Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1972 (XVI/27-52)

1972-07-07 / No. 27

EKONOMICKÝ TÝDENÍK ÜV KSC a h 7. července 1972 cena 1,50 kčs * 27 Z OBSAHU: Prognózovaní dlouhodobého vývoje čs. ekonomiky © Více úprav než letos © Kooperace — cesta ke zprůmyslnění zemědělství © Kontrolou za vyššiu hospodárnosť © I bez přepravního plánu účelně Ia hospodárně? © Zdokonaliť systém predprojektovej a projektovej prí­pravý investícií © Peking a třetí svět © Co čeká západní měnovou sou­stavu v nejbližších měsících? JOSEF KORCA K, člen předsednictva Ov KSČ a předseda vlády ČSR t řetí rok Ve smyslu závěrů z jednáni stranických orgánů projed­nala vláda CSR už v červnu Směrnice pro vypracováni prováděcího plánu na rok 1973. Tím jsme vstoupili do tfi etapy přípravy plánu, kdy ústřední orgány po rozboru do savadního vývoje a zvážení potřeb i možností národního hospodářství závazně usměrňují plánovací práce na všech stupních. Hlavním úkolem současného období je orientovat úsilí nejširšího hospodářského aktivu a iniciativu pracujících na zabezpečení úkolů hospodářského rozvoje, a to bez dalších nároků na společenské zdroje, místo toho, aby byly obhajovány nízké úkoly a kladeny další požadavky na In­vestice, suroviny, materiál a pracovní síly. ' Opřít se o pozitivní vývoj 1973 je třetím rokem páté pětiletky. Plán na ten­to musí tedy vycházet z výsledků a tendencí, jichž bylo dosaženo nebo se projevují v letech 1971 a 1972. Je v něm zapotřebí zabezpečit taková tempa a proporce, aby zaručily splnění záměrů celého pětiletého plánu. O co se tedy můžeme opřít? Co rozvíjet a podporovat, a co naopak potlačovat a proti čemu bojovat? Můžeme se opřít o výrazně a nesporně pozitivní ten­dence politického a ekonomického vývoje, jimiž je cha­rakterizováno období od dubna 1969, kdy nastoupilo do funkce nové stranické vedení. Výsledky plnění plánu v prvním roce pětiletky, tedy v roce 1971, jsou všeobecně známy, jsou už v hlavních rysech známy i výsledky, jichž bylo dosaženo v prvních pěti měsících roku 1972. Základním pozitivním rysem je obnovení dynamického rozvoje národního hospodářství. Tvorba hmotných zdrojů byla v minulém roce vyšší, než předpokládal plán. Vyšší, než předpokládal plán, byl loni a je i letos růst produkti­vity práce, takže se vytvářejí příznivé předpoklady k do­držení plánovaných úkolů. Ekonomika se rozvíjí plynule a bez větších výkyvů. Rozvoj národního hospodářství není brzděn nedostatky v zásobování palivy a energií, které byly na počátku pětiletky vážným rizikem plánovaného vývoje. Tvorba hmotných zdrojů není provázena závaž­nějšími odbytovými těžkostmi, nespouštíme však ze zřetele, že v některých oborech trvají dílčí problémy. Rozšířila se mezinárodní dělba práce, zejména se socialistickými zeměmi. Vysoký stav kontraktačního zajištění vývozu v le­tošním roce vytváří podmínky pro plnění vývozních úkolů i v letošním roce. Začali jsme zavádět pořádek do pohybu pracovních sil. Byl obnoven a upevňuje se princip jejich plánovitého roz­misťování, což přispělo ke zvládnutí plánovaných úkolů i při omezených zdrojích v přírůstku zaměstnanosti. Vná­šíme pořádek také do plánovitého rozdělování zdrojů do­rostu. Potlačili jsme prodej pracovní síly. Negativně však dospd působí značná fluktuace pracovníků. Obnovení dynamiky hospodářského vývoje umožnilo plnu rozhodující úkoly ve zvyšování životní úrovně obyvatelstva a při upevňování sociálních jistot pracujících. Ty jsou pod­pořeny důsledným