Hospodářské Noviny, leden-červen 1969 (XIII/1-26)

1969-05-16 / No. 20

EKONOMICKÍ T í D E N í K 0 V KSČ Praha I S. května 1 9 69 ■ Kés 1,50 Zaměstnanost — kvalifikace — od­měňováni • Diskutujeme o nové daňové soustavě • Zahraniční ob­chod — součást podnikání • Paliva a energie v letech 1970—1975 • Kurs moderního řízení K současným hospodářským opatřením V posledním období u nás zesilují in­flační tlaky, které se mimo jiné začínají projevovat v zásobování obyvatelstva. Vzni­ká nebezpečí takového zhoršení poměrů v národním hospodářství (zejména na vnitř­ním trhu), které by ve svých důsledcích ve­dlo k narušení hmotného zájmu pracujících, dalšímu snížení efektivnosti ve výrobě, po­klesu pracovní morálky a v neposlední řa­dě i ke spekulacím se zbožím apod. Již v průběhu minulého roku došlo na vnitřním trhu k neobyčejnému zvýšení po­ptávky, kterou se dařilo krýt jen s velký­mi obtížemi. Část zvýšené poptávky byla kryta ze zdrojů, se kterými již nelze na­příště počítat. Využili jsme například našich pohledávek v zahraničí, zvláště v socialis­tických zemích. Snižovaly se postupně zá­soby zboží, po němž byla poptávka, a část spotřeby masa jsme kryli na úkor stavu hos­podářských zvířat. Rychlejší vzestup výroby a tvorby národ­ního důchodu znamenal i mimořádně rych­lý růst důchodů obyvatelstva. Proti roku 1967 se příjmy obyvatelstva zvýšily o více než 20 mld Kčs. Tím vzniklo nebezpečí Ĺ značného zhoršení poměrů, které by mělo 1 především na ty naše občany, kteří za ovou mzdu odvádějí poctivou práci. Přitom i v uplynulých měsících letošního roku dále pokračoval rychlý růst příjmů obyvatelstva při neobvykle nízkém růstu pro­duktivity práce, který dosáhl za prvé čtvrt­letí jen 102,6 % v průmyslu a 99,5 % ve stavebnictví, při zvýšení průměrných no­minálních mezd za leden a únor na 107,3 %. Jednou z vážných příčin inflačních proje­vů v hospodářství je nadměrné zahajování nových a pomalé dokončování rozestavě­ných staveb. Mzdy za vykonané práce pro investice jsou vypláceny okamžitě, ale jim odpovídající zvýšení výroby se stále více opožduje. Rozsah nově zahajované výstav­by se v roce 1968 zvýšil proti hospodářské směrnici o 37 %. V letošním roce — pod­­hxky mají dále dostatek vlastních prostřed­ků — snahy o zahajování nových staveb dále rostou a ohrožují především bytovou Výstavbu. Dalším význ,amným zdrojem inflačních tlaků je velký rozsah dotaci a subvencí, po­skytovaných ze státního rozpočtu. V někte­rých případech je tím umožňováno i vyplá­cení mezd nepodložených výrobou, která je potřebná pro vnitřní nebo zahraniční trh. Jak vedení podniků reaguje, je vidět z to­ho, že 30 °/o podniků požádalo o poskytnu­tí výjimek z dodatkového odvodu ze zisku, místo aby hledaly cesty k zhospodárnění výroby. Situace je zhoršována neuspokoji­vým vývozem, který je v prvních měsících roku 1969 ve srovnání se stejným obdobím 1968 nižší. Stav neefektivnosti a nerovno­váhy našeho hospodářství trvá a prohlubu­je se. Vláda proto přijala nezbytná opatření, která byla oznámena a která v prvé řadě vyvolávají tlak na snížení nadměrné po­ptávky podniků a rozpočtových organizací a jen v nezbytné míře tlak na dočasné ome­zení růstu reálných pfíjmů obyvatelstva. Jde především u omezení požadavků na zahajování nové výstavby zejména v prů­myslu. Vlády CSR a SSR musí zamezit za­hajování dalších staveb v roce 1969 včetně staveb z dovážených zahraničních kapacit a znovu posoudit naléhavost zahájení sta­veb nad stanovené limity, jestliže byl Již dán souhlas. Povinností banky bude nejen dodržet stanovené limity nové výstavby pro organizace s plnou hmotnou odpovědností, ale i zpřísnit podmínky pro poskytování úvěrů a dodržovat zásady podporující plně­ní bytové výstavby. Zabezpečení vývozu podle předpokladu hospodářské směrnice je dalším bezpodmí­nečným úkolem. Vláda přijala dále opatření ke zpřísnění