Hospodářské Noviny, leden-červen 1967 (XI/1-26)

1967-01-06 / No. 1

\ ♦ \ • Konzultační firmy v zahraničí V těchto dnech vstoupilo naše národní hospodářství do druhého roku čtvrtého pětiletého plánu. Základní zaměření ekonomického rozvoje v roce 1967 z hle­diska cílů čtvrtého pětiletého plánu spo­čívá v další konsolidaci národního hospo­dářství, v pokračování obnovy jeho propor­cionality, ve vytváření základní rovnováhy mezi tvorbou a užitím národního důchodu a v posilování všech faktorů, které povedou ke zvýšení efektivnosti reprodukčního pro­cesu. Ozdravující tendence čs. ekonomiky, pro­jevující se Již od roku 1965 postupným b' vováním tempa hospodářského rozvoje, i.. ..čovaly výrazněji i v minulém roce především v průmyslu, stavebnictví a do­pravě a byly navíc posíleny lepšími výsled­ky zemědělské výroby proti předchozím lé­tům. Daří se tedy uskutečňovat jednu strán­ku konsolidačního procesu, obnovování dy­namiky hospodářského rozvoje. Další vze­stup je však podmíněn zlepšením kvalita­tivních stránek rozvoje, které zatím ješ­tě pod vlivem působení dlouhodobých ne­gativních tendencí «—• se nerozvíjejí dosta­tečně rychle. Bez zlepšení v tomto směru by však urychlení tempa růstu samo o sobě problémy národního hospodářství nevyřešilo. Protože nová soustava řízení má působit především v tomto směru, ukázalo se ne­zbytným zavést jl v širším měřítku o rok dříve, tj. již od 1. ledna 1967. Připravit v relativně krátké době zavedení nové sou­stavy ekonomického řízení a hospodaření bylo spojeno s velmi náročnou tvůrčí čin­ností všech ústředních orgánů, výrobních hospodářských jednotek a podniků. Inten­zívní úsilí se soustředilo především na pro­pracování • pravidel a nástrojů, jimiž se budou pod­niky řídit ve svém hospodaření; • zásad úvěrové a Investiční politiky; • ekonomických nástrojů v oblasti zahra­ničního obchodu; • přestavby velkoobchodních cen. Pro věcnou a časovou návaznost těchto základních prací bylo nutno na rozdíl od předchozích let posunout závěrečnou etapu sestavení prováděcího plánu do I. čtvrtletí letošního roku, aby še podniky a VHJ mohly při tvorbě svých plánů již plně opírat o po­drobnou znalost těchto opatření a jejich důsledků na svou ekonomickou činnost. Souběžně s přípravou přechodu na novou soustavu vytvářely si podniky a výrobní hospodářské jednotky první úvahy o svých plánech na rok 1967. Když se však tyto úvahy koncem minulého roku hodnotily, ukázalo se, že předběžné záměry podniků a výrobních hospodářských jednotek neod­povídají v hlavních vztazích nejen cílům rozvoje hospodářství v roce 1967, ale ani možnostem vyplývajícím z hospodářského rozvoje v posledních dvou letech. Je ovšem třeba vzít v úvahu, že podniky znaly donedávna pouze rámcové podmínky hospodaření a nebyly ještě seznámeny s konkrétními podmínkami nového řízení a pravidly hospodaření, jako např. s vlivem nových velkoobchodních cen, s pravidly ekonomických vztahů k zahraničnímu ob­chodu apod. Jejich úvahy nesly proto stopy myšlení ve starých naturálních kategoriích, byly vedeny snahou -nadsazovat požadavky v oblasti Investic, dovozů, výrobní spotřeby a pracovních sil, zatímco na druhé straně se projevila »zdrženlivost« v rozsahu finál­ní výroby, určené především pro vnitřní trh a vývoz, a v tvorbě plánovaných důchodů. Je zřejmé, že podniky ještě nedocenily •— a ani nemohly plně docenit =— vliv no­vých ekonomických podmínek na své hos­podaření, na utváření svých příjmů v závis­losti na výsledcích vlastní práce. V současné době jsou již konkrétní pra­vidla a základní nástroje nové soustávy stanoveny. Podle nich proběhnou závěrečné práce na přípravách plánů pro letošní rok a těmito pravidly a nástroji se bude řídit další hospodářský vývoj v průběhu reali­zace plánu. Usměrňování dalšího ekonomického roz­voje bude velmi náročné a složité. Musíme vycházet z toho, že procházíme přechod­ným obdobím mezi dvěma zásadně odliš­nými systémy řízení, kdy chceme řešit ně­která úzká místa v našem hospodářství jíž v nových podmínkách a novým způsobem. To nebude snadné. Máme dosud jen dílčí zkušenosti s uplatněním některých prvků nové soustavy a můžeme zatím jen usuzo­vat, jak podniky budou reagovat na širší uplatnění nových ekonomických podmínek. Teprve další praxe ukáže, jak soustava eko­nomických nástrojů ovlivní rozhodování podniků ve směru záměrů hospodářské po­litiky a předpokladů o dalším hospodář­ském vývoji a v jaké míře tedy povede jejich rozhodování k vytváření a reprodu­kování ekonomické rovnováhy a k optima­lizaci ekonomických vztahů. A také teprve praktické