Jihočeská Pravda, červen 1971 (XXVII/128-153)

1971-06-10 / No. 136

(nil1IM!l!l!ll!llll!l!l!linillllllllllllllllllllll!ll|l!llinilllllllllll!!lllllllllll!l||||||inillll[|||||||llltlll V časných ranních hodinách dne 10. června 1942 to byla ještě malá neznámá obec. Ve 112 domcích, osm kilometrů východně od Kiadna, žilo pokojně 167 rodin horníků a zemědělců. Zrůdný fašistický mozek však již zformoval rozkaz: „...obec Lidice vy­hladit s povrchu zemského . . . Muže zastřelit. Zeny dopravit do koncentračních táborů a děti schopné převýchovy .. Barbarský čin byl proveden. Na zahradě Horákova statku v Li­­aicích bylo zavražděno 184 mužů, z nichž nejmladšímu bylo pat­náct a nejstaršímu čtyřiaosmdesát let. Ženy a děti odvezly auto­busy do neznáma. Beštiálni čin vzbudil v celém světě obrovský odpor k německé­mu fašismu. Dal podnět k velké mezinárodní akci demokratické veřejnosti pod heslem „Lidice budou žít". Kromě obsazených úze­mí nebylo snad země, která neprojevila solidaritu s Udicemi. Za čtrnáct dní po tomto barbarském zločinu stihl stejný osud Ležáky, později Javoříčko, Ploštinu, Ostrý Grúň, Kľak. Deseti­tisíce obcí bylo vypáleno v Sovětském svazu a v Polsku. Světo­známé je též jméno města Oradour ve Francii, Kragujevac v Ju­goslávii a další. Všude šlo o chladnokrevně, vojensky promyšlené, organizované násilí proti civilnímu obyvatelstvu. Fašistické metody nevymizely. Lidická tragédie se v mnohoná­sobném počtu znovu opakuje ve Vietnamu, Laosu, Kambodži a na Středním východě. Toto barbarství může zastavit jedině pevná jednota pokrokového lidu a mezinárodní solidarita všech boju­jících proti fašismu. V nových, nově vybudovaných Lidicích se nedávno konala mírová manifestace. V poselství, které se odtud rozlétlo do světa, se praví: „Dokud je na světě třeba jen jediná matka, která oplakává své nejdražší, dokud je surově zabíjeno třeba jen jedno jediné dítě, ať bílé, černé či žluté, nemůže lidstvo ustat ve svém úsilí po vytvoření nové společnosti, v níž by nebyl člověk člověku vlkem. V tomto úsilí nechť pomáhá všem mírumilovným lidem vzpomínka na malou českou vesnici, zvanou Lidice." —rk— iimiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiifiiiiiiiiimiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiimiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii Učitelé a národní výbory Ústřední výbor Českého od­borového svazu pracovníků školství a vědy ve spolupráci s ministerstvy školství a vnit­ra připravují na září celoná­rodní konferenci o podílu uči­telů na prácí v národních vý­borech. Redakce časopisu Ná­rodní výbory ve snaze přispět immm ke zdaru tohoto významného záměru se obrátila na někte­ré národní výbory, aby sděli­ly jaké mají zkušenosti s pra­cí učitelů v obci. Zmíníme se o některých příspěvcích z Jihočeského kraje: Tak například předse­da MNV v Rudolfově na Čes­kobudějovicku si chválí čin­nost učitelů v obcí; úspěšně pracují v radě a komisích MNV, ve sboru pro občanské záležitosti, v Českém svazu žen a hlavně v osvětové prá­ci. Jenom škoda, že většina učitelů dojíždí. „Velmi si vážíme své uči­telky Marie Labikové,“ píše v dopisu Václav Načinec, předseda MNV Přísečná okrese Český Krumlov. „Pra­v covat v malé obci je mnohem těžší a náročnější než učit ve městě. Soudružka Labiko­­vá dobře spolupracuje s ná­rodním výborem.