Hospodářské Noviny, leden-červen 1966 (X/1-25)

1966-01-07 / No. 1

EKONOMICKÝ TÝDENÍK ÚV KSČ Praha-7. ledna 1966 - Kčs 1,50 CESTY K CÍLI Bohumil Šimon, vedoucí státně hospodářského oddělení OV KSO Vývoj národního hospodářství klade složité otázky před celou stranu a neustále zvyšuje náročnost na uplatiíovánl její vedoucí úlohy, je třeba správně se orientovat v situaci, ne­spokojovat se povrchním hodnocením jevů, c pronikat hluboko ke kořenům vzniku ne­­gi. ..nich tendencí, hledat východisko, dotvářet perspektivu rozvinuté socialistické společnosti a dosažení této perspektivy podřizovat každodenní činnost. Možnosti socialismu nejsou a dlouho ješté nebudou vyčerpány. V mnohém jsme te­prve na začátku — v rozvíjeni funkce socia­listických Instituci, v uskutečňování nové sou­stavy řízeni socialistického hospodářství atd. je tudíž před námi naléhavý úkol: tvůrčím způ­sobem propracovat v teorii a praxi celkové otázky všestranného rozvoje socialistické spo­lečnosti. '-Pro zásadní změnu struktury naší ekono­miky a pro posíleni jejího průmyslového po­tenciálu byly východiskem socialistické pře­měny po roce 1945. Jejich uskutečnění za­řadilo ČSSR mezi přední průmyslové země světa. V období od roku 1948 do roku 1963 se například zvětšil objem strojírenské výroby osmkrát, chemické výroby rovněž, výro­by černých kovů, elektřiny a tepla více než čtyřikrát. Základní výrobní fondy, jež měly v roce 1948 hodnotu 205 miliard ko­run (v cenách roku 1960), dosáhly v roce 1963 hodnoty 467 miliard a za rok 1964 a ľ -,e zvýšily o hodnotu dalších asi 37 m:..-.d korun. Koncepce rychlého růstu průmyslové výroby, zaměřená na přednostní rozvoj strojírenství, metalurgie, palivové a energetické základny, byla' v poválečném ob­dobí nutná a výhodná a byla v souladu s vnitřními l vnějšími podmínkami repro­dukčního procesu. Souběžně s tímto kvantitativním růstem výroby probíhaly — avšak nesrovnatelně po­maleji — kvalitativní změny v ekonomice. Projevily se např. v hornictví tím, že z cel­kové těžby černého uhlí se v roce 1964 do­bývalo 54,4 % kombajny; proti roku 1955 je to desetkrát víc. Těžba hnědého uhlí v roce 1964 byla proti roku 1955 dvakrát vyšší — především díky komplexní mechanizaci těž­by. Přes počáteční opožďování rozvíjí se elektrifikace a dieselizace železnic. V roce 1964 bylo v Československu 1452 km elektri­fikovaných tratí, což je desetkrát víc než v roce 1955, a elektrická a dieselová trakce se podílela téměř 50 % na všech přeprav­ních výkonech nákladní dopravy. V poslední době se také zkvalitnila a zhospodárnila výroba kovů v hutích. Ve strojírenství sice pozvolna, ale přece postupně vyvstává řada nadějných výrob, které dosahují světové špičky a slibují stát se nosnými programy oborů a odvětví. Zemědělství prošlo v poválečných letech historickým vývojovým procesem, v jehož průběhu byly drobné zemědělské závody pře­vedeny na socialistické velkovýrobní podni­ky. Přitom se podařilo vyrovnat pokles cel­kového objemu zemědělské výroby z doby okupace a zvýšit jej na předválečnou úro­veň. Značně vzrostla produktivita práce a statisíce uvolněných pracovníků přešlo ze zemědělství do průmyslu. Tento přesun pra­covních sil znamenal Jednu z nejhlubších strukturálních změn v naší ekonomice a měl výrazný podíl na prudkém zvýšení průmyslo­vé výroby. Ve stavebnictví byla dřívější, převážně ře­meslná výroba koncentrována do velkých, specializovaných podniků a práce byla v roz­sáhlé míře modernizována. Zprůmyslnění stavebnictví, jmenovitě výstavby