Hospodářská Politika, říjen-prosinec 1928 (II/40-51)

1928-10-06 / No. 40

Politika a obecni volby 680 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 6. října 1928 Formální nesnáze noveli­sacní ka vyplývající z navrhované slevy obratové daně o 10 hal. na 1 kg konsumního cukru. (35 milionů Kč.) Úprava cukerní ceny umožní zlepšenou cenu řepy, protože valná část výnosu daňových úlev i z výnosu vy­plývajícího ze zdražení o 25 h přijde k dobru řepařům. Pokles obilních cen, jaký letos nastal a vzestup cen řepy zjedná asi opět i soukromohospodářskou rov­nováhu v rentabilitě řepy a pšenice. Při posuzování řepných cen nemělo by býti zapomínáno, že n e j n i ž­­ší ceny řepy jsou na Slovensku, t. j. nyní Kč 14.— za 1 q. Zdá se, že veliký rozdíl mezi řepnými cenami v Čechách a na Slovensku není nyní již odů­vodněn. Zmenšení velkého rozdílu v cenách řepy na Slovensku a v historických zemích je nyní proveditelné a mělo by každé zlepšení řepných cen zvlášť na Slovensku ve­liký význam pro tamní hospodářství a proto by na ně nemělo býti zapomínáno. Právě proto, že vyhlídky na světových trzích jsou nepříznivé a s cukerní otázkou souvisí veliké množství zájmů (spotřebitelé, průmysl, zemědělství atd. atd), bylo by zapotřebí, aby v budoucnu při jednání o cukru byla vyloučena jakákoliv jednostrannost a demagogie s kterékoliv strany. * Převaha čistě politického myšlení nad myšlením věcným je u nás již tak zakořeněna,, že se projevuje i při příležitostech, kdy bychom i při nejskromnějších požadavcích mohli žádati, aby alespoň část jednání byla věnována věcným potřebám a hospodářským otáz­kám. Tak na př. agitace, již jednotlivé politické strany provádějí před volbami v jednotlivých obcích, je z pře­vážné míry jen politická. Místní organisace pozvou si z Prahy řečníka, který opakuje, co již tolikrát před tím přednesl jinde, t. j. většinou politické polemiky s ostat­ními stranami. Místní otázky obce, jež tak silně souvi­sejí se životem obyvatelstva, většinou se vůbec nedo­stanou na pořad jednání. A přece by při obecních vol­bách měly býti předmětem diskuse také obecní hospo­dářství, prosperita obecních podniků, elektráren, ply­náren, vodáren a pod. Nebo dopravní otázky obce, jež tak úzce souvisejí s hospodářským jejím rozvojem, pracovní možnosti v obci atd., atd. Prostě celý veliký soubor konkrétních otázek, jež mají vliv na sociální a hospodářskou situaci místního obyvatelstva, má mno­hem větší význam pro obecní politiku, nežli různé vše­obecné polemiky politických stran. * Novelisace sociálního pojištění trvala dlouho. Skoro po celý rok vyplňovalo jednání o ní politickou atmosfé­ru. Zdálo by se, že tak dlouhá doba umožnila, aby nove­­lisační předloha po stránce legislativně technické byla dobrá. Zatím případ, který se udál v posledních dnech, ukazuje opak toho. Již minule jsme referovali o tom, že 11. třída, která před tím byla přijata sociálně politickým výborem, byla v posledním stadiu ;plenem poslanecké sněmovny odmítnuta. Jedenáctá třída upravovala poji­štění dělníků, jichž denní mzda byla vyšší než Kč 37.50, takže horní hranici desáté třídy tvořila částka Kč 37.50. Je přirozené, že odmítnutím 11. třídy měla také z tekstu zákona býti odstraněna horní mez 10. třídy. To se však nestalo a tak by dle nynějšího znění vlastně vypadly ze sociálního pojištění všichni dělníci, jichž denní mzda převyšuje Kč 37.50, což ovšem předloha nikdy