výdajů ze státního rozpočtu, a to zejména těch, které nemají bezprostřední vztah k roz­voji hospodářství a životní úrovně obyva­telstva. Jde hlavně o převedení vědeckový­zkumné základny financované ze státního rozpočtu na hospodářské organizace ještě v tomto roce, přezkoumání výdajů ze stát­ního rozpočtu především podnikového cha­rakteru a další zhospodárnění státní sprá­vy a snížení rozpočtových výdajů. To se bude týkat hlavně ústředních federálních a národních orgánů, kde budou zpřísněny vý­daje rozpočtů a hospodaření s nimi. Jedním z nejvážnějších je opatření ve mzdovém vývoji, kde nedojde především k mzdovým opatřením nad rámec uvažo­vaný v hospodářské směrnici vlády a v do­hodě mezi vládou CSSR a ŰRO na rok 1969. Nebudou povolovány další výjimky a úlevy z odvodu z přírůstku mezd. V rozpočtových organizacích nebude možné převádět pro­středky určené na věcné výdaje do mezd, dále se sníží možnost výplat mezd z fon­du rezerv a rozvoje na národních výbo­rech a zpřísní se možnost použití fondu kulturních a sociálních potřeb tak, aby z něj nebylo možno hradit výdaje na mzdy, pla­ty, odměny a dary. Celkově se v těchto organizacích nepřipustí překročení mzdo­vých limitů. Další výrazný krok se uskutečňuje ve sjednocování daně z obratu jako jedné z podmínek užšího sepětí výroby s obcho­dem, které má zajistit pružnější reakci vý­roby na potřeby trhu. Současně se předpo­kládá snižování daně z obratu, a tím i cen u těch druhů zboží, u nichž jsou daňové saz­by nadprůměrně vysoké. Pro letošní rok vláda dále dohodla s ROH seznam zboží, u něhož zaručuje ceny některých základ­ních druhů zboží — především potravin. Růst maloobchodních cen není zaměřen tak, aby jenom zabezpečoval vyšší příjmy stát­ního rozpočtu a pomáhal vytvářet rovnová­hu mezi příjmy a výdaji obyvatelstva, ale především k objektivizaci cenové soustavy, která bude aktivněji ovlivňovat výrobu a spotřebu žádoucím směrem. Změny maloobchodních cen představují ve svém úhrnu zvýšení nákladů obyvatelstva v r. 1969 přibližně 4,4 mld Kčs proti roku 1967, to je 2,5 %. I při těchto úpravách lze v roce 1969 očekávat růst průměrné reálné mzdy 4,3 •/*, což výrazně předstihuje pů­vodní záměr i uzavřenou dohodu mezi vlá­dou a Ústřední radou odborů. Rovněž růst osobní spotřeby, která nejsouhrnněji cha­rakterizuje hmotnou spotřebu obyvatelstva, se výrazněji nesníží. Rychlý růst pfíjmů, které se v letošním roce zvýší téměř o 25 mld Kčs (o 12,8 %J, bude znamenat, že 1 při zvýšení maloobchodních cen vzroste osobní spotřeby o více než 9 °/o. Vláda také přijala opatření k zesílení dodávek pro vnitřní trh. Nejde ovšem o žádnou jednorázovou akci, která se má vyčerpat jen ve zvýšení cen. Jde o součást projektu konsolidace národ­ního hospodářství. Řešení je možné jen ce­lým souhrnem současně prováděných vzá­jemně se doplňujících a podmiňujících opa­tření politiky daňové, dotační, úvěrové, ce­nové, mzdové, investiční, správným vytyče­ním jak přednosti v rozvoji, tak omezová­ní růstu ostatních odvětví. Jde o řešení roz­vržené na několik let. Snížení poptávky bude třeba provádět v tomto pořadí: 1. Poptávka podniká tak, aby se omezily vý­robní investice a zboží pro výrobní spotřebu a ekonomicky ovlivňoval růst mezd; 2. Poptávka organizací financovaných z roz­počtu tak, aby její růst nenahradil úbytek po ptávky podniku i obyvatelstva; 3. Dočasně omezit růst reálných příjmu oby­vatelstva a změnit strukturu poptávky obyvatel. Zároveň vytyčit toto pořadí zvyšováni nabídky: — vývoz, zejména efektní, — býtová výstavba a vše, co s ní souvisí, — placené služby obyvatelstva (doprava, ces tovní ruch, vnitrní obchod, komunální a osobní služby, služby spojené s motorismem). Rozvoj vývozu není ovšem samoúčelem. Je jen prostředkem k získání dovozů, které působí protiinflačně. Jde o dovoz vyspělé techniky, kvalitních surovin, ale i spotřeb­ního