Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1967 (XI/27-52)
1967-07-07 / No. 27
► EKONOMICKY T Y O E N I K O V KSČ Praha 7. července 1967 ■ Kčs l»50 Pracovnici n. p. Hydrostao dokončili na stavbě naší první atomové elektrárny v Jaslovských Bohunicích hlavní stavební práce. Těžiště úkolů se nyní přesunulo do reaktorové haly, kde se vystřídali pracovní čety mnoha podniků, aby pod vedením OP-Škoda dokončily jedinečné dílo našeho průmyslu. Na snímku K. Cíchy pohled na objekty. V dnešním čísle zvláštní příloha: METODICKÉ POKYNY Státní plánovací komise a ministerstva financí pro vypracování podkladů státního prováděcího plánu a státního rozpočtu na rok 1968 a podkladů pro převod čtvrtého pětiletého nlánu na nové ekonomic f ké podmínky X Vývoj hospodářství a plán na příští léta JAN VINTER A, SPK V těchto dnech projednává vláda úvahu centrálních orgánů o přípravě plánu na rok 1968 a o úpravě 4. pětiletého plánu v souvislosti s jeho převodem na nové ekonomické podmínky. Okoly na léta 1968—1970 jsou nyní stanoveny s využitím všech podmínek nové soustavy řízení a plánování, popřípadě s přihlédnutím k jejich úpravě, která se stela nutnou po současných zkušenostech. stanovení těchto úkolů a pro zhodnoi—iií celkové ekonomické politiky v roce 1968 a dalších letech je důležité zhodnotit vývoj v prvém pololetí letošního roku a zejména opatření hospodářské a finanční politiky státu, která doprovázela státní plán na rok 1967. Bylo by sice nerealistické očekávat od nové soustavy i finanční politiky, aby v relativně krátkém období několika měsíců způsobila dalekosáhlé změny v národním hospodářství; přesto však se objevují symptomy skutečného vývoje, která — jak se zdá — začínají být charakteristické jak pro účinnost zásahů centra, tak i pro působení některých pravidel nové soustavy. Rozbor ukázal na rozpornost vývoje národního hospodářství za poslední dva roky, kdy se přes vcelku vzestupný proces v roce 1965, a zejména v roce 1966, objevují stále tytéž negativní jevy, které doprovázejí národní hospodářství již řadu let. V podstatě jde o — napjatost bilance zahraničního obchodu, zejména v některých teritoriích a měnových oblastech světa, — neuspokojování některých potřeb obyvatelstva ve spotřebním zboží, — trvající rozestavěnost v Investiční výstavbě, — dlouhodobý růst zá90b, — další extenzívní růst zaměstnanosti a nedostatečný růst produktivity práce, — vysoký růst finančních zůstatků na podnikových finančních účtech, které částečně nemají hmotný, realizovatelný ekvivalent. Pro perspektivní záměry centra je velmi důležité zjistit vývoj těchto negativních jevů a účinek nástrojů centrální politiky státu, použitých k jejich odstraňování. Bohužel je nutno konstatovat, že se růst těchto jevů zmenšoval zhruba v první polovině roku 1966, avšak zvětšoval v druhé polovině roku a pokračuje i v prvním pololetí 1967. V druhém pololetí loňského roku se zpomaloval rovněž přírůstek prů- šlové výroby, přičemž současně docházelo ke značnému snižování nákladů. Tato tendence pokračuje 1 v prvních měsících tohoto roku. Chtělo by se věřit, že jde o náznak obratu v efektivnosti průmyslové výroby a o projev intenzivních prvků v jejím vývoji. Pochopitelně bylo by nejzajímavějši a jistě i nejpotřebnější jednoznačně odpovědět na otázku, pod jakým vlivem stojí vývoj národního hospodářství v I. pololetí 1967, zda a jak se projevují účinky nové soustavy řízení a plánování. Odpověď však může být jen velmi přibližná, neboť nová soustava platí půl roku a uplatňování restriktivní hospodářské politiky státu trvá ani ne čtvrt roku. Přesto vývoj národního hospodářství a některé doprovodné jevy mohou být opěrnými body jak pro posouzení účinnosti přijatých opatření, tak pro úvahy a rozhodnutí o předpokládaném rozvoji v roce 1968—1970. Jde především o účinnost opatření v investiční výstavbě, kde se má nejmarkantněji projevit zpřísněná státní politika, jejíž důsledky se odtud mají rozprostřít i na další úseky národního hospodářství. Zdá se, že tato restriktivní opatření nebudou v roce 1967 bez účinku. Plán do konce roku bude pravděpodobně splněn a bude udrženo mírné tempo