Hospodářské Noviny, září 1993 (XXXVII/170-191)

1993-09-01 / No. 170

Číslo 170 U telefonu PhDr. Jana Kováčova, Národní banka Slovenska Kterých významných mezinárodních finančních institucí je Slovensko členem? Především je to Mezinárodní měno­vý fond, potom v rámci skupiny Světo­vé banky Světová banka, Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, Mezi­národní finanční korporace, Mnoho­stranná agentura pro investiční záru­ky, Mezinárodní centrum pro řešení sporů souvisejících s investicemi, Me­zinárodní sdružení pro rozvoj. Dále to jsou Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Banka pro mezinárodní plat­by, Mezinárodní banka pro hos­podářskou spolupráci a Mezinárodní investiční banka. (jg) Cena 3,50 Kč Protimonopolní ministerstvo nevylučuje sankce Pojišťovna pod tlakem K závěru, že ztrátovost České pojišťovny v havarijním pojištění je možné eliminovat nebo přinej­menším alespoň podstatně redu­kovat, došlo během správního řízení Ministerstvo pro hos­podářskou soutěž, řekl na včerejší tiskové konferenci ředitel výkon­ného odboru MHS Josef Bednář. K omezení ztrátovosti podle něho lze dojít opatřeními, která v sou­časné době Česká pojišťovna ne­používá. Nezávisle na schválení nových sazeb Ministerstvem fi­nancí tedy bude Ministerstvo pro hospodářskou soutěž požadovat, aby úsporná opatření pojišťovna zavedla. Pokud tak neučiní, řekl J. Bednář,jsme připraveniuplatnit příslušné sankce. Ty mohou dosáh­nout až pěti procent ročního obratu společnosti. (Podrobnosti přinášíme na stra­ně 3.) (fr) Graf hn Zahraniční obchod Obrat zahraničního obchodu České republiky za leden až červen t. r. do­sáhl 330,4 mld. Kč s aktivním saldem 0,9 mld. Kč. Struktura dovozu a vývozu podle skupin zemí (v %) (Červen 1993) 0,5 J Rozvojové země |?,6 Státy se systémem stát. obchodu Évrop.státy s přech.ekonomikou ^(bez býv. SSSR) Pr8men:čsů‘ HOSPODÁŘSKÉ NOVINY VIZUÁLNÍ KOMUNIKACE ale také BOHEMIA INVEST spoi.sr.o. Staroměstské nám. 6, POB 33,110 01 Praha 1 Tel.: 02-231 09 15 Fax : 02-231 89 75 (od 15. září) Štolcova 32, POB 47, 656 47 Brno TeL: 05-530856 • hn-01730 Deník pro ekonomiku a politiku oužíváte již náš FLIP-CHART ? nabízíme nejen prostředky O ŘEZAČKY A SKARTOVAČKY PAPÍRU O VÁZACÍ STROJKY (TERMO, SPIRÁLOVÁ VAZBA) O MANAŽERSKÉ KALENDÁŘE O KANCELÁŘSKÝ NÁBYTEK O KANCELÁŘSKÉ POTŘEBY Středa Na důvěryhodné vývozní zakázky budou moci vývozci získat od ledna příštího roku úvěry za srovnatelných podmínek jako jejich zahraniční konkurenti: to znamená, že půjde o úvěry dlouhodobé a za nižší úrokové sazby, než je v České republice zvykem. Tento návrh je součástí zákona na podporu vývozu, který se dnes doko­nčuje na Ministerstvu hospodářství ve spolupráci s Exportní garanční pojiš­ťovací společností (EGAP). V dohled­né době by měl jít do vlády a pak do Parlamentu, takže snad by se mohl ještě letos schválit, aby mohl od ledna 1994 také vstoupit do života. Konstrukce poskytování výhodných úvěrů pro exportéry má těžiště v re­­fínančním centru, které se vytvoří v EGAP. Zároveň bude refinanční centrum specifickou bankou, protože jen tak může mít naději, že získá urči­tou sumu (jde o miliardu korun) od Fondu národního majetku. Ten totiž smí své zdroje umísťovat jen do přes­ně specifikovaných institucí, mj. na rekapitalizaci bank. Dalším refinanč­­ním zdrojem by měl být rozpočet (půl miliardy) a Česká národní banka (rov­něž půl miliardy). Nicméně hlavní přísun financí se očekává od zahranič­ních kapitálových trhů. Na ně by vstoupil EGAP