dny před zraky jejích rodičů, aby Je donutili k doznání k příslušníkům hnutí odporu. Dnes žije holčička — na snímku — s rodiči zc hranicemi své vlasti Foto CTK - Presensbíld ZLOČINEC VELITELEM „Velitel koncentračního tábora Třes Alamos, kam byl nedávno zavlečen Luis Corvalán, Je zločinec schopný každé špatnosti,” prohlásil chilský vlastenec Bernardino Jara Zuniga, který teprve nedávno tento koncen­trační tábor opustil. Velitel Conrado Pacheo Gallardo se před nastoupený­mi vězní vychloubal, že splní každý úkol, který mu uloží Pinochetova Junta. „Je to veskrze agresivní a bru­tální despotický typ,” charakterizoval Jej propuštěný vězeň, kterého fašistic­ká tajná služba DINA vláčela pěti koncentračními tábory. V Třes Alamos dostávali vězňové koncentráku ráno jen kus tvrdého chleba a špinavou te­kutinu, večer a v poledne hrachovou nebo fazolovou polévku, ve které Jen někdy plaval kousek bramboru. „Kdy­by nedostali vězňové od svých příbuz­ných a známých balíčky s potravina­mi, nepřežili by,” řekl Zuniga, který Je nyní na léčení v NDR. „Bude-li se v Chile ale dále rozrůstat nezaměstna­nost, stoupat ceny a hrozit Inflace, pak nebude možné ani takové balíčky vězňům zasílat. Jen mezinárodní soli­darita pracujících může zabránit to­mu, co by pak následovalo.” Podle Zunigova prohlášení má Junta v plá­nu generálního tajemníka Luise Cor­­valána v koncentračním táboře Třes Alamos pomalu vyhladovět. jam Mezinárodní organizace od­­. bojářů FIR, kte­rá příštím ro­kem vstupuje do 25. jubilejního roku své exis­tence, sdružuje v sobě 58 orga­nizací ze 20 evropských ze­mí bez rozdílu společenského zřízení (včetně Západního Ber­lína a státu Izraele). V uplynulém údobí FIR plně pod­pořila světový týden za odzbrojení, vyhlášený zvláštním výborem ne­vládních organizací OSN. Upevnění míru sloužila i účast delegace FIR, vyslaná do Ženevy na zasedání komi­se pro lidská práva při OSN, kde předložila důkazy o neofašistických akcích poslední doby. Zvláštní dele­gace FIR vedená svým předsedou dr. A. Banfim do Athén intervenovala u řeckých ministrů vnitra a zahranič­ních věcí ve prospěch řeckých odbo­jářů. V současné době připravuje zase­dání generální rady v hlavním městě NDR Berlíně, které bude mít slavnost­ní ráz a je pojato Jako vyvrcholení 30. výročí vítězství nad hitlerovským fašismem a Japonským militarismem. Účastníci zasedání generální rady FIR vystoupí na četných protifašistických manifestacích v krajích NDR a zú­častní se také centrální manifestace v Berlíně dne 14. září. Hlavním úkolem pro organizace sdružené' ve FIR zůstává podpora všech mírumilovných sil v Evropě. FIR plně podporuje mírovou ofenzívu SSSR, která směřuje k vytvoření Evro­py, v níž mírový život bude zajištěn systémem kolektivní bezpečnosti. Svět bez válek a mírové koexistence států bez rozdílu společenského zřízení ne­ní možno vytvořit při současném sou­těžení ve zbrojení. Proto FIR vyvinula a vyvíjí nemalé úsilí k podpoře těch sil, které vedou bo) za odzbrojení. FIR připravuje široce pojaté odbojář-ské Evropské sympozium za odzbro­jení, které bude Jednat v Paříži v do­bě od 27. do 29. listopadu tohoto ro­ku. Spoluorganizátory této důležité me­zinárodní politické akce Jsou další význačné odbojářské organizace: — Evropská konfederace bývalých účastníků války — CEAC — Mezinárodní konfederace býva­lých válečných zajatců — CIAPG — Světová federace bývalých účast­níků války — FMAC Společný hlas těchto čtyř velkých organizaci zazní velmi silně a bude podporou všech mírumilovných sil, ale také výstrahou těm, kteří by rádi i silou zbraní zabránili kladnému vý­voji ve světě. K Aktivita mezinárodní organizace od bojářů V Západním Berlíně protestovalo 25. černva t. r. 8000 lidí proti zákazu zaměst­návat komunisty a členy ostatních pokrokových organizací ve státních služ­bách. Toto nařízení, jak známo, je jedním z nástrojů pro omezování