Hospodářské Noviny, leden-červen 1969 (XIII/1-26)
1969-05-16 / No. 20
EKONOMICKÍ T í D E N í K 0 V KSČ Praha I S. května 1 9 69 ■ Kés 1,50 Zaměstnanost — kvalifikace — odměňováni • Diskutujeme o nové daňové soustavě • Zahraniční obchod — součást podnikání • Paliva a energie v letech 1970—1975 • Kurs moderního řízení K současným hospodářským opatřením V posledním období u nás zesilují inflační tlaky, které se mimo jiné začínají projevovat v zásobování obyvatelstva. Vzniká nebezpečí takového zhoršení poměrů v národním hospodářství (zejména na vnitřním trhu), které by ve svých důsledcích vedlo k narušení hmotného zájmu pracujících, dalšímu snížení efektivnosti ve výrobě, poklesu pracovní morálky a v neposlední řadě i ke spekulacím se zbožím apod. Již v průběhu minulého roku došlo na vnitřním trhu k neobyčejnému zvýšení poptávky, kterou se dařilo krýt jen s velkými obtížemi. Část zvýšené poptávky byla kryta ze zdrojů, se kterými již nelze napříště počítat. Využili jsme například našich pohledávek v zahraničí, zvláště v socialistických zemích. Snižovaly se postupně zásoby zboží, po němž byla poptávka, a část spotřeby masa jsme kryli na úkor stavu hospodářských zvířat. Rychlejší vzestup výroby a tvorby národního důchodu znamenal i mimořádně rychlý růst důchodů obyvatelstva. Proti roku 1967 se příjmy obyvatelstva zvýšily o více než 20 mld Kčs. Tím vzniklo nebezpečí Ĺ značného zhoršení poměrů, které by mělo 1 především na ty naše občany, kteří za ovou mzdu odvádějí poctivou práci. Přitom i v uplynulých měsících letošního roku dále pokračoval rychlý růst příjmů obyvatelstva při neobvykle nízkém růstu produktivity práce, který dosáhl za prvé čtvrtletí jen 102,6 % v průmyslu a 99,5 % ve stavebnictví, při zvýšení průměrných nominálních mezd za leden a únor na 107,3 %. Jednou z vážných příčin inflačních projevů v hospodářství je nadměrné zahajování nových a pomalé dokončování rozestavěných staveb. Mzdy za vykonané práce pro investice jsou vypláceny okamžitě, ale jim odpovídající zvýšení výroby se stále více opožduje. Rozsah nově zahajované výstavby se v roce 1968 zvýšil proti hospodářské směrnici o 37 %. V letošním roce — podhxky mají dále dostatek vlastních prostředků — snahy o zahajování nových staveb dále rostou a ohrožují především bytovou Výstavbu. Dalším význ,amným zdrojem inflačních tlaků je velký rozsah dotaci a subvencí, poskytovaných ze státního rozpočtu. V některých případech je tím umožňováno i vyplácení mezd nepodložených výrobou, která je potřebná pro vnitřní nebo zahraniční trh. Jak vedení podniků reaguje, je vidět z toho, že 30 °/o podniků požádalo o poskytnutí výjimek z dodatkového odvodu ze zisku, místo aby hledaly cesty k zhospodárnění výroby. Situace je zhoršována neuspokojivým vývozem, který je v prvních měsících roku 1969 ve srovnání se stejným obdobím 1968 nižší. Stav neefektivnosti a nerovnováhy našeho hospodářství trvá a prohlubuje se. Vláda proto přijala nezbytná opatření, která byla oznámena a která v prvé řadě vyvolávají tlak na snížení nadměrné poptávky podniků a rozpočtových organizací a jen v nezbytné míře tlak na dočasné omezení růstu reálných pfíjmů obyvatelstva. Jde především u omezení požadavků na zahajování nové výstavby zejména v průmyslu. Vlády CSR a SSR musí zamezit zahajování dalších staveb v roce 1969 včetně staveb z dovážených zahraničních kapacit a znovu posoudit naléhavost zahájení staveb nad stanovené limity, jestliže byl Již dán souhlas. Povinností banky bude nejen dodržet stanovené limity nové výstavby pro organizace s plnou hmotnou odpovědností, ale i zpřísnit podmínky pro poskytování úvěrů a dodržovat zásady podporující plnění bytové výstavby. Zabezpečení vývozu podle předpokladu hospodářské směrnice je dalším bezpodmínečným úkolem. Vláda přijala dále opatření ke zpřísnění