výpisem obligací. Aby vůbec měly šanci, že je někdo koupí, byly by kryty státními zárukami. Vzhledem k tomu, jak dobře se prodaly obligace ČNB, lze soudit, že při pečlivé přípravě se uplatní i obligace EGAP. Generální ředitel EGAP Pavel Parízek sice připomíná, že i tak se české obligace zřejmě mohou prodat jen s vyšší úro­kovou sazbou než třeba státní bondy tržně vyspělých zemí, ale pořád tako­vý zdroj bude levnější než z domácích pramenů. Nemluvě o tom, že dlouho­dobé úvěry se dnes v ČR vlastně ne­poskytují vůbec. Některé podniky orientované na vývoz se mylně domnívají, že EGAP by snad také sjednával vlastní úvěrové smlouvy. S tím se ale nepočítá: tuto funkci by nadále plnila příslušná do­mácí banka, kterou vývozce (výrob­ce) požádá o profinancování. Pokud ta by uznala vývozní operaci za perspek­tivní a důvěryhodnou, sama by se ob­rátila na EGAP, který by posoudil, zda je hodna výhodného úvěru, jestli jde o přijatelné úvěrové riziko. Vzhledem k tomu, že by EGAP zís­kával kapitál v zahraničí přece jen dráž než potenciální konkurenti čes­kých vývozců, a proto, že EGAP i komerční banky by měly také jisté náklady (nemluvě o zisku), mohla by nakonec vyjít úroková sazba českým vývozcům opět vyšší než konkurenci. Nebo vyšší, než na jaké se při vývo­zech do třetích zemí vývozci dohod­nou, aby tak zabránili vzájemnému úvěrovému podbízení. V takovém případě by zřejmě přispěchal na pomoc stát, který je údajně ochoten sazby subvencovat. (do) Příští rok (snad) budou levnější úvěry pro velké vývozce Premiér Václav Klaus se vrátil ze své severské cesty spokojen Eminentní zájem Švédská »Obchodní vztahy se Švédském ros­tou dynamickým způsobem. Zájem švédských průmyslníků investovat v ČR je eminentní,« uvedl po vče­rejším návratu ze Švédska český pre­miér Václav Klaus. V odpovědi na otázku HN dále řekl, že na šest desítek společných česko­­švédských podniků odpovídá hos­podářským vztahům se zemí, která je počtem obyvatel menší než ČR. Švéd­ské konfederaci průmyslu se však nedaří v ČR nalézt adekvátního part­nera, což je podle V. Klause logické, protože CR nemá desítky let stabilní konfederaci průmyslu. Zájem o roz­šíření kontaktů projevily i švédské firmy dovážející české zboží. Premiér připomněl, že cílem návštěvy bylo především poskytnout švédské straně informace o vývoji v ČR po listopa­dových změnách v roce 1989 a po rozdělení federace. Jak dále uvedl, Švédsko, poté co v uplynulých letech rozvíjelo rozsáhlé sociální programy, nemá dnes na ně dostatek prostředků. Výsledkem toho je rozsáhlý deficit státního rozpočtu, což je podle V. Klau­se poučením i pro ČR. Ministerský předseda zdůraznil, že Švédsko je vůči ČR velmi přátelskou zemí a během návštěvy se podařilo vzájemné vztahy dále prohloubit a upevnit. Vyjádřil přesvědčení, že Švédsko po svém vstupu do ES bude zemí, která bude hlasovat, aby středo­evropské státy, jako je ČR, vstoupily do evropských institucí. (hr) v Předseda vlády Slovenské republiky Vladimír Mečiar pro HN ■v »Českí priatelia porušili záväzky« »Naše vzťahy s Českou republikou hodnotím ako dobré. Som presvedčený, že aj ich perspektíva je dobrá,« řekl v exkluzivním rozhovoru pro slovenské Hospodárske noviny premiér Vladimír Mečiar. »Z delenia majetku bývalej federá­cie sú problémy vo viacerých podo­bách,« odpověděl V. Mečiar na otáz­ku týkající se této problematiky. »Treba však podčiarknuť, že 95 % de­lenia je za nami. Zvyšok sa týka prak­ticky zlata. Jestvuje zmluva o delení zlata, a to naše malo byť do konca