Hospodářské Noviny, leden-červen 1966 (X/1-25)

1966-06-10 / No. 23

Výrobky Vítkovických ielezáren Kle­menta Gottwalda o Ostravě-Vítkoviclch Isou dobře známy na celém světě. K nej­­známějším a nejnáročnějším patří zalo­mené lodní hřídele, které se vyvážejí do Polska, jugoslávíe, Švýcarska, Norska a Holandska. Vítkovičtí kováči jsou v Evro­pě největšími výrobci těchto mnohatuno­­vých kolosů s přesností na setiny milh metru. Další specialitou vítkovických dělníků a techniků jsou vysokotlaké kotle nejrůznějších rozměrů, dodávané pro chemický průmysl Sovětského svazu, Rumunska a mnoha dalších zemí. — Soustružník Lubomír Brada opracovává na obřím soustruhu v dílnách těžké me­chaniky VZKG povrch 15 m dlouhého vysokotlakého kotlového, tělesa o váze 55 tun pro Sovětský svaz. Foto CTK — V. Švorčík Tuto jednoduchou otázku slyšíme v posledních dnech často. Správně a výstižně na ní odpovědět v tak krátkém 'isovám odstupu je však složité —'objektivní zhodnoceni přínosu XIII. sjezdu umož­ni až »kritérium praže« po několika letech. Prosíme tedy čtenáře, aby tyto řádky chápal jako sub­jektívni názor a nechtěl jím nahradit samostatné prostudování sjezdových materiálů. Každé hodnocení je věcí měřítek; jejich de­finování musí být proto počátkem každého hodnocení. Pro událost, jakou je sjezd stra­ny, je nejmenším měřítkem hledisko sou­časných i perspektivních potřeb naší socia­listické společnosti. Použití tohoto měřítka i (j1 »m předpokládá objektivní vystižení a .ulování těchto potřeb, které je zase možné jen jako výsledek správného kom­plexního rozboru současné situace. Ten byl obsažen v písemné zprávě, která byla před­ložena delegátům sjezdu. Ekonomickou část tohoto materiálu stručně formuloval soudruh Novotný ve Zprávě o činnosti OV KSČ takto: »Přestavbou a rozvojem našeho národní­ho hospodářství byl podstatně posílen prů« myslový charakter státu, bylo industrializo­váno Slovensko. Zvítězilo a upevnilo se so­cialistické vlastnictví výrobních prostředků. Zvýšil se objem základních výrobních fon­dů, bylo dosaženo plné zaměstnanosti a stoupla životní úroveň pracujících. Ve srov­nání s rokem 1937 vzrostla průmyslová vý­roba skoro na pětinásobek, z toho na Slo­vensku skoro na patnáctinásobek, a národ­ní důchod stoupl dvaapůlkrát. Osobní spo­třeba se v průměru na jednoho obyvatele téměř zdvojnásobila, pracovněprávní a so­ciální vymoženosti, rozvoj školství, zdra­votnictví a kultury dosáhly rozsahem i kva­litou nové, vyšší úrovně ... .,. Rychlý a všestranný rozvoj naší eko­nomiky měl značně extenzívní charakter. Prudce rostla zaměstnanost, protože v té době byl dost 'ek pracovních sil, probíhala rozsáhlá výstavba nových výrobních kapacit, což kladlo mfročné požadavky na zdroje národního hospodářství. Nadměrná spotře­ba surovin a energie byla spojena s rostou­cími náklady. Postupně se však dřívější možností i rezervy vyčerpaly. Dosahovaná efektivnost národního hospodářství nesta­čila k zabezpečení růstu spotřeby, založe­nému v minulosti. Nepodařilo se v žádoucí míře zvyšovat kvalitu výroby a dostatečně čelit značným ztrátám a nehospodárnosti, v tomto směru byla také nedostatečně vy­užívána hmotná zainteresovanost, což vedlo k nivelizaci platů. Všechny tyto příčiny spolu s postupnou ztrátou účinnosti dřívěj­ší soustavy řízení vedly kc vzniku dočasné nerovnováhy mezi tvorbou zdrojů a jejich užitím.