demo­kracie a osobních práv a svobod Telefoto ČTK—ZB O Hlas revoluce 27/75 PAUL TOUVIER PŘED Snad Je Ještě v dobré paměti případ šéfa lyonského gestapa Klause Bar­­bieho, který byl ve Francii svého času odsouzen v nepřítomnosti k smrti, jemuž se však podařilo uniknout do Jižní Ameriky, kde pod falešným jmé­nem Klaus Altmann nalezl útočiště v Bolívii. Jedním z Jeho nejbližších spolupracovníků byl Francouz Paul Touvier. Byl to původně železničář, před válkou člen fašistické strany PSF (Francouzské sociální strany) v Chambéry. Za nacistické okupace se stal Touvier v roce 1942 placeným ta­jemníkem pořádkové služby tzv. legie (ozbrojené milice kolaborantské vi­­chyovské vlády) v Chambéry. Řídil tehdv zatýkání francouzských odbo- Jářů a židů a podílel se na vylupová­­ní jejich obchodů. Již tehdy se mu podařilo zmocnit se značného Jmění. V roce 1943 se stal šéfem milice, kte­rá úzce spolupracovala s gestapem v Lyonu. Touvier osobně řídil mučení zaja­tých příslušníků hnutí odboje a ji­ných osob, zatčených milicí a předá­vaných pak gestapu. Byl velitelem popravčí čety, která 29. června 1943 zastřelila u zdi hřbitova Rilleux v Lyonu sedm lidí. Osobně zavraždil 801etého prezidenta francouzské Ligy pro lidská práva Victora Basche a Jeho manželku a zmocnil se Jejich majetku. Vraždil — a vylupoval byty svých obětí. Až dosud francouzské úřady Tou­­viera do značné míry chránily. Byl sice po válce dokonce dvakrát od­souzen k smrti, avšak včas zmizel a skrýval se, Jak se pak ukázalo, v Jed­nom klášteře ve Francii. Teprve když mu v roce 1971 tehdejší francouzský prezident Pompidou udělil s velice pochybným odůvodněním milost, ob­jevil se Touvier znovu a žil nerušeně na svobodě, využívaje majetku, nalou­­peného za okupace. Amnestie pro Touvlera vyvolala prudký odpor fran­couzské veřejnosti a zejména organi­zace francouzských odbojářů, přede­vším FNDIRP, od té doby neustaly stále znovu žádat, aby Touvier byl po zásluze souzen a potrestán. Nyní se konečně zdá, že i francouz­ské úřady ustoupí nátlaku veřejností a že přece Jen dojde k novému soud­nímu řízení. K tomu je ovšem zapo­třebí, aby se obžalovaný dostavil k soudu. Touvier, který Ještě nedáv­no žil životem spokojeného důchodce, náhle opět zmizel. Bude nyní záviset na orgánech francouzské bezpečnosti, aby Touviera z jeho úkrytu — který jim asi nebude zcela neznám — vy­táhly a aby konečně po více než 30 letech i tato černá skvrna z minulos­ti, která dodnes Jitří francouzské aníifašisty a celou francouzskou ve­řejnost, byla konečně vymazána. J. B. SOUD? Paul Touvier V<* wřta # „Na blíže neurčeném místě” ve Španělsku se sešli představitelé pěti španělských politických stran, za úče­lem vytvoření Jednotné fronty proti fašistickému režimu diktátora Franca. Zasedání se měli zúčastnit také ně­které křesťansko demokratické strany z Evropy i Latinské Ameriky. Podle francouzského deníku LAurore schůz­ka vytvořila širokou základnu pro boj demokratických sil ve Španělsku. # Třicet let po skončení druhé svě­tové války vystrkuje nacismus opět růžky. V Hamburku rozdávali mladíci, kteří se narodili dlouho po skončení války, letáky, ve kterých div nechvá­lili nacistické koncentrační tábory. Domy, ve kterých bydleli antlfašlsté, byly pomalovány hákovými kříži a ta­ké židovskými hvězdami. Hákovými kříži bylo také o letošních velikono­cích pomalováno 280 náhrobních ka­menů ve Frankfurtu nad Mohanem. Nechyběli ani nápisy: Jude verrecke. # Smrt středověkým způsobem, uta­hováním ocelového pásu obepínající­ho hrdlo tak dlouho, až jeho hrot protne míchu, hrozí španělské vě­decké pracovnici E. Forestové. „Tvrdé kádry”, Jak se nazývají krajně pravi­cové živly ve Frankově armádě, Ji ob­viňují z účasti na atentátu na admirá­la C. Blanka a atentátu na náměstí Puerta del Sol v září minulého roku. E. Forestová, která Je matkou tří dětí, byla fašisty při výsleších bestlálně mučena