Hospodářské Noviny, srpen 1990 (XXXIV/51-73)

1990-08-01 / No. 51

Dnes s týdeníkem č. 31 a přílohou Základní podmínky dodávek — II. část číslo 51 deník pro politiku a ekonomiku Hospodářské cena 3 Kčs noviny středa 1. srpna 1990 Ropovod ADRIA: Roura je, peníze snad budou Vládni termín pro zprovoznění ropovodu Adria — letošní září — bude dodržen, řekli nám zástupci Benziny i Chemapolu. Po­dle potřeby může tento ropovod, dokončený v roce 1984, převá­dět 10 až 12 kt ropy denně [to Je údaj Benziny, obchodnici a mi­nisterstva prý počítají až s 4,5 či 5 Mt ročně). Je to samozřejmě necelá třetina našeho dovozu ropy. Po technické stránce Je ropo­vod připraven, jedná se o devizách. Ropovod Adria 2 z terminálu Omišalj u Rijeky, včetně úseku ze Szazhalombatty do Tupej u Šáhů sloužícího jako větev ropovodu Družba, je dlouhý 617 km a jeho světlost se mění od 700 do 400 mm. Dočasně se užíval k pře­pravě sovětské ropy do Jugoslá­vie, v poslední době tu probíhalo jen udržovací čerpání dvakrát ročně sem a tam. Trasa je tedy provozuschopná. V závodě Šahy, kde má Benzina jako čs. přeprav­ce ropy významný uzel, se už dlouho stavějí další vyrovnávací nádrže. Název této akce, Ropo­vod Adria, trochu mate, ale jak ujišťují ing. V. Soják, obchodní náměstek Benziny a jeho spolu­pracovník ing. P. Loužecký, za-hájení přepravy ropy na ní nezá­visí, ta může z hlediska přeprav­ce začít, jakmile první tanker při­stane v Omišalji. Zatím se bez­prostředné nepřipravují ani žád­ná technická opatření na jugo­slávském či maďarském úseku. Přejimka a měření, která se při dovozu ropy dělají, budou do do­v končeni stavby v Šahách probíhat Szazhalombatté. Dodávaná irácká ropa se na slovenské stra­ně smíchá se sovětskou, přichá­zející ropovodem Družba a v po­měru 20:80 se povede do čs. rafi­nérií. Při tomto složení nevznik­nou technologické problémy. Na­opak, oddělené čerpání šarží (dá­vek) sovětské a irácké ropy by bylo složitější a dražší pro Benzi­nu i pro rafinérie. ■ Pokračování na str. 2 Ze zasedání vlády SR Spokojenost i výhrady vůči Praze Bratislava — V Bratislavě vče­ra zasedala vláda Slovenské repu­bliky. Vzala na vědomí usneseni vlády ČSFR č. 447/1990, kterým fe­derální vláda souhlasila s postu­pem rozvoje výroby osobních auto­mobilů na bázi mezinárodni spolu­práce a kapitálové účasti zahranič­ních partnerů a našich státních podniků automobilového průmys­lu. Slovenská vláda příslušným čle­nům uložila postupovat dále tak, aby konkrétní návrhy spolupráce s vybraným partnerem mohly být předloženy do konce záři t. r. K to­muto účelu zřídila komisi pod ve­dením místopředsedy vlády Jozefa Kučeráka a Vladimíra Ondruše. Prodiskutovala změny a doplňky usnesení vlády SR č. 270 z 6. června k náčrtu koncepce strategie ekono­mického rozvoje a nového ekono­mického systému v SR a souhlasila s nimi. Usneseni přijala bývalá vlá­da národního porozuměni. Nová vláda si koncepci osvojila a rozpra­covala ji do svého plánu práce. Současně jmenovala l3člennou ko­misi na stanoveni vztahů federace a republik v podmínkách nového ekonomického systému a nové Graf hn Příjmy ze zemědělství Peněžní příjmy obyvatelstva z družstevní zemědělské výroby a z prodeje zemědělských výrobků mají trvale vysokou dynamiku, rychlejší než mzdy. Také v 1. čtvrtletí t.r. příjmy z mezd vzrost­ly proti stejnému období m.r. o 4,7%, zatímco v zemědělství o Uč %. Peněžní příjmy obyvatelstva od JZD a z prodeje zeměděl­ských výrobků struktury hospodářských centrál­ních orgánů. Předsedou je