růstu, tj. asi o 4 °/o proti roku 1966. Protože i úroveň národního důchodu se nebude příliš odchylovat od plánovaného asi šestiprocentního tempa, je možno také očekávat, že se udrží podíl investic na národním důchodu podle direktivy čtvrtého pětiletého plánu, tj. na takové výši, která nebrání růstu jiných forem užití národního důchodu. Stejně tak budou v investiční výstavbě patrně splněny i strukturální záměry o značném posilování investiční výstavby ve spotřebním, chemickém průmyslu a průmyslu stavebních hmot. Podíl těchto investic na celkových investicích v průmyslu se zvýší z 31 % v roce 1966 na 35 % v roce 1967. O něco horší to je s plněním úkolu snížit rozestavěnost. Zůstatek rozpočtových cen měl během roku 1967 klesnout asi o 10 mld korun; zřejmě však takového snížení nebude dosaženo, protože opět vzrostou rozpočtové náklady staveb asi o 1—2 mld Kčs. I když jsou ještě další příčiny zpomalování staveb, přesto bude znamenat rok 1967 nejen zastavení růstu, nýbrž dokonce určitý absolutní pokles rozestavěnosti. Celkově tedy lze hodnotit plnění hospodářské politiky v oblasti investiční výstavby poměrně kladně. Z toho je také možno usuzovat, že metoda snižování rozestavěnosti přes značné přibrzdění nových staveb je správná, že však bude stát mnoho úsilí a disciplíny pokračovat v této formě zpřísněné politiky ještě po určitou dobu, především pro rok 1968. Náš přístup k restriktivnímu chápání investiční výstavby znamená ovšem přibrzdění, ne absolutní pokles. Tím je také vysvětleno, že se u nás v roce 1967 nemohou projevit jtné možné důsledky snížení investiční výstavby — menší výplata mezd a přesun uvolněných kapacit investiční výstavby na jiné žádoucí směry — na dodávky strojů pro vývoz, stavebních materiálů pro obyvatelstvo a uvolnění stavebních kapacit pro bytovou výstavbu, údržbu atd. Přibrzdění investiční výstavby také znamená jen zmenšení hladu po investicích a zdaleka ještě ne nějaké vytvoření trhu odběratele. Přes tento poměrně úspěšný krok k ozdravění poměrů v investiční výstavbě však nepolevii tlak investorů na zahajování nových staveb; podniky se snaží rozestavovat nové stavby i za cenu nevýhodných finančních podmínek a bez ohledu na to, zda je skutečně mohou dokončit v přijatelných lhůtách. Posuzujeme-li však celou obiast investiční výstavby komplexně, lze, myslím, oprávněně říci, že tlak proti zahajování staveb je zcela správný a představuje významný krok k rovnovážnému stavu na trhu investic* Dokončení na 7. straně Ve srovnání s rokem 1965 se obrat zahraničního obchodu v minulém roce zvýšil o 2,1 %, obchodní bilanse skončila příznivě aktivem 200 mil. Kčs (v obchodní paritě). O něco nižší byl tentokrát obrat se socialistickými zeměmi. Způsobily to dohodnuté změny v kontraktních cenách, při přepočtu ve starých cenách objem výměny zboží i služeb obrat proti roku 1965 naopak o 3 až 4 % vzrostl. Obchod se socialistickými zeměmi byl a je i nadále rozhodující, podílel se na celkovém ubratu 68,9 procenta. V minulém roce stoupl vývoz rychleji než dovoz, zlepšení obchodní bilance nebylo však nikterak výrazné. Ve vývozu vzrostl především podíl strojů zařízení, hlavně do rozvoa jových zemí, dobrým předznamenáním dalšího vývoje je zvýšení podílu průmyslového spotřebního zboží, zvláště bižutérie, sklářských výrobků, dále produkce keramické a kožedělné. V dovozu měl v roce 1966 největší význam dovoz strojů a přístrojů k zlepšení technické úrovně našeho průmyslu, ze socialistických zemí byly dováženy strojírenské výrobky specializované v rámci RVHP. Pronikavě, o více než třetinu, se zvýšil dovoz moderních strojů a zařízení z kapitalistických států a přestože rok 1966 byl příznivý domácí zemědělské výrobě, znovu se zvýšil podíl dovozu potravin i potravinářských surovin. Doa voz potravinářského zboží ještě více spotřebního průmyslového zboží se příznivě projevil v částečném rozšíření sortimentu na vnitřním trhu a lze předpokládat, že tato tendence je trvalejšího charakteru. (skp) ZAHRANIČNÍ OBCHOD a jeho náplň 1955 I960 1961 1962 1963 1964 1365 1955 i960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 socialistické státy fJQ ostatm státy