provádění nové soustavy povede k dotváření nového způsobu ekonomického myšlení. Z hlediska dalšího vývoje národního hos­podářství mají prvořadý význam tři základ­ní oblasti, v nichž se nejcitlivěji projevuje ekonomická rovnováha. Je to sféra uspoko­jování potřeb obyvatelstva, investiční vý­stavby a zahraničního obchodu. To jsou ta­ké oblasti, v nichž musí být maximálně sla­děny záměry státu vyjádřené prováděcím plánem a záměry podniků. Zejména ,v těch­to základních proporcích bude také prová­děcí plán na rok 1967 projednáván. Nebylo by však správné ani tyto základní vztahy stanovit závaznými ukazateli, protože tím bychom se v rozsáhlé míře vrátili k direk­tivnímu řízení. Proto bude jedním z nej­složitějších úkolů přípravy plánu na rok 1967 najít takové zaměření a takový sou­bor nástrojů státní ekonomické politiky, aby se podařilo prosadit základní rovnová­hu v uvedených oblastech. Mimořádnou dů­ležitost bude hrát finanční, daňová a úvě­rová politika. Základním cílem socialistické ekonomiky je soustavné rozvíjení a stále dokonalejší uspokojování konečných potřeb. Z tohoto hlediska je třeba řešit naše složité problé­my dosud strukturálně otevřeného vnitřní­ho trhu. Půjde o to, dále posilovat v maxi­mální míře ekonomickou (strukturální) rov­nováhu na vnitřním trhu, která je jedním ze základních předpokladů účinného půso­bení zdokonalené soustavy řízení. Přitom se této rovnováhy bude v příštím roce do­sahovat přesunem od direktivních a admi­nistrativních metod k metodám ekonomic­kým. Působnost trhu na výrobce a spotře­bitele nebude vždy vyrovnaná, a to zejména proto, že nám nejde o jakoukoli rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou, ale o rovno­váhu dosaženou na základě skutečného, věcného uspokojování kupní síly obyvatel­stva jak v objemu, tak i v kvalitě a struk­tuře zboží a služeb. Reálný odhad dalšího ekonomického vý­• Zvláštní příloha: Základní předpis o plánovitém řízení • Ekonomické kritérium a tržní rovnováha • Kompletní teprve s elektrotechnikou voje v nových podmínkách a výsledky do­sažené v roce 1966, které znamenají zpro­­gresívnění výchozí základny pro rok 1967, vytvářejí předpoklady rychlejšího růstu mezd, než bylo uvažováno v pětiletém plá­nu. Přitom růst mezd nemůže být ani rov­noměrný, ani všeobecný. V duchu pravidel zdokonalené soustavy budou mzdy totiž růst rychleji v těch organizacích, které bu­dou efektivně hospodařit a které tedy bu­dou také plnit své povinnosti vůči společ­nosti a státnímu rozpočtu. V tomto směru ovlivní růst mezd např. i ekonomické ná­stroje v zahraničním obchodě, zejména v souvislosti se zvýhodněním efektivního vývozu. Tato zásada, která plně odpovídá základnímu principu odměňování v socia­listickém státě, umožní již v roce 1967 spravedlivější rozdělení podílu na užití ná­rodního důchodu. Nová pravidla řízení také zajišťují, aby tato zásada byla co nejvíce uplatněna nejen mezi podniky a organiza­cemi, ale i uvnitř hospodářských jednotek. Přitom je třeba usilovat o to, aby rychlej­šího růstu mezd se využívalo především k výraznější denivelizaci v odměňování. Dokončeni na 6. straně • Problémy řízení vědeckotechnického rozvoje v Evropě kvalitativních změn DRAHOMÍR DVORAK, l. náměstek předsedy SPK i Mezi žádané exportní výrobky patři velké LODNÍ MOTORY. Na obr. je kliková hřídel motoru 8 DR, který se vyrábí v CKD Hradec Králové. Foto ČTK — J. Fm da VÝVOJ ZTRÁT ZE ZMETKŮ V P R ŮMYS LU Teprve v letech 1964—1965 se podařilo zastavit trvalý růst ztrát ze zmetků, který se v našem průmyslu projevoval po přechodném předchozím poklesu nepřetržitě od roku 1958 dö roku 1963. Spokojeni však být rozhodně nemůžeme, jednak nám tyto ztráty i v roce 1965 ubíraly víc než procento z národního důchodu vytvořeného v průmyslu, jednak v čet­ných podnicích rostly tyto ztráty dál a navíc stoupl počet reklamací. Je zvlášt nepříjemné, že ve srovnání s rokem 1964 se v roce 1965 rozrostl počet reklamací ze strany zahranič­ních odběratelů, např. ve strojírenství. Svou úlohu v tom hraje skutečnost, že hmotný postih za zmetky je zcela nedostatečný. Nejenže tento postih činí jen 1 Kčs za 100 Kčs zmetků, ale je velmi častou »tradicí« četných podniků, že za nekvalitní i přímo zmetkovou výrobu dostávají pracovníci plnou mzdn. K dalšímu podstatnému snížení ztrát povede lepší využíyání hmotné zainteresovanosti na kvalitní práci a odstranění blahovolně stano­vených limitů zmetkovitosti, které v četných závodech vysoké ztráty legalizují. skp Podíl ztrát ze zmetku v °/o nákladů na hrubou výrobu 1953 1956 1968 I960 1963 1964 1966

Next