“ Předseda MNV v Dolním Třeboníně Josef Vačkář si stěžuje na časté změny učite­lů v obci a připomíná, že jim to brání plně se sžít s potře­bami a celým životem obce. Překážkou je i dojíždění uči­telů do školy. Také tajemník MNV Jaro­slav Kašpárek z Lodhéřova na Jiudřichohradecku napsal, že ze čtyř učitelů v obci se po­dílejí na prácí MNV jenom dva. Jak je patrné z uvedených příkladů, problémem zapoje­ní učitelů do práce v národ­ních výborech se musíme do budoucna mnohem vlče zabý­vat. Rozumný přístup může přinést prospěch další práci národních výborů, samotným učitelům i celé společnosti. (vz) Družba pokračuje PELHŘIMOV (jk) — Kováči n. p. Agrostroj a pracující zá­­vodH Gomsalmaš v Goméin, který rovněž vyrábí zemědělskou mechanizaci, navázali již dříve družbu, která se nyní úspěš­ně rozvíjí. Výrobci z Vysočiny nám oznámili, že 13. července při­jede na desetidenní pobyt do CSSR 30členná skupina pra­covníků z družebního sovět­ského závodu, která navštíví K. Vary, Mariánské Lázně, Strakonice a České Budějovi­ce. Na pozvání pracujících Agrostroje prožije několik dní v rekreačním středisku pod­niku na Volmanci u Počátek. Felhřimovští odjedou na re­kreaci do SSSR 24. července, hezkou dovolenou stráví pře­devším v rekreačním středis­ku závodu Gomselmaš. Družební styky budou oba partneři dále prohlubovat, Zlepšovatelé na ČSD C. BUDĚJOVICE (m) — Lo­komotivní depo krajského města má v celé jihozápadní dráze dobré jméno, hlavně zásluhou zlepšovacích návr­hů. Jen za prvních pět měsí­ců letošního roku jich bylo podáno 23 — řeší většinou urychlení oprav trakčních vozidel a provozní problémy. Mezi nejlepší zlepšovatele patří soudruzi M. Zaťko, Křivánek, V. Heřman a J. Pav­J. lín. počítají např. s organizová­ním kulturních a sportovních akcí. předmostí výhodného exportu S důvěrou do budoucnosti V souvislosti s vysvětlováním předností intenzivního zapo­jení naší ekonomiky do mezinárodní dělby práce zdůraznil předseda Federální vlády Lubomír Štrougal, že rozhodující úloha připadne ekonomickým vztahům se socialistickými ze­měmi, především se Sovětským svazem. O těchto vztazích jsme hovořili s obchodním náměstkem národního podniku Šu­­mavan ve Vimperku Miloslavem Bíňovcem. • Nedávno jste se vrátil kontraktačního jednání z Mos­z kvy. Jaký byl výsledek? Předvedli jsme na něm bo­hatou kolekci osmdesáti fa­zon. Sovětským partnerům se líbily jak provedením, tak použitým materiálem. Převáž­1 ně se jedná o pánské košile z lehčích materiálů a o chla­pecké košile. Výsledkem je, že v porov­náni s uzavřenou smlouvou na rok 1970 zvýšíme v příš­tím roce vývoz do Sovětské­ho svazu minimálně o 62 pro­cent. Vzhledem k dostatečným zásobám u našich domácích odběratelů máme volnou vý-robní kapacitu. Po projedná­ní se sovětskými partnery zvýšíme proti původní doho­dě letošní dodávky zhruba o 34 procent. • Máte tedy zajištěnu dlou­hodobější perspektivu. Co z toho vyplývá pro podnik? Udržet si dobré jméno tím, že budeme dělat kvalitně a dodržovat termíny. Těší nás, ž’e sovětští zástup­ci jsou spokojeni s našimi vý­robky. Jestliže známe