Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1962 (VI/27-52)
1962-07-06 / No. 27
$t I. ★ PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SEt PRAHA • 6. ČERVENCE 1962 • CENA Kčs 1 • VYCHÁZÍ V PÁTEK • ROČNÍK VI. v ' > r ’ * ' / * , ŠIRŠÍ KONCEPCI • : • v ; tJ , v II v U \ . . J V V .. ľ. U *1 ‘ * do rozmisťování investic Rozmisťováni výrobních sil má mimořádný význam po růst efektivnosti celého národního hospodářství. Jeho význam Ještě stoupá tím, že působí dlouhodobě. Vzájemné vztahy a svazky Jednotlivých odvětvi, podniků a závodů se totiž po dlouhou dobu nemění a rozmístěni výrobních sil působ! tedy jako trvalý faktor. O to je ovšem správné rozmístěni zejména větších a velkých závodů obtížnější. Jde o mnohotvárné svazky a vztahy s ostatními hospodářskými jednotkami i o množství technických aspektů, lidských činitelů atd. V podmínkách naší republiky však existuji určité zvláštní faktory. Zmíníme se podrobněji alespoň o dvou z nich — lidském Činiteli výroby -a o zásobováni vodou, které se už dnes stává jednou z rozhodujících podmínek rozvoje průmyslu v některých oblastech. Vyjasněni problému pracovních sil těsně souvisí s koncepcí rozmístěn) nové bytové výstavby; nesprávné zhodnocení' vývoje by zde mohlo způsobit značné škody, které bychom nemohli v Jedné generaci napravit. Důležitost vodohospodářských problémů pak zvyšuje rychlá koncentrace průmyslu, osídleni a výstavba velkých průmyslových kapacit. Náš socialistický stát převzal po kapitalistech těžké dědictví. Až na několik výjimek byla výroba téměř ve všech odvětvích roztříštěna do mnoha menších závodů 1 provozoven a dílen, |e|lchž počet dosahoval tehdy několika desítek 1 set. Slovensko pak bylo téměř bez průmyslu. V první fázi socialistické výstavby \se proto začaly soustřeďovat výrobní kapacity, zejména ve strojírenství. Malé a nevyhovující provozovny byly postupně likvidovány. Neméně důležitá’ pro přestavbu našeho průmyslu byla výstavba nových moderních kapacit. Zkušenosti však ukazuji, že Je obtížná správně rozmístit výrobní závody, protože je třeba respektovat množství různých, ne vždy dostatečně zřejmých závislosti a vztahů. Zatím pracovalo naše hospodářství bez dlouhodobé perspektivy, ačkoliv právě ta je pro správnou investiční politiku nutná. Jednou Její části musí být i oblastní rozmístěni investic. Vždyť není možno rozmisťovat závody podle okamžité situace, nýbrž podle širších souvislosti a politických cílů v dlouhodobější perspektivě. . Bez širší koncepce se nutně s odstupem času ukáže, že umístěni některých investic bylo nesprávné, že vinou nevhodně voleného místa pracuji s menši národohospodářskou efektivností, než Jaké by dosáhly při zváženi všech hlavních souvislosti. Tak například bllzkcftt palivové základny ztrácí ná významu přímo úměrně technickému rozvoji dopravy (elektrifikovaná železnice, která te schopna ekonomicky přepravit velké masy substrátu). Na rozmístěni má stále větší vliv technická pokrok nejen v dopravě, ale 1 v dalších odvětvích materiální výroby. Zatímco před několika desítkami let se vyráběla elektřina většinou v rámci závodu nebo města, ustupuji dnes takovéto elektrárny vysoce výkonným a ekonomickým velkoelektrárnám položeným v těsné blízkosti primárních zdrojů energie, v našich podmínkách u uhlí Energie se dodává do výrobních závodů nikoli po kolejích ve formě uhlí, nýbrž z největší části ve formě elektřiny. Dhl.I se zatím používá v závodech především k výrobě tepla, ačkoliv i zde dojde v příštích letech ke kvalita-, tivnlm změnám, až velkoplynárny budou dodávat energii ve formě plynu do všech části státu. Vidíme tedy, že technický pokrok stále vlče osvobozuje výrobní sily od závislosti na zdrojích energie v určitém místě" a umožňuje rozmístěni výrobních kapacit podle dalších hledisek. To Je třeba mít na zřeteli. Jsme totiž poměrně malý stát, |ehož územi tvoří iedtnou ekonomickou oblast vzájemně propojenou tisíci a tisíci nitkami kooperačních vztahů. Proto