marca na území Slovenska. Nie je. Je fakt, že vláda ČR sa rozhodla naše zlato zadržiavať. Protiprávne. Nie je to fair-spôsob. Dohodli sme sa aj na tom, že vláda SR uhradí v evidenčnej cene hodnotu zlata z obdobia sloven­ského štátu. Opäť sa zmluva nedo­držiava a v určitých kruhoch sa živí myšlienka, že ide o zlato priam fašis­tické. Bolo preukázané, že to je zlato »bez krvi« našich židovských a iných spoluobčanov, ktorí sa stali obeťami fašistov. Toto zlato bolo získané ob­chodnou činnosťou. Ďalším problé­mom je deficit rozpočtu bývalej fe­derácie. Nie je predsa možné, aby všetky schodky vznikli iba na Sloven­sku a v ČR iba pozitíva. Audit sa robí, ale riešenie tohto problému neobmed­zuje časovo. Iným problémom je zástava ČR. Jasne: my sme sa dohod­li, dokonca formou ústavného zákona, že sa symboly bývalej ČSFR nebudú používať. Česká strana sa zachovala dosť neobvykle, avšak my sa na takýto postup nemôžeme mlčky prizerať. Zástava bývalej ČSFR má svoju hod­notu, ktorá sa dá vyjadriť aj v Kč či Sk, rovnako aj ponechanie si niekto­rých názvov inštitúcií či organizácií, ktoré evokujú v zahraničí dobré meno Česko-Slovenska i navodzujú myš­lienku, že je to Česká republika, ktorá je nositeľom nástupníctva. Tento spor nemôžeme zmiesť zo stola, pretože českí priatelia porušili záväzky... Plnú zodpovednosť za tento problém nesie ČNR. A nejde o dajakú zanedbateľnú sumu. Problém zástavy je aj vecou cti a morálky. Iným problémom sú rôzne kompenzácie území zo SR za územia v Sliezku. Spoločný štát nejestvuje, takže... Môžeme sa k otázke území vrátiť aj neskôr.« (pokračování na str. 3) 1. září 1993 DNES 32 stran Sociální dávka, nebo placená služba? (kritika pošty má mnohdy kořeny v dědictví časů minulých) strana 8 Daňový rádce (daň z přidané hodnoty zboží a služeb, spotřební daně) strany 11 a 12 Telegraficky ČESKÝ MINISTR ZAHRANIČÍ JOSEF ZIELENIEC se včera na velitelství Ochranných sil OSN v Záhřebu setkal se zástupcem vrchního velitele UNPROFOR ka­nadským generálem J. Maclnni­­sem. Ministr Zieleniec pň setkání sdělil, že Česká republika je schop­na obsadit funkci velitele sektom Jih. Střídání by se mélo uskutečnit přibližně v březnu příštího roku. Další zpravodajství na straně 29. MINISTR VNITRA ČR JAN RUML se dnes setká v Bonnu se svým německým protějškem Man­­fredem Kantherem. Předmětem jednání bude především read­­misní dohoda mezi ČR a SRN a problém kriminality přesahující hranice. Návštěvu komentujeme na straně 3. KONFERENCE EVROPSKÉ DEMOKRATICKÉ UNIE (EDU), která se ode dneška koná v Bu­dapešti, se zúčastní předsedové všech čtyř českých koaličních stran - V. Klaus, J. Kalvoda, J. Lux a V. Benda. Vedoucí zahra­ničního oddělení Hlavní kance­láře ODS J. Zahradil sdělil, že maďarský premiér J. Antall požá­dal o schuzku s V. Klausem. Oba premiéři se mají sejít v rámci kon­ference ve čtvrtek. PŘÍMÝ OBCHOD s kupónový­mi akciemi Čokoládoven Praha v hodnotě 92 milionů korun se největší měrou podílel na vče­rejších obchodech Pražské bur­zy. Jejich výsledky spolu se zprá­vou z Plodinové burzy Bmo při­nášíme na stranách 30 a 31. JEDENÁCTÉ KOLO arabsko­­izraelských rozhovorů o míru na Blízkém východě bylo včera za­hájeno ve Washingtonu. Před­cházela mu významná tajná set­kání mezi Izraelem a představiteli Organizace pro osvobození Pale­stiny (OOP), jež přinesla výrazný průlom do záležitosti palestinské samosprávy. Bližší informace na straně 29. ZÍTRA 32 stran Evidence zaknihovaných cenných papírů (výpisy z účtů a náležitosti akcií)

Next