Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1960 (IV/27-52)
1960-07-01 / No. 27
f PRAHA <» 1. ČERVENEC 1 960 • ROČNÍK IV. • CENA Kčs 1 • VYCHÁZÍ KAŽDÝ PÁTEK • . ' I. . . ' : V . , M I odernizace ATERIÁLOVÝCH ANIPULACi I N 25. JOSEF VYSKOČ, první náměstek mintstra-ptedsedy Státního výboru pro rozvol techniky Usnesením vlády č. 331 z 20. dubna 1960 a č. 530 z 15. Června 1960 byly vytvořeny základní předpoklady pro podstatné zvýšeni technickoorganizaCní úrovně vnitropodnikové dopravy a celé manipulace s materiálem na všech úsecích národního hospodářství. V provedených rozborech a studiích k uvedeným vládním usnesením zahrnula technickoekonomícká charakteristika veškeré manipulace s materiálem z oblasti vnějších i vnitřních přepravních procesů včetně ložných prací, skladového hospodářství, baleni, váženi, počítáni, konzervace a expedice. Je to významná oblast proto, že na nl vynakládáme v národním hospodářství asi 38 % nákladů na zpracováni (to Jsou výrobní náklady bez nákladů na materiál, suroviny, energii apod.J. Největšího podílu na zpracovatelských nákladech dosahuje manipulace s materiálem ve stavebnictví (asi 55 %), v oběhu 54 %, v zemědělství 42 % a v průmyslu při těžbě paliv 55 %. Této činnosti nebyla dosud věnována dostatečná pozornost; proto Její technickoorganizačnl úroveň vážně zaostala a váže nám vlče než Jeden milión pracovníků, z nichž mnozí by se mohli podílet na přímých výrobních procesech, protože mnohé z jejich prací nejsou Již v současné době technicky a organizačně opodstatněny. Tyto skutečnosti jednoznačně ukázaly průzkumy a navržená řešeni v řadě závodů těžkého a všeobecné ho strojírenství, jakož i v chemickém a spotřebním průmyslu. Zásady vládních usnesení Vládni usneseni zásadně považuji modernizaci manipulace s materiálem a vnitropodnikovou dopravu nejen za součást zvyšováni technickoorganizačnl úrovně a vyšší efektivnosti všech výrobních procesů, ale i za součást programu kulturní revoluce a lepšíhd pracovního prostředí a dovršeni výstavby socialismu v našem státě. Vytvářejí proto předpoklady pro zásadní zlepšeni současného stavu ve výrobě, vývoji, výzkumu, projekci a v provozu ve všech odvětvích národního hospodářství. Zajišťuji výuku na odborných a vysokých školách technického a ekonomického směru a mobilizuji naše pracující k široké aktivitě. Sleduji nejen dosaženi vysokých úspor na nákladech a pracovních silách, ale i vyšší využiti výrobních a skladovacích ploch a odstraněni těžkých a ne bezpečných prací, zejména v prostředích zdraví škodlivých. Nejbližší současné úkoly savadním stavu manipulace s materiálem a současně přehodnotit zajištěni modernizace této činnosti pro třetí pětiletku. Nejzávážnější úkoly vyplývají pro strojírenství, které musí odstranit disproporce mezipožadavky a výrobou, zajistit dostatečný sortiment progresivních zařízeni a mechanizačních prostředků a přistoupit k vypracování jednotných typových řad. Zároveň musí odstranit duplicity ve vývoji a výzkumu, soustředit jej a eventuálně dobudovat. Dále musí zřídit účinnou technickou poradenskou službu a zajistit postupné vydávání projekčních podkladů s technickoekonomickými ukazateli, na kterou by navázala resortní poradní služba a konzultační střediska. Na úseku projektové činnosti uložila vláda ministru stavebnictví doplnit vyhlášku o projektováni č. 152 výkladem v tom smyslu, že projekční řešení vnitropodnikové dopravy a manipulace s materiálem je nedílnou součásti všech projektů nových závodů i rekonstrukcí závodů starších. Ve školství na úseku odborných a vysokých škol technického a ekonomického směru budou pak doplněny učební osnovy o tuto náplň a v resortech vypracovány základní projekční ukazatele pro hlavni výrobní odvětvi