výdajů ze státního rozpočtu, a to zejména těch, které nemají bezprostřední vztah k rozvoji hospodářství a životní úrovně obyvatelstva. Jde hlavně o převedení vědeckovýzkumné základny financované ze státního rozpočtu na hospodářské organizace ještě v tomto roce, přezkoumání výdajů ze státního rozpočtu především podnikového charakteru a další zhospodárnění státní správy a snížení rozpočtových výdajů. To se bude týkat hlavně ústředních federálních a národních orgánů, kde budou zpřísněny výdaje rozpočtů a hospodaření s nimi. Jedním z nejvážnějších je opatření ve mzdovém vývoji, kde nedojde především k mzdovým opatřením nad rámec uvažovaný v hospodářské směrnici vlády a v dohodě mezi vládou CSSR a ŰRO na rok 1969. Nebudou povolovány další výjimky a úlevy z odvodu z přírůstku mezd. V rozpočtových organizacích nebude možné převádět prostředky určené na věcné výdaje do mezd, dále se sníží možnost výplat mezd z fondu rezerv a rozvoje na národních výborech a zpřísní se možnost použití fondu kulturních a sociálních potřeb tak, aby z něj nebylo možno hradit výdaje na mzdy, platy, odměny a dary. Celkově se v těchto organizacích nepřipustí překročení mzdových limitů. Další výrazný krok se uskutečňuje ve sjednocování daně z obratu jako jedné z podmínek užšího sepětí výroby s obchodem, které má zajistit pružnější reakci výroby na potřeby trhu. Současně se předpokládá snižování daně z obratu, a tím i cen u těch druhů zboží, u nichž jsou daňové sazby nadprůměrně vysoké. Pro letošní rok vláda dále dohodla s ROH seznam zboží, u něhož zaručuje ceny některých základních druhů zboží — především potravin. Růst maloobchodních cen není zaměřen tak, aby jenom zabezpečoval vyšší příjmy státního rozpočtu a pomáhal vytvářet rovnováhu mezi příjmy a výdaji obyvatelstva, ale především k objektivizaci cenové soustavy, která bude aktivněji ovlivňovat výrobu a spotřebu žádoucím směrem. Změny maloobchodních cen představují ve svém úhrnu zvýšení nákladů obyvatelstva v r. 1969 přibližně 4,4 mld Kčs proti roku 1967, to je 2,5 %. I při těchto úpravách lze v roce 1969 očekávat růst průměrné reálné mzdy 4,3 •/*, což výrazně předstihuje původní záměr i uzavřenou dohodu mezi vládou a Ústřední radou odborů. Rovněž růst osobní spotřeby, která nejsouhrnněji charakterizuje hmotnou spotřebu obyvatelstva, se výrazněji nesníží. Rychlý růst pfíjmů, které se v letošním roce zvýší téměř o 25 mld Kčs (o 12,8 %J, bude znamenat, že 1 při zvýšení maloobchodních cen vzroste osobní spotřeby o více než 9 °/o. Vláda také přijala opatření k zesílení dodávek pro vnitřní trh. Nejde ovšem o žádnou jednorázovou akci, která se má vyčerpat jen ve zvýšení cen. Jde o součást projektu konsolidace národního hospodářství. Řešení je možné jen celým souhrnem současně prováděných vzájemně se doplňujících a podmiňujících opatření politiky daňové, dotační, úvěrové, cenové, mzdové, investiční, správným vytyčením jak přednosti v rozvoji, tak omezování růstu ostatních odvětví. Jde o řešení rozvržené na několik let. Snížení poptávky bude třeba provádět v tomto pořadí: 1. Poptávka podniká tak, aby se omezily výrobní investice a zboží pro výrobní spotřebu a ekonomicky ovlivňoval růst mezd; 2. Poptávka organizací financovaných z rozpočtu tak, aby její růst nenahradil úbytek po ptávky podniku i obyvatelstva; 3. Dočasně omezit růst reálných příjmu obyvatelstva a změnit strukturu poptávky obyvatel. Zároveň vytyčit toto pořadí zvyšováni nabídky: — vývoz, zejména efektní, — býtová výstavba a vše, co s ní souvisí, — placené služby obyvatelstva (doprava, ces tovní ruch, vnitrní obchod, komunální a osobní služby, služby spojené s motorismem). Rozvoj vývozu není ovšem samoúčelem. Je jen prostředkem k získání dovozů, které působí protiinflačně. Jde o dovoz vyspělé techniky, kvalitních surovin, ale i spotřebního