Hospodářské Noviny, leden-červen 1982 (XXVI/1-25)
1982-01-08 / No. 1
EKONOMICKÝ TÝDENÍK ÚV KSČ Splnit úkoly roku 1982! MILOŠ JAKEŠ, člen předsednictva a tajemník ÜV KSČ Před několika dny jsme se loučili se starým rokem a přivítali nový. V roce 1981 jsme přistoupili k plnění závěrů XVI. sjezdu KSČ a výsledky, vzhledem ke složitým podmínkám, v nichž byly dosaženy, můžeme hodnotit vcelku pozitivně. Přispěla k tomu obětavá práce většiny pracujících. Je dobré, že národní hospodářství se dále rozvíjelo a mnoho podniků splni o plánované úkoly při nižších výrobních nákladech, při n.žších vstupech paliva, energie a surovin. Zvýšila se rentabilita k upraveným vlastním výkonům, mzdové náklady jsou v souladu s plánem. Vzrostly reálné mzdy a příjmy obyvatelstva. Dosáhli jsme předstihu vývozu před dovozem a snížili růst zadluženosti. Nepodařilo se nám zvládnout úkoly investiční výstavby, zvýšit konkurenční schopnost našeho exportu. Avšak ne vše, co jsme si předsevzali, bylo splněno, ne všude jsme plně využívali své možnosti. Pomalu isme postupovali v plnění strategické linie intenzifikace národního hospodářství, efektivnosti, kvality veškeré práce, v uplatňování výsledků vědy a techniky. Zdaleka ne všichni dosud pochopili, že nejde o výzvy, o hesla, ale o kategorický požadavek doby. Přitom je třeba vidět, že jednou z příčin jsou nedostatky v řízení, nízká náročnost, nedůsledná kontrola. Naplnit strategickou linii naší hospodářské politiky, jít cestou intenzivního rozvoje je nejvyšší celospolečenský zájem, který budeme plnit v 7. pětiletce. Je to předpoklad udržení životní úrovně, posílení sociálních jistot našeho lidu. Z toho vvchází i plán na rok 1982, jak byl schválen 5. zasedáním ŰV KSČ a vládou ČSSR, k jehož plnění jsme. přistoupili. Přesto, že se tempa růstu výroby v roce 1982 a tedy i růst národního důchodu snižují, je to plán vysoce náročný. Splnění národohospodářských úkolů musíme dosahovat při menších palivoenergetických zdrojích, zvláště při jejich snižení o 3,5 mil, tun měrného paliva v ušlechtilých druzích, při nižší výrobě oceli a při spotřebě zhruba stečeno množ-' ství ostatních surovin. Krátce řečeno, s podstatně menšími zdroji musíme vyprodukovat více, než tomu bylo v minulém roce. Přitom nemáme dostatek pohotových rezerv, ale dost rezerv inobilizovatelných. Splněni úkolů sociálně ekonomického rozvoje musíme zabezpečit především růštem produktivity práce při poklesu fondové, materiálové a energetické náročnosti, cestou intenzifikace, vysoké hospodárnosti i lepšího využívání zásob. Těmto požadavkům také odpovídá plán investiční výstavby, jejíž podíl na užitém národním důchodu se snižuje. Proto je zaměřen na řešení najzávažnejších [Iroblémů národního hospodářství, jak je formuloval XVI. sjezd KSČ — na zabezpečení palivoenergetické základny a podporu racionalizačních programů úspor paliv, energie a kovů, na uplatnění výsledků vědy a techniky, urychlení inovačních procesů, posílení exportní schopnosti hospodářství, na strukturální změny, na prohloubení specializace a kooperace s člens skými státy RVHP a zvláště se Sovětským svazem v souladu programem socialistické ekonomické integrace. Větší váhu přikládáme modernizaci a rekonstrukci, dbáme, aby se neutápěly miliardy v nových halách a nezabíraly se nové stovky hektarů zemědělské půdy. Zaměření investiční politiky nám umožňuje soustředit se na zkracováni lhůt výstavby, dokončování rozestavěných staveb, zejména těch, které mají být uvedeny do provozu v roce 1982. Tomu se musí přizpůsobit i struktura prací stavebních organizací. Nadměrná rozestavěnost a dlouhé lhůty realizace staveb, včetně doby projekční přípravy, znamenají nejen bezprostřední umrtvování zdrojů a prodražování výstavby, ale zpomalují realizaci technického pokroku. O silném výrobním potenciálu ČSSR, který je třeba lépe využít, svědčí i to, že i na 1 dělníka v průmyslu připadá téměř za 400 tis. korun základních prostředků. Vybavenost stroji a zařízeními neustále vzrůstá, ale účinnost základních prostředků je nízká. 