Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1987 (XXXI/27-52)

1987-07-03 / No. 27

+>r>Y'" #' m^j3r­­ xna’ini # * 3. ČERVENCE 1987 1.50 Kčs EKONOMICKÝ týdeník 0v ksč laboratoře, ale i jiná organizační seskupení zakládaná na zásadě účelného sdružování sil a prostředků. .Hlavní cíl těchto opatření je přispívat co nejvíce k zakládání a rozvoji trvalých inovačních tahů a k rychlému a plynulé­mu uplatňování inovací vyšších řádů. Půjde samozřejmě i o to, aby se na prosazování potřebných inovačních úko­lů podílela pracoviště ČSAV a SAV i mimo základní or­ganizované formy spolupráce — všude tam, kde pro to budou vytvořeny podmínky a předpoklady. Stále naléhavější podmínkou dosažení vyšší kvality vě­decké práce se stává řešitelská přizpůsobivost a tvůrčí mobilita vědeckých kádrů především k využívání mezi­oborových komplexních přístupů ve výzkumu. Přestože bude věnována trvalá a promyšlená pozornost výchově mladé generace, je zřejmé, že jen tímto způsobem daný úkol zajistit nelze. Musí být proto spojen s účinnější a všestrannější aktl­­vizací současné, vědecky zralé řešitelské generace. Trva­lým předmětem pozornosti všech pracovišť ČSAV a SAV proto bude snaha o rychlé a soustavné doplňování po­znatků a přehodnocování některých metodických postu­pů. Ve výchově nových vědeckých pracovníků má neza­stupitelnou roli další prohloubení spolupráce ČSAV s vy­sokými školami v rámci i mimo rámec již zmíněné dělby a specializace práce ve vlastním výzkumu. ho Podstatným problémem,-který se ČSAV a čs. základní­výzkumu jako celku týká zvlášť naléhavě, je relativně malý podíl ČSAV na kapacitě vědeckovýzkum­né základny ČSSR. Je to pouze 8,8 °/o, pokud jde o pra­coviště ČSAV a souhrnně — tj. spolu s kapacitami vyso­kých škol a resortů — činí podíl základního výzkumu jen asi 12 °/o celé vědeckovýzkumné základny ČSSR. V tomto ohledu se dost lišíme, ve svůj neprospěch, od států se srovnatelným hospodářským potenciálem a velikostí. Podíl základního výzkumu zde obvykle dosahuje a dokonce přesahuje 20 °/o, ať už jde o země kapitalistic­ké Evropy,’či socialistické státy, např. NDR, MLR a dnes i BLR. Tato skutečnost, byť na první pohled čistě kvan­titativního charakteru, kvalitativně ovlivňuje společenské funkce a celkovou efektivnost práce našeho základního výzkumu. Ztěžuje možnosti základního výzkumu náležitě sledovat, hodnotit a následně ve svém výzkumném pro­gramu posilovat nejdůležitější směry a výsledky světové vědy. Pak je samozřejmě obtížné s využitím vlastních kvalifi­kovaných kádrů připravovat půdu pro jejich adekvátní rychlé využití s ohledem na perspektivní specializaci ná­rodohospodářského komplexu. Přestože se ve zmíněném programovém dokumentu u ČSAV počítá s možností ur­čité nápravy, nelze očekávat rychlou, nebo snad dokonce okamžitou změnu v požadovaném rozsahu ve prospěch základního výzkumu. Z těchto důvodů Je nezbytné s tvůrčími silami našeho základního výzkumu zacházet co nejhospodárněji a soustředovat je na řešení klíčových otázek rozvoje naší společnosti a nerozptylovat je na řešení záplavy drobných, různorodých úkolů, které ne­přispívají k zásadním inovačním změnám v celospolečen­ské praxi. Nutnost koncentrace kapacit O nemalý rozptyl sil našeho základního výzkumu se v uplynulém roce postarala i jinak dobrá a užitečná snaha o široké zapojení vědy do řešení úkolů praxe. Tato v historii ČSAV nikterak nová tendence vyústila v sedmé pětiletce do stavu, kdy máme celkem 59 rámcových smluv o spolupráci (s resorty, VHJ i s vybranými významnými podniky a