prosazováním politiky stabilizace ma­loobchodních cen. Takové jsou hlavní a nejdůležitější pozitivní stránky sou časného hospodářského vývoje. Potlačovat negativní tendence Efektivnost národního hospodářství však stále ještě oslabuje řada potíží, nedostatků, chyb a škodlivých ten­dencí, z nichž některé přežívají už dlouhou řadu let, jiné se odhalují v souvislosti s rychlým rozvojem národního hospodářství a socialistické společnosti. Nové úkoly a páté pětiletky problémy vyvstávají z potřeb a požadavků vědeckotech­nického pokroku a prosazení jeho výsledků do výrobní praxe. Říkáme otevřeně všem vedoucím hospodářským pracov­níkům, protože je to i jejich starost, že se nepodařilo zvládnout proces investiční výstavby. Hovoří o tom fakta. Koncem roku 1968 bylo. rozestavěno v podnicích minis­terstva stavebnictví asi 10 600 objektů a na jednom pra­covalo průměrně 10 dělníků základní stavební výroby. Za rok, koncem roku 1969, se zvýšil počet rozestavěných ob­jektů na 11700 a počet dělníků základní stavební vý­roby na jeden objekt se snížil na 9. A za další rok, kon­cem roku 1970, vzrostl počet rozestavěných objektů na 12 400 a počet dělníků zaměstnaných na jednom objektu klesl na 8. V loňském roce se situace nezlepšila. Naopak. Počet dělníků základní stavební výroby dále klesl pod 8 na jeden objekt. Rozpočtové náklady na jeden objekt vzrostly za tři roky ze 2 miliónů 940 tisíc Kčs na 3 milióny 140 tisíc Kčs. A to je druhá, rovněž nezvládnutá stránka Investiční vý­stavby. Jen v roce 1971 vzrostly rozpočtové náklady staveb o 5,6 miliardy Kčs. Proto nebylo možno zahájit všechny stavby, s nimiž se v plánu počítalo. Společnost vynakládá na investice značnou část ná­rodního důchodu — podle směrnic páté pětiletky 29 až 30 procent. Není to málo. Ale to nikoho neopravňuje k tomu, aby na účet inves­tic, na účet společnosti a celého národního hospodářství, prosazoval vlastní zájmy a narušoval tak závaznou direk­tivu XIV. sjezdu, který ve svých závěrech stanovil »sou­středit hmotné, kapacitní a finanční zdroje na urychlené dokončení rozestavěných staveb a rozhodujících kapacit pro rozvoj národního hospodářství. Nové stavby zahajovat v rozsahu, který umožní postupně snižovat rozestavěnost a zkracovat dobu výstavby ...« Rozsah investiční výstavby neodpovídá situaci v pracov­ních silách. Plánovaný přírůstek pracovních sil je mini­mální. Pro všechna odvětví na území CSR se počítá v roce 1973 jen s 21000 lidmi. Přitom v průmyslu na území ČSR — včetně průmyslu řízeného federálním ministerstvem hutnictví a strojírenství — je neobsazeno mnoho desítek tisíc strojních pracovních míst a další požadavky novou výstavbou přibývají. Nezvládnutí procesu investiční výstavby má ještě jeden, velmi nákladný důsledek. Stroje a zařízení, dodané podle původních termínů výstavby, nejsou uváděny do provozu včas. Leží ve skladech nebo na volných prostranstvích, za­starávají a navíc — propadají záruční lhůty. Rozsah investiční výstavby byl stanoven úměrně mož­nostem národního hospodářství. Nové investice jsou urče­ny na obnovu a modernizaci výrobní základny. To platí ve všech průmyslově vyspělých zemích. Jestliže nové dílny a závody postavíme, bylo by tedy logické, abychom zasta­ralé závody vyřadili a pracovníky převedli do nových, moderních objektů na nové, moderní stroje a zařízení, na nichž se pracuje s vyšší produktivitou práce. Máme také — zejména ve spotřebním průmyslu — vzor­né a dobré příklady správné investiční politiky — závody a podniky s vysokou směnností. Je však obecným zjevem, že se snižuje využití základních prostředků za cenu, že se vyrábí i na zastaralých strojích, se starým# zařízením, s nižší produktivitou, jenom proto, aby si vedoucí pra­covníci a funkcionáři zmenšili starosti s převáděním lidí na druhou směnu. K ekonomickým procesům, jejichž průběh nebyl zcela zvládnut, patří i bytová výstavba, i když proti dřívějším letům se dosahuje vyššícli počtů dokončených bytů v kaž­dém roce. Negativní stránky bytové výstavby jsou známy. Je to nízká úroveň územní a projektové přípravy, překračováni technickohospodářských ukazatelů a zvyšování rozpočto­vých nákladů, šturmování v dokončování bytů koncem ro­ku, přičemž předávané byty mají takové množství závad, že se do nich nájemníci stěhují i několik měsíců po převzetí investorem. Nadto nejsou už obydlená sídliště vy­bavena tak, aby v nich bylo možno dobře žít. Chybějí ko­munikace, inženýrské sítě, obchody, služby, školy, zdra­votnická a jiná zařízení, která jsou k modernímu životu nezbytná. Rozsah bytové výstavby je určen směrnicemi pro pátou pětiletku minimálním počtem bytů, které je nutné za pět let postavit. Víme přitom, že v šesté pětiletce budeme sta­vět nejméně stejný počet bytů. Je tu tedy určitý, po­měrně pevný výhled. Zorganizovat bytovou výstavbu, aby se na ní dosahovalo efektivních výsledků při dodržení kvality býtů, je ná­ročný a složitý proces. Čím složitější je však úkol, tím větší odpovědnost má každý, kdo se na jeho plnění podíli, protože chyba nebo opominutí v jediném článku tohoto složitého procesu brzdí nebo poškozuje všechny ostatní. Proto v bytové výstavbě ták zdůraňujeme nutnost dobré, ale zásadové soudružské spolupráce na všech úrovních ří­zení. Dovedeme pochopit, že život neběží vždycky tak, jak se věci naplánují. Může dojít a dochází k nepředvídaným okolnostem i ke střetům různých zájmů. Smyslem soudruž­ské spolupráce je překlenout tyto potíže a problémy mís­to toho, aby se jednotliví partneři nakonec scházeli až u arbitráže. Třetí oblastí, s níž jsme se dosud řádně nevyrovnali, jsou materiálové a jiné náklady. V roce 1971 rostly ma­teriálové náklady rychleji než výkony v průmyslu, sta­vebnictví i v zemědělství. V prvním čtvrtletí 1972 se pro­jevují určité náznaky zlepšení v průmyslu. Ve stavebnictví však negativní vývoj pokračuje. Není jediné položky materiálových a jiných nákladů, u níž bychom v jednotlivých závodech a podnicích nenašli »manko«. Otázka, na kterou jsme dosud nenašli uspokojivou odpo­věď — na kterou by měli však odpovědět oboroví, podni­koví, závodní a provozní či dílenšlí ekonomové — zní, kde, v čem a proč jsou materiálová náklady překračovány. Druhá otázka, na kterou je třeba rovněž seriózně od­povědět, je, nakolik jsou využívány a také zneužívány eko­nomické a finanční podmínky, včetně hmotné zaintereso­vanosti, k uspokojování podnikových, místních a osobních zájmů, na účet a ke škodě zájmů společnostr a národního hospodářství. O tom, že nesoulad mezi věcným obsahem plánů a finančním efektem působí často proti našim zá­měrům, není třeba pochybovat. Nestačí však brát tyto ne­srovnalosti jen na vědomí, ale je nutné je napravovat. Nikoho by nemělo nechat v klidu, že někde platíme — a dobře — za práci, která není bezprostředně nebo vůbec nutná, zatímco věci, které naléhavě potřebujeme, zůstá vají pozadu, jen proto, že systém hmotné zainteresovanos­ti působí proti zájmům společnosti. (Dokončení na str. 4/ Bayer

Next