Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1960 (IV/27-52)

1960-07-01 / No. 27

f PRAHA <» 1. ČERVENEC 1 960 • ROČNÍK IV. • CENA Kčs 1 • VYCHÁZÍ KAŽDÝ PÁTEK • . ' I. . . ' : V . , M I odernizace ATERIÁLOVÝCH ANIPULACi I N 25. JOSEF VYSKOČ, první náměstek mintstra-ptedsedy Státního výboru pro rozvol techniky Usnesením vlády č. 331 z 20. dubna 1960 a č. 530 z 15. Června 1960 byly vytvořeny základní předpoklady pro podstatné zvýšeni technicko­­organizaCní úrovně vnitropodnikové dopravy a ce­lé manipulace s materiálem na všech úsecích ná­rodního hospodářství. V provedených rozborech a studiích k uvedeným vládním usnesením zahr­nula technickoekonomícká charakteristika veške­ré manipulace s materiálem z oblasti vnějších i vnitřních přepravních procesů včetně ložných prací, skladového hospodářství, baleni, váženi, po­čítáni, konzervace a expedice. Je to významná oblast proto, že na nl vynakládáme v národním hospodářství asi 38 % nákladů na zpracováni (to Jsou výrobní náklady bez nákladů na materiál, su­roviny, energii apod.J. Největšího podílu na zpra­covatelských nákladech dosahuje manipulace s materiálem ve stavebnictví (asi 55 %), v oběhu 54 %, v zemědělství 42 % a v průmyslu při těžbě paliv 55 %. Této činnosti nebyla dosud věnována dostatečná pozornost; proto Její technickoorgani­­začnl úroveň vážně zaostala a váže nám vlče než Jeden milión pracovníků, z nichž mnozí by se moh­li podílet na přímých výrobních procesech, proto­že mnohé z jejich prací nejsou Již v současné době technicky a organizačně opodstatněny. Tyto skutečnosti jednoznačně ukázaly průzkumy a na­vržená řešeni v řadě závodů těžkého a všeobecné­ ho strojírenství, jakož i v chemickém a spotřeb­ním průmyslu. Zásady vládních usnesení Vládni usneseni zásadně považuji modernizaci manipulace s materiálem a vnitropodnikovou do­pravu nejen za součást zvyšováni technickoorga­­nizačnl úrovně a vyšší efektivnosti všech výrob­ních procesů, ale i za součást programu kulturní revoluce a lepšíhd pracovního prostředí a dovrše­ni výstavby socialismu v našem státě. Vytvářejí proto předpoklady pro zásadní zlepšeni současné­ho stavu ve výrobě, vývoji, výzkumu, projekci a v provozu ve všech odvětvích národního hospodář­ství. Zajišťuji výuku na odborných a vysokých školách technického a ekonomického směru a mo­bilizuji naše pracující k široké aktivitě. Sleduji nejen dosaženi vysokých úspor na nákladech a pracovních silách, ale i vyšší využiti výrobních a skladovacích ploch a odstraněni těžkých a ne­ bezpečných prací, zejména v prostředích zdraví škodlivých. Nejbližší současné úkoly savadním stavu manipulace s materiálem a sou­časně přehodnotit zajištěni modernizace této čin­nosti pro třetí pětiletku. Nejzávážnější úkoly vy­plývají pro strojírenství, které musí odstranit dis­proporce mezipožadavky a výrobou, zajistit dosta­tečný sortiment progresivních zařízeni a mechani­začních prostředků a přistoupit k vypracování jednotných typových řad. Zároveň musí odstranit duplicity ve vývoji a výzkumu, soustředit jej a eventuálně dobudovat. Dále musí zřídit účinnou technickou poradenskou službu a zajistit postup­né vydávání projekčních podkladů s technicko­­ekonomickými ukazateli, na kterou by navázala resortní poradní služba a konzultační střediska. Na úseku projektové činnosti uložila vláda mi­nistru stavebnictví doplnit vyhlášku o projekto­váni č. 152 výkladem v tom smyslu, že projekční řešení vnitropodnikové dopravy a manipulace s materiálem je nedílnou součásti všech projektů nových závodů i rekonstrukcí závodů starších. Ve školství na úseku odborných a vysokých škol tech­nického a ekonomického směru budou pak do­plněny učební osnovy o tuto náplň a v resortech vypracovány základní projekční ukazatele pro hlavni výrobní odvětvi