pro potřeby projekce a provozu a určena ta pracoviště, kde bude modernizace provedena postupně bez ohledu na návratnost investic. Správné zaměření prací bude kontrolováno hodnocením modernizace této činnosti při ročních komplexních rozborech hospodařeni v podnicích a za resort zejména z hlediska růstu produktivity práce. Komplexnost pojetí modernizace Modernizaci vnitropodnikové dopravy a manipulace s materiálem je nutno řešit komplexně se zvyšováním technickoorganizační úrovně všech výrobních procesů. Nelze k ní však přistoupit pouze z hlediska řešení současného stavu v závodech, nýbrž je nutné přehodnotit i stávající technologii, která klade vysoké požadavky na dopravní a pohybovou techniku. Tak např. celková dopravní délka při opracováni 18 tun těžkého turbínového rotoru v jedné dílně dosahuje 4,5 km, nebo na jednu technologickou operaci připadá v závodě na výrobu hrnců 50 až 60 operaci manipulačních apod. Cili — především musí jit o odstranění 'technicky a organizačně neopodstatněných prací a o využití výsledků vlastní organizace, která s malými investičními doplňky má vést k dosažení asi 40 % I Pokračování na str. 3.1 Aby bylo možno celou modernizaci organizovaně řídit, uložila vláda všem hospodářským ministrům, radám KNV, předsedům spotřebních a výrobních družstev zpracovat základní výchozí rozbory o doTECHNIKA a EFEKTIVNOST v uhelném průmyslu In*. VLASTIMIL DLABAJA náměstek ministra paliv Podle směrnic OV KSC a vlády mé vzrůst během třetí pětiletky těžba kamenného uhlí o 20 % a těžba hnědého uhlí o 32 %. Nejdůležitějšlm úkolem bude zvýšeni těžby koksovátelného uhlí o 38,7 %. Vzestup produktivity práce má v podnicích ministerstva paliv činit 19,4 %, sníženi vlastních nákladů 4,2 %. Velké úkoly v těžbě i ekonomii uhelného průmyslu musí být zajištěny především rychlým rozvojem mechanizace a automatizace a jejich plným využíváním při současném používáni nejpokrokovějších technologických metod. Zvýšeni kultury a zlepšeni ekonomiky hornické práce vyžaduje omezit ruční uvolňováni uhli na najmenší míru a cílevědomým zaváděním mechanizace v porubech podstatně Zvýšit strojně rozpojenou a mechanicky naloženou těžbu. Na povrchových dolech pak odstranit namáhavou ruční práci při pomocných pracích, zejména při odvodňováni a při kladení a údržbě kolejí. DOSAVADNÍ VÝVOJ Díky rozsáhlé pomoci strany a vlády byly již vytvořeny podmínky pro všestrannou technickou přestavbu našich dolů. Během posledních let se již dosáhlo některých dobrých výsledků v mechanizaci. V ostravskokarvinském revíru se např. uplatňuji stále dokonalejší stroje, především uhelné kombajny Donbas 1, které doznaly již značného rozšíření a bylo s nimi dosaženo výsledků světové úrovně. Kromě těchto osvědčených strojů byly ze Sovětského svazu dovezeny další uhelné kombajny, jako Gorňak, Šachťor, razící kombajny . PK-2m. Vedle sovětských nakládacích strojů používáme našich lopatových nakladačů, které odstranily velmi namáhavé ruční nakládáni hornfňy při ražení dlouhých děl. Prováděj! se první pokusy s hydromechanickým dobýváním a s hydrodopravou uhlí. Ke zvýšení operativnosti řízení byla na všech dolech zavedena dispečerská zařízení a dosaženo přímého spojení povrchu s důlními pracovišti. Přesto však současná úroveň mechanizace v hlubinných dolech zaostává za světovým průměrem, který dohání jedině ostravsko-karvinský revír. V této uhelné pánvi bylo' například v roce 1959 mechanicky rozpojeno přes 71,5%, mechanicky naloženo 44,8 %, kombajny a pluhy rozpojeno 19,6% těžby z rubání. Podíl mechanického nakládáni v hlubinných hnědouhelných dolech stoupl na 77,7 %. Dobrých výsledků se dosáhlo v dopravě na hlubinných dolech, která je téměř mechanizována, a-podíl ruční práce činí- 