« Na základě hodnoceni stavu našeho hos­podářství vytyčil sjezd _ deset základních směrů pro splnění ekonomických cílů: 1. Obnovení proporcionality a konsolidace ná­rodního hospodářství; 2. efektivní rozvoj zemědělství; 3. prosazení změn ve výrobních programech a investicích; 4. zapojení naši země do mezinárodní dělby práce; 5. prohlubování předpokladů pro harmonický rozvoj oblastí; 6. technický rozvoj; 7. uplatnění zdokonalené soustavy plánovité­ho řízení v celém národním hospodářství; 8. uplatnění zdokonalené soustavy plánovité­ho řízení ve vnitropodnikové sféře; 9. rozvíjení životní úrovně a vytváření před­pokladů pro socialistický životní styl; 10. vytváření politických a kádrových před­pokladů ke správnému chápáni, prosazení a realizaci hospodářské politiky. Sjezdové usnesení pak konkretizuje hlav» ní úkoly čtvrtého pětiletého plánu z hle* diska jednotlivých odvětví národního hospo­dářství, rozvoje oblastí, zahraničního ob­chodu, zavádění zdokonalené soustavy plá­novitého řízení, rozvoje životní úrovně a vědeckotechnického pokr-oku. Vyjadřují tyto cíle, hlavní směry k je­jich dosažení a hlavní úkoly pětiletky, sou­časné i perspektivní potřeby naši socialis­tické společnosti? Z hlediska současné úrovně našeho po­znání, často i draze zaplaceného, jistě. A kromě toho — a to je nejdůležitější — usne­seni obsahuje faktory, které umožni rychle a včas usměrňovat naši konkrétní práci průběžně s tím, Jak-se naše poznání bude dále vyvíjet. To je totiž pravděpodobně nej­významnější věcí na usneseních sjezdu; ne­ / proklamuj! jen správné cíle — ty byly ob­saženy i v usneseních předcházejících sjezdů, ale dávají do rukou centrální i choz­­razčotnl sféry řízení nástroje, které nejen umožňují, nýbrž přímo si vynucují, aby se neustále vytvářel soulad nezi všemi prvky ekonomické soustavy. A d.tiším, neméně dů» ležitým faktorem usneseni je, že tento sou» lad se nebude vytvářet živelně, za cenu spo­lečenských ztrát, ale plánovitě, tak jak spo­lečnost bude poznávat s'mje potřeby sou­časné i perspektivní. Toto optimistické hodnocení výsledků sjezdu přirozeně nevychází z fetišístického přecenění možností zdokonalené soustavy plánovitého řízeni hospodářství. Sjezd si byl plně vědom, že automatismus jejího pů­sobení má své meze, že neexistuje čistě eko­nomická záruka proti možným negativním Jevům, je proto nedílnou součástí usnesení i řada pasáži o úkolech strany jako celku, i stranických organizací e komunistů, které určují, jak zajistit požiti/ní působení sou» stavy řízení a jak zamezit protispolečen» skému chování kolektivů i jednotlivců. A ani zde nemají tyto pasáž 3 jen proklamativ­­ní charakter. Naznačují i způsoby, jak sou­časnými metodami povznést úroveň stranic­ké práce na výši úkolů doby. Modernost, čili jinými slovy nedogmatic­ké a ne strnulé chápání úkolů a zejména cest k jejich splnění je /ůbec charakteris­tickým rysem všech částí sjezdových usne­sení. Hovoří se tu o medernizael obchod* nich metod, racionalizaci ve výrobní a ne­výrobní sféře, ovlivňování zvyklostí spotře­bitelů, o využívání nejnovějších vědeckých poznatků a metod při zkoumání faktů, ná­zorů a postojů