Hospodářské Noviny, leden-červen 1972 (XVI/1-26)

1972-06-23 / No. 25

Technická a investiční politika ZÁKLAD dalšího rozvoje PROF. ING. KAREL LOB L, DrSc., minisír výstavby a techniky ČSR Hospodářský program KSC, Jak o něm jednalo únorové plénum ústředního výboru, lze stručně charakterizovat jako zápas za trvalý růst produktivity práce a za uplatněni všech tvořivých sil a schopnosti společnosti v zájmu zvy­šování životní úrovně lidu. Z tohoto základního rámcového úkolu se nezbytně odvíjejí úkoly pro všechny složky našeho hospodářství, tedy i pro resort ministerstva výstavby a tech­niky ČSR. Půjde hlavně o prosazováni kursu vysoké efek­tivnosti, kvality, urychlování inovací a realizace celospole­čensky důležitých investic. První základní oblastí, z níž vyplývají konkrétní úkoly pro nás, je tedy investiční výstavba. Podařilo se sice dosáh­nout jistých příznivých výsledků, avšak některé chronické nedostatky trvají nadále. Nové kapacity stavíme draho a pomalu. Rostou rozpočtové náklady v důsledku nízké úrov­ně investorské a předprojektové i projektové přípravy, ro­zestavěnost je stále příliš vysoká, dohotovené kapacity ne­dosahují plánovaných výkonových parametrů atd. Je proto nutno energicky prosazovat směrnice XIV. sjezdu přika­zující nezahajovat výstavbu bez řádného využití existují­cích kapacit, vyřazovat zastaralé a neekonomické provozy, tť zajištěnu řádnou projektovou přípravu, mít zajištěny pi._ovní sily pro nové výroby, organizovat lépe stavby, do­držovat a zkracovat termíny, dosahovat plánovaných para­metrů. Druhou sférou, z níž vyplývají úkoly pro naše minister­stvo, je vědeckotechnický rozvoj, a to ve směru progresiv­ního výběru výzkumných a vývojových úkolů, jejich rych­lého řešení a důsledné realizace. U nás máme poměrně rozsáhlou výzkumnou a vývojovou základnu, které se do­stává velkorysé podpory a preference. Dosavadní stav je však takový, že výzkumné a vývojové úkoly řešíme poma­lu a pomalu je realizujeme, zejména v těch případech, kdy výzkum a vývoj se má zakončit investiční akci. Musíme usilovat, aby jak řešení, tak realizace se zrychlila, a tím se zvýšila efektivnost výzkumu a vývoje a s ní i efektiv­nost celého našeho národního hospodářství. Třetí oblasti, z -níž pramení úkoly pro nás, je široká problematika zavádění komplexní socialistické racionaliza­ce. Očekává se od ní, že poměrně rychle a s optimálními náklady přinese tolik potřebné zvýšení výsledné efektiv­nosti našeho národního hospodářství. Nevyhnutelnost racio­nalizace platí i pro oblast řízení a správy, a tedy i pro naši vlastni činnost. Chtěl bych však ještě poukázat na dvě základní tenden­ce, které budou muset prostupovat celou naši politicko­­hospodářskou činností a ovlivňovat naši práci na všech úsecích. TJe především o zajišťování mezinárodni socialistické * jrace, neboť integrační procesy budou ve stále vyšším ' ip "i ovlivňovat ekonomický rozvoj ve všech zemích so­ci a TstrC*éfi° sPt>l0^enstvl- Tato skutečnost se musí bezpro­­st 'dně projevit i v naší práci, zejména v rozpracováni Komplexnihc* programu socialistické integrace. Každé zásad­ní ozhodnut' v oblasti investiční výstavby i technického rozvoje musinte posuzovat z hlediska integračních tendencí a z hlediska p<>třeby nejen naší země, ale celého socialis­tického společenI>tví- Velké možnosti například spočívají ve spolupráci při rozvoji a realizaci materiálové základny in­vestiční výstavby, při tvorbě koncepce životního prostře­dí, při koordinaci a dělt£ výzkumu a vývoje aj. Proto také do budoucna klademe na rozpracováni a zabezpečení in­tegračních procesů prvořadý