na celý rok kupředu požadavky, mů­žeme lépe organizovat výro­bu, zajistit, shromáždění vý­roby, což še potom projeví ve zvýšení produktivity práce a ve výdělcích pracovníků. —su— V U Snímek Aleny Havránkové za­chycuje záběr z jedné části ex­pozice dějin dělnického hnutí a KSČ na Písečku v Oblastním muzeu. Kromě panelů s histo­rickými dokumenty jsou zde vy­staveny výrobky největších pí­seckých závodů. Stálé expozice využívají hodně školy jako do­plnění výuky. Dokumentární ma­teriály si právě prohlížejí stu­, dentky střední zdravotnické školy v Písku. (ms) Národní soutěž s logaritmy Č. BUDĚJOVICE fek) — Ji­hočeská metropole bude od 10.—12. června dějištěm za­jímavé národní soutěže v po­čítání logaritmickými pravít­ky. Soutěže, kterou pořádá ÜV SSM spolu s Krajskýip peda­gogickým ústavem, se má zú­častnit 40 přihlášených. Č. Budějovice byly vybrány za místo soutěže, protože jsou střediskem výroby dnes už světoznámých logaritmických pravítek, jež dodává na trh závod n. p. Koh-i-noor. MESTO OBČANOM TÁBOR (na) — Zatímco na nově budovaných sídlištích se často zapomíná na zelená prostranství, jež by sloužila k odpočinku občanů, je ne­dílnou součástí projektu re­konstrukce historického já­dra Tábora i úprava sadových ploch na starém městě. Dělí se na tři hlavní úseky — Ho­lečkovy sady, staré hřbitovy a ostatní plochy zeleně včet­ně aleje ke Klokotům a strá­ně pod nemocnicí. Pro všech­ny tyto práce jsou již vypra­covány projekty a je udělána inventarizace stromů, jichž je například jen v Holečkových sadech 1325. Odpověif na aktuálni otázku: BUDE DOST SODOVKY! Spotřeba nealkoholických nápojů stoupá rok od roku. Průměrná roční spotřeba na jedno­ho obyvatele před deseti lety se pohybovala kalem dvaceti litrů. V minulém roce to bylo v Jihočeském kraji již 45 litrů (v českých zemích 29,6 litrů a na Slovensku 23 litrů). Výrobci nealkoholických nápojů jsou si této situace vědomi a proto vytvářejí podmínky pro zvyšování výroby. Požádali jsme pracovníky n. p. Jihočeské pekárny v Českých Budějo­vicích o odpověď na otázku „CO JSTE UČINILI KE ZVÝŠENÍ PRODUKCE?“ V minulých letech věnovali pozornost rekonstrukci a mo­dernizaci sódovkáreň. V kraj­ském městě instalovali novou linku a další upravili. V sou­časné době budují novou vý­robní halu, do níž budou montovat nejmodernější lin­ku s hodinovou 1 kapacitou patnáct tisíc lahví. Bude k ní připojen i prodloužení mikrodávkovač na garanční lhůty ovocných limonád. Další úpravy podnikli v so­­dovkárně v Černé na Šumavě (nová kotelna, rozšířena vý­roba sirupů do limonád); v Deštné instalovali novou lin­ku , a budují novou studni. V Pacově staví výrobní balu s novou linkou (nová studně je už hotova). V písecké so­­dovkárně bude nová úpravna vody a ve Volyni nový vodní zdroj. V táborské provozovně vyměnili starou linku za vý­konnější, v dačické sodovkár­­ně byla bývalá stáčírna piva upravena na výrobu nealko­holických nápojů. „BUDE V LETOŠNÍM LÉTĚ DOST SODOVEK A LIMO­NÁD?“ Českobudějovičtí pracovníci n. p. Jihočeské pekárny nám odpověděli: „Učinili jsme vše potřebné ke zvýšení výroby. S ohledem na růst spotřeby nelze však předpokládat, že paptávka bude plně kryta. V sodovkárně v Českých Bu­dějovicích je od ledna druhá směna a poněvadž máme sta­novený limit pracovníků, ne­lze zvyšovat výrobu zavede­ním další směny.