Hospodářská Politika, říjen-prosinec 1929 (III/40-52)

1929-10-05 / No. 40

Účet poštovního úřadu šekového čís. 86.147POLITIKA Roční předplatné v tuzemsku 120 Kč, v cizině 150 Kč - Jednotlivá čísla za Kč 2 50 5. ŘÍJNA 1929 • ROČNÍK III. • ČÍSLO 40 Za vydavatelstvo: Dr. Frant. Fousek a M. Bitterman Za redakci: Karel Benda HOSPODÁŘSKÁ VYCHÁZÍ KAŽDOU SOBOTU OTÁZKY TÝDNE: ) kvalitu Diskuse o parlamentarismu nechtějí v posledních le­­poslancu tecj1 ustatj a je přirozené, že také u nás, zvlášť v době předvolební, je mnoho úvah o tom, jak zaříditi volební systém, aby do parlamentu mohli se dostati lidé, kteří znají konkrétně hlavní otázky, o nichž parlament musí rozhodovati. Jsou to většinou otázky národohospodář­ské. Nejvíce námitek je také proti faktu, že tak mnohý poslanec nezná ani potřeb kraje, který ho zvolil, není s nim po celý rok ve styku a zná většinou jen odpověd­nost vůči sekretariátu své strany, od níž získal mandát . a nikoliv odpovědnost vůči svému voličstvu, nemluvě již ani o veliké odpovědnosti vůči všem velikým úkolům a povinostem, jaké jsou spojeny s představou poslance, t. j. politického vůdce národa. Cestu k nápravě vidí mnozí v odstranění vázaných kandidátek, při čemž se však tohoto hesla dnes chápou i ti, kdož dříve nebyli odpůrci vázanosti. Jisto je, že parlament může na váze jen tehdy získati, když kvalita poslanců bude vyšší a když ve všech otázkách bude rozhodovati vážná diskuse, opřená o věc­nou znalost, na místo dosavadního postupu, kde hlav­ním rozhodčím momentem byla jen zákulisní dohoda stran.e Nepři- Všeobecně má se za to, že světové hospodářství do­jemné řízná ky sáhlo již v celku předválečné úrovně v solidnosti. A pře­­jí _ a ce co chvíli můžeme pozorovati, že tomu ještě tak není^ a že mravní následky války nejsou ještě překonány. Příznaky toho jeví se především v peněžnictví. Aféra paní Hanau ve Francii, skandál Hatryho v konserva­­tivním a solidním Londýně, krise německého pojišťov­nictví, případ Toblerův ve Švýcarsku, způsob financo­vání německých průmyslových hliněných kolosů a ko­nec konců i ona dlouhá americká bursovní hausse uka­zují, že zdaleka ještě není vše zdravé a že se můžeme dočkat různých nepříjemných překvapení. O iy bude Po několik roků domáhá se hospodářský svět toho, ľstatľ" pravidelně — aspoň celoročně — byla uveřejňo­­stika vána statistika o výnosu přímých daní. Proti 'ýnosu tomu požadavku se dříve namítalo, že vybírány jsou řimých následkem velkých daňových nedoměrků daně za ně­­danl? kolik roků, takže by tato statistika nepodávala správ­ného obrazu a byla by zkreslovala skutečný stav finanč­ního hospodářství. Bylo však potom několikráte pro­hlášeno, že po uvedení v platnost daňové reformy bude také tato statistika pravidelně uveřejňována, a bylo i řečeno, že statistika výnosu přímých daní za rok 1928 bude publikována asi do konce května 1929. Zdá se však, že se ani nyní s touto statistikou nepospíchá, ačkoliv její význam jest snad větší než statistiky vý­nosu daní spotřebních. Vzhledem k tomu, že se otá­lení s uveřejněním této statistiky různě vykládá, bylo by žádoucím, kdyby bylo sděleno se strany kompe­tentních míst, v jakém stadiu jest tato záležitost. • Napsali jsme v minulém čísle, že zvýšení anglické di- Stav skontní sazby neodstraní ještě nejistoty na peněžních nPuněž{.° trzích mezinárodních a že bude záležeti velmi mnoho n c 1 r u také na tom, budou-li zvýšení v Anglii následovati jiné cedulové banky. V prvním týdnu po zvýšení v Anglii došlo k zvýšení sazby v severských státech (Švédsku, Dánsku, Norsku) a v Rakousku. U severských států dalo se toto zvýšení všeobecně očekávati vzhledem k je­jich těsné souvislosti s londýnským peněžním trhem. Situace rakouská jest pak také poněkud zvláštní právě v této době, kdy na peněžním trhu se počaly projevovati následky politické nejistoty. K posouzení stavu mezinárodních peněžních trhů se minulý týden hodí poněkud málo, neboť z potřeby pod­zimního kvartálního ultima nelze ještě spolehlivě sou­­diti na skutečný stav. V Anglii nedošlo k podstatným změnám na peněžním trhu, neboť trh byl na zvýšení diskontu připraven již delší dobu. Kurs libry se sice zo­tavil, avšak v poměru k francouzskému franku nestoupl nad zlatý bod vývozní, takže vývoz zlata z Anglie po­kračoval i v týdnu po zvýšení sazby. Na francouzském peněžním trhu jest pozorovati také určitou pevnější tendenci, při čemž nutno uvážiti, že sazby soukromého trhu jsou vyšší než 3 y2 proč. sazba diskontní. V New Yorku se vliv zvýšení sazby anglické dosud neprojevil, vývoj bursy i hospodářství však sám o sobě působí k pevné tendenci. V Německu byl průběh kvartálního ultima zářijového poměrně hladký, avšak na peněžním trhu se nezměnily základní tendence. Při posuzování poměrů v různých státech shledáváme, že poměrně málo cedulových bank má vládu nejen nad l

Next