místo­předseda vlády SR Jozef Kučerák, místopředsedou ministr spravedl­nosti SR Ladislav Košťa. Po diskusi, v niž se odrazilo uspo­kojeni s rychlým postupem federál­ních orgánů, ale současně výhrady vůči obcházeni orgánů na Sloven­sku, vzala na vědomi usnesení vlá­dy ČSFR č. 478/1990 o přístupu Čes­koslovenska k dohodám o Meziná­rodním měnovém fondu, o Meziná­rodni bance pro obnovu a rozvoj, o Mezinárodní finanční korporaci, o Mnohostranné agentuře pro po­skytováni lnvestičhich záruk a o Mezinárodním sdružení pro rozvoj a souhlasila s přístupem ČSFR k těmto dohodám. Ministrovi financi a cen SR uložila seznámit příslušné federálni orgány se stano­viskem slovenské vlády. SSSR vypověděl platební dohody Moskva — Sovětský svaz vypo­věděl řadu dohod s členskými zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci o neobchodních platbách. Agentura ADN píše, že podle oficiál­ního sdělení, které včera bylo zveřej­něno v Moskvě, souvisí tento krok s připravovaným přechodem na volné směnitelné měny ve vzájemném účto­vání mezí SSSR a dalšími členskými zeměmi RVHP. Podle agentury TASS předal Sovět­ský svaz v pátek v sekretariátu RVHP příslušný dokument o odstoupení od dohod o neobchodních platbách. Jde o dohody z let 1971 a 1974, je­jíchž základem bylo použití uměle vy­tvořené zúčtovací jednotky — převo­­ditelného rublu. Rozhovory RSFSR a Lotyšska Moskva — Delegace RSFSR a Lo­tyšska zahájily v úterý odpoledne v Moskvě rozhovory o přípravě smluv i mezi oběma republikami, jde zejména o smlouvu, která by zahrnovala poli­tické a právni aspekty bilaterálních vztahů a jež by vycházela z prohlášeni o obnově svrchovanosti obou repu­blik. Druhá smlouva má zakotvit hos­podářské, sociálni, národnostní a kul­turní vztahy včetně záležitosti spoje­ných s občanstvím. Rozhodnuti neodkladně zahájit pří­pravu smluv mezi jednotlivými pobalt-skými republikami a Ruskou federací padlo nedávno na zasedání Baltské ra­dy v Jurmale, jejfhož zasedání se kro­mě předsedů parlamentů Litvy, Lotyš­ska a Estonska zúčastnil také předse­da parlamentu RSFSR Boris Jelcin. Ten mj. podepsa! dokument, který zdůraz­ňuje nutnost okamžitě zahájit přípra­vy dvoustranných smluv mezi RSFSR, Litvou, Lotyšskem a Estonskem. Ševardnadze se sejde s Bakerem Moskva — Ministr zahraničních věcí SSSR Eduard Ševardnadze v úte­rý přicestoval do Irkutská, kde má dnes být zahájena jeho dvoudenní pracovní schůzka s ministrem zahra­ničních věcí USA Jamesem Bakerem. Mnohé zahraniční sdělovací pro­středky předpokládají, že ministři se tentokrát omezf pouze ha čistě regio­nální otázky. Agentura TASS však ci­tovala náměstka ministra zahraničí A Obuchova, že hlavní pozornost věnují přípravě další sovětsko-americké schůzky na nejvyšší úrovni. Její uspo­řádání bylo dohodnuto na Maltě a po­tvrzeno později ve Washingtonu. Dal­ším závažným tématem již šestnácté schůzky Ševardnadze—Baker bude podle Obuchova záležitost podpisu smlouvy o padesátiprocentním ome­, zení strategických útočných zbraní. Očekává se rovněž, že ministři pro­berou situaci Afghánistánu a Kambod­že. __________'____________ _ _____ {/ KA Zabezpečení před nástupem do zaměstnání Jak jsme už v našich novinách oznámili, také dnes uveřejňuje­me na straně 4 text nové vyhlášky FMPSV o zabezpečeni pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástu­pem do zaměstnání. Dnes očekáváme SCHŮZKA PŘEDSEDŮ VLÄD ZEMl PENTAGONALnI INICIATIVY (Itálie, Rakousko, Jugoslávie, Maďarsko a ČSFR) v italských Benátkách má dnes skončil