Hospodářská Politika, říjen-prosinec 1936 (X/41-52)
1936-10-10 / No. 41
Koalice a měna 10. října 1936 Diskuse o směru zahraniční politiky Ročník X. Číslo 41 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA____ OTÁZKY TÝDNE Podobně jako v Belgii, Rumunsku a jinde některým politikům velmi imponuje zahraniční politika polská a italská, která se označuje jako pružná, na rozdíl od zahraniční politiky dogmatické, která nemění spojenců. Touha po tak zvané elastičtější zahraniční politice vyplývá pak v podstatě ze snahy vyhnout se nebezpečné blízkosti mezinárodních konfliktů. Přes to na rozdíl od jiných nepovažujeme veřejnou diskusi o těchto věcech za povážlivou a pro stát nebezpečnou. Diskutuje se o nich volně jinde, proč by se nemohlo i u nás. Naše zahraniční politika klidně snese i před cizinou veřejné domácí kritiky a buďme tomu jen povděčni, když zájem o zahraniční politiku také u nás vzrůstá. Na zahraniční politiku nemá monopol ani zahraniční ministerstvo, ani vláda, ani koalice, ani jednotliví žurnalisté zabývající se jí profesionálně. Při diskusi by se ovšem měl dát pozor, aby z jednotlivých, byť dobře míněných, někdy však naivních projevů, nečerpala cizina argumenty proti nám. I v rozpravě musí být souhra. Tisk také není vždy vhodným fórem. V každém takřka státě existují specielní kluby, věnující se zahraniční politice. Proč by nemohl existovat i u nás, musel by si ovšem vytvořit a zachovat neodvislost na všechny strany, a to tedy jak vůči zahraničnímu ministerstvu, tak vůči těm, kdož snad někdy zastávají odchylné stanovisko. 9 Proti zlaté měně uvádí se mnoho námitek, ale má jednu neocenitelnou výhodu: je neodvislá od odborových, průmyslových a zemědělských sekretářů a je jí lhostejno, co o ní píší dogmatikové a teoretikové, ať již jsou pro ni, či proti ní. O její hodnotě rozhoduje rozvoj techniky, příroda, úrody, do velké míry tedy elementy sice v krátkých obdobích časových náhodné, ale při tom nezávisící na lidské libovůli. Každá jiná měna je teoreticky podstatně znamenitější, má však tu riskantní stránku, že o jejím osudu rozhoduje lidská vůle, lidská inteligence či neinteligence, lidské zájmy a lidská věda či pavěda. Rozhodují-li tedy o ni na př. u nás koaliční politikové — tím nechceme říci, že by naši národní hospodáři to uměli v každém případě lépe — pak jdou na problém, jako na každý, nutně s hlediska stavů, které zastupují, čímž nechceme jim něco vyčítat. Nechť tak činí, když jsme je tím pověřili. Neměli by však zapomínat nikdy na jednu dosti důležitou podrobnost: tento nad jiné citlivý problém třeba řešit s mimořádnou rychlostí, ten nesnáší koaličních odkladů a dlouhých porad, ten nestrpí na něčem se usnést a za dva dny chtít něco jiného. Provedená devaluace naší měny dává československé- Vývozci mu vývozu nové vyhlídky. Nejde tu jen o to, že vlivem na snížení zlatého obsahu koruny se stává zdejší zboží lev- palubu' nějším na mezinárodních trzích, hlavně v zemích, jež nyní nesnižovaly, jde tu také o to, že byť skromně, přece jen začíná hnutí pro snížení překážek zahraničního obchodu. Jsme svědky toho, že Francie a Holandsko začínají se zrušováním dovozních kontingentů, jsme svědky také toho, že dochází ku snižování cel (některé položky ve Francii, také ve Švýcarsku, jako na příklad snížení dovozního cla na cukr). I když nechceme přeceňovati reálný význam tohoto uvolňovacího procesu pro dnešní stav mezinárodní výměny zboží, přece jen jde o zásadní obrat, který zvlášť v budoucnu nám může přinésti mnohé příznivé výsledky. Tyto dobré výsledky se mohou ovšem v plné míře dostaviti jen tehdy, budou-li také naši vývozci dosti pohotoví, aby rychle s dostatečnou přizpůsobivostí potřebám zahraničních trhů využili dnešní příznivé situace. Nedoporučujeme žádný dumping, jemuž se dnes musíme vyhnouti stůj co stůj. Doporučujeme však, aby ve všech oborech a na všech trzích byli dnes naši vývozci zvýšeným způsobem činni, poněvadž dnes lze získati vývozní posice pro československé hospodářství, které ještě nedávno nám byly nedostupné. Udržení získaných trhů je pak snazší, nežli je jejich získání v pozdější době, kdy okolnosti nám možná nebudou tak příznivé jako jsou nyní. Proto: vývozci na palubu! V té chvíli, kdy bylo již pravděpodobno, že dojde Problek devaluaci, zdejší dovozci platili o překot na příklad ”g„|,ÍCy^. do německého clearingu, takže vývozci nyní obdrží své peníze místo až za tři měsíce už za měsíc. Po úředním zaného oznámení, že a v jaké asi výši dojde u nás k devaluaci, vého, hos> nastal do Československa tak zvaným „turistickým ruehern“ velký příval cizích peněz, současně exportéři a Zuj3 jiné firmy pracující v zahraničním obchodě najednou hlásí, že jejich pohledávky „dříve nelikvidní“ mají nyní tendenci dostati se do Československa, jiné firmy opět oznamují, že prý se jim konečně podařilo dosáhnout v cizině větších finančních úvěrů, které přejí si být přeměněny na československé koruny. Jaké jsou to podivné náhody a jak obdivuhodně souhlasí se starou poučkou, že domácí kapitál, jednou vlast svou opustivší, při prvé vhodné příležitosti je zachvácen touhou po domově. Ukazuje se tu názorně, že vázané devisové hospodářství co mohlo, to již vykonalo, že více jeho deviso 1