“ Z čísel a faktů, která jsme uvedli, by se zdálo, že oprav­du vedení Jihočeských peká­ren činí všechno ke spoko­jenosti žíznících. Ovšem mě­lo by se'přece jen hledat ješ­tě další a přijít s iniciativou, která by plně uspokojila tisí­ce pracujících i turistů, až se otevřou naplno cesty k pří­livu návštěvníků Jihočeského o kraje. Nemělo by se uvažovat zřízení automatů jako SSSR? Je také škoda, že íí. p. v Galena bude splněn požada­vek na sirup „kofo“ až ve čtvrtém čtvrtletí 1971 a v pl­né letní sezóně bude krácen. Mělo by to být obráceně. Nej­větší přísun zajistit o prázd­ninách a v době, kdy teplo­měr jde nahoru, a na zimu dát jen zbytek celoročního po­žadavku. (fal) Hlavní směr: KONCENTRACE A SPECIALIZACE Směrnice XIV. sjezdu KSČ k 5. pětiletému plánu rozvoje národního hospodářství vyty­čují náročné úkoly pro zemědělství a výrobu potravin. O jejich splnění se rozhoduje již v letošním roce. Jak k realizaci směrnic přistupují zemědělci na Jindřichohradecku, byla otáz­ka, kterou položil náš zpravodaj tajemníkovi OV KSČ v Jindřichově Hradci ing. Jiřímu Maryškovi. „Cílem zemědělské politiky po jednání XIV. sjezdu stra­ny je dále upevňovat socia­listické výrobní vztahy a pl­ně jich využít k rozvoji vý­robních sil. Jiné cesty není, protože zemědělská výroba musí stále dokonaleji uspoko­jovat rostoucí potřeby obyva­telstva. První kroky k plnění směr­nice pátého pětiletého plánu jsme již v okrese udělali. Ze­mědělci na základě uzavře­ných smluv a socialistických závazků na počest 50. výročí založení KSČ a jejího XIV. sjezdu se velmi čestně vy­rovnávají s úkoly státního plánu. Svědčí o tom výsledky prvních pěti měsíců roku. Stejně odpovědně přistupují i k druhé etapě jarních pra­cí, v současné době usilují o sklizeň co nejkvalitnější ob­jemné píce. V dobře nastou­pené cestě chtějí družstevní­ci i pracovníci státních stat­ků nejen setrvat, ale stálým zdokonalováním a důsledným plněním všech racionalizač­ních opatření a hledáním re­zerv vytvářet další předpokla­dy pro splnění úkolů páté pětiletky. Na aktivech předsedů ZO strany a na okresní konfe­renci představitelů zeměděl­ských závodů, předsedů ZO KSC a MNV jsme jednali o další specializaci a koncen­traci zemědělské výroby v okrese. Konference schválila vytvořit v okrese 12 koope­račních obvodů, ve kterých budou pracovat přípravné vý­bory pro volbu kooperačních rad a vypracovala návrh vý­robního zaměření jednotli­vých kooperačních obvodů. V rozvoji služeb půjde o to, vybudovat v okrese tři agro­chemická centra a dvě po­mocná střediska. Budou se za­bývat i vápněním půd a po­třebnou ochranou rostlin. V letech 1972—1974 se po­čítá s vybudováním společné­ho družstevního podniku na výrobu vepřového masa s ka­pacitou 10 tisíc prasat na je­den zástav s možností další­ho rozšíření. V tomto období vybudují společný podnik kapacitou 6000 prasat na je­s s den zástav včetně porodnice kapacitou 700 prasnic i státní statky Nová Bystřice, Chlum a závod Velkovýkrm-ny v Třeboni. Specializace a koncentrace zemědělské vý­roby a k tomu účelu vytváře­ná potřebná kooperační