Hospodářské Noviny, leden-červen 1985 (XXIX/1-26)

1985-01-04 / No. 1

NEJ NALÉHAVĚJŠÍ ÚKOL B ylo již nejednou zdůrazněno, že v úsilí o hospodář­ský vzestup nepostačuje pohlížet pouze na minulost, srovnávat výsledky dosažené dnes — obrazně řečeno — s tím, co bylo dosaženo včera. Otevřenost čs, ekonomiky si vynucuje mít na paměti nezbytnost držet krok se svě­tem a podle jeho kritérií hodnotit svou vlastní práci. Považujeme-li za samozřejmé, že rostou naše nároky, že se zvyšují potřeby a že požadujeme, aby se potřeby uspo­kojovaly na stále vyšší úrovni a s vyšší kvalitou, je ne­zbytné, abychom stejně přistupovali k zajišťování úkolů. To se týká všech bez rozdílu. Rozvoj osobnosti a její stále pevnější uplatnění v so­cialistické společnosti má a musí mít svůj projev jak ve výrobě, tak ve spotřebě. Nikde jinde než ve výrobe nevznikají materiální zdroje k tomu, aby se mohla dále rozvíjet osobnost pracujícího člověka tím, že budou na stále vyšší úrovni uspokojovány jeho potřeby v jednotě hmotných i duchovních statků. Při dané úrovni rozvoje výrobních sil, složitosti a hloubky vazeb v národním hos­podářství záleží především na tom, aby se dále posiloval vliv subjektu na řešení konkrétních hospodářských úko­lů, aby se plně rozvinul sociální mechanismus zajišťování dalšího ekonomického rozvoje. Dostat národní hospodářství na kvalitativně novou vě­deckotechnickou a organizačně ekonomickou úroveň a urychlit proces intenzifikace a zvyšování efektivnosti výroby, představuje celospolečenský úkol, n i kterém se musí výrazně prosadit zároveň cílevědomost vgech ří­dících subjektů, kam musí vyústit jejich zájmy, rozho­dování a chování. Také zde musí sehrávat kritéria světo­vého vývoje určující úlohu. Vůbec přitom neide jen « t0i aby se podle těchto kritérií chovaly pouze podniky „J. vážejícl své výrobky, i když u nich by to mělo by* samozřejmostí. Rozvíjet ekonomiku s přihlédnutím k vý­voji ve světě především znamená dosahovat srovnatel­ných parametrů: v technice, v kvalitě i v ekonomice. To Je koneckonců jediná cesta, Jak dosáhnout vyšší úrov­ně produktivity práce, jak zvýšit konkurenční schopnost našich výrobků. Máme — ostatně jako každá země s analogickou eko­nomickou strukturou a s ekonomikou malého rozměru — v některých oborech srovnatelně horší podmínky a nemůžeme ani chtít, abychom byli světoví ve všem, co vyrábíme. Platí však, že máme i dost oborů, kde nám objektivně nic nebrání, abychom dosahovali ve výrobě světové parametry, které dnes rozhodují o efektivnosti a výkonnosti. Často je slyšet, že k porovnání nejsou in­formace, že se nic neví o tom, jak a s jakou úrovní vyrábějí světoví výrobci. Převážně jde o výmluvy. In­formací je dost. Kdo má o ně skutečně zájem, ten si je dokáže získat. Skrývat se za neznalost je dnes ekonomic­Nký oportunismus, neochota soustavně usilovat o pokrok. ejnaléhavějším úkolem spojeným s přechodem k in­tenzifikaci společenské výroby je urychlení vědecko­technického pokroku. Osmé zasedání ÜV KSČ v roce 1983 zdůraznilo, že jde o základní článek hospodářské poli­tiky, na jehož zvládnutí závisí pokrok ve všech ostat­ních článcích společenské výroby. Proto se k němu zce­la objektivně vracejí všechna zasedání ústředního výboru strany. S požadavkem urychlit vědeckotechnický roz­voj jsou spojování? všechna opatření ke krátkodobému i dlouhodobému vývoji československé ekonomiky. Proto sé také oprávněně hovoří o tom, že jde o úkol politického významu, jehož zvládnijtí v procesu řízení vytváří zá­kladní a výchozí předpolí.'ad řešení ostatních úkolů. Výsledky ukazují, že se v *éto oblasti především daří uskutečňovat ta jmenovitá opaitření, která jsou v kom­petenci zejména centrálních řídících článků. Velmi mno­ho bylo uděláno k tomu, aby vědeckotechnický rozvoj více prolnul opatření, zejména doufrodobějšího charak­teru. Stále se však oprávněně konstatuji?, že přes dílčí opatření ve prospěch urychlení vědeckotec&iického po­kroku chybí výraznější inovační dynamische? spojený s "yšší kvalitou vyráběných výrobků a technickou mo­dernizací výroby. Příčin tohoto stavu je nesporně řada. Jejich společ­ným jmenovatelem — jak na to poukázalo 12. zasedání UV KSC; — jsou nedostatky v realizaci závěrů 8. zase­dání ústředního výboru v hospodářské praxi. Podniky a VHJ v mnoha případech zatím nepociťují dostatečně silný ekonomický tlak, jenž by je nutil k urychlení roz­voje inovací a který