Hospodářské Noviny, leden-červen 1967 (XI/1-26)
1967-01-06 / No. 1
\ ♦ \ • Konzultační firmy v zahraničí V těchto dnech vstoupilo naše národní hospodářství do druhého roku čtvrtého pětiletého plánu. Základní zaměření ekonomického rozvoje v roce 1967 z hlediska cílů čtvrtého pětiletého plánu spočívá v další konsolidaci národního hospodářství, v pokračování obnovy jeho proporcionality, ve vytváření základní rovnováhy mezi tvorbou a užitím národního důchodu a v posilování všech faktorů, které povedou ke zvýšení efektivnosti reprodukčního procesu. Ozdravující tendence čs. ekonomiky, projevující se Již od roku 1965 postupným b' vováním tempa hospodářského rozvoje, i.. ..čovaly výrazněji i v minulém roce především v průmyslu, stavebnictví a dopravě a byly navíc posíleny lepšími výsledky zemědělské výroby proti předchozím létům. Daří se tedy uskutečňovat jednu stránku konsolidačního procesu, obnovování dynamiky hospodářského rozvoje. Další vzestup je však podmíněn zlepšením kvalitativních stránek rozvoje, které zatím ještě pod vlivem působení dlouhodobých negativních tendencí «—• se nerozvíjejí dostatečně rychle. Bez zlepšení v tomto směru by však urychlení tempa růstu samo o sobě problémy národního hospodářství nevyřešilo. Protože nová soustava řízení má působit především v tomto směru, ukázalo se nezbytným zavést jl v širším měřítku o rok dříve, tj. již od 1. ledna 1967. Připravit v relativně krátké době zavedení nové soustavy ekonomického řízení a hospodaření bylo spojeno s velmi náročnou tvůrčí činností všech ústředních orgánů, výrobních hospodářských jednotek a podniků. Intenzívní úsilí se soustředilo především na propracování • pravidel a nástrojů, jimiž se budou podniky řídit ve svém hospodaření; • zásad úvěrové a Investiční politiky; • ekonomických nástrojů v oblasti zahraničního obchodu; • přestavby velkoobchodních cen. Pro věcnou a časovou návaznost těchto základních prací bylo nutno na rozdíl od předchozích let posunout závěrečnou etapu sestavení prováděcího plánu do I. čtvrtletí letošního roku, aby še podniky a VHJ mohly při tvorbě svých plánů již plně opírat o podrobnou znalost těchto opatření a jejich důsledků na svou ekonomickou činnost. Souběžně s přípravou přechodu na novou soustavu vytvářely si podniky a výrobní hospodářské jednotky první úvahy o svých plánech na rok 1967. Když se však tyto úvahy koncem minulého roku hodnotily, ukázalo se, že předběžné záměry podniků a výrobních hospodářských jednotek neodpovídají v hlavních vztazích nejen cílům rozvoje hospodářství v roce 1967, ale ani možnostem vyplývajícím z hospodářského rozvoje v posledních dvou letech. Je ovšem třeba vzít v úvahu, že podniky znaly donedávna pouze rámcové podmínky hospodaření a nebyly ještě seznámeny s konkrétními podmínkami nového řízení a pravidly hospodaření, jako např. s vlivem nových velkoobchodních cen, s pravidly ekonomických vztahů k zahraničnímu obchodu apod. Jejich úvahy nesly proto stopy myšlení ve starých naturálních kategoriích, byly vedeny snahou -nadsazovat požadavky v oblasti Investic, dovozů, výrobní spotřeby a pracovních sil, zatímco na druhé straně se projevila »zdrženlivost« v rozsahu finální výroby, určené především pro vnitřní trh a vývoz, a v tvorbě plánovaných důchodů. Je zřejmé, že podniky ještě nedocenily •— a ani nemohly plně docenit =— vliv nových ekonomických podmínek na své hospodaření, na utváření svých příjmů v závislosti na výsledcích vlastní práce. V současné době jsou již konkrétní pravidla a základní nástroje nové soustávy stanoveny. Podle nich proběhnou závěrečné práce na přípravách plánů pro letošní rok a těmito pravidly a nástroji se bude řídit další hospodářský vývoj v průběhu realizace plánu. Usměrňování dalšího ekonomického rozvoje bude velmi náročné a složité. Musíme vycházet z toho, že procházíme přechodným obdobím mezi dvěma zásadně odlišnými systémy řízení, kdy chceme řešit některá úzká místa v našem hospodářství jíž v nových podmínkách a novým způsobem. To nebude snadné. Máme dosud jen dílčí zkušenosti s uplatněním některých prvků nové soustavy a můžeme zatím jen usuzovat, jak podniky budou reagovat na širší uplatnění nových ekonomických podmínek. Teprve další praxe ukáže, jak soustava ekonomických nástrojů ovlivní rozhodování podniků ve směru záměrů hospodářské politiky a předpokladů o dalším hospodářském vývoji a v jaké míře tedy povede jejich rozhodování k vytváření a reprodukování ekonomické rovnováhy a k optimalizaci ekonomických vztahů. A také teprve praktické