5>%. i..Měchanizace raženi důlních děl však zaostává a objem mechanizačních prací činí jen asi 40 %. Přesto, že zejména v posledních dvou letech se v našich hlubinných dolech dosáhlo některých dobrých výsledků v rozšiřováni mechanizace, ovlivnilo dosud nedostatečně růst produktivito ty práce. Účinnost mechanizace je snižována nedostatky v organizaci práce především proto, že není plně uplatňována cyklická organizace práce, která znamená cestu k vyšší kapacitě porubů. Nové stroje a zařízeni se pomalu zavádějí a málo jsou využívány. V kladenských a mosteckých dolech se pomalu rozvíjí stěnování, i když je všeobecně známo, že rozvoj mechanizace bez přechodu na nové pokrokové technologie dobývání »je zde prakticky neuskutečnítel- ■ ný. V důlní dopravě je nutno’zaměřit úsilí na odstraněni nedkonómických způsobů, které' dopravu zpomalují a prodražují. Pomalu se vyvíjí automatizace i mechanizace na výsypkách, nárazištlch a ve vozíkových obězích. Nejméně mechanizovány jsou práce v údržbě důlních děl a strojního a elektrického zařízení. Pracnost na povrchu hlubinných dolů dosahuje stále značné výše. Nedostatky jsou v mechanizací odvalu hlušin, na dřevištích, manipulačních prostorách, nárazištích a vozíkových obězíqh I v lampovnách. a skladech. Tyto nedostatky bude nutno rychle odstraňovat. Dobrých výsledků se dosáhlo v me-. chanizací našich povrchoyých dolů, jejichž vybavení je na světové úrovni. Dobývání uhlí a skrývání, doprava a zakládání zemin jsou téměř plně mechanizovány a větší objem ruční práce zůstává jen u pomocných prací. Rychlý technický rozvoj velkolomů, k němuž účinně přispělo naše strojírenství, umožnil rychlý vzestup těžby a zabezpečil i dostatečné množství uhlí pro naše národní hospodářství. Přes dobré výsledky, v mechanizaci. lomů je třeba řešit ještě řadu naléhavých problémů. Především je zapotřebí zvýšit využití velkostrojů a zmodernizovat dopravu. Byly teprve provedeny první ' pokusy se zavedením ekonomické dopravy pásovými dopravníky, při které lze ušetřit pracovníky a zvýšit výkon v dopravě i v těžbě. Nadále zůstává důležitým úkolem mechanizace pomocných prací, jako např;' mechanické překládání kolejí a mechanizované podbíjení pražců a podsypávání kolejr apod. Všeobecně lze říci, že jak v hlubinných, tak v povrchových dolech jsou to právě pomocné práce, kde jsou největší rezervy pro zvýšení celkové produktivity práce a snížení vlastních nákladů v důlním průmyslu. NOVA TECHNIKA VE TŘETÍ PĚTILETCE •' Ve třetí pětiletce bude při rozvoji automatizace a mechanizace věnována soustředěná pozornost organi. (Dokončení na straně 3] L Historické perspektivy RLR Ve dnech 20.—25. června se v Buku* rešti konal sjezd Rumunské dělnické strany, jehož význam pro rozvoj národního hospodářství Rumunské lidové republiky a pro její příspěvek k růstu hospodářské moci světové socialistické soustavy pro dosažení vítězství v mírovém soutěžení s kapitalismem je vpravdě historický. Usnesení o šestiletém plánu na období 1960—1965 vytyčilo hlavní úkol rozvíjet materiální a technickou základnu socialismu, pokračoval v urychlené industrializaci země při dalším přednostním rozvoji těžkého průmyslu, zejména strojírenství, dovršit kolektivizaci zemědělství a vytvořit hojnost produktů pro zvyšování životní úrovně pracujících. Sjezd mohl s uspokojením vzít na vědomí zprávu o úspěšných výsledcích dosavadního rozvoje národního hospodářství RLR. Hrubá průmyslová výroba vzroste v roce 1960 podle předběžných údajů asi o 67 % ve srovnání s výrobou v roce 1955, zatímco směrnice II. sjezdu stanovily zvýšení jen o 60—65 %. Průměrný roční přírůstek průmyslové výroby v období 1956—1960 činí 10,8 %, z toho výroby výrobních prostředků 12,7% a výroba spotřebního zboží 7,7%. Výroba