Hospodářské Noviny, leden-červen 1966 (X/1-25)
1966-06-10 / No. 23
Výrobky Vítkovických ielezáren Klementa Gottwalda o Ostravě-Vítkoviclch Isou dobře známy na celém světě. K nejznámějším a nejnáročnějším patří zalomené lodní hřídele, které se vyvážejí do Polska, jugoslávíe, Švýcarska, Norska a Holandska. Vítkovičtí kováči jsou v Evropě největšími výrobci těchto mnohatunových kolosů s přesností na setiny milh metru. Další specialitou vítkovických dělníků a techniků jsou vysokotlaké kotle nejrůznějších rozměrů, dodávané pro chemický průmysl Sovětského svazu, Rumunska a mnoha dalších zemí. — Soustružník Lubomír Brada opracovává na obřím soustruhu v dílnách těžké mechaniky VZKG povrch 15 m dlouhého vysokotlakého kotlového, tělesa o váze 55 tun pro Sovětský svaz. Foto CTK — V. Švorčík Tuto jednoduchou otázku slyšíme v posledních dnech často. Správně a výstižně na ní odpovědět v tak krátkém 'isovám odstupu je však složité —'objektivní zhodnoceni přínosu XIII. sjezdu umožni až »kritérium praže« po několika letech. Prosíme tedy čtenáře, aby tyto řádky chápal jako subjektívni názor a nechtěl jím nahradit samostatné prostudování sjezdových materiálů. Každé hodnocení je věcí měřítek; jejich definování musí být proto počátkem každého hodnocení. Pro událost, jakou je sjezd strany, je nejmenším měřítkem hledisko současných i perspektivních potřeb naší socialistické společnosti. Použití tohoto měřítka i (j1 »m předpokládá objektivní vystižení a .ulování těchto potřeb, které je zase možné jen jako výsledek správného komplexního rozboru současné situace. Ten byl obsažen v písemné zprávě, která byla předložena delegátům sjezdu. Ekonomickou část tohoto materiálu stručně formuloval soudruh Novotný ve Zprávě o činnosti OV KSČ takto: »Přestavbou a rozvojem našeho národního hospodářství byl podstatně posílen prů« myslový charakter státu, bylo industrializováno Slovensko. Zvítězilo a upevnilo se socialistické vlastnictví výrobních prostředků. Zvýšil se objem základních výrobních fondů, bylo dosaženo plné zaměstnanosti a stoupla životní úroveň pracujících. Ve srovnání s rokem 1937 vzrostla průmyslová výroba skoro na pětinásobek, z toho na Slovensku skoro na patnáctinásobek, a národní důchod stoupl dvaapůlkrát. Osobní spotřeba se v průměru na jednoho obyvatele téměř zdvojnásobila, pracovněprávní a sociální vymoženosti, rozvoj školství, zdravotnictví a kultury dosáhly rozsahem i kvalitou nové, vyšší úrovně ... .,. Rychlý a všestranný rozvoj naší ekonomiky měl značně extenzívní charakter. Prudce rostla zaměstnanost, protože v té době byl dost 'ek pracovních sil, probíhala rozsáhlá výstavba nových výrobních kapacit, což kladlo mfročné požadavky na zdroje národního hospodářství. Nadměrná spotřeba surovin a energie byla spojena s rostoucími náklady. Postupně se však dřívější možností i rezervy vyčerpaly. Dosahovaná efektivnost národního hospodářství nestačila k zabezpečení růstu spotřeby, založenému v minulosti. Nepodařilo se v žádoucí míře zvyšovat kvalitu výroby a dostatečně čelit značným ztrátám a nehospodárnosti, v tomto směru byla také nedostatečně využívána hmotná zainteresovanost, což vedlo k nivelizaci platů. Všechny tyto příčiny spolu s postupnou ztrátou účinnosti dřívější soustavy řízení vedly kc vzniku dočasné nerovnováhy mezi tvorbou zdrojů a jejich užitím.« Na základě hodnoceni stavu našeho hospodářství vytyčil sjezd _ deset základních směrů pro splnění ekonomických cílů: 1. Obnovení proporcionality a konsolidace národního hospodářství; 2. efektivní rozvoj zemědělství; 3. prosazení změn ve výrobních programech a investicích; 4. zapojení naši země do mezinárodní dělby práce; 5. prohlubování předpokladů pro harmonický rozvoj oblastí; 6. technický rozvoj; 7. uplatnění zdokonalené soustavy plánovitého řízení v celém národním hospodářství; 8. uplatnění zdokonalené soustavy plánovitého řízení ve vnitropodnikové sféře; 9. rozvíjení životní úrovně a vytváření předpokladů pro socialistický životní styl; 10. vytváření politických a kádrových předpokladů ke správnému chápáni, prosazení a realizaci hospodářské politiky. Sjezdové usnesení pak konkretizuje hlav» ní úkoly čtvrtého pětiletého plánu z hle* diska jednotlivých odvětví národního hospodářství, rozvoje oblastí, zahraničního obchodu, zavádění zdokonalené soustavy plánovitého řízení, rozvoje životní úrovně a vědeckotechnického pokr-oku. Vyjadřují tyto cíle, hlavní směry k jejich dosažení a hlavní úkoly pětiletky, současné i perspektivní potřeby naši socialistické společnosti? Z hlediska současné úrovně našeho poznání, často i draze zaplaceného, jistě. A kromě toho — a to je nejdůležitější — usneseni obsahuje faktory, které umožni rychle a včas usměrňovat naši konkrétní práci průběžně s tím, Jak-se naše poznání bude dále vyvíjet. To je totiž pravděpodobně nejvýznamnější