zboží, což by umožnilo lépe krýt po­ptávku obyvatel a vytvářet zdravou konku­renci v naší výrobě. Konsolidační opatření je nutno uvést do života co nejdříve, musí zasáhnout ještě rok 1969 a budou se zejména týkat nejbjižších dvou tří let. Zvláště první krok by měl být výrazný. V první etapě konsolidace zhruba v le­tech 1970—1972 budeme vytvářet podmín­ky pro dosažení globální peněžní rovnová­hy. Zároveň chceme v této etapě řešit zpra­v / V poslední době, v souvislosti s opatření­mi a vytvořením předpokladů ke stabilizaci národního hospodářství, se vláda ČSSR i vlády obou národních republik zabývaly otázkami zásobování obyvatelstva potravi­nami a spotřebním zbožím. V minulém roce došlo u nás k neobyčejně značnému zvýšení poptávky, kterou se podařilo krýt jen s velkými obtížemi. Základní příčinou tohoto stavu je rychlý růst příjmů obyvatelstva, jak jej ukazuje náš graf. Příjmy obyvatelstva se v roce 1968 zvýšily proti předcházejícímu roku asi o 12 procent. Souběžně s tím docházelo v minulém roce k výrazným změnám tem­pa růstu příjmů v jednotlivých odvětvích národního hospodářství. Lze konstatovat, že ve srovnání s minulými lety byl růst příjmů obyvatelstva víct než dvojnásobný. Tento růst zčásti odpovídal záměrům vlády k odstranění dřívějších mzdových dis­proporcí a k řešení v min-Iosti nespravedli­vě opomíjených základních potřeb důchodců a rodin s více dětmi. Avšak nečekaně vyso­kým tempem se zvyšovaly příjmy i v ostat­ních sektorech národního hospodářství. To bylo vyvoláno zčásti vyšší ekonomickou aktivitou a zčásti růstem živelných prvků, zejména pak nekontrolovatelným tlakem na růst mezd. V druhé polovině loňského ro­ku došlo kro íě toho k výplatám značných prostředků za nucené prostoje a později vidla centrálními opatřeními, avšak pomo­cí ekonomických nástrojů (daněmi, vklady státních peněz, cenami, úvěrovou politikou apod.), zvyšování efektivnosti výroby, smě­ny a spotřeby a odstraňování deformací v hodnotových vztazích. V první etapě: půjde zejména o to, aby se: — zvýšila a lépe rozložilo daňové zatíženi podniků, — odstranily státní dotace na ochranu ne­efektivních výrob, — zachoval relativně vysoký rozsah redistri­­buce finančních prostředků (prostřednictvím státního rozpočtu) a aby se ho využilo ke strukturální politice státn, — přibrzdil růst výdajů státního rozpočtu na rozpočtovou sféru, — stabilizovala hladina velkoobchodních cen, — omezila a změnila struktura poptávky oby­vatelstva centrálními opatřeními v maloobchod nich cenách, — na základě všech těchto opatření dosáhlo výrazného protiinflačního přebytku státního rozpočtu. V druhé etapě, po dosažení alespoň glo­bální rovnováhy na všech tuzemských trzích, půjde o to, změnit proporci me­zi ekonomickými zásahy centra a pů­sobením tržního mechanismu ve prospěch působení tržní automatiky za pomoci uvol­ňování tvorby cen, propojování cenových okruhů a snížení míry daňového zatížení podniků. Půjde i o změnu subvenční poli­tiky státu ve vztahu k podnikům (s tím, že bude trvale zachována redistribuční funk­ce socialistického státu zejména v oblasti makrostrukturálních změn na základě kom­binace působení plánu a trhu). I v ekonomice je nutno přejít od slov k činům. Jistě nebudou všechny činy, které Jsou nutné, populární — dotknou se i ně­kterých podniků a jednotlivců. Chceme-li ale postupovat vpřed — nechceme-li zao­stávat za vyspělými průmyslovými země­mi — a chceme-li zabezpečit v dalších le­tech růst životní úrovně z vlastních zdro­jů — jiné cesty není. Růst peněžních příjmů obyvatelstva i za mimořádné směny, které měly ztrátu produkce vyrovnat. Vysoké tempo růstu příjmů pokračuje i v letošním roce. Pouze za leden a únor 1969 se zvýšily mzdy (ve srovnání se stej­ným obdobím roku 1968) o 12,7 %, příjmy v zemědělství o 10,9 % a důchody a sociál­ní podpory g 23,5 V§. Foto JOSEF KROUPA

Next