se­skupení se jeví jako naléha­vá nutnost. Přistupujeme k za­vádění progresivních forem výroby nejen na základě vlast­ního jiožnání, ale také na zá­kladě zkušeností ostatních so­cialistických zemí, jako např. NDR a Bulharska. K projednání výsledků XIV. sjezdu strany organizujeme aktivy předsedů základních organizací strany a instrukto­rů OV KSČ. Chceme dobře připravit postup jednání vý­borových a členských schůzí strany, na nichž politicky vy­světlíme smysl a cíl našich záměrů. Tímto způsobem vy­tvoříme potřebné politické podmínky pro úspěšná jedná­ní s jednotlivými zemědělský­mi závody“. (sch) tyme fiad ptmtáimi Ná lomnických jahodo­vých plantážích začala v úterý sklizeň jahod. Úrodu začaly vydávat brázdy osá­zené odrůdou Surprice des Halles, kterou ovocnáři na­zývají i Překvapením tržni­ce. Loni se vůně sladkých plodů začala šířit nad plan­tážemi i 14 dní později. Le­tos uspíšilo zrání slunné po­­■ Časí a časté deště. Asi v po­lovině, měsíce dozrají i plo­dy odrůdy Senga-Sengána. Ze sedmihektarového pozem­ku zdejšího hospodářství třeboňského závodu Velko­výkrmny sklidí Lomničtí nejméně 350 q sladkých vi­tamínů. jahody si odeberou ke zpracování táborské Mra­zírny. • V PÁTEK PŘEVEZMOU pra­cující n. p. Sběrné suroviny čestný titul „Podnik 25. výro­čí osvobození ČSSR Sovětskou armádou“, který získali za úspěchy v soutěží za rok 1970. SOBĚSLAVSKO • • SETKÁNI MLÁDEŽE z celé­ho národního podniku Jitona, mladých pracovníků závodů v Jihočeském a Západočeském kraji, se uskuteční v podniko; vém rekreačním středisku Lipna v pátek 11. června. Mla­u s dí nábytkáři budou besedovat vedoucími pracovníky, ja­kož i s funkcionáři stranické a odborové organizace. • ŠICÍ STROJE ze soběslav­­ského n. p. Lada jsou stále šlágrem na světových trzích. Letos ladovákům na jejich „elektrické kufříky“ přibyly objednávky též z Rakouska a Švýcarska. • NOVOU STŘÍKAČKU typu PPS 12 získali požárníci ve městě perleti. Stroj vychrlí za minutu 1200 litrů. • ŽIROVNIČTl OCHOTNICI se letos poprvé představí veřej­nosti v přírodním divadle 12. června hrou Lázeňská vila. Po loňském úspěchu připravují ještě' reprízu Lucerny a navíc nastudují Divou Báru nebo Švandu dudáka. • REKREAČNÍ OBLAST BUDÍN v blízkosti Žirovnice je připra­vena k přijetí letošních hos­tů. K dispozici je 30 chat, pio­nýrský tábor Jitřenka se zdě­nými ubikacemi a stany i au­­tokemp Panistávka. • TAKÉ OBČANÉ V ČÍŽOVÉ v prvním roce páté pětiletky nelení. Zahájili generální opravu školní budovy, kde jíž vyměnili střechu. Hodnota klempířských a pokrývačských prací je přes 60 tisíc Kčs. Opravu školy ukončí v příštím roce vnitřními úpravami. OBĚŤ ROZVODNENÉ ŘÍČKY i V rozvodněné Volyňce ve Čkyni na Prachaticku má­chala prádlo důchodkyně Marie M. Pravděpodobně uklouzla, spadla do řeky a utonula. O den později ji našly školní děti v Maleni­­cích u jezu. ČERVENÝ KOHOUT OPĚT ŘÁDIL Požár skladu na farmě Ráhor na Písečku zničil 30 vagónů slámy a krov objek­tu. JZD Svatkovice způsobil škodu ve výši 100 000 Kčs. Příčina ohně se vyšetřuje. POBERTA V AUTOBUSU Do samoobslužného auto­busu ČSAD Tábor, zaparko­vaného na nádvoří závodu před vrátnicí, vnikl zloděj, který odcizil z pokladničky 2000 Kčs.

Next