podpisem politické deklarace. MINISTŘI ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ USA A SSSR se scházejí v Irkutsku. Budou Jednat o regionálních otázkách, ale i o »globálních« problémech. SOVĚTŠTÍ KOSMONAUTI Manakov a Strelakov, sedmá základní posád­ka orbitálního komplexu Miř, startuji do vesmíru. V KAHIŘE POKRAČUJE 19. KONFERENCE ministrů zahrania Organi­zace islámské konference. Hlavním předmětem jejího jednání je situace v Palestině a v Libanonu. • POČASÍ — V ČR v noci jasno až polojasno. Nejnižšl teploty 15 až 12 st. C. Přes den polojasno, na severovýchodě přechodně zvětšená oblačnost a možnost ojedinělých přeháněk. Nejvyšší denní teploty 26 až 29 st. C. teplota v 1000 m 25 st. C. Na Slovensku bude jasno až polojasno. Noční teploty 18 až 14 st. C., nejvyšší denní 29 až 33 st. C. Severní vítr 1 až 4 m/s. Teplota v 1500 m 14 st. C. Předsedové vlád Pentagonální iniciativy jednají v Benátkách Další krok na cestě do Evropy Dvoudenní schůzka předsedů vlád Pentagonální Iniciativy, kterou tvo­ři Itálie, Rakousko, Jugoslávie, Maďarsko a ČSFR, začala včera v Benát­kách. Československou delegaci, vedenou premiérem Mariánem Čalfou, tvoří místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier a ministr kultury SR Ladislav Snopko. První den jednáni byla na progra­mu bilaterální setkání premiérů a schůzka ministrů zahraničních věci. Hlavním cílem schůzky je přijetí po­litické deklarace a schválení zhruba 15 projektů spolupráce. Očekává se, že v politické deklaraci bude nejen vytyčeno, respektive cha­rakterizováno postavení Pentagonály v nové architektuře Evropy, ale že v ní bude zaujato stanovisko k rozšíření to­hoto seskupeni — zatím projevily živý zájem o připojení Rumunsko, Bulhar­sko, Polsko a také Švýcarsko. Stano­visko většiny členských států k pří­padnému rozšíření seskupení však by­lo doposud rezervované. Počítá se nic­méně s tím, že zájemci budou mít při­nejmenším možnost participovat na konkrétních regionálních projektech. V deklaraci, která má být na závěr schůzky přijata, by se premiéři měli vyslovit I ke spolupráci Pentagonály s dalšími seskupeními různé úrovně, ať už jsou to Rada Evropy, Evropská společenství či Evropské sdružení vol­­! ného obchodu atd. ! Pokud jde o konkrétní projekty spo­lupráce, mají se týkat dopravy, život­ního prostředí, malých a středních podniků, telekomunikací a informací, vědy a techniky, kultury, školství, vý­měny mládeže a turistiky. Z velkého množstvi navržených projektů projed­návaných v rámci pracovních skupin Pentagonály, bylo vybráno na zasedá­ní národních koordinátorů 21. červen­ce v Benátkách několik prioritních ná­mětů, které by se měly realizovat bě­hem 2—3 let Definitivně by měly být schváleny právě na dnešní schůzce šé­fů vlád v Benátkách. Ostatní náměty budou sledovány na úrovni sedmi pra­covních skupin, není ani vyloučeno, že jejích naplnění bude převedeno na bilaterální bázi. Schůzka šéfů vlád by tak měla učinit další krok ke kvalitativně novým vzta­hům v Evropě. Připomeňme si ty vů­bec první kroky Pentagonéin! iniciati­vy. Koncem roku 1989 vznikla z inicia­tivy Itálie a Maďarska subregionálni spolupráce Itálie, Rakouska, Maďar­ska a Jugoslávie — tzv. Iniciativa »4«. Za cíl si stanovila rozvíjet všestrannou spolupráci a oživit tradiční ekonomic­ké a kulturní kontakty. Českosloven­sko se stalo členem tohoto seskupeni 20. května letošního roku, čímž se čtyřstranná spolupráce změnila na pentagonální. Vznik »5« je reakcí na integrační procesy v západní