Katolické Noviny, 1958 (X/1-52)

1958-01-01 / No. 1

ROČNÍK X. ČÍSLO L • PRAHA L LEDNA 1958 • CENA 50 HALÉŘŮ V ducim velikého křesťanského a všelidského poslání Z projevu předsedy CMVKD, ministra Dr J. Ploj Kara V PŘEDVEČER NEJKRÁSNĚJŠICH SVÄTKÜ v občanském i církevním roce se scházíme, abychom u vědomí historického významu těchto dní promluvili i my, katoličtí kněží, spolu s našimi biskuoy a ordinári, k závažným otázkám, které jsou dnes předmětem diskuse a jednání v celém světě. Dovolte rni, abych úvodem provedl krátký rozbor dnešní mezinárodní politické situace. Nejdříve snad několik suchých čísel. Na naší zeměkouli žije 2,6 miliardy lidí. Téměř jedna miliarda tohoto počtu se přihlásila jednoznačně a důsledně k socialismu a míru. 600 dalších milionů jsou obyvatelé mladých států Asie a Afriky, které se v posledních letech osvobodily z jařma koloniálního útlaku a nesvobody. Další půl miliardy lidí na světě, a především v Asii a Africe, je dnes v tvrdém, ale vítězném zápase, aby se osvobodila z pout vykořisťování a koloniální politiky. A poslední půl miliardy lidí je dodnes ještě v táboře imperialismu. Ale nejsou jednotní v názorech na politiku, kterou prqvádějí jejich státy a vlády. Jsou mezi nimi miliony lidí, kteří smýšlejí o socialismu stejně jako my, kteří všemi dovolenými prostředky bojují, aby tato idea zvítězila i v jejich státě. A samotní imperialisté a zastánci světa minulosti, nejsou dnes, jak jsme toho opět svědky při jednání NATO v Paříži, stejného názoru na politiku, kterou představují některé vedoucí síly světa imperialismu a kolonialismu. Tak to vypadá dnes ve světě číselně. VÍTĚZNÝ POSTUP LIDSTVA, jeho nástup k lepšímu, krásnějšímu, svobodnějšímu životu nesmí nás ještě natolik uspokojit, abychom neviděli reálné síly, které dnes ještě ve světě zápasí o mír a štěstí lidstva. Právě v těchto dnech a týdnech zazněl mohutný hlas míru, tlumočený jménem všech lidí dobré vůle na celém světě. Z Moskvy zazněl hlas míru do celého světa, apel všem národům; dopisy vládám na Západě, upozornění na vážnost světové situace, na nebezpečí příprav nové světové války. Výzva ke koexistenci, čestnému mírovému zápolení obou světů a návrh, abychom řešili mírovou cestou všechny problémy, jsou obsahem těch dopisů- — A na druhé straně právě v těchto dnech sešli se představitelé druhého světa, kteří jsou spojeni v organisaci NATO, aby pojednali o svém programu a postupu. Proti hlasu míru, výzvě k bratrství, soudržnosti, lásce mezi národy a mírovému řešení všech problémů, ozývaj: se hlasy s t. zv. „posice síly“, hlasy volající po nutnosti dalších válečných příprav a hrozeb světu míru a socialismu. OVŠEM MÔŽEME KONSTATOVAT, že dnes tento druhý svět není jednotný v názorech na program a postup. Představitelé vedoucí síly onoho světa, Spojených států severoamerických, šli do Paříže s úmyslem, aby propagovali další nástup k válečným přípravám, aby přesvědčili své spojence o nutnosti zřízení dalších válečných základen a hlavně základen pro použití ničivých nukleárních zbraní na území evropských států. A jsme dnes svědky, že v Paříži se projevuje nejednotnost,, že na vlády západních zemí hluboce zapůsobily upřímné, vlastenecké a opravdové Výzvy sovětské vlády. Linie, se kterou přišli, musela být měněna a dnes se už nemluví jenom o tom, jak pokračovat v přípravách třetí světové války, nýbrž také jak reagovat na mírovou výzvu sovětské vlády. Každému rozumnému člověku na světě je dnes jasné, že nelze kolo dějin obrátit zptH, že nelze zabránit vzniku nové