oceli se v roce 1960 zvýší na 1,7 miliónu tun ve srovnání s výrobou 766 000 tun v roce 1955 a 284 000 tun v roce 1938. V roce 1960 se vyrobí ve srovnání s rokem 1955 dvojnásobné množství plných válcovaných výrobků, 4,8krát více ocelových trub, 5,6krát více hutního koksu atd.; výroba chemického průmyslu vzroste více než 2,3krát (ve srovnání s rokem 1938 llkrát) a výroba elektrické energie na 7,7 miliardy kWh z 2,1 miliardy k!Vh v roce 1950. Pro zvýšení životní úrovně pracujících měly velký význam i výsledky spotřebního a potravinářského průmyslu. Proti roku 1955 vzroste letos výroba hotových oděvů asi o 36 %, vlněného stávkového zboží o 66 %, bavlněného stávkového zboží o 37 %, obuvi o 62 %, nábytku 2,5krát, másla a sýrů více než o 100 %, cukru a jedlých olejů o 150 % atd. Jasnou představu o rozsahu výstavby podává zprava o nově vybudovaných závodech. V roce 1959—1960 začalo v centrálně řízeném a v místním průmyslu pracovat 101 nových závodů a 93 -v nových provozů a 294 závodů bylo vy* baveno novým zařízením a rozšířeno\ Více než tří čtvrtin přírůstku průmyslové výroby se dosáhlo zvýšením produktivity práce, která v celém socialistickém průmyslu vzroste v roce 1960 ve srovnání s rokem 1955 o 48%; ve strojírenství a chemickém průmyslu vzrostla j^ž v roce 1959 o 56 % a 60 %. K přeměnám dějinného významu došlo i v rumunském zemědělství, kde socialistický sektor zahrnuje více než 81 % rolnických usedlostí a orné půdy. Hrubá zemědělská výroba zaznamenala v posledních 6 letech průměrný roční přírůstek 4,2 %. Úkolem schváleného plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1960—1965 je pokračovat v rychlém tempu industrializace země* dokončit kolektivizaci zemědělství a podstatně zvýšit rostlinnou a živočišnou výrobu, zdokonalit rozmístění výrobních sil a růst ekonomického potenciálu méně vyvinutých oblastí, okresů a měst a zajistit růst spotřeby potravinářské a průmyslové produkce tak, aby se RLR přiblížila v hlavních odvětvích výroby k úrovni spotřeby na jednoho obyvatele hospodářsky vyspělých zemí. V roce 1965 má průmyslová výroba vzrůst ve srovnání s rokem 1959 asi 2,Ikrát a průměrné roční tempo růstu má činit asi 13 %. Výroba surového železa se má zvýšit na 2 milióny tun, oceli na 3,3 miliónu tun, válcovaného materiálu na více než 2 milióny tun, těžba uhlí asi na 12 miliónů tun, průměrný roční přírůstek výroby elektrické energie bude činit 18 % apod. Chemický průmysl zvýší výrobu více než 3,3krát, výroba hnojiv •vzroste více než lOkrát, výroba lehkého a potravinářského průmyslu na dvojnásobek atd. Investice ze státních prostředků dosáhnou v novém šestiletém plánu výše 170—180 miliard lei, tj. asi dvojnásobku investic v předchozích 6 letech, z toho přes 100 miliard na rozvoj průmyslu, investice ze státních prostředků do zemědělství se též zdvojnásobí ve srovnání s minulými 6 lety a dosáhnou 23 miliard lei; mechanizace zemědělských prací a podpora státu umožní zvýšit celkovou zemědělskou výrobu v roce 1965 o 70—80 % proti roku 1959. Uvedená čísla plánu na léta 1960—1963 a směrná čísla programu rozvoje národního hospodářství do roku 1975, která byla^ také schválena sjezdem a poule nichž se průmyslová výroba v roce 1975 zvýší více než šestinásobně ve srovnání s rokem 1959, jsou důkazem předností socialistického systému; srovnání s bezvýchodným stavem kapitalistických zemí — jako s Tureckem a Řeckem — to dokazuje zvlášť názorně. Pomoc Sovětského svazu, o níž mluvil soudruh G. Gheorghiu-Dej na sjezdu, jakož i spolupráce se všemi ostatními zeměmi socialistického tábora mají významnou úlohu při urychlování socialistické výstavby RLR. Rumunští pracující jsou proto právem přesvědčeni, že velkých cílů stanovených sjezdem bude dosaženo.