věcí na usneseních sjezdu; ne / proklamuj! jen správné cíle — ty byly obsaženy i v usneseních předcházejících sjezdů, ale dávají do rukou centrální i chozrazčotnl sféry řízení nástroje, které nejen umožňují, nýbrž přímo si vynucují, aby se neustále vytvářel soulad nezi všemi prvky ekonomické soustavy. A d.tiším, neméně dů» ležitým faktorem usneseni je, že tento sou» lad se nebude vytvářet živelně, za cenu společenských ztrát, ale plánovitě, tak jak společnost bude poznávat s'mje potřeby současné i perspektivní. Toto optimistické hodnocení výsledků sjezdu přirozeně nevychází z fetišístického přecenění možností zdokonalené soustavy plánovitého řízeni hospodářství. Sjezd si byl plně vědom, že automatismus jejího působení má své meze, že neexistuje čistě ekonomická záruka proti možným negativním Jevům, je proto nedílnou součástí usnesení i řada pasáži o úkolech strany jako celku, i stranických organizací e komunistů, které určují, jak zajistit požiti/ní působení sou» stavy řízení a jak zamezit protispolečen» skému chování kolektivů i jednotlivců. A ani zde nemají tyto pasáž 3 jen proklamativní charakter. Naznačují i způsoby, jak současnými metodami povznést úroveň stranické práce na výši úkolů doby. Modernost, čili jinými slovy nedogmatické a ne strnulé chápání úkolů a zejména cest k jejich splnění je /ůbec charakteristickým rysem všech částí sjezdových usnesení. Hovoří se tu o medernizael obchod* nich metod, racionalizaci ve výrobní a nevýrobní sféře, ovlivňování zvyklostí spotřebitelů, o využívání nejnovějších vědeckých poznatků a metod při zkoumání faktů, názorů a postojů lidí,' atd. Byly překonány 1 mnohé názory, které brzdi lepší využívání základních fondů a lidských zdrojů. Na druhé straně sjezdová usnesení téměř neobsahují přesné cifry, které byly v minulosti často výsledkem nevědeckého subjektivního přístupu a které pak život nedovoloval dodržet, i když předcházející snaha o jejich dosažení vedla v řadě případů k neefektivnosti. Všechno to, o čem jsme hovořili, i řada dalších faktorů, nás plně opravňuje k tvrzení, že psnesení XIII. sjezdu Komunistické strany Československa je syntézou velikého množství progresivních názorů, která z nich tvoří jednolitý pozitivní program nejen pro všechny komunisty, ale pro všechny progresivní lidi naší země. Pozitivnost usnesení je mimo jiné i v jejich reálnosti — jinými slovy — nejde tu o žádná »zbožná přání«, nýbrž o konkrétní program dalšího rozvoje socialistické společnosti Jako celku i zvyšování hmotné a kulturní úrovně každého jednotlivce. Síla sjezdových usnesení je tedy v tom, že se mohou stát, a určitě se stanou, základnou další morálně politické jednoty našeho lidu kolem Komunistické strany Československa. Naznačili jsme už, a považujeme za správné to zdůraznit ještě i v závěru, že sjezdová usnesení před námi nedláždí pohodlnou silnici, po níž bychom jenom pokojně kráčeli, ale řadu orientačních bodů v těžkém terénu. Tyto orientační body nám cestu usnadní v tom smyslu, že nebudeme muset dělat zbytečné zacházky. I tak zůstává na naši cestě ještě mnoho neschůdných míst. Ovšem morálně politická jednota, vyplývající z jistoty, že kráčíme správným směrem, umožní tato neschůdná místa překonat bez váháni a ztrácení perspektiv, KZ Nové řízení Čs. automobilových závodů • První poznatky o vývoji cen • Problémy sídliskovej struktury • Odpad bytového fondu • Směry vývoje světového hospodářství i »Nyní bude záležet na tum, jak budeme umět v praktické činnosti naší strany, vlády, hospo dářských orgánů, národních výborů, prostě všude, realizovat úkoly a směry vytyčené v přijatých dokumentech, jak ka:;dý na místě, které zastává, ponese svůj díl odpovědnosti za splnění usnesení XIII. sjezdu. Napříště ’‘bude každá práce důsledně měřena podle výsledků, podle toho, co kladného přináší pro «polečnost, pro její rozvoj. S tím, soudruzi, odcházejme ze sjezdu, to pokládejme po sjezdu za hlavní v životě naší strany a celé naší socialistické společnosti. Méně zbytečných pompézních slov, více odpovědnosti, více konkrétní činnosti. Postupujme uvážlivě a pevně vpřed, ani na okamžik však neztrácejme ze zřetele naše socialistické zásady, na nichž socialistická společnost se jedině může rozvíjet, jsou to pevně stanovené principy, vycházející z pašeho učeni marxisinu-leninismu, jimiž se i ekonomika musí řídit. Proto, je-li pro život strany i stát řídící zásadou demokratický centralismus, tak pro národní hospodářství je to státní plán, který obsahuje veškeré obory lidské činnosti. Ovšem takový státní plán, který vychází z reálné situace a který nemá nic společného s bezduchou mašinérií byrokratismu. Kdybychom tyto zásady opustili, procházeli bychom mnoha těžkostmi, opouštěli bychom zásady socialistic! é společnosti.« Ze závěrečného slova soudruha ANTONINA NOVOTNÉHO na Xlll. sjezdu KSC