nezamý­šlela. K odstranění této formální vady půjde pravdě­podobně novelisační předloha k opravě ze senátu opět do poslanecké sněmovny. Po velikých věcných nesná­zích, za nichž novelisace se prováděla, přicházejí nyní nesnáze formální. ,v Mzdová akce kladenských horníků liší se v jistém směru od hnutí hornictva ostravského: rozhoduje v něm asi do značné míry kromě momentů hospodářských otázka politické prestiže komunistické strany. Tím­to politickým zabarvením kladenského sporu lze si také vysvětliti poněkud ukvapené zahájení stávky, k němuž zřejmě nebyl dán pokyn zkušenými odbo­ráři. Jelikož podnikatelé měli za to, že delegáti hor­nictva neinformovali své členstvo dosti přesně o jejich nabídce, vstoupili do přímého kontaktu s dělnictvem tím, že svoji nabídku na závodech veřejně publikovali. Návrhy Ředitelské konference kladenských velkodolů, zastupující kladenské důlní podniky, obsahují celkem sedm alternativ, jež znamenají vesměs asi takové zvýšení mezd, k jakému došlo na jaře letošního roku. Zároveň prohlašuje Ředitelská konference ve vyhlášce, že na těchto nabídkách trvá do 8. t. m.; nebude-li do této doby práce nastoupena, nemohou prý doly poskytnouti ani .tohoto zvýšení mezd, poněvadž by byly zatíženy ztrátami, vzniklými zastavením provozu. Vzhledem k tomu, jak důležitou roli hraje na Kladensku politický radikalismus komunistů, jest se obávati, že stávka po­trvá i po tomto dni dále. Mzdy kladenského hornictva byly naposledy upra­veny v březnu letošního roku, kdy došlo k částečnému jejich zvýšení. Skutečné výdělky byly však, dík přízni­vé zaměstnanosti, již v roce 1927 vyšší, než v letech předcházejících. Podle statistiky hornických výdělků, kterou vydal v posledních dnech Státní úřad statistický, činil roční výdělek kladenského osazenstva, tedy prů­měru všeho dělnictva, v roce 1925 9.953 Kč, v roce 1926 10.369 Kč a v roce 1927 11.063 Kč na hlavu. Stoupl tedy výdělek osazenstva v roce 1927 proti roku 1925 o 11.2%. Výdělek havíře dosahoval roku 1925 11.722 Kč ročně, v následujícím roce stoupl na 12.262 Kč a v roce 1927 činil 13.453 Kč, zvýšil se tedy proti roku 1925 skoro o 15%. Stávka na Kladensku, kdyby měla trvati delší dobu, mohla by však míti právě v tomto revíru zvláště nepří­znivé následky. Nejde totiž jen o to, že zastavením práce přichází hornictvo denně o 350.000 Kč na mzdách a uhelný trh o denní těžbu kladenskou, ale jde i o tech­nické důsledky delšího zastavení provozu, které mo­hou býti na Kladně škodlivější, než v jiných revírech. Kladenské doly jsou z části již nemnoho vzdáleny od ponenáhlého vyčerpání a jejich životní doba i při normál­ní těžbě a správném udržování není dlouhá. Kdyby však měly býti řádné udržovací práce zastaveny na delší dobu, mohlo by se snadno státi, že by si uvedení zane­dbaného dolu do provozu vyžádalo tak velkého nákladu, že by se ani nevyplatilo a pro podnik bylo by úspor­nější vyřaditi důl takto zanedbaný z provozu vůbec a přenésti těžbu na jiný důl. Nepříznivé účinky tohoto kroku postihly by především dělnictvo, jehož část by byla nezbytně propuštěna, ale i celý kladenský uhelný revír, jehož životní doba byla by zkrácena. Zdešloby pak již o zájem všeho obyvatelstva d ů - ležitéprůmyslovéoblasti, kterýpřesa­­huje daleko rámec obyčejného mzdo­vého sporu. Podobný případ se stal na Kladně již po velké stávce v roce 1923, která uspíšila zastavení Mzdo hnutí Klade sku předlohy 2

Next