pro potřeby projekce a provozu a určena ta pracoviště, kde bude moder­nizace provedena postupně bez ohledu na návrat­nost investic. Správné zaměření prací bude kontrolováno hod­nocením modernizace této činnosti při ročních komplexních rozborech hospodařeni v podnicích a za resort zejména z hlediska růstu produktivity práce. Komplexnost pojetí modernizace Modernizaci vnitropodnikové dopravy a manipu­lace s materiálem je nutno řešit komplexně se zvyšováním technickoorganizační úrovně všech výrobních procesů. Nelze k ní však přistoupit pou­ze z hlediska řešení současného stavu v závodech, nýbrž je nutné přehodnotit i stávající technologii, která klade vysoké požadavky na dopravní a po­hybovou techniku. Tak např. celková dopravní délka při opracováni 18 tun těžkého turbínového rotoru v jedné dílně dosahuje 4,5 km, nebo na jednu technologickou operaci připadá v závodě na vý­robu hrnců 50 až 60 operaci manipulačních apod. Cili — především musí jit o odstranění 'technicky a organizačně neopodstatněných prací a o využití výsledků vlastní organizace, která s malými in­vestičními doplňky má vést k dosažení asi 40 % I Pokračování na str. 3.1 Aby bylo možno celou modernizaci organizovaně řídit, uložila vláda všem hospodářským ministrům, radám KNV, předsedům spotřebních a výrobních družstev zpracovat základní výchozí rozbory o do­TECHNIKA a EFEKTIVNOST v uhelném průmyslu In*. VLASTIMIL DLABAJA náměstek ministra paliv Podle směrnic OV KSC a vlády mé vzrůst během třetí pětiletky těžba kamenného uhlí o 20 % a těžba hně­dého uhlí o 32 %. Nejdůležitějšlm úkolem bude zvýšeni těžby koksová­­telného uhlí o 38,7 %. Vzestup pro­duktivity práce má v podnicích mi­nisterstva paliv činit 19,4 %, sníženi vlastních nákladů 4,2 %. Velké úko­ly v těžbě i ekonomii uhelného prů­myslu musí být zajištěny především rychlým rozvojem mechanizace a automatizace a jejich plným využí­váním při současném používáni nej­pokrokovějších technologických me­tod. Zvýšeni kultury a zlepšeni eko­nomiky hornické práce vyžaduje omezit ruční uvolňováni uhli na naj­menší míru a cílevědomým zavádě­ním mechanizace v porubech pod­statně Zvýšit strojně rozpojenou a mechanicky naloženou těžbu. Na po­vrchových dolech pak odstranit na­máhavou ruční práci při pomocných pracích, zejména při odvodňováni a při kladení a údržbě kolejí. DOSAVADNÍ VÝVOJ Díky rozsáhlé pomoci strany a vlá­dy byly již vytvořeny podmínky pro všestrannou technickou přestavbu našich dolů. Během posledních let se již dosáhlo některých dobrých výsledků v mechanizaci. V ostravsko­­karvinském revíru se např. uplat­ňuji stále dokonalejší stroje, přede­vším uhelné kombajny Donbas 1, které doznaly již značného rozšíře­ní a bylo s nimi dosaženo výsledků světové úrovně. Kromě těchto osvěd­čených strojů byly ze Sovětského svazu dovezeny další uhelné kom­bajny, jako Gorňak, Šachťor, razící kombajny . PK-2m. Vedle sovětských nakládacích strojů používáme našich lopatových nakladačů, které odstra­nily velmi namáhavé ruční nakládá­ni hornfňy při ražení dlouhých děl. Prováděj! se první pokusy s hydro­­mechanickým dobýváním a s hydro­­dopravou uhlí. Ke zvýšení operativ­nosti řízení byla na všech dolech zavedena dispečerská zařízení a do­saženo přímého spojení povrchu s důlními pracovišti. Přesto však současná úroveň me­chanizace v hlubinných dolech za­ostává za světovým průměrem, který dohání jedině ostravsko-karvinský revír. V této uhelné pánvi bylo' na­příklad v roce 1959 mechanicky roz­pojeno přes 71,5%, mechanicky na­loženo 44,8 %, kombajny a pluhy rozpojeno 19,6% těžby z rubání. Po­díl mechanického nakládáni v hlu­binných hnědouhelných dolech stoupl na 77,7 %. Dobrých výsledků se do­sáhlo v dopravě na hlubinných do­lech, která je téměř mechanizována, a-podíl ruční práce činí- 