Evropě. Pentagoná­­la je pružnou iniciativou, která nerti založena na žádné mezinárodní doho­dě a je otevřena pro spolupráci ve všech oblastech s výjimkou vojenské. Všechny členské státy považují toto seskupení za přechodnou etapu, která by měla napomoci k urychlenému za­členění Rakouska, ČSFR, Maďarska i SFRJ do ES. Pokud jde o Československo, lze už dnes říci, že účast v Pentagonální inici­ativě zvýšila prestiž a váhu našeho po­stavení ve střední Evropě. Projevilo se to např. podporou »5« čs. návrhu na vytvoření Evropské bezpečnostní ko­mise na setkání expertů Pentagonály, konaném z naší iniciativy v červnu v Praze. Výhledově naše účast v sesku­pení umožní, abychom hráli roli pro­středníka mezí pentagonální a rýsujíc! se severskou spoluprací za účasti Pol­ska. Naše kontakty s Rakouskem v rámci »5« přispějí ke kvalitativně no­vému rozvoji vztahů s ESVO, účast v Pentagonále nepochybně přispěje i k přijetí ČSFR za plnoprávného člena Rady Evropy. Jaroslava MARKOVÁ, Benátky Politická scéna vyžaduje politiku Parlamentní volby dopadly tak. Jak dopadly. Pnllttrká scéna, která se nyní formuje, ie. přes početní Jednolitost _ zastupitelských sborů, zcela logicky značně neuspořáda­ná. Je ale velmi pravděpodobné, že ne nadlouho. J. povolebního šoku se vzpamatovávají dvě významné Strany — Československá strana socialistická a Československá soci­álni demokracie. Nehledě na ostré vnitrostranické diskuse uvnitř obou se zdá, že na obzoru Je nová koalice. Ne-li přímo koalice, tedy alespoň trvalé kontakty, které by měly vést ke sjednocování názorů na závažné otázky společenského děni. První výrazné shody už bylo dosaženo. Hospodářskou politiku vlády obé politické strany shodné nt_ líné je postaveni Československé strany lidové. Svým rozhodnutím nevstoupit do federální vlády zau­jala úmyslně místo parlamentní opozice. Nijak se netaji tím, že hod­lá vytvořit týmy odborníků, poten­ciálních kandidátů stínové vlády, ani tím, že hegemonlstlcké postave­ní OF a VPN v čele vlád, zákonodár­ných sborů a na dalších klíčových místech považuje za nezdravý jev, který ostatním znemožňuje vyjád­řeni vlastních názorů. Situaci ji ovšem nijak neusnadňuje fakt že bude nucena nově formulovat svůj yztah k partnerům v Křesťanské a demokratické unii. A tak se i tato strana propracovává k vědomi, že pro dosaženi ambiciózních cílů musí nalit spojence. Ty ostatně hledají 1 strany další, jimž numerus clausus parlament­ních voleb zabránil ve vstupu do oficiálni politiky. V České republi­ce zastupuji 17 procent voličů, v ČSFR jen o něco méně. A tuto té­měř pětinu oprávněných voličů chtéji také odpovídajícím způso­­bem dál reprezentovat Platformou pro prezentaci názo­rů a stanovisek je od tohoto týdne Mimoparlamentní sněm. Zrcadlo­vý obraz zákonodárných sborů, se stejným jednacím řádem a přibliž­ně stejnými komisemi, jaké má Fe­derální shromážděni. To proto, že chce nejen v povědomí voličů za­chovat představu o nezbytnosti existence politických stran jako ná­strojů politické realizace svobodné­ho státu, ale i proto, že chce být ja­kousi školou, která za dva roky při­­praví reprezentanty "schopné vstoupit do parlamentní politiky. Iniciátory vzniku byli Zeleni, prostory pro jednáni poskytuje Čs. strana socialistická, pomoc, ač pouhý pozorovatel, nabízí Čs. stra­pa lidová. Opozice se formuje a bu­de to opozice významná. Povolební šok pominul, vrchu nad půtkami všeho druhu nabývá přesvědčeni, že politická scéna vyžaduje politi­ku, lana HAVLIGEROVÁ__

Next