Hospodářské Noviny, duben 1991 (XXXV/64-84)

1991-04-02 / No. 64

Kdy a jak do důchodu? Další podrobnosti k návrhu koncepce sociálního zabezpečéni strana 2 Saddámovy miliardy ilegálně získané z ropy obhospodařuje světová síť podniků strana 3 HOSPODÁŘSKÉ noviny - první čs. člen konsorcia 88open DENÍK PRO EKONOMIKU A POLITIKU Číslo 64 Úterý 2. dubna 1991 Cena 2,50 Kčs U telefonu Ing. Petr Kozánek, předseda rozpočtového a kontrolního výboru ČNR Co si myslíte o vrácení . niajetku obcím? Považuji to za významný právní a politický akt velkého ekonomického významu. Může postihnout asi pětinu až čtvrtinu národního majetku, jehož přibližný odhad v ČR se udává v roz­mezí 2.1 až 2.4 biliónu korun. Schvá­lením zákona o majetku obci chceme obnovit historickou kontinuitu práva obci nakládat a hospodařit s majet­kem podle vlastního uváženi, což je přirozeným atributem jejich samo­správného postaveni. Dnes se někde argumentuje, že obce měly též velké dluhy, jichž byly zbaveny současné s odejmutím majetku po roce 1949. Ovšem škody z toho, že nemohly s majetkem nakládat, jsou nesrovna­telné vyšší. Na rozdíl od vládního návrhu záko­na jsem pro vráceni veškerého majet­ku obcím včetně zastavěných pozem­ků, s výjimkou těch, které byly přiděle­ny občanům k výstavbě rodinných domků nebo se vyčlenily jako zahrady apod. Sporná je otázka tzv. historické­ho majetku obci v katastru jiných ob­ci. Zde je, myslím, žádoucí uplatňovat historický přistup a dát majetek těm obcím, které jej původně vlastnily. A to i při vědomí, že po roce 1949 ■vznikly nové obce, jež nebudou moci vznést žádný nárok. U kulturních pa­mátek pak považuji za správné, aby přešly do vlastnictví obcí přímo ze zá­kona. . (St) ^ SYSCOM! spol. sr.o. Vás ve dnech 3.-5.4. srdečné zve na VÝSTAVU PC TECHNIKY a svých PROGRAMÚÉ Výstava se koná v Galerii SČMVD (vchod z pasáže obchodního domu DRUŽBA na Václavském náměstí v Praze) od 9.00 do 18.00 hodin. POZOR: každý den v 11.00 a 14.00 hod. prezentace nové generace „otevřených systémů“ na bázi procesorů RISC a OS UNIX! Den 3.4. jé vyhrazen pro obchodní jednání se zvanými partnery, ve dnech 4.-5.4. bude výstava volně přístupná veřejnosti Bližší informace: Tel/Fax: (02) 52 24 40 , VOK-167 graf hn Sedm měst Cenový vývoj v jednotlivých čes­kých a moravských městech má od prosince dosti shodný vývoj, přesto se místně liší. V letošním roce ceny potravin nejvíce vyběhly v Ústi n. L., nejméně v Ostravě, ovšem otáz­kou je, kde byla jejich startovní čára koncem minulého roku. Předběžné indexy spotřebitelských cen potravin ve vy­braných městech České republiky k 15. březnu 1991 Pramen: Český statistický úřad Výsledek neodpovídá hře Tenisté ČSFR podlehli Jugoslávii v Davisově poháru 1:4 strana 7 O likvidaci rozhodnuto Adié Pragoinvest První akciovou společností, která bude v ČSFR likvidována, je a. s. Pragoinvest. Rozhodla o tom s definitivní platností na pátečním zasedání valná hromada akcionářů, kterými jsou FINOP (organizace při FMZO pro zakládání a. s., s 51 % akcií), ČKD Praha (33 °/o) a Přerovské strojírny (16%). Již celkem známé důvody (HN z 13. a 18. 