by výrazně dostal do vzájemné závislosti výsledky hospodaření s procesem realizace vě­deckotechnického rozvoje. Stále přetrvává stav, že pod­niky neusilují o zhodnocení všech zdrojů vědeckotech­nického pokroku, ať již jde o výsledky výzkumu, vynále­zy a zlepšovací náměty, o licence, dováženou techniku a podobně. Jsme svědky toho, že proces investiční vý­stavby jakožto hlavní nástroj realizace pokroku v tech­nice a technologii výroby je stále pod výrazným tla­kem extenzívního rozšiřování kapacit, byť zdůvodňovaný zvládnutím nových výrobních programů. Proto se stává mimořádně naléhavým úkolem důsledně využívat všechny zdroje vědeckotechnického pokroku a udělat z nich východisko ke zprogresívnění plánu a ze­jména nástroj zajišťování jeho kvalitativních ukazatelů. Takový přístup je diktován nezbytností dosáhnout i v le­tošním roce dalšího předstihu konečných výsledků v roz­voji výroby a efektivnosti před materiálovými, energetic­kými a prácovními vstupy do výroby. Urychlení inovač­ního procesu a jeho prolnutí veškerou hospodářskou činností musí proto výrazně zesílit jako předpoklad zvládnutí konkrétních úkolů v intenzifikaci společenské výroby. Vyšší požadavky je nezbytné klást na pracoviště vý­zkumné a vývojové základny ve všech odvětvích národ­ního hospodářství. To je spojeno nejen s úkolem zvýšit kvalitu její práce, ale zároveň í s jejím účinnějším ří­zením. Je známo, že v žádném případě není možno po­čítat > tím, že bude schopna řešit inovační úkoly v roz­sahu celého výrobního sortimentu. Proto je nezbytné orientovat potenciál výzkumu na klíčové úkoly výrobního programu i výroby, usilovat z tohoto hlediska o jeho vyšší koncentraci. V podstatně větší míře musí výroba využívat vysoce kva­lifikovaného potenciálu vysokých škol, zejména technic­kých směrů. Toto všechno předpokládá uplatňovat pružné formy spojení vědy a výroby a vytvořit si v každém pod­niku takové inovační zázemí, které umožní trvalý přísun poznatků pro pozvednutí efektivnosti výroby. V letošním roce budou pokračovat práce spojené s vy­jasňováním dlouhodobější perspektivy a především pak s přípravou sociálně ekonomického vývoje v letech 1986 až 1995 a s 8. pětiletkou. První výsledky práce by měly přinést i prognózy zajišťované pracovišti základního a aplikovaného ekonomického výzkumu. Do konkrétní podo­by se budou dostávat základní směry dalšího rozvíjení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Vý­znam těchto prací je zdůrazněn nejen jejich charakterem, ale zároveň i tím, že budou mít významnou úlohu při pří­pravě podkladů pro XVII. sjezd KSČ. ři rozpracování všech íěchto dokumentů strategické* ■ ho charakteru půjde především o to, aby se v nich důsledně zajišťovala linie zvyšování efektivnosti národní* ho hospodářství a kurs na další prohloubení intenzivního rozvoje. Vývoj v uplynulých letech sedmé pětiletky při­nesl řadu poznatků z řízení a mechanismů uplatňování progresivních strukturálních změn. Umožňuje lépe ocenit možnosti a nezbytnost prohloubení centrálního řízení stej­ně jako potřebu dále propracovávat systém řízení, aby od­shora dolů, od plánování až po ekonomické nástroje, účin­něji napomáhal zvyšovat efektivnost, urychlovat proces in­tenzifikace, zvyšovat vědeckotechnickou úroveň, prohlubo­vat naši účast v mezinárodní socialistické integraci. Letošní rok bude v hospodářské oblasti nesporně rokent zvýšené aktivity, který bude vyžadovat i odpovídající pří* stupy a metody práce. Náročnost a vysoká odpovědnost by měly patřit k těm základním, které povedou ke zkva­litnění řídící práce a umožní soustavně mobilizovat ini­ciativu pracujících. D Pracující Ždárských strojíren a sléváren úspěšné splnili loňské úkoly v exportu těžkých tvářecích a válcovacích strojů a zařízení do socialistických i nesocialistických zemí. Dobré podmínky pro včasné splnění vývozu do SSSR, kam směřovalo přes 60 procent produkce strojíren, vytvořily zejména sdružené socialistické závazky uzavřené mezi Žďárskými strojírnami, Skodaexportem, Strojimportem a sovětským Metalurgimportem. Foto ČTK — V. Korčák Z OBSAHU: Kam zaměřit iniciativu pracujících • Je přesnost v možnostech pod­niku? # Podpora elektronizaci ná­rodního hospodářství # Inovačné procesy opreté o vedu • Ještě k využití obilovin # O nedoplat­cích nájemného — z jiné strany # Inflace versus deflace anebx Zpět do třicátých let? • Spolupráce s Mexikem: snaha o rozšíření

Next