také u nás nejsou budovány průmyslové závody základních výrobních odvětví, které by se dublovaly. I hutní závody jsou specializovány a vyrábějí pro celé území státu. Výjimky tvoři v podstatě Jen průmyslová odvětvi sloužící bezprostřednímu zásobování obyvatelstva. Jsou to některá odvětví potravinářského průmyslu, případně výroba některých stavebních hmot. Ovšem I zde nová pokroková technologie umožňuje soustředěn! výroby do velkých závodů s vysokou produktivitou práce, které Jsou schopny zásobovat velká území. Klasickým příkladem je výroba některých stavebních prvků z průmyslových odpadů, například škváry, létavých popílků, strusky atd. V blízkosti zdrojů těchto surovin a při větším objemu je výroba produktivnější, ekonomičtější a levnější než výroba z místních materiálů, i když se výrobky dopravuji na vzdálenost několika set km. Tyto faktory budou hrát stále větší úlohu, úměrnou tomu, Jak bude u nás postupovat druhá průmyslová revoluce, přinášející vysokou mechanizaci a nakonec i automatizaci všech výrobních procesů. Tatai průmyslová revoluce, která je u nás teprve v samých počátcích, bezpochyby podstatně změní i velikost našich průmyslových kapacit, zjednoduší výrobní programy, přinese vysokou specializaci l účelnou kooperací. Dá se očekávat, že podstatně vzroste velikost výrobních kapacit, které i přes vysokou produktivitu práce budou soustřeďovat značn# počet pracovníků, samozřejmě jiných profesi než dnes. V našich podmínkách tedy stále vlče vystupuje do popředí problém pracovních sil, a to Jak ve smyslu množství, tak i kvalifikace. Pří vysoké Intenzitě průmyslové výroby v ČSSR neexistuje u nás oblast, kde by bylo možno získat pro střední nebo velký průmyslový závod dostatečný počet pracovníků, zejména mužů, tj. řádově někojjk tisíc pracovníků. Tím však zároveň padá teorie, že by se měly průmyslové závody umisťovat tam, kde Je dostatek lidi. Zásada přiblíženi závodů ke zdrotňm pracovních sil má jen velmi omezenou platnost, a to pouze tam, kde Jde o doplňkovou změnu struktury zaměstnanosti. Například na Ostravsku Je nutné vybudovat větší počet pracovních příležitosti pro ženy, přičemž však i sem bude nutno získat odborníky odjinud. Podobně bude třeba umístit zcela malé specializované závody v některých odlehlých krajích. U všech rozhodujících kapacit, které budou stavěny, musí být lejlch umístěni podřízeno dalším hlediskům, neboť v žádném místě nebude možné z místních zdrojů získat dostatek pracovních sil. Abychom správně pochopili problematiku.pracovních sil z územního hlediska, musíme se podívat na strukturu našeho osídlení Ta se vytvořila v minulostí živelně tak, jak to odpovídalo řemesftié malovýrobe Jako typický sídelní celek v českých zemích se vyvinulo malé město, U nás Je růst obyvatelstva velkých měst (s výjimkou Ostravy a Košic) značně pomalý, 1 když samozřejmě s růstem průmyslové zaměstnanosti též stoupá. Většina našich velkých měst Je však populačně pasivní a přírůstky Jsou způsobeny výhradně migraci Ve vnitřním stěhováni pokračuje odliv obyvatelstva z nejmenších obři (do 2000 obyvatel) do měst. Přitom absolutně největší aktivní přírůstek mají obce od 20 do 50 tisíc obyvatel a přes 100 tisíc obyvatel. Tento proces je dnes živelný a sídelní struktura se Jím v podstatě přizpůsobuje úrovni rozvoje výrobních sil. Dále je třeba upozornit na migraci mezi Českými kraji a Slovenskem a naopak. Od roku 1950 se aktivní saldo ve prospěch českých krajů neustále zmenšuje a současně se měnf I vnitřní skladba migrace: zatímco dříve se stěhovaly ze Slovenska do českých krajů celé rodiny, dnes jsou to především mladá děvčata odcháze|Icl za prací do textilních závodů, která se však po několika letech vracejí opět na Slovensko. Jak odliv obyvatelstva z nejmenšlch obci, tak i migrace v relaci české kraje — Slovensko jsou dlouhodobého charakteru a jsou velmi důležité pro budoucí úvahy o rozmístěni výrobních sil. Ve vnitřní struktuře osídleni zůstává nezměněno