a nyní má být postavena před vojenský soud. # Kamenem do hlavy zasáhli Indičtí fašisté ministra zemědělství D. Rama při předvolebním projevu v městě Kardžan. Ministr leží s těžkým zra­něním ve vojenské nemocnici. Fašisté z provincie Gudžarát členové extrém­ní pravicové organizace Klsán Bazdúr Lék Pakša házeli kamením také na ministerskou předsedkyni Indíru Gán­­dhíovou. Indická policie zatkla pět příslušníků fašistické organizace, kte­ří přepady plánovitě připravovali. # Ve Španělsku pokračuje vlna za­týkání. Nedávno bylo v hlavním městě Madridu zatčeno 100 osob, dalších pa­desát pak na předměstí Bllbaa Basau­­rí. Byli to účastníci bojově demonstra­ce proti Frankovu fašistickému reži­mu. Tisíce madridských dělníků upo­slechlo výzvy ilegální Komunistické strany Španělska a stávkovalo. Ve velkých závodech, Jako Je Kelvlnator anebo továrna na letadla Casa stávko­valo celé osazenstvo a obsadilo to­várnu. V univerzitní Čtvrti rozehnala policie studentskou demonstraci. Dl Konstruktér podmořských rakví Západoněmeckýrfl „Záslužným křížem“ byl vyznamenán profesor Ulrich Gabler. Spolkový prezident NSR udělil toto jedno z nejvyšších vyznamenáni dvaašedesátiletému konstruktérovi, který byl „otcem“ nacistických ponorek. Byla činnost inženýra Gablera opravdu taková, že si zaslouží vyznamenání? Po­súdite samt. Z 820 ponoiek nacistického ná­mořnictva jich šlo, díky zásahům loďstva a let, Ava protihitlerov­­ské koalice, 718 ke dnu. Třicetjiva tisíc námořníků z celkového stavu 39 000 mužů ponorkového vojskt našlo přitom smrt. Na dně moři skončily v roce 1944 i Gablerem vyvinuté „zázrač-'- zbraně“, ponor­ky typu XVII, XVII B a XXIV,kte­rý byl vybaven sedmi odpalovací­mi zařízeními na torpéda. Po porážce fašismu Sovětskou armádou v roce 1945 ing. Gabler náhle zmizel a s ním i velké množství technické dokumentace. Ale již o rok později zakládá v LU- bečku firmu KL. : ačínú pracovat na připravovaném znovu vy zbroj o­­váni Německa. Po roce 1955 jsou, všechny ponorky vyrobené v z<5J padním Německu z Gablerovy in­ženýrské kanceláře v Lílbecku. A kariéra tvůrce Hitlerových „zá­zračných“ ponorek začala mít opět vzestupnou tendenci. V roce 1958 přednáší Gabler na hambur­ské univerzitě o stavbě „zvlášt­ních“ plavidel. O pět let později je tiž nejen honorárním profeso­rem, nýbrž i majitelem společnosti Stroiírny Gabler. Stává se členem předsednictva Společnosti pro lod­ní stavební techniku v Hamburku a svým vlivem v Německých lodě­nicích a Rh t..Aahl-Nordseewerke v Emdenu se podílí na budování ponorek bundeswehru. Nejdříve to bylo 12 lodí třídy 205, potom ná­sledovalo 28 ponorek řady 206, ur­čených speciu.ně k operacím v Balt­ském moři. I v míru však mí­­rali lidé na Gablerových ponor­kách pro materiálové vady na ty­pu U 205. To hnědého inženýra ni­kterak neodradilo. Ponorkové svazky v Kielu, Eckerförde a Wil­­helmshafenu jsou vyzbrojeny jeho plavidly a prsa inženýra Gablera za to zdobí spolkový Záslužný křiž. jam Neprošli Flensburg, město které bylo sídlem poslední vlády nacistického Němec­ka se opět objevilo na stránkách tis­ku. Neonaclsté tu chtěli uspořádat ve třicátém roce po porážce fašismu v Německu svůj „říšský sjezd”. Teprve po slídám nátlaku veřejnosti a řadě protestů protifašistických a pokrokových organizací rada města Flensburgu rozhodla o zákazu „sjez­du” i pochodňového průvodu, který měl být, zcela podle nacistického vzo­ru, jeho součástí. Nepoučitelní fašisté Začátkem dubna oznámil madrid­ský list Pueblo, že byl do Barcelony svolán světový fašistický kongres. Svolavatelem Je tzv. Španělský kruh přátel Evropy, fašistická organizace, která každoročně organizuje v Mad­ridu pamětní mše za Adolfa Hitlera. Sjezdu se mají zúčastnit fašistické organizace z četných evropských i zámořských států. Zvlášť početně mají být zastoupení Italští neofašísté a západoněmecké neofašistické ' orga­nizace.

Next