Hospodářská Politika, duben-červen 1933 (VII/13-25)

1933-04-01 / No. 13

Půjčka práce prospěje trvalým zájmům všech 1. dubna 1933 Ročník VII. Číslo 13 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA OTÁZKY TÝDNE Půjčka práce, k jejíž veřejnému vypsání došlo v těch­to dnech, není státní půičkou v obyčejném slova smyslu. Je to půjčka obranná, která v době hospodářské­ho poklesu a mezinárodně politické nevyjasněnosti má bytí symbolem společné obrany a svépo­moci všech odpovědných a positivních lidí v Československu proti zlu, jež by ohro­zilo každého, kdybychom společným úsilím mu nečelili. Již minule jsme poukázali na to, že význam této půjč­ky není jen hmotný, t. j. není jen v tom, kolik práce se jí umožní, nýbrž že její význam je také morální, t. j. také v tom, že ukáže, jak dalece i dnes obrana společných zájmů a vědomí společného nebezpečí dovedou překonat názorové rozpory plynoucí ze stranické anebo jiné růz­norodosti. A odstraňování resp. mírnění nezaměstnanosti, pokud je to v lidských silách možné, je takovým společným zájmem všeho obyvatelstva bez rozdílu stran, povolání a názorů, že poměr k půjčce práce musí býti kladný i u těch, kdož by třeba měli určité námitky proti některým oblastem veřejné správy, i u těch, kdož by plně nesouhlasili s politickým kursem dnešní koalice. Půjčkou práce se koná služba státu a nezaměstnaným a nikoliv určité vládní konstelaci. Již tyto úvahy samy by měly stačiti k úspěchu půjčky práce. Vedle toho tu padá na váhu, že „půjčka práce nemá býti jen občanskou povinností, ale má také upiso­­vateli přinésti prospěch“, jak správně praví prospekt. Půjčka, která nepodléhá ani rentové, ani kupónové dani, jíž lze výhodně platiti dědickou daň, která vedle běžného 5% kupónového výnosu dává při slosování prémií 10% nad nominale, která výhodně daňovým dlužníkům umož­ňuje vyrovnání daňových nedoplatků, je jistě vybavena tak, že poskytuje upisovateli řadu velikých výhod proti jiným způsobům ukládání peněz. Zvlášť po 1. dubnu, kdy poklesne všeobecně úroková míra ze vkladů, ukáže se plně výhodnost nové půjčky práce pro upisovatele. Je jistě další cennou výhodou pro upisovatele z řad daňových dlužníků, že mohou část svého nedoplatku (37^2%) splatiti ve starých ukládacích papírech stát­ních, jež se při tom přejímají za kursy, které o několik bodů převyšují běžný kurs. Tak na př. 6% konsolidační půjčka za 96.—, moučná půjčka a 6% IV. státní za 93.75, 5% půjčka z r. 1928 za 89.50, 5% půjčka z roku 1931 za 85.50, 4% náhradní renta za 66.— atd. atd. Budoucích několik týdnů nám ukáže, jak dalece toco opatření pomůže trhu starších státních papírů. Uvědomíme-li si k tomu, že zde jsou také závazná prohlášení, že půjčky bude užito na práce ,,n u t n é, národohospodářskyúčelnéaobecněpro­s p ě š n é“, jak v zákoně o půjčce je jasně řečeno a jak znovu ve svém posledním projevu opakoval ministr fi­nancí, pak o národohospodářské a sociální prospěšností každého úpisu nemůže býti pochybnosti. Připome­­neme-li dále, že „nej větší úsoornost ve stát­ním hospodářství“ je programovým bodem, který v těchto dnech ministr financí znovu zdůraznil, pak dostává kladný poměr k půjčce práce další, novou vzpruhu. Jde prostě o to, aby ti, kdož úspory mají a mohou je dát k disposici ve formě úvěru, měli vědomí, že je dávají účelům, jež rozšiřují pracovní možnosti a zvyšují tím hospodářskou odolnost celku i všech jedinců. Jde tu o variantu známého osvědčeného hesla „pracovat a šetřit“, totiž o to, aby ti, kdož šetřili, umožnili svými úsporami práci pro ty, kdož jsou dnes, většinou nevinně, bez zaměstnání. Čili: „šetřit a pracovat“. Dnešní hospodářský boj ve světě vyhraje nakonec ten stát, který bude nejlépe připraven i doma a který soud­­držností občanstva a důvěrou ve vedení veřejných věcí dosáhne nejlepší finanční mobilisace. A půjčka práce je takovou finanční mobilisací k odvrácení resp. ke zmírnění největšího sociálního a hospodářského zla, jež dnešní společnost ohrožuje: ke zmírnění neza­městnanosti. Je také mobilisací k odvrácení mo­rálního zla, k jakému by vedla další nečinnost a nedo­statek společného programu a pomoci. Pokud jde o účinek veřejných investic na uzdravení pracovního trhu a na zlepšení hospodářské situace, nutno poukázati ještě na jeden bod, o němž u nás veřejná dis­kuse dosud pomlčela. Že totiž záleží mnoho na tom, v kterém stadiu krise se veřejné investice uplatní. V Americe nemohl Hoover míti žádného úspěchu, protože začal r. 1929 příliš brzy, kdy konjunk­turní sestup teprve plnou prudkostí začínal. Dnešní pre­sident Roosevelt má již více nadějí na úspěch, protože jeho zásahy přicházejí o 3 léta později, kdy všeobecně sestupný konjunkturní pohyb dosáhl již dna, kdy ve světě se hlásí prvé známky nastávajícího hospo­dářského uklidnění a i také jakéhosi zlepšení, jehož pří­chod možno v této fási krise veřejnými investicemi uspíšit. A tak i v Československu mohou veřejné investice, prováděné r. 1933 a r. 1934, býti důležitou vzpruhou zaměstnanosti a počátkem rozsáhlejšího oži­vení, nežli by byly před dvěma léty, kdy na nás čekalo ještě mnoho nevyřešených věcí, jež v posledních dvou letech zdejší hospodářství již strávilo. Tak jako v dobách konjunktury (v r. 1928, 1929) náš list prudce psal proti tehdejším úředním a vládním omy­lům, jež zbytečně podporovaly veřejné investice v době všeobecné konjunktury, tak musíme nyní v době pokro-Vydávají a řídi: Dr. Frant. Fousek a M. Bitterman 1

Next