naše maloměsto od 2000 — 10 000 obyvatel, které se zatím jeví jako životaschopný útvar. Z tohoto dosavadního vývoje plynou samozřejmě pro úvahy o budoucím rozmisťováni výrobních sil některé důležité závěry: v podstatě zatím nelze odstranit dosti početnou dojížďku do zaměstnáni z bližších menších obci. Pro pracující je zřejmě výhodnější bydlit v menších obcích v blízkosti velkých měst. Zůstává ovšem otázkou, nakolik je tato tendence ovlivněna možnosti přestěhovat se do města. Jiný případ nastává, vyčerpá-li průmyslový závod či několik průmyslových závodů zdroje pracovních sil v okruhu únosné dojlžcfky' Další pracovníky může získat pouze jejich přísunem odjinud a novou bytovou výstavbou. V těchto případech se'dosud projevovala obyčejně snaha omezit další rozvoj závodů, t když nedosáhly optimální velikosti, která by přinesla zvýšenou produktivitu práce. Dosud se plně nedoceňuji rozvoj a obměna bytového fondu. Podle usneseni XI. sjezdu a(celostátní kon ferenee KŠC v roce 1960 má být bytový problém vyřešen do roku 1970, V této etapě bude tedy dáno do užíváni přibližně pro 30—33% obyvatelstva 1—1,2 mil. bytových jednotek, je proto ^nezbytné novou bytovou výstavbu umisťovat do těch sídelních celků, ve kterých je nejefektlvnějšl budovat nebo rozšiřovat nové průmyslové kapacity s nejvyššl technikou a produktivitou práce. Dokončení na 4. straně Kralupy nad Vltavou budou zanedlouho dalSím důlelltým centrem naSi chemické výroby. V současné době dokončují zde pracovnici n. p. Potrubí montái přívodu páry do plynových pecí výrobný polystyrénu, která je jedním z hlavních objektů budoucího n. p. Kaučuk. Je známou skutečnosti posledních několika let, že realizaci decentralizovaných staveb věnuji Investoři a dodavatelé vcelku větší pózornost než stavbám centralizovaným. Jednou z cest k nápravě tohoto málo uspokojivého stavu Je posíleni ústředního řízeni decentralizované výstavby. Za tlm účelem přilala vláda počátkem roku 1962 usneseni čís. 50/62, podle-kterého Jsou investorům direktivně stanoveny finanční limity na decentralizovanou investiční výstavbu. Státní banka čs. provedla na Jaře t. r. prověrku plněni tohoto usneseni. Bylo zjištěno, že opatřeni se vcelku setkalo se zdarem. Podle jmenovitých seznamů decentralizova ných staveb sestavených přímými Investory, schválených ústředními orgány a prověřených bankou, bude v letošním roce zahájena výstavba asi 18 000 decentralizovaných staveb v rozpočtové hodnotě asi 13 mld Kčs a dokončeno asi 26 000 staveb v rozpočtové hodnotě asi 25 mld ROZESTAVĚNOST bude klesat korun.-Z toho na Slovensku bude podle plánu zahájeno 4000 decentralizovaných staveb v rozpočtové hodnotě 4 mld Kčs a dokončeno 6000 decentralizovaných staveb v rozpočtové hodnotě asi 8 mld Kčs. Přitom snižová nl rozestavěnosti decentralizované výstavby úspěšně zajišťuji např. Investoři řízeni ministerstvem hutí a rudných dolů, kteří plánuji za hájit v letošním roce 150 a dokončit 362 decentralizovaných staveb. Investoři ministerstva chemického průmyslu, zahajujíc! podle plánu 235 a dokončující 491 decentralizovaných staveb. Investoři říceni ministerstvem huti a rudných dolů tak dokonči stavby v hodnotě o 1302 mil. vyšší, než je hodnota staveb, které zahájí, investoři v resortu chemického průmyslu dokončí stavby v hodnotě o 315 mil. vyšší, atd. Za předpokladu dodrženi plánovaných proporci klesne tedy v průběhu letošního roku rozestavěnost decentralizované výstavby o 8 tisíc staveb a její rozpočtová hodnota se sníží o 12 mld Kčs. I za tohoto stavu Jsou však v plánech decen trallzované Investiční výstavby leště značné re zervy, jejichž využiti by dále zvýšilo Její efektivnost. Bude proto nutno hledat účinnější cesty, Jak zlepšit především výstavbu centrallzova ných staveb, které Jsou pro rozvoj národního hospodářství nejdůležitějšl. Inž. M. Židlický, SBČS Praha úv KSČ Li EKONOMICKÝ t ýdeník ait Z OBSAHU ■ Opožďováním výstavby ztrácíme uhlí y ■ Také kádry rozhodují.. • ■ Kontrola cen nakupovaného materiálu * ■ Rytmičnost rozvoje — podmínka úspěchu ■ Specializace, která překročila státní hranice PVěda a praxe řeměnu vědy v bezprostřední výrobní sílu geniálně předvídal Kárel Marx již před více než 100 lety. Psal o tom, že při rozvoji velkého průmyslu je tvorba skutečného bohatství závislá ne tolik na pracovní době a množství vynaložené práce, jako na celkovém stavu vědy a na pokrokové technologii — čili na použití vědy ve výrobě Tuto zákonitou nutnost cítíme dnes na každém kroku. Věda a s nl vědecký světový názor musí vejít obecně do vědomí všech našich pracujících, má-li se stát výrobní silou. Musí se stát přesvědčením a životní potřebou každého z nás a projevit se i v našem životním stylu. Je charakteristické pro naši socialistickou společnost, že k tomuto cíli zaměřují své úsilí všechny vědní obory. Tedy nejen vědy přírodní, zemědělské a technické, které mají k výrobě nejblíže, ale také, vědy ‘ společenské. Pracovníci našich společenských věd se právě v minulém týdnu sešli na celostátní konferenci, kterou svolal ústřední výbor KSC Ekonomové, filosofové, pracovníci zabývající se vědeckým komunismem, právníci, historikové z výzkumných pracovišť, vysokých škol a praxe se snažili blíže objasnit růz-, né stránky postupného rozvoje komunismu za- dnešních podmínek vnitřního i mezinárodního vývoje. Podkladem pro jejich diskusi se stal hlavní referát tajemníka ÚV KSČ Vladimíra Kouckého. J ednání konference bylo velmi užitečné právě v této době, kdy v popředí stojí otázky rozvoje naší socialistické ekonomiky, kdy se připravuje XII. sjezd KSČ a kdý na základě jeho směrnic budou vypracovány pláný na další léta. Příznivý vliv na jednáni konference měly též výsledky z nedávné porady představitelů komunistických a dělnických stran členských zemí RVHP. Nejednou bylo totiž zdůrazněno, že je nejvýš nutné naučit se lépe a správněji využívat předností socialismu a prohlubovat mezinárodní spolupráci socialistických zemí tak, aby byl postupně vytvořen jednotný hospodářský organismus ceZlé světové socialistické soustavy. a této situace naše hospodářská praxe potřebuje, aby do ní pronikaly mnohem více a hlouběji výsledky pracovníků zejména ekonomických věd A. nejen věd ekonomických, jak ukázali ve svorné diskusi účastnici konference. Vždyt takové problémy, které jsou spjaté s plá; novitým řízením rozvoje společenské, produktivity práce anebo problémy hodnoty a ceny zboží, rentability a vůbec problémy zákona hodnoty v socialistické ekonomice, lze řešit len v úzké spolupráci ekonomů s filosofy, právníky a ostatními zástupci společenských věd Klasickým pří kladem této vědecké spolupráce v dnešní etapě je výzkum problematiky životní úrovně, který zatím velmi zaostává. Nejde při něm jen o ekonomické aspekty, ale o souborný pohled prakticky všech vědních oborů — filosofie, pedagogiky, psychologie, vědy o výživě, medicíny, demografie, hygieqy práce, etiky, estetiky a dalších. Taková spolupráce vyloučí vážné omyly a povede dozajista k úspěchům. Stejně tak při řešení složitých otázek koncepce naší investiční výstavby se musí spojit úsilí pracovníků společenských věd s pracovníky věd technických a příLrodních. aboratoří pro tyto vědecké pracovníky je pak sám život, naše společnost a její lidé. Ovšem i zde jsou četná úskalí. Na jedné straně nebyla dosud všude překonána odtrženost ekonomického výzkumu od potřeb rozvoje našeho hospodářství a na druhé straně se kladou do cesty vědeckému poznáni v naší hospodářské praxi stále značné překážky. Oboji vyžaduje metodických a organizačních opatření, která by umožnila co nejužší spojeni mezi vědou a praxí. V této souvislosti se hodně očekává od nově zřízené Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky. Nikdy předtím nebyly u nás ideálnější podmínky pro rozvoj společenských věd a pro jejich uplatnění v praxi, jako je tomu dnes, kdy zahajujeme široký nástup k tomu, aby ješté dnešní generace Žila v komunismu ISg)