JZD). Jen na úrovni pracovišť ČSAV je uzavře­no asi 1000 tzv. realizačních smluv, kromě toho probíhá na smluvním základě rovněž spolupráce v téměř 30 vě­­deckovýrobních sdruženích, zřízených účelově pracovišti ČSAV a SAV s průmyslovými podniky. (Dokončení na str. 4) Ke zdokonalování elektronických měřicích a automatizačních přístrojů přispívá i Ostav radiotechniky a elektroniky ČSAV. K posledním novinkám patři nízkofrekvenční pamětový voltmetr, který slouží k měření a zaznamenávání prů­běhu přechodových dějů v oblasti nízkých kmitočtů, je napájen z baterií, což zvyšuje jeho mobilnost, může být napo­jen na systémy na zpracování dat a má také vlastní mikropočítač. Foto ČTK — J. Vrabec O ÚKOLECH A MOŽNOSTECH ČS. ZÁKLADNÍHO VÝZKUMU Pro vyšší účinnost naší vědy •«ik Josef Říman, <*da Československé akademie věd é období postavilo před Československou aka­­před celou Cs. vědu kvalitativně nové úkoly, ■st nevyplývá jen ze stavu a úrovně, jíž v před­­.ech akademický, vysokoškolský a resortní zá­mkům dosáhl, ale především z širších společen­­'slostí smyslu a významu vědy pro náš další k jej vytyřil XVII. sjezd KSČ a jak jej upřes­ní ŰV KSČ. Výslednicí našich snah o kon­­’'■‘■•kolů základního výzkumu se stal ňatnění čs. vědy v podmínkách ČSAV ■ s výhledem do roku 2000. Tento několikastupňovou oponentu­­odnes. tak při řešení nejprogresívnějších inovací ve prospěch rozvoje národohospodářského komplexu. Prosazování té­to změny vyplývá z požadavků integrace socialistických zemí, v tomto rámci především z úkolů Komplexního pro­gramu vědeckotechnického pokroku členských zemí RVHP i z potřeb a možností specializace uvnitř čs. základního výzkumu. Na úrovni dělby práce mezi ČSAV, tj. akademickým vý­zkumem, a mezi vysokoškolskou vědou se pro nás stalo hlavním východiskem objasnění objektivně existujících rozdílů v charakteru a orientaci vědecké práce těchto dvou nejvýznamnějších složek čs. vědy. Zatímco pro ČSAV zůstává hlavním profesionálním posláním směrový zá­kladní výzkum, na vysokých školách vidíme těžiště, jak to logicky vyplývá z jejich pedagogického poslání, v roz­voji oborového výzkumu. Novou kvalitu na úrovni specializace a dělby práce me­zi základním a aplikovaným výzkumem má přinést účin­nější zapojení vybraných výstupů vědy do státních cílo­vých a státních i republikových vědeckotechnických pro­gramů. Zde je pozitivním prvkem založení vybraných úko­lů technického rozvoje se zvláštním režimem, koordino­vaných pracovišti ČSAV. Tyto úkoly, z nichž má již bě­hem tří až pěti let vědecká základna odevzdat řadu kon­krétních realizačních výstupů, představují novou kapito­lu v činnosti ČSAV a SAV. ** Nezbytnost oboustranné výhodnosti Právě tyto úkoly se mají stát úěinným nástrojem při ’ekonávánl bariér mezi základním a aplikovaným vý­­unem. To proto, že novou kvalitu výsledků musí při- i přímá spolupráce vědy s praxí, která byla zvýraz­­v období sedmé pětiletky. Musí se ovšem stát pro­­ně výhodnou pro obě strany a přinést prospěch 'alizační sféře, ale i vědě. Zde je zapotřebí navo­dí, kdy věda stimuluje rozvoj praxe a naopak, «voj vědy. tí především pro vyšší formy spolupráre, jaké ují zvláště vědeckovýrobní sdružení, společné » vycházeli -ásadní­­' uro­­ěný -a wmmamKĚimmammmKKii Z OBSAHU: Vliv fakturace a placení na lhůty a kvalitu výstavby • K odměňování členů komplexních raciune' brigád • Aj riadenie treba Hospůdko milá, proč jsi z».. *ovi • Hračky po dvou letech • Vnější ekonomické vztahy evropských stá* tů RVHP a Československo • Ze stránek sovětského tisku

Next