5>%. i..Mě­chanizace raženi důlních děl však zaostává a objem mechanizačních prací činí jen asi 40 %. Přesto, že zejména v posledních dvou letech se v našich hlubinných dolech dosáhlo některých dobrých výsledků v roz­šiřováni mechanizace, ovlivnilo dosud nedostatečně růst produktivi­to ty práce. Účinnost mechanizace je snižována nedostatky v organizaci práce především proto, že není plně uplatňována cyklická organizace prá­ce, která znamená cestu k vyšší ka­pacitě porubů. Nové stroje a zaří­zeni se pomalu zavádějí a málo jsou využívány. V kladenských a mostec­kých dolech se pomalu rozvíjí stěno­vání, i když je všeobecně známo, že rozvoj mechanizace bez přechodu na nové pokrokové technologie dobývá­ní »je zde prakticky neuskutečnítel- ■ ný. V důlní dopravě je nutno’zamě­řit úsilí na odstraněni nedkonómic­­kých způsobů, které' dopravu zpo­malují a prodražují. Pomalu se vy­víjí automatizace i mechanizace na výsypkách, nárazištlch a ve vozíko­vých obězích. Nejméně mechanizo­vány jsou práce v údržbě důlních děl a strojního a elektrického za­řízení. Pracnost na povrchu hlubin­ných dolů dosahuje stále značné vý­še. Nedostatky jsou v mechanizací odvalu hlušin, na dřevištích, mani­pulačních prostorách, nárazištích a vozíkových obězíqh I v lampovnách. a skladech. Tyto nedostatky bude nutno rychle odstraňovat. Dobrých výsledků se dosáhlo v me-. chanizací našich povrchoyých dolů, jejichž vybavení je na světové úrov­ni. Dobývání uhlí a skrývání, dopra­va a zakládání zemin jsou téměř plně mechanizovány a větší objem ruční práce zůstává jen u pomoc­ných prací. Rychlý technický rozvoj velkolomů, k němuž účinně přispělo naše strojírenství, umožnil rychlý vzestup těžby a zabezpečil i dosta­tečné množství uhlí pro naše ná­rodní hospodářství. Přes dobré vý­sledky, v mechanizaci. lomů je třeba řešit ještě řadu naléhavých problé­mů. Především je zapotřebí zvýšit využití velkostrojů a zmodernizovat dopravu. Byly teprve provedeny první ' pokusy se zavedením ekono­mické dopravy pásovými dopravní­ky, při které lze ušetřit pracovníky a zvýšit výkon v dopravě i v těžbě. Nadále zůstává důležitým úkolem mechanizace pomocných prací, jako např;' mechanické překládání kolejí a mechanizované podbíjení pražců a podsypávání kolejr apod. Všeobecně lze říci, že jak v hlubinných, tak v povrchových dolech jsou to právě pomocné práce, kde jsou největší rezervy pro zvýšení celkové produk­tivity práce a snížení vlastních ná­kladů v důlním průmyslu. NOVA TECHNIKA VE TŘETÍ PĚTILETCE •' Ve třetí pětiletce bude při rozvoji automatizace a mechanizace věno­vána soustředěná pozornost organi­­. (Dokončení na straně 3] L Historické perspektivy RLR Ve dnech 20.—25. června se v Buku* rešti konal sjezd Rumunské dělnické strany, jehož význam pro rozvoj národ­ního hospodářství Rumunské lidové re­publiky a pro její příspěvek k růstu hos­podářské moci světové socialistické sou­stavy pro dosažení vítězství v mírovém soutěžení s kapitalismem je vpravdě historický. Usnesení o šestiletém plánu na období 1960—1965 vytyčilo hlavní úkol rozvíjet materiální a technickou základnu socialismu, pokračoval v urych­lené industrializaci země při dalším přednostním rozvoji těžkého průmyslu, zejména strojírenství, dovršit kolektivi­zaci zemědělství a vytvořit hojnost pro­duktů pro zvyšování životní úrovně pra­cujících. Sjezd mohl s uspokojením vzít na vě­domí zprávu o úspěšných výsledcích do­savadního rozvoje národního hospodář­ství RLR. Hrubá průmyslová výroba vzroste v roce 1960 podle předběžných údajů asi o 67 % ve srovnání s výrobou v roce 1955, zatímco směrnice II. sjezdu stanovily zvýšení jen o 60—65 %. Prů­měrný roční přírůstek průmyslové výroby v období 1956—1960 činí 10,8 %, z toho výroby výrobních prostředků 12,7% a vý­roba spotřebního