důraz, který musí najít bez­prostřední vyjádření v naší každodenní analytické, řídící 1 rozhodovací činnosti. Druhou sférou, z níž musí vyvěrat celá naše řídící a organizátorská práce, je výrazně dlou­hodobý koncepční přístup spjatý s průgnostickou činností. Vědeckotechnický rozvoj i investiční výľtavba představují značně dlouhodobé cykly. Chceme-li racionálně rozhodovat v obou těchto oblastech, považujeme v souladu se závěry XIV. sjezdu za významný úkol našeho ministerstva aktivní účast a součinnost na tvorbě dlouhodobých koncepcí a prognóz. Pracujeme spolu s ostatními orgány . a prognó­zách v oblastí bytové výstavby, na rozvoji území, na tech­nickém rozvoji jednotlivých odvětví, na dlouhodobé kon­cepci výzkumně vývojové základny apod. Při rozpracovávání výsledků jednání únorového pléna jsirte vyšli ze zkušenosti loňského roku, kdy jsme k roz­pracování závěrů XIV. sjezdu svolali politickohospodář­­ský aktiv pracovníků resortu a projednali hlavní úkoly re sortu pro další údobí. Začali jsme energičtěji řešit někte­ré problémy investiční výstavby, zejména komplexní bytové výstavby, podařilo se zvýšit účinnost přípravy a řešení plá nu rozvoje vědy a techniky a pokročit v prosazování kom­plexní socialistické racionalizace. Vytvořili jsme předpo­klady pro řešení nejnaléhavějších otázek tvorby a ochra­ny životního prostředí. Proto jsme také k závěrům únorového zasedání ÜV KSČ v úzké spolupráci se stranickými a odborovými složkami uspořádali politickohospodářský aktiv vedoucích a vybra­ných tvůrčích pracovníků resortu, abychom se s nimi po­radili, kterými hlavními směry zaměřit svou činnost a jak co nejlépe naplnit úkoly ze závěrů pléna^ HLAVNÍ ÚKOLY V OBLASTI INVESTIČNÍ VÝSTAVBY Především půjde o prosazování vysoké hospodárnosti a efektivnosti. Nestabilita rozpočtových nákladů a jejich zvy­šování je překážkou při zvyšování efektivnosti výstavby a vyvolává vážné disproporce. Naším úkolem je prosazovat upevnění stability rozpočto­vých nákladů a postupně snižovat reálné náklady. Dosáhli jsme určitých úspěchů na úseku komplexní by­tové výstavby, kde se podařilo specifikovat jednotlivé příči­ny zvyšování nákladů a realizovat řadu opatření k vylou­čení těchto vlivů. Závažným úkolem ve sféře stability rozpočtových nákla­dů je dovršení soustavy technickohospodářských ukazatelů jako srovnávacích kritérií, která pomohou při posouzení a objektivizaci nároků v investičních akcích. S problematikou rozpočtových nákladů souvisí i systém tvorby cen. Především jde o problém stanovení odpovída­jících cen při uplatňování technického rozvoje tak, aby po- ( kroková řešení a zvyšování kvality u nových výrobků ne­byly potlačovány neúměrným zvyšováním ceny. Úkolem na­šeho ministerstva je spolu s výrobními resorty usměrňovat vstup a uplatnění výrobků ve výstavbě, usměrňovat jejich sortiment a cestou typizace usměrňovat rozsah obměny a četnost druhu výrobků. Dalším podstatným problémem je stav ve lhůtách rea­lizace staveb. Tyto lhůty jsou nepřiměřeně dlouhé; přitom však naše technické vybavení v realizačních složkách umož­ňuje dosahovat podstatně příznivějších parametrů. Lhůty jsou však závislé nejenom na organizaci realizač­ního procesu a provádění staveb. Jde v podstatě o problém rozestavěnosti, která znamená velkou rozpracovanost a zvý­šené přesuny kapacit, jejich rozmělňování, snižování kon­centrace sil i základních prostředků. Jedním z účinných re­gulátorů jsou limity zahajovaných staveb, kontrolované při registraci staveb. Dalším okruhem závažných otázek je přípravná fáze in­vestičního procesu. Naše úkoly na tomto úseku je přede­vším třeba spatřovat v organizování a řízení prací na územně plánovací přípravě a na řešení urbanizace území republiky. Součástí této práce je i posuzování vlivu centrálně sledo­vaných staveb na území a zhodnocování důsledků jejich realizace na životní prostředí. Úkolem našeho ministerstva je také spolupracovat při hodnocení rozmísťování zemědělských investic, a to zejmé­na z hlediska vazeb na osídlení středisek místního významu a vhodných nestřediskových sídel. Zvlášť významným úsekem Investičního procesu je reali­zace staveb. Při provádění kontroly plnění plánu realizace staveb — zejména závazných úkolů — zjišťujeme zhruba stejné příčiny nedostatků. Jde zpravidla o nedostatky pro­jektové přípravy, o dlouhodobé spory v dodavatelsko-odbě­­ratelských vztazích, liknavé a nedokonalé splňování povin­ností dodavatelů vyjadřovat se k projektové dokumentaci a projednávat ji, zpožďování dodávek pro stavby, nedostat­ky v organizaci práce na staveništi, problémy se zařízením staveniště, nedostatky pracovních sil a jiné. Na úseku realizace staveb je proto třeba prohlubovat po­znatky a informace o průběhu staveb, upevnit kontakty s ústředními orgány investorskými a uplatňovat zajištění projektové přípravy rozhodujících staveb cestou plánu pro­jektových prací. NEJDÚLEŽITĚJŠI ÚKOLY V OBLASTI TECHNICKÉHO ROZVOJE Časově jsme v etapě přípravy státního plánu rozvoje vě­dy a techniky na rok 1973. Naše směrnice pro tento plán budou kvalitativně jiné než dříve. Klademe ve smyslu XIV. sjezdu KSČ mimořádný důraz na vytvoření podmínek pro realizaci výzkumných a vývojových úkolů. Proto jsou sou­částí směrnic realizační výstupy dokládající naši snahu pro­pojit výsledky výzkumu s výrobou a investiční činností a tím uzavřít celý řetěz tvůrčí práce realizací a maximálním uplatněním nové techniky. Další směr v plánování výzkumných a vývojových úko­lů vidím při výběru nových úkolů ve zvýšené náročnosti na oponentní řízení, zejména z hlediska technicko-ekono­­mického posouzení cílů řešení a v důsledném spojování eta­py řešení s etapou realizace. Zvýšit musíme i náročnost na výběr oponentů státních úkolů a na přípravu oponentních řízení, protože převážně jen pomocí nich můžeme v etapě přípravy a v průběhu řešení zabránit neefektivnosti vý­zkumné a vývojové práce. Významným úkolem našeho ministerstva je napomáhat technickým rozvojem ke strukturálním změnám ekonomiky. Jestliže se například jedná o chemizaci, musíme sí klást otázku, co pro ni uděláme nejen v oblasti chemického prů­myslu, ale v těch úsecích, které chemizujeme, tj. napří­klad ve stavebnictví, v textilním a kožedělném průmyslu a v jiných odvětvích. A jestliže je v chemickém průmyslu v současné době základem strukturální změny přechod na ropnou bázi a náš výzkum se má soustřeďovat na kvalifiko­vanou chemii, je nutné, abv i věcný obsah státního plánu rozvoje vědy a techniky zabezpečoval tyto základní směry ve skladbě výzkumných a vývojových úkolů, a to i v nava­zujících nebo podmiňujících oblastech. Neméně náročné úkoly máme v komplexní socialistické racionalizaci. Naše ministerstvo věnuje problematice racio­nalizace trvalou péči s cílem, aby komplexní socialistická racionalizace se stala trvalou metodou přípravy plánu a je­ho zabezpečování na všech řídících stupních a aby se také stala základní cestou pro realizaci výsledků dosažených ve vědě a technice. Dále musíme usilovat o zdokonalení a zvýšení efektiv­ností řízení a organizace práce jak v aparátu ministerstva a jeho poradních orgánech, tak v organizacích jím řízených, a to uplatňováním moderních metod včetně výpočetní tech­niky. K zajištění úkolů resortu bude nutné i zintenzivněnl kádrové práce a cílevědomé výchovy pracovníků. Musíme spolupracovat při vytváření podmínek ke stála hlubšímu uplatnění socialistické mezinárodní integrace ve výzkumu, vývoji, výrobě a investiční výstavbě. Rovněž mu­síme mít nadále účast na tvorbě dlouhodobých koncepcí a prognóz. SPOLUPRÁCE S PODŘÍZENÝMI ORGANIZACEMI Při hodnocení svých možností a předpokladů pro plněni rozsáhlých úkolů, o nichž jsem se zmínil, musíme do bi­lance vzít i pracovní potenciál podřízených pěti organizaci a usměrňovat proto jejich činnost k potřebám centra. Výzkumný ústav výstavby a architektury se bude zabý­vat základním výzkumem v oblasti architektury a urbanis­mu, sociologie a ekonomiky výstavby, perspektivními spole­­čensko-užitkovými požadavky na výstavbu bytů 1 na vý­stavbu pro nevýrobní účely, exaktními metodami pro plá­nování a přípravu realizace apod. Čs. středisko výstavby a architektury musí nám vytvářet dokonalý přehled o výrob­ně materiálové základně investiční výstavby, vydávat po­třebné katalogy a hrát roli specializovaného střediska vě­deckotechnických a ekonomických informací pro výrobky a materiály investiční výstavby. Důležitou funkci má Studijní a typizační ústav, který se musí dostat opět do čela typizační tvorby, jež nám umožni realizovat stavby úměrné dnešnímu standardu pří součas­ném vytváření podmínek pro zprůmyslnění stavebnictví. Státní ústav pro územní plánování (Terplan) musí ře­šit úkoly komplexní přípravy území pro investiční výstavbu na základě integrovaného systému informací o území a se zřetelem k tvorbě a ochraně životního prostředí. V Ostavu pro výzkum rozvoje měst spatřujeme pracoviš­tě, které bude výzkumně zajišťovat zejména činnost na úse­ku racionálního rozvoje měst a aglomerací a výstavby in­tegrované informační soustavy pro potřeby jeho řízení. Měl bych se na tomto místě také zmínit o naší spolu­práci se Svazem architektů ČSR, který byl nedávno nově založen a počíná opět rozvíjet svou činnost. Svaz má kromě svých úkolů spojených s funkcí národní organizace archi­tektů velké a dosud málo využité možnosti v prováděni speciální osvěty mezi obyvatelstvem. Jeho organizace, odpo­vídající územní struktuře národních výborů, přímo určuje úzkou spolupráci Svazu a jeho členů s národními výbory. Chceme plně využít naší úzké vazby na Svaz k tomu, aby nám podle svých možností pomáhal při plnění úkolů v oblasti výstavby, zejména na úseku typizace, urbanismu a územního plánování. \ 25 / 1972 hospodářské noviny 3 ODBORY a EKONOMIKA /Pokračováni ze str. 1) soustředěný v komisích pro hnutí vynálezců a zlepšovate'ň při odborových orgánech a Svaz zlepšovatelů a vynálezců. Organizování socialistického soutěžení a zlepšovatelské­­ho hnutí je hlavním článkem podílu odborů na řízení a zvyšování úrovně národního hospodářství, na výchově so­cialistického člověka a zvyšování jeho odborné kvalifi­kace. Pro praktickou a efektivní účast lidí na řízení má roz­hodující význam to, jaký je vztah odborové organizace a hospodářského vedení, jaká jsou politická, právní a orga­nizační východiska jejich vztahů. VIII. všeodborový sjezd byl vyjádřením skutečnosti, že v naší zemi je vládnoucí třídou třída dělnická a že ani v narůstajících proudech vědeckotechnického pokroku její úloha neklesá, ani se nesnižuje její pozice ve výrobě. Přitom socialistické principy plánovitého řízení hospodářství vy­cházejí ze zásady vedoucí úlohy strany a ze zásady, že z pověření vládnoucí třídy řídí hospodářství určeni hospo­dářští činitelé s plnou pravomocí odpovědné řídící osoby. Cíle socialistického státu jako organizované moci lidu ne­mohou nebýt totožné s cíli odborového hnutí, nej masověj­ší dobrovolné organizace vládnoucí třídy. Proto VIII. vše­odborový sjezd v souladu s marxisticko-leninským učením a po neblahých zkušenostech pravicového anarchistického rozvratu znovu zdůraznil nejen svou aktivní podporu so­cialistickému státu a hospodářskému aparátu při řízení hos­podářství, ale i svůj úkol získávat pracující k účasti na řízení. Přitom v souladu s dvojjediným posláním odborů zdůraznil povinnost odborových orgánů čelit projevům by­­rokratismu v činnosti státního a hospodářského aparátu a obhajovat oprávněné nároky pracujících. Náš právní řád, zejména zákoník práce a usnesení IV. všeodborového sjez­du o závodních výborech ROH, je pevnou právní základnou jro úzkou, soudružskou součinnost vedoucích státních or­gánů, ředitelů a ostatních vedoucích a odborových orgánů nu všech stupních při řízení národního hospodářství, tvor­bě šení plnění plánu, při řízení pracovně právních vztahů, ře­■ upevňování mzdové a sociální politiky. IO| a ojem pro upevňování vzájemných vztahů se musí 1 ” si ♦ ještě účinněji než dosud kolektivní smlouvy. Sjezd podepřel autoritu kolektivních smluv, které mají při kva­litním obsahu a důsledném plnění své významné místo v ovlivňování všech stránek plánu, v upevňování pracovní disciplíny, při konkrétním zlepšování pracovních, zdravot­ních a životních podmínek i při řešení specifických po­třeb pracujících žen a mládeže. Je samotným zájmem hos­podářského vedení přistupovat koncepčně k uzavírání ko­lektivní smlouvy s odborovou organizací, protože konkrét­ní a reálné závazky smlouvy mohou být ještě účinnějším programem zvyšování efektivnosti výroby i péče o samotné pracující. Dělnická třída nemůže vybudovat socialismus sama. Vý­znam jejích spojenců pro socialistickou revoluci stále roste. Spojení dělnické třídy se všemi pracujícími v jednotném úsilí je nezbytnou podmínkou socialistické výstavby. Přirozeným spojencem dělnické třídy je pokroková In­teligence a zvláště technická inteligence. Komunistická strana a ROH nikdy nepodceňovaly úlohu inteligence a do­vedly si vážit jejího aktivního podílu na vytváření mate­riálních a duchovních hodnot. Také všeodborový sjezd vy­zněl v požadavek pevnějšího svazku mezi dělnickou tří­dou a inteligencí. Tím spíše dnes, za existence socialistic­kých výrobních vztahů a nastupující vědeckotechnické re­voluce, je stále užší spolupráce dělnické třídy a inteligen­ce společenskou nezbytností. Z konkrétních úkolů, jimiž bude ROH naplňovat svou ekonomickou funkci, vyplývá, že úspěšným plněním pěti­letého plánu a zvyšováním efektivnosti výroby sleduje zá­kladní cíl — uspokojování vzrůstajících hmotných kulturních potřeb pracujících. Tuto skutečnost je třeba vi­a dět z toho aspektu, že růst životní úrovně má a dlouho bude mít »aktivní vliv na rozvoj výrobních sil a před­stavuje nenahraditelný stimul růstu produktivity práce«. ^ Péče odborů o životní potřeby pracujících a správné od­­tfiěňování vykonané práce, soustavná péče o pracovní a životní podmínky, ochranu zdraví a sociální zabezpečení, jakož i důsledná obhajoba zákonných zájmů a práv dělní­ků i ostatních pracovníků vytvářejí podmínky pro pra­covní aktivitu pracujících mas v zájmu samotné ekonomi­ky. Jak zdůraznilo usnesení VIII. všeodborového sjezdu, je nezbytné, aby se v činnosti odborů úzce kloubily a roz­víjely ruku v ruce obě funkce — péče o rozvoj ekonomiky a péče o člověka jako výraz revolučního poslání odborů při budování vyspělé socialistické společnosti.

Next