2.), které vedly k rozhod­nutí Pragoinvest likvidovat, znovu stručně shrnul jeho generální ředitel dr. Milouš Červenci. Za prvé je to rozpad východního trhu, za druhé nedobytné pohledávky v zahraničí a za třetí úvěrová politika na­šich bank. . Výsledkem je dluh 1,8 mld. Kčs u bank. a 3,5 mld. Kčs nedobytných (nebo zčásti dlouhodo­bých) pohledávek v zahraničí. Kromě krize finanční panuje v Pragoinvestu i krize personální, protože z původních 630 zaměstnan­ců již 230 odešlo a dalších 150 z po­tápějící se lodi odchází k I. dubnu. Odcházejí především kvalifikované síly a je pravděpodobné, že bez těch­to pracovníků by Pragoinvest stejně nemohl dále existovat. Potíže s pracovními silami bude mít i likvidátor. Převod některých závazků a smluv na akcionáře nebo dodavatele bude totiž bez původ­ních pracovníků Pragoinvestu velmi těžký. Kromě toho nelze v současné době určit, jakým způsobem a jak dlouho se bude likvidace provádět, protože některé zahraniční splátky jsou splatné až do roku 1999. Není zcela jasné, zda likvidátor pohledáv­ky Pragoinvestu odprodá do zahra­ničí, eventuálně do tuzemska (v pří­padě, že je banka proúvěruje!), nebo zda pohledávky zaplatí stát ze stát­ního rozpočtu. Jak daleko bude rea­lita odpovídat této předpovědi před­sedy představenstva Pragoinvestu ing. Ladislava Šišky z Přerovských strojíren se teprve ukáže, protože za prvé ještě nebyl určen likvidátor a za druhé zákon o bankrotu přece je­nom citelně chybí. Bez problémů zřejmě proběhne pouze likvidace zá­sob zboží, které odkoupí dceřiné společnosti holdingu ČKD Praha nebo jiní partneři Pragoinvestu. Ne bez zajímavosti je i informace, že Přerovské strojírny chtějí zahra­ničněobchodní činnost provádět sa­my. Vytvořily za tímto účelem speci­ální odděleni, kde mimochodem na­šlo zaměstnáni nemálo odborníků z Pragoinvestu. Generální ředitel ČKD Praha ing. Jan Havelka nám sdělil, že i jeho podnik již zaměstná­vá lidi z Pragoinvestu, ale že ČKD se spolupráce s obchodními společ­nostmi rozhodně nekřiká, tyto spo­lečnosti však musejí být jinak struk­turovány a obchody pouze zpro­středkovávat. (rs) Ostrá střetnutí mezi stoupenci a odpůrci B. Jelcina............... Sjezd ve slepé uličce Sjezd lidových poslanců Ruské federace, který byl v Moskvě zahájen ve čtvrtek a pokračoval i přes víkend a v pondělí, se dostal do slepé uličky. Příčinou jsou ostrá střetnutí mezi stoupenci jelcinovského reformního křídla a konzervativci. Po čtvrteční demonstraci, která se přes zákaz ze strany svazových orgá­nů uskutečnila na podporu Borise Jelcina, pokračoval sjezd v pátek. To už konzervativci vytáhli do boje a prosadili změnu programu a odlo­žení bodu týkajícího se vytvořeni prezidentské funkce v Rusku a s ním spojených ústavních změn. Jediným myslitelným kandidátem na prezi­dentský úřad byl přitom právě Boris Jelcin. Hlavní referát pak přednesl Boris Jelcin. Konstatoval, že v SSSR lze nyní pozorovat dvě základní a záro­veň protichůdné politické tendence: zatímco demokratické síly* usiluji o hluboké a všestranné reformy, by­rokratický aparát se pokouší potlačit aktivitu lidu. Jelcin ostře kritizoval ústřední sovětskou moc za neschop­nost realizovat program reforem. Za cesty k řešení hospodářských obtíží označil stabilizaci rublu, snížení de­ficitu a zajištění vyváženého a veřej­ností kontrolovaného rozpočtu. Li­beralizaci cen označil za nezbytnou, musí se však uskutečnit na základě promyšlené koncepce, i když urych­leně. Následující den — v sobotu — za­čal na sjezdu Jelcinovými odpověď­mi na dotazy delegátů.