lidí,' atd. Byly překonány 1 mnohé názory, které brzdi lepší využívá­ní základních fondů a lidských zdrojů. Na druhé straně sjezdová usnesení téměř ne­obsahují přesné cifry, které byly v minu­losti často výsledkem nevědeckého subjek­tivního přístupu a které pak život nedovo­loval dodržet, i když předcházející snaha o jejich dosažení vedla v řadě případů k ne­efektivnosti. Všechno to, o čem jsme hovořili, i řada dalších faktorů, nás plně opravňuje k tvr­zení, že psnesení XIII. sjezdu Komunistic­ké strany Československa je syntézou veli­kého množství progresivních názorů, kte­rá z nich tvoří jednolitý pozitivní program nejen pro všechny komunisty, ale pro všechny progresivní lidi naší země. Pozi­­tivnost usnesení je mimo jiné i v jejich reálnosti — jinými slovy — nejde tu o žád­ná »zbožná přání«, nýbrž o konkrétní pro­gram dalšího rozvoje socialistické společ­nosti Jako celku i zvyšování hmotné a kul­turní úrovně každého jednotlivce. Síla sjez­dových usnesení je tedy v tom, že se mo­hou stát, a určitě se stanou, základnou dal­ší morálně politické jednoty našeho lidu kolem Komunistické strany Československa. Naznačili jsme už, a považujeme za správ­né to zdůraznit ještě i v závěru, že sjez­dová usnesení před námi nedláždí pohodl­nou silnici, po níž bychom jenom pokojně kráčeli, ale řadu orientačních bodů v těž­kém terénu. Tyto orientační body nám ces­tu usnadní v tom smyslu, že nebudeme mu­set dělat zbytečné zacházky. I tak zůstává na naši cestě ještě mnoho neschůdných míst. Ovšem morálně politická jednota, vyplývají­cí z jistoty, že kráčíme správným směrem, umožní tato neschůdná místa překonat bez váháni a ztrácení perspektiv, KZ Nové řízení Čs. automobilových závodů • První poznatky o vývoji cen • Problémy sídliskovej struktury • Odpad bytového fondu • Směry vývoje světového hospodářství i »Nyní bude záležet na tum, jak budeme umět v praktické činnosti naší strany, vlády, hospo dářských orgánů, národních výborů, prostě všude, realizovat úkoly a směry vytyčené v přija­tých dokumentech, jak ka:;dý na místě, které zastává, ponese svůj díl odpovědnosti za splnění usnesení XIII. sjezdu. Napříště ’‘bude každá práce důsledně měřena podle výsledků, podle toho, co kladného přináší pro «polečnost, pro její rozvoj. S tím, soudruzi, odcházejme ze sjezdu, to pokládejme po sjezdu za hlavní v životě naší strany a celé naší socialistické společnosti. Mé­ně zbytečných pompézních slov, více odpovědnosti, více konkrétní činnosti. Postupujme uvážlivě a pevně vpřed, ani na okamžik však neztrácejme ze zřetele naše so­cialistické zásady, na nichž socialistická společnost se jedině může rozvíjet, jsou to pevně sta­novené principy, vycházející z pašeho učeni marxisinu-leninismu, jimiž se i ekonomika musí ří­dit. Proto, je-li pro život strany i stát řídící zásadou demokratický centralismus, tak pro ná­rodní hospodářství je to státní plán, který obsahuje veškeré obory lidské činnosti. Ovšem takový státní plán, který vychází z reálné situace a který nemá nic společného s bezduchou mašinérií byrokratismu. Kdybychom tyto zásady opustili, procházeli bychom mnoha těžkostmi, opouštěli bychom zásady socialistic! é společnosti.« Ze závěrečného slova soudruha ANTONINA NOVOTNÉHO na Xlll. sjezdu KSC

Next