epochy lidstva. VE SVĚTE SE TEDY ODEHRÁVÁ VELKÝ ZÁPAS dvou táborů a systémů. Dnes je pochopitelné, že nejen národy a vlády, masy lidu, nýbrž každý člověk je povinen zaujmout stanovisko a rozhodnout se pro ten či onen směr. Každý je povinen buď se rozhodnout pro výstavbu a budování štěstí, krásné budoucnosti, nebo se přihlásit k dílu proti lidstvu a proti jeho štěstí. Neutralita neexistuje, stranou nelze stát. Žijeme ve velké a historické době lidstva na naší zeměkouli. Lidé se čím dále tím více přesvědčují, na čí straně je pravda a budoucnost, na čí straně bude konečné vítězství. V TÉTO DOBĚ musí zaujmout každý člověk jasné stanovisko. A je pochopitelné, že tu musíme zaujmout stanovisko i my, kteří se hlásíme ke křesťanskému světovému názoru, my, kdo isme příslušníky katolické Církve, my katoličtí kněží, ktéří žijeme se svým lidem, z něhož jsme vzešli, s nímž chceme pracovat a bojovat za jeho lepší a krásnější zítřek. (Potlesk.) NENÍ POCHYBY, že máme nejen možnost, nýbrž i povinnost, vyplývající z našeho občanského, ale především křesťanského a kněžského svědomí, abychom zde zaujali správné stanovisko, a v pravý čas řekli svůj názor a přesvědčení všem svým spoiubratřím zde i daleko za hranicemi. Je zapotřebí, aby katoličtí kněží a věřící se mohli na celém světě svobodně rozhodovat a zaujmout stanovisko podle svého vnitřního přesvědčení, aby nikým nebyli donucováni jednat proti vlastnímu svému přesvědčení, aby nemohli sloužit nekřesťanským a nekatolickým cílům těch, kteří nechtějí život, nýbrž smrt, kteří nechtějí štěstí, nýbrž neštěstí lidstva. (Potlesk.) PROTO JSME MY, katoličtí kněží, od počátku nových poměrů po ukončení strašlivé druhé světové války, poučeni koncentračními tábory a věznicemi, nesvobodou a krutým útiskem germánského fašismu v Evropě, promluvil pravdivé, jasné, lidské a křesťanské katolické slovo k současnému dění. (Potlesk.) DESET LET NAŠI ČINNOSTI nás opravňuje, abychom poukázali na skutky, které musí každého přesvědčit, že my, katoličtí kněží zde v Československu, sdružení v Celostátním mírovém výboru katolického duchovenstva, jsme věrnými syny katolické Církve, že naše hnutí není hnutíiň proti ordinářům a biskupům. Jestliže o tom někdo pochyboval, pak, myslím, přítomnost většiny členů našeho českého a slovenského episkopátu a jejich diskusní příspěvky na našem shromáždění každého přesvědčí, že to, co děláme, činíme v plném souladu a souhlasu s našimi ordinári, že naše prohlášení jsou prohlášeními všeho katolického duchovenstva v ČSR. (Potlesk.) NAŠIM POSLÁNÍM je stát v prvé řadě bojovníků za trvalý a věčný mír na celém světě- My, katoličtí kněží v Československu podáváme přátelskou ruku v duchu křesťanském všem bez rozdílu jejich politického a náboženského přesvědčení, podáváme ruku všem, kdo jdou za stejným cílem jako my. V katolickém světě jsou dnes velké diskuse o otázkách našich dní. Ale není tomu již tak, jako bylo ještě před nedávném, kdy katoličtí lidé u nás stáli ještě opodál a kdy katolickým kněiím nebylo jasno o našich snahách a kdy se snad dokonce katolické Církve, duchovních i věřících zneužívalo k protistátní činnosti. Dnes jsme svědky toho, že zdrcující většina katolického kněžstva u nás i v ostatních zemích socialismu, kde katolíci žijí, uznala správnou cestu nadšené a radostné spolupráce na budování nového, krásného socialistického světa, Na základě našich styků a zkušeností mohu vás ujistit, ž-^-na Západě mezi kněžstvem i širokými masami 'Kat JííeKtehcr veHcínb iiau je veliký proud