bytů, při­neslo významné úspory pracovních sil na staveništích. Zahraniční obchod prodělal zásadní změ­nu zbožové struktury zvýšením vývozu stro­jů jako nového exportního programu a te­ritoriální přeorientaci na socialistické země, především na Sovětský svaz. S rozvojem hospodářství Je těsně spjat rozvoj životní úrovně. Dělníci vydělávali v roce 1948 v průměru 725 Kčs měsíčně, v roce 1964 pak 1506 Kčs. Inženýrsko-tech­­ničtí pracovníci vydělávali v roce 1948 mě­síčně 1492 Kčs a v roce 1964 1961 Kčs. Cel­kové příjmy, které v roce 1952 činily 42 mld, dosáhly v roce 1964 téměř 96 mld. Příjmy z nemocenského pojištění a důchody, které v roce 1948 činily něco přes 5 mld, vzrostly v roce 1964 na více než 23 mld. Snižováním cen klesaly životní náklady I v letech velmi zpomaleného hospodářského růstu. V bytové výstavbě zaostáváme např. za Švédském a západním Německem a nejvíce za Sovětským svazem, který je vůbec na prvním místě ve světě, pokud jde o počet vystavěných bytů na 1000 obyvatel; avšak v průběhu posledních deseti let stavíme stejný počet bytů na tisíc obyvatel jako Francie, Anglie, Nizozemí a více než Belgie, Rakousko a některé další země. V období od roku 1953 do roku 1963 stoupl počet vysokoškoláků o 113 % a počet stře­doškoláků o 127 »/o. Počet pracovníků vědeo kovýzkumné základny vzrostl z 20 000 v ro­ce 1956 na 120 000 v roce 1964. Úměrně k tomu stouply náklady, a to jak personál­ní, tak na vybavení. Na rozvoj vědy bylo věnováno v roce 1956 1,5 % náfodního dů­chodu a v roce 1963 2,87 %. Pokračování na str. i Bott Elektrizace posledního úseku hlavni trati z Prahy do KoSic - mezi Ostravou a Žilinou — bude již brzy dokončena. V květnu pojedou první elektrické vlaky až do Nového Bohumína. Zavě Sovánl trolejového vedení mezi Třincem a Jablunkovem mají na starosti montéři mistra Dlugopolského. J eště je příliš brzy na souhrnné pohledy a definitivní soudy. Ani moderní výpo­četní technika a bezvadně fungující sdě­lovací prostředky nestačily dodat statistická čísla za uplynulý rok. Přesto však díky obé­­mu víme o roku 1965 dost, abychom se mohli odvážit nejobecnější bilance bez ne­bezpečí, že ji za několik týdnů budeme opra­vovat. Vcelku vzato nemá svět na prahu roku 1966 příliš důvodů k bezstarostnému optimis­mu. Rada zemi a celých velkých oblastí za­znamenala hospodářský rozvoj, 1 když třeba zdaleka ne vždy vyrovnaný, ^ada zemí vstu­puje do roku 1966 s prognózami a plány dal­šího kladného vývoje. Avšak vývoj v rozvo­jových zemích, v takzvaném třetím světě, zůstává i nadále nejen za očekáváním, ale hlavně za potřebami. Odborníci předvídají krizi — nezmění-li se radikálně dosavadní trend vývoje. Obyvatelstva přibývá v rozvo­jových zemích rychleji, než rostou jejich hospodářské možnosti. Podle údajů OSN bu­de mít v roce 1970 Latinská Amerika 284 miliónů obyvatel, Afrika 348 miliónů, vý­chodní Asie 941 miliónů a jižní Asie 1092 miliónů obyvatel. Tedy zhruba o 550 miliónů obyvatel více, než měl celý svět před pěti lety! Problémy rozvojových zemí json slo­žité a hluboké a populační exploze je zná­sobuje. Na druhé straně nemá svět ani důvody k přehnanému pesimismu, alespoň tehdy ne, bude-li ochoten a schopen jednat. Předpoklá­dá to obecné povědomí toho, že nejenom mír, ale i blahobyt jsou nedělitelné, že svět — přes veškeré rozdílnosti a přehrady — je jeden. Třebaže každoročně přibývá na světě asi 60 miliónů lidí, je reálna možnost všem poskytnout obživu. TQto možnost vzniká enormním rozvojem vědy a techniky, jejichž aplikace je v zatím menší části světa základem nebývalého hos podářského pokroku. Vzestupná křivka vý­voje výroby 1 distribuce produktů pokra čovala v této části světa 1 v loňském roce. V socialistických zemích byl rok 1965 ro kem přeskupování sil, prověřování nových metod řízení národního hospodářství, přípra­vy nových modelů řízení. Podle předběžných údajů vzrostla v SSSR loni průmyslová výro­ba o 8,5 procenta, což je mimořádně vysoké tempo. Oměrně stouply také mzdy a platy, přičemž asi 20 miliónům osob byly zvýšeny platy o 20—25 procent. Pro letošní rok se počítá s růstem národního důchodu SSSR o 6,7 procenta. Rovněž další socialistické země zaznamenaly v loňském roce úspěšný ekonomický vývoj. V Bulharsku se předběž­ně počítá se vzrůstem průmyslové výroby o 13,3 procenta. V Maďarsku byly úspěšně splněny ukazatele národohospodářského plá­nu a pro letošní rok se počítá s růstem průmyslové výroby o 4—6 procent. V Ně­mecké demokratické republice se má letos zvýšit národní důchod o 5,6 procenta. Také v kapitalistických zemích pokračo­vala loni hospodářská prosperita, třebaže nikoli vyrovnaným tempem a nikoli ve všech zemích. V USA došlo na podzim k mírnému poklesu průmyslové výroby, ale ta stále ještě byla o 8 procent vyšší než v předchá­zejícím roce. Značné zpomalení průmyslové výroby nastalo ve druhém pololetí ve Velké Británii, mírný pokles na podzim zazname­naly Itálie a Německá spolková republika. Ovšem u všech tří zemí se předpokládá urči­tý přírůstek proti roku 1964. jedině ve Fran­cii byla na podzim 1965 průmyslová výroba nižší než v předešlém roce. Naproti tomu vý­voj průmyslové výroby v japonskú naznaču­je vzestup asi o 5 procent. Socialistické země i země kapitalistické mají své problémy, které jsou přirozeně od lišné, jako jsou odlišné jejich cesty k řešeni těchto problémů. Avšak obě tyto skupiny hospodářsky vyspělých zemí mají v jistém smyslu společnou odpovědnost za pomoc tzv. třetímu světu. Pro socialistické země je tato pomoc věci zásady. V kapitalistických ze mích se začíná stávat věcí rozumové úvahy. Svědčí o tom alespoň loňské zásadní proje vy předsedy amerického senátního výboru Fulbrighta a západoněmeckého ministra Schclla. Svět si pamatuje nedávnou spolupráci ze­mí s rozdílným společenským zřízením v me­zinárodním geofyzikálním roce. ještě důleži­tější je ovšem spolupráce v oblasti ekono­mické, spolupráce založená na vzájemných výhodách a vzájemném respektování. Tato spolupráce je kategorickým imperativem dnešní doby. jedině ve spolupráci lze řešit obrovské problémy, které přesahují hranice států i mocenských skupin. Státní puče a presidentské volby vyvolá vají pozornost světové veřejnosti a komen­tátorů. Avšak většina, ba snad všechny po­litické události loňského roku mají menší význam než méně nápadný, ale daleko ne­bezpečnější problém. Ve srovnání s rokem 1964 přibyly na světě dvě procenta obyva­telstva, ale světová produkce potravin vzrost­la pouze o jedno procento. To znamená, že přes existenci elektronických počítacích strojů a supersonických letadel připadlo na jednoho obyvatele světa v roce 1965 méně chleba než v roce předcházejícím. K řešení této nejzákladnější ze všech zá­kladních otázek je třeba spojit síly, existu­jící zdroje intelektuální i hmotné. To před­pokládá, že vědomí tohoto problému se stane obecné a převládající. Předpokládá to nut­nost překonat nazírání omezené státními hranicemi, ještě není pozdě, avšak jakékoli odklady mohou způsobit nedozírné škody. JAN PILÁT

Next