zboží 7,7%. Výroba oceli se v roce 1960 zvýší na 1,7 miliónu tun ve srovnání s výrobou 766 000 tun v roce 1955 a 284 000 tun v roce 1938. V roce 1960 se vyrobí ve srovnání s ro­kem 1955 dvojnásobné množství plných válcovaných výrobků, 4,8krát více oce­lových trub, 5,6krát více hutního koksu atd.; výroba chemického průmyslu vzroste více než 2,3krát (ve srovnání s rokem 1938 llkrát) a výroba elektric­ké energie na 7,7 miliardy kWh z 2,1 miliardy k!Vh v roce 1950. Pro zvýšení životní úrovně pracujících měly velký význam i výsledky spotřeb­ního a potravinářského průmyslu. Proti roku 1955 vzroste letos výroba hotových oděvů asi o 36 %, vlněného stávkového zboží o 66 %, bavlněného stávkového zboží o 37 %, obuvi o 62 %, nábytku 2,5krát, másla a sýrů více než o 100 %, cukru a jedlých olejů o 150 % atd. Jasnou představu o rozsahu výstavby podává zprava o nově vybudovaných závodech. V roce 1959—1960 začalo v centrálně řízeném a v místním prů­myslu pracovat 101 nových závodů a 93 -v nových provozů a 294 závodů bylo vy* baveno novým zařízením a rozšířeno\ Více než tří čtvrtin přírůstku průmyslové výroby se dosáhlo zvýšením produktivity práce, která v celém socialistickém prů­myslu vzroste v roce 1960 ve srovnání s rokem 1955 o 48%; ve strojírenství a chemickém průmyslu vzrostla j^ž v roce 1959 o 56 % a 60 %. K přeměnám dějin­ného významu došlo i v rumunském ze­mědělství, kde socialistický sektor za­hrnuje více než 81 % rolnických used­lostí a orné půdy. Hrubá zemědělská vý­roba zaznamenala v posledních 6 letech průměrný roční přírůstek 4,2 %. Úkolem schváleného plánu rozvoje ná­rodního hospodářství na léta 1960—1965 je pokračovat v rychlém tempu industria­lizace země* dokončit kolektivizaci ze­mědělství a podstatně zvýšit rostlinnou a živočišnou výrobu, zdokonalit rozmís­tění výrobních sil a růst ekonomického potenciálu méně vyvinutých oblastí, okre­sů a měst a zajistit růst spotřeby potra­vinářské a průmyslové produkce tak, aby se RLR přiblížila v hlavních odvětvích výroby k úrovni spotřeby na jednoho obyvatele hospodářsky vyspělých zemí. V roce 1965 má průmyslová výroba vzrůst ve srovnání s rokem 1959 asi 2,Ikrát a průměrné roční tempo růstu má činit asi 13 %. Výroba surového železa se má zvýšit na 2 milióny tun, oceli na 3,3 mi­liónu tun, válcovaného materiálu na více než 2 milióny tun, těžba uhlí asi na 12 miliónů tun, průměrný roční přírůstek výroby elektrické energie bude činit 18 % apod. Chemický průmysl zvýší vý­robu více než 3,3krát, výroba hnojiv •vzroste více než lOkrát, výroba lehkého a potravinářského průmyslu na dvojná­sobek atd. Investice ze státních pro­středků dosáhnou v novém šestiletém plánu výše 170—180 miliard lei, tj. asi dvojnásobku investic v předchozích 6 letech, z toho přes 100 miliard na rozvoj průmyslu, investice ze státních prostřed­ků do zemědělství se též zdvojnásobí ve srovnání s minulými 6 lety a dosáhnou 23 miliard lei; mechanizace zemědělských prací a podpora státu umožní zvýšit cel­kovou zemědělskou výrobu v roce 1965 o 70—80 % proti roku 1959. Uvedená čísla plánu na léta 1960—1963 a směrná čísla programu rozvoje národ­ního hospodářství do roku 1975, která byla^ také schválena sjezdem a poule nichž se průmyslová výroba v roce 1975 zvýší více než šestinásobně ve srovnání s rokem 1959, jsou důkazem předností socialistického systému; srovnání s bez­východným stavem kapitalistických zemí — jako s Tureckem a Řeckem — to do­kazuje zvlášť názorně. Pomoc Sovětského svazu, o níž mluvil soudruh G. Gheor­­ghiu-Dej na sjezdu, jakož i spolupráce se všemi ostatními zeměmi socialistické­ho tábora mají významnou úlohu při urychlování socialistické výstavby RLR. Rumunští pracující jsou proto právem přesvědčeni, že velkých cílů stanovených sjezdem bude dosaženo.

Next