obrození, diskuse a zamýšlení. Dnes máme na Západě mnoho spolubratři i na vyšších církevních místech a hlavně velké masy katolického lidu s námi souhlasí — náš postup, naši práci velmi bedlivě sledují a studují a opětovně děkují, že jim ukazujeme cestu, dáváme příklad. Tato obnova nejde proti katolické Církvi ani proti hierarchii, dokonce ne proti Svatému Otci, ale je to obrodné hnutí uvnitř katolické Církve, které provádějí katoličtí kněží, protože pochopili velikost a význam naší doby. Ve velkém obrození uvnitř katolické Církve nastoupili jsme správnou cestu v duchu aplikace katolického učení na tento svět. (Potlesk.) VŠECHNY TYTO SKUTEČNOSTI nejsou jen potvrzením správnosti našeho dosavadního postupu, ale jsou prosbou k další a velké práci. Naše poslední sněmování, kde jsme zaujali jasné stanovisko, mělo velkou odezvu v celém světě. Tisk nejrůznějších směrů, nevyjímajíc Observátore Romano a La Croix, dále tisk holandský a další, se touto věcí zabýval a referoval — pochopitelně, že ne vždy kladně a positivně. Ale významný je fakt, že na příklad polooficiálnf orgán Vatikánu, Osservatore Romano, věnoval dvakrát velmi mnoho místa rozboru našeho posledního zasedání a je jistě potěšitelné, že tolik pozornosti věnoval naší práci a našemu jednání; ale mimo to byly tam i naprosto nefalšované citáty našich projevů a našich deklarací. I když již samotná tato skutečnost není ještě plným vítězstvím, jsou to radostné červánky. Je skutečností a pravdou, že již nelze naši práci umlčovat, ale třeba se jí zabývat. — Věřím, že i dnešní naše zasedání, kdy se nás sešlo kolem tisíce za účasti biskupů, ordinářů, profesorů theologických fakult, kněžstva ze všech českých a slovenských diecésí, českých a slovenských bohoslovců, bude mít široký ohlas v celém světě. Vítáme zájem, který projevili akreditovaní zahraniční novináři ať z Východu nebo ze Západu, což je důkazem velkého zájmu o naše zasedání. Tuto účast zástupců světového tisku jak z Východu, tak ze Západu, na svém zasedání srdečně vítáme. U VĚDOMI VELIKÝCH A VÁŽNÝCH CHVIL sešli jsme se dnes, abychom ve světle a v záři nastávajících vánočních svátků řekli rozhodné slovo všeho katolického duchovenstva československého ke všemu katolickému věřícímu lidu naší československé vlasti, ale také k zahraničním našim spolubratřím a katolickému lidu na celém světě o dnešní mezinárodní apolitické situaci. Nelze, abychom v tak rozhodných chvílích, kdy jde j o štěstí a bytí celé lidské společnosti, kdy se jedná o základní a podstatné otázky lidské kultury a tím i křesťanské kultury, (Pokračování na str. 2.) PŘEDSEDA CMVKD MINISTR DR J. PLOJHAR odevzdává diplom jednomu z 28 zasloužilých knězi, kteří hýli na předvánočním shromáždění katolického duchovenstva ČSR vyznamenáni čestným uznáním CMVKD. V PRAZE KONAL SE 19. PROSINCE 1957 SJEZD KATOLICKÉHO DUCHOVENSTVA ČSR. V čele se svými biskupy a ordiJ náři sešlo se tu na tisíc kněží a bohoslovců všech diecésí republiky. Před naším lidem a celým světem manifestovali rozhodnou vůli hájit v duchu vánočního poselství lásky a pokoje ideály míru, života a štěstí lidstva. Projevy, které zde byly učiněny, přinášíme aspoň zkráceně. Souhrnnou zprávu o průběhu sjezdu uveřejňujeme uvnitř listu. — Na našem obrázku je předseda CMVKD, ministr Dr J o s ef PI o j h ar, po jeho levé straně njdpp. biskupové Dr A. Lazík a Dr R. P o b o ž n ý, po jeho pravé straně generální tajemník CMVKD prof. J. B enešj Dopis presidentu republiky VÁŽENÝ PANE PRESIDENTE REPUBLIKY! TISlC KATOLICKÝCH KNĚZI a bohