Hospodářská Politika, duben-červen 1928 (II/14-26)
1928-04-06 / No. 14
Třídní hoj a stát. HOSPODÁŘSKÁ Za vydavatelstvo: Dr. František S '?% ji R li || VJk Mjk Fousek a M. Bitterman m wL k I I i Jfi&á TM Za redakci: Karel Benda VYCHÁZÍ KAŽDÝ PATEK ■ ROČNÍ PREDPLATNE 120 - Kč, DO CIZINY 150'- Kč ■ JEDNOTLIVÁ ČÍSLA 2 50 Kč ROČNÍK II. 6. DUBNA 1928 CISLO 14 Friedrich Winterstein. OTÁZKY TÝDNE Novelisace sociálního pojištění prochází svojí křížovou cestou. Když již se zdálo, že koalice dohodla se na tom, za jakou vlastně novelou bude stát, padl do této harmonie rušivý tón v podobě protestu odborově organisovaného dělnictva ve straně lidové, ludové a u německých křesťanských socialistů. Resoluce jeho staví se proti paritě a proti vyjmutí domácího dělnictva z pojištění. Zdá se však, že i potřebám průmyslu nejen obsah novely, ale i celý taktický postup koalice v této věci málo vyhovuje a byl by ochotný k rozumnému kompromisu se socialistickými stranami. Co potom arci zbývá z novely? Je vůbec otázka, zda odpovídá dobré parlamentní a demokratické tradici, aby poměrně malá majorita odhlasovala zákon, který je v rozporu s význačnou částí veřejnosti. Každá majorita a zvláště neveliká majorita, musí si být vědoma hranic svých možností. Pak arci dochází k pouličním demonstracím a manifestacím, při nichž vznikají zbytečné konflikty. Hřeší se intra et extra muros. Zapomíná se, že novelisace není jen osobní věcí pana Šrámka a dra Wintra, že není jen záležitostí interesovaných tříd, ale i celého státu, jenž nakonec vždy zaplatí útraty zbytečně ostře vypiatého konfliktu. + V těchto dnech zemřel Friedrich Winterstein, hospodářský redaktor „Prager Tagblattu“ ve věku 75 let. Sloužil svému listu plných 52 let a věnoval se takřka do posledního dne svého života své zamilované rubrice. Wintersteinův hlavní význam nutno hledati v dobách, kdy ani jeden z pražských listů neměl hospodářské rubriky, kdy pokus dra Bráfa, vybudovat ze starého „Hlasu Národa“ vůdčí hospodářský orgán, ztroskotal o netečnost české obce čtenářské a kdy hlavně reportáž o hospodářských věcech neexistovala aneb byla ještě úplně primitivní. V těchto dobách vytvořil Winterstein pro svůj žurnál rubriku v každém ohledu dokonalou, nejen bohatstvím zpravodajství, nýbrž také duchem poctivosti a dokonalé korektnosti, s níž tuto rubriku po tak dlouhá leta vedl. Byla dokonalým obrazem tohoto dobrého, konciliantního a vysoce charakterního muže. Liší-li se pražská hospodářská žurnalistika v mnohém ohledu příznivě od vídeňské, máme za to co děkovati částečně také dobrému příkladu tohoto svého času vůdčího hospodářského žurnalisty. * Naše veřejnost všímá si příliš málo poměrů v našem soudnictví a přehlíží a podceňuje varovné hlasy, které se ozývají ze samotných kruhů soudcovských. Málo povšimnutí došla na př. zpráva o tisících žalob, které byly podány následkem toho, že dnem 1. dubna vstoupila v platnost ustanovení o kratší promlčecí lhůtě u některých pohledávek. A přece znamená toto hromadné podání žalob nové zatížení našich soudů, které jest těžko zdolatelné. Kdo má v praxi co činiti s našimi soudy, vidí, jak přes nejlepší snahu soudců a přes největší jejich úsilí, klesá kvalita našeho soudnictví, jak zvýšená agenda na jedné a nedostatek soudců na druhé straně vede k tomu, že nemůže se zachovávati předpisy žádané řízení soudní a že dochází — podle vlastního přiznání soudcovských organisací — k četným protiprávním, protizákonným zjevům v soudnictví. Vedle tohoto poklesu kvality našeho dříve tak vynikajícího soudnictví, který týká se i vyšších instancí, přestává však naše soudnictví býti pohotovým. K vedení procesu jest třeba stále delší doby, takže se již dnes počítá s dobou až 2 let k vyřízení ne zvláště komplikovaného procesu. Důsledky těchto poměrů především pro náš hospodářský život jsou nebezpečné. Vzniká nedůvěra v správné soudnictví, vzniká nejistota a není záruky, že bude možno dosáhnouti práva v přiměřené lhůtě. A přece stále platí zásada, že základem státu — a dnes základem správného posuzování národního hospodářství — jest spořádaná soudní správa. •Jc Splacení americké l/2% zahraniční půjčky jest důležitou příležitostí k posouzení naší potence s hlediska peněžního trhu a si hlediska platební bilance. Provedení celé transakce vypadá se stanoviska daňového takto: Zbytek 7%% půjčky činil téměř 22 mil. N ebezpečné poměry v našem soudnictví Splacení 77,°/„ zahraniční půjčky a peněžní trh. 1