- Musel přede­vším důrazně odmítat opakovaná obvinění z rozbíjení svazu. Tvrdou kritiku Borise Jelcina a je­ho návrhů na překonání krize pak vyslovil člen prezídia ruského parla­mentu Vladimir Isakov. Vznesl mi­mo jiné obvinění, že Jelcinovým je­diným cílem je získat prezidentský úřad. Postupně začal sjezd zabředávat do polemiky a planého řečnění. Stá­le jasněji se projevovaly názorové rozdíly. mezi Jelcinovou skupinou Demokratické Rusko a frakcí jeho odpůrců Komunisté Ruska. Místo hledání cest, jak určit Rusku kon­krétní hospodářský a politický pro­gram, se mluvilo hlavně o podruž­ných otázkách. V pondělí, kdy sjezdovému jedná­ní předsedala Jelcinova významná odpůrkyně Světlana Gorjačovóvá, požádali členové organizace Demo­kratické Rusko o nové hlasování o programu. Jejich požadavek, aby Sjezd lidových poslanců RSFSR projednal vytvoření prezidentské funkce, však byl většinou hlasů od­mítnut. Následovala temperamentní vý­měna názorů mezi stoupenci projel­­cinovského a protijelcinovského bloku, která se Gorjačovové zjevně vymkia z rukou. Byla proto nucena vyhlásit předčasnou přestávku. Jed­nání se ocitlo ve slepé uličce, podle původního programu by však v úte­rý mělo skončit. Irácké vládní síly masakrují civilisty Boje o města Přestože vládní informační zdroje v Bagdádu prohlašují, že povstání •proti Saddámu Husajnovi bylo »prakticky potlačeno«, boje v nej­různějších částech země pokračují. Po údajném pádu významného se­­veroiráckého ropného střediska Kir­­kúku, odkud před bezohledným řá­děním Republikánských gard utíkají tisíce lidí, se Saddámovy oddíly pus­tily do dalších »vyčisťovacích« ope­rací. Používají při tom tanky, kulo­mety, bojové vrtulníky a zřejmě také rakety. V noci na pondělí podle bagdád­­ského rozhlasu irácké vládní jed­notky obsadily na severu země měs­ta Dahúk a Irbil. Podle údajů z kurdských pramenů byl Irbil pod­roben soustředěnému bombardová­ní za využiti všech druhů zbraní včetně napalmu a fosforových bomb. Později v pondělí přišly zprávy, že padlo také město Záchú ležící na iráckých hranicích s Tureckem. Ofi­ciální bagdádská tisková agentura 1NA tvrdila, že »povstalci byli vytla­čeni z města a značný počet se jich vzdal«. .Vítězpslavně laděnému oficiální­mu zpravodajství bagdádských in­­(pokračování na straně 8) A. Dubček k zákonu o půdě a ekonomické situaci Daně problémem reformy Předseda Federálního shromáždění Alexander Dubček se ve včerejším rozhovoru pro ČTK vyjádřil mj. k projednávanému zákonu o půdě. »Nevyrovnává se jen s minulostí, chybami a křivdami, ale svým poje-tím zakládá příští postavení země­dělství a jeho pracovníků. O co mi jde? Abychom oprávněnou nápra­vou starých křivd, kterou jednoznač­ně podporuji, nezaložili křivdy no­vé. Abychom vrátili půdu všem, kte­ří o ni byli neoprávněně připraveni po únoru 1948. Musíme umožnit, aby mohli soukromě hospodařit ti, kteří o to projeví zájem, a budou schopni půdu obdělávat, aby nezů­stala ležet ladem. Zkušenosti z celé­ho světa ukazují, že jen ve velkový­robě spočívá budoucnost zeměděl­ství. Jsem pro očistu družstev od všeho, co překáži. Jsem pro upevně­ní demokratických i vlastnických zá­kladů družstva, nemělo by se však likvidovat to dobré, co družstva při­nesla. Do družstev přece patři i ti, kteří sice půdu nepřinesli, ale kteří na ní léta pracovali.« V uplynulých dnech navštívili FS v čele delegace Severoatlantického shromáž­dění jeho předseda a generální tajem­ník. Jaký byl výsledek tohoto jednání? »Požádal jsem, aby hospodářský výbor SAS nám byl nápomocen při zprostředkováni výrobních partne­rů, při restrukturalizaci strojírenské výroby. Vztahuje se to na strojíren­ství celé ČSFR, ale zejména na slo­venské, konverzí ohrožené podniky. (pokračování na str. 2)

Next