provádění nové soustavy povede k dotváření nového způsobu ekonomického myšlení. Z hlediska dalšího vývoje národního hospodářství mají prvořadý význam tři základní oblasti, v nichž se nejcitlivěji projevuje ekonomická rovnováha. Je to sféra uspokojování potřeb obyvatelstva, investiční výstavby a zahraničního obchodu. To jsou také oblasti, v nichž musí být maximálně sladěny záměry státu vyjádřené prováděcím plánem a záměry podniků. Zejména ,v těchto základních proporcích bude také prováděcí plán na rok 1967 projednáván. Nebylo by však správné ani tyto základní vztahy stanovit závaznými ukazateli, protože tím bychom se v rozsáhlé míře vrátili k direktivnímu řízení. Proto bude jedním z nejsložitějších úkolů přípravy plánu na rok 1967 najít takové zaměření a takový soubor nástrojů státní ekonomické politiky, aby se podařilo prosadit základní rovnováhu v uvedených oblastech. Mimořádnou důležitost bude hrát finanční, daňová a úvěrová politika. Základním cílem socialistické ekonomiky je soustavné rozvíjení a stále dokonalejší uspokojování konečných potřeb. Z tohoto hlediska je třeba řešit naše složité problémy dosud strukturálně otevřeného vnitřního trhu. Půjde o to, dále posilovat v maximální míře ekonomickou (strukturální) rovnováhu na vnitřním trhu, která je jedním ze základních předpokladů účinného působení zdokonalené soustavy řízení. Přitom se této rovnováhy bude v příštím roce dosahovat přesunem od direktivních a administrativních metod k metodám ekonomickým. Působnost trhu na výrobce a spotřebitele nebude vždy vyrovnaná, a to zejména proto, že nám nejde o jakoukoli rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou, ale o rovnováhu dosaženou na základě skutečného, věcného uspokojování kupní síly obyvatelstva jak v objemu, tak i v kvalitě a struktuře zboží a služeb. Reálný odhad dalšího ekonomického vý• Zvláštní příloha: Základní předpis o plánovitém řízení • Ekonomické kritérium a tržní rovnováha • Kompletní teprve s elektrotechnikou voje v nových podmínkách a výsledky dosažené v roce 1966, které znamenají zprogresívnění výchozí základny pro rok 1967, vytvářejí předpoklady rychlejšího růstu mezd, než bylo uvažováno v pětiletém plánu. Přitom růst mezd nemůže být ani rovnoměrný, ani všeobecný. V duchu pravidel zdokonalené soustavy budou mzdy totiž růst rychleji v těch organizacích, které budou efektivně hospodařit a které tedy budou také plnit své povinnosti vůči společnosti a státnímu rozpočtu. V tomto směru ovlivní růst mezd např. i ekonomické nástroje v zahraničním obchodě, zejména v souvislosti se zvýhodněním efektivního vývozu. Tato zásada, která plně odpovídá základnímu principu odměňování v socialistickém státě, umožní již v roce 1967 spravedlivější rozdělení podílu na užití národního důchodu. Nová pravidla řízení také zajišťují, aby tato zásada byla co nejvíce uplatněna nejen mezi podniky a organizacemi, ale i uvnitř hospodářských jednotek. Přitom je třeba usilovat o to, aby rychlejšího růstu mezd se využívalo především k výraznější denivelizaci v odměňování. Dokončeni na 6. straně • Problémy řízení vědeckotechnického rozvoje v Evropě kvalitativních změn DRAHOMÍR DVORAK, l. náměstek předsedy SPK i Mezi žádané exportní výrobky patři velké LODNÍ MOTORY. Na obr. je kliková hřídel motoru 8 DR, který se vyrábí v CKD Hradec Králové. Foto ČTK — J. Fm da VÝVOJ ZTRÁT ZE ZMETKŮ V P R ŮMYS LU Teprve v letech 1964—1965 se podařilo zastavit trvalý růst ztrát ze zmetků, který se v našem průmyslu projevoval po přechodném předchozím poklesu nepřetržitě od roku 1958 dö roku 1963. Spokojeni však být rozhodně nemůžeme, jednak nám tyto ztráty i v roce 1965 ubíraly víc než procento z národního důchodu vytvořeného v průmyslu, jednak v četných podnicích rostly tyto ztráty dál a navíc stoupl počet reklamací. Je zvlášt nepříjemné, že ve srovnání s rokem 1964 se v roce 1965 rozrostl počet reklamací ze strany zahraničních odběratelů, např. ve strojírenství. Svou úlohu v tom hraje skutečnost, že hmotný postih za zmetky je zcela nedostatečný. Nejenže tento postih činí jen 1 Kčs za 100 Kčs zmetků, ale je velmi častou »tradicí« četných podniků, že za nekvalitní i přímo zmetkovou výrobu dostávají pracovníci plnou mzdn. K dalšímu podstatnému snížení ztrát povede lepší využíyání hmotné zainteresovanosti na kvalitní práci a odstranění blahovolně stanovených limitů zmetkovitosti, které v četných závodech vysoké ztráty legalizují. skp Podíl ztrát ze zmetku v °/o nákladů na hrubou výrobu 1953 1956 1968 I960 1963 1964 1966