zboží, což by umožnilo lépe krýt poptávku obyvatel a vytvářet zdravou konkurenci v naší výrobě. Konsolidační opatření je nutno uvést do života co nejdříve, musí zasáhnout ještě rok 1969 a budou se zejména týkat nejbjižších dvou tří let. Zvláště první krok by měl být výrazný. V první etapě konsolidace zhruba v letech 1970—1972 budeme vytvářet podmínky pro dosažení globální peněžní rovnováhy. Zároveň chceme v této etapě řešit zprav / V poslední době, v souvislosti s opatřeními a vytvořením předpokladů ke stabilizaci národního hospodářství, se vláda ČSSR i vlády obou národních republik zabývaly otázkami zásobování obyvatelstva potravinami a spotřebním zbožím. V minulém roce došlo u nás k neobyčejně značnému zvýšení poptávky, kterou se podařilo krýt jen s velkými obtížemi. Základní příčinou tohoto stavu je rychlý růst příjmů obyvatelstva, jak jej ukazuje náš graf. Příjmy obyvatelstva se v roce 1968 zvýšily proti předcházejícímu roku asi o 12 procent. Souběžně s tím docházelo v minulém roce k výrazným změnám tempa růstu příjmů v jednotlivých odvětvích národního hospodářství. Lze konstatovat, že ve srovnání s minulými lety byl růst příjmů obyvatelstva víct než dvojnásobný. Tento růst zčásti odpovídal záměrům vlády k odstranění dřívějších mzdových disproporcí a k řešení v min-Iosti nespravedlivě opomíjených základních potřeb důchodců a rodin s více dětmi. Avšak nečekaně vysokým tempem se zvyšovaly příjmy i v ostatních sektorech národního hospodářství. To bylo vyvoláno zčásti vyšší ekonomickou aktivitou a zčásti růstem živelných prvků, zejména pak nekontrolovatelným tlakem na růst mezd. V druhé polovině loňského roku došlo kro íě toho k výplatám značných prostředků za nucené prostoje a později vidla centrálními opatřeními, avšak pomocí ekonomických nástrojů (daněmi, vklady státních peněz, cenami, úvěrovou politikou apod.), zvyšování efektivnosti výroby, směny a spotřeby a odstraňování deformací v hodnotových vztazích. V první etapě: půjde zejména o to, aby se: — zvýšila a lépe rozložilo daňové zatíženi podniků, — odstranily státní dotace na ochranu neefektivních výrob, — zachoval relativně vysoký rozsah redistribuce finančních prostředků (prostřednictvím státního rozpočtu) a aby se ho využilo ke strukturální politice státn, — přibrzdil růst výdajů státního rozpočtu na rozpočtovou sféru, — stabilizovala hladina velkoobchodních cen, — omezila a změnila struktura poptávky obyvatelstva centrálními opatřeními v maloobchod nich cenách, — na základě všech těchto opatření dosáhlo výrazného protiinflačního přebytku státního rozpočtu. V druhé etapě, po dosažení alespoň globální rovnováhy na všech tuzemských trzích, půjde o to, změnit proporci mezi ekonomickými zásahy centra a působením tržního mechanismu ve prospěch působení tržní automatiky za pomoci uvolňování tvorby cen, propojování cenových okruhů a snížení míry daňového zatížení podniků. Půjde i o změnu subvenční politiky státu ve vztahu k podnikům (s tím, že bude trvale zachována redistribuční funkce socialistického státu zejména v oblasti makrostrukturálních změn na základě kombinace působení plánu a trhu). I v ekonomice je nutno přejít od slov k činům. Jistě nebudou všechny činy, které Jsou nutné, populární — dotknou se i některých podniků a jednotlivců. Chceme-li ale postupovat vpřed — nechceme-li zaostávat za vyspělými průmyslovými zeměmi — a chceme-li zabezpečit v dalších letech růst životní úrovně z vlastních zdrojů — jiné cesty není. Růst peněžních příjmů obyvatelstva i za mimořádné směny, které měly ztrátu produkce vyrovnat. Vysoké tempo růstu příjmů pokračuje i v letošním roce. Pouze za leden a únor 1969 se zvýšily mzdy (ve srovnání se stejným obdobím roku 1968) o 12,7 %, příjmy v zemědělství o 10,9 % a důchody a sociální podpory g 23,5 V§. Foto JOSEF KROUPA