1 zde musí k postupné změně přisp&t právě investiční politika ve spojení s likvidací zastaralých výrobních fondů, náročných na živou práci a bránících zvyšování směnnosti. Každý odpovědný hospodářský pracovník musí posuzovat investiční činnost z hlediska celospolečenské efektivnosti vynakládaných prostředků. Rok 1982 má svou specifiku v tom, že nedochází ke zvýšení /.tlmiii naliv a energie. To vše nás nutí, abychom je daleko efektivněji využívali a v současné době přísněji regulovali příděly paliv i jednotlivých druhů energie, zvláště pohonných hmot. Obdobně musíme přistupovat i k úsporám a vysokému zhodnocení surovin a materiálů, více využívat druhotných surovin. Získat lidi pro šetření s každým kilogramem uhlí, kilowatthodinou, litrem benzínu a nafty, s každým kilogramem surovin je bez nadsázky pro každého hospodářského pracovníka, všechny stranické a společenské organizace příkazem doby. Je to i důležitá cesto, jak dosáhnout obratu k efektivnosti. Vyžaduje důsledně provádět stranickou kontrolu plnění přijatých úsporných opatření. Rozbory ukazují, že např. na úsporu 1 tuny měrného paliva je zapotřebí dyakrát až třikrát méně investic, než kolik představují investice na získání nových zdrojů. Základ je v ino-’ vaci technologií, strojů, zařízení i výrobků, která musí znamenat nikoliv dílčí úpravy a drobná zlepšení techniky a technologie, ale konstrukci nových, daleko výkonnějších a přitom surovinově a energeticky méně náročných strojů a zařízení s vyššími technickými parametry, užitnými vlastnostmi, kvalitou, a které zároveň zvyšují produktivitu práce. Dosáhnout vytyčených cílů vyžaduje, aby se všude postupně uplatnily progresivní normy spotřeby, o něž se musí opírat i hmotná zainteresovanost. Rozhodující úlohu v tom mají předvýrobní úseky. Nikoli náhodou usnesení ústředního výboru KSČ z 5. zasedání vyžaduje »podstatně zvýšit účinnost práce konstrukčních, technických a technologických pracovišť. Ústřední výbor se obrací na konstruktéry, projektanty a technology, na přední dělníky, zlepšovatele a novátory, aby spojili své síly, zkušenosti, znalosti a schopnosti k realizaci opatření, která přinesou vyšší zhodnocování surovin a energie, urychlení technického pokroku, lepší využití základních fondů, zvýšeni kvality a hospodárnosti výroby.« Realizace výsledků takové tvůrčí práce musí být obsahem činnosti hospodářského vedení závodů, podniků, VHJ, ministerstev, za plné podpory stranických organizací. V popředí naší pozornosti bude i v roce 1982 řešení nepříznivých vlivů a vnějších ekonomických vztahů.'Jako zpracovatelská země jsme široce spojeni se světovým trhem. Jedna třetina užitého národního důchodu prochází přes zahraniční obchod. Ústřední výbor KSČ v poslední době mnohokrát upozornil, že naše výroba se musí rychleji přizpůsobovat požadavkům světového trhu, aby naše výrobky obstály v široké konkurenci. To vyžaduje vysokou kvalitu výrobků, pohotový servis i zkvalitnění práce zahraničního obchodu, ať jde o vývoz do kapitalistických či socialistických zemí. Máme k tomu dobré předpoklady — schopné vědce, techniky, konstruktéry a kvalifikovanou dělnickou třídu, můžeme tedy urychlit proces inovací. Není to jen otázka prestiže, ale vyžaduje to nezbytnost vysoce zhodnocovat výsledky naší práce na zahraničním trhu a tak zaiišťovat potřebné dovozy. Proto kvalitě výrobků, spolehlivosti, vysoké technické úrovni musí hospodářští pracovníci věnovat velkou pozornost o stranické organizace plnění těchto úkolů důsledně kontrolovat. Ústřední výbor KSČ položil velký důraz na stabilizaci vnitřního trhu jako důležité součásti životní úrovně. Vyžaduje-to zabezpečení potřebného sortimentu výrobků v dobré kvalitě. Je to nejen důležitá ’ekonomická, ale i politická otázka i stimulátor hmotné zainteresovanosti, tedy růstu výroby. Nesmíme zapomínat, že jsme nejen spotřebitelé, ale také výrobci. Musíme pracovat tak, abychom se za práci svého závodu nemuseli stydět. Velký význam přikládáme zásobování obyvatelstva zemědělskými produkty, zabezpečení vysoké úrovně výživy lidu. Otom kolik bude masa. mléka a dalších potravin, rozhodne, jak se podaří v praxi naplnit závěry 4. zasedání ÜV KSČ. Je to nejdůležítější úkol pro všechny pracovníky zemědělských družstev, státních statků a podniků služeb. íDokončení na str. 4) l'jL Závod těžké mechaniky Vítkovic — železáren a strojíren Klementa Gottwalda je v rámci RVHP monopolním dodavatelem komponentů pro jadernou energetiku a válcovacích stolic tlustých plechů. Mezi přední zakázky v současná době patří výroba náhradních dílů — dvou ťricetitunových stojanů — pro manipulátor válcovny tlustých plechů ve Zdanově i SSSR. V oblasti komponentů pro jadernou energetiku začínají ve Vítkovicích s výrobou součástí pro jaderné elektrárny WER 1000. Foto ČTK — P. Berger Z OBSAHU: Hledá se adekvální zobrazení reality • Čo robiť so službami • Diskusně o úkolech ekonomického výzkumu • Životnost elektrických trakčních výzbrojí • Jak musí strojaři pomoci lomům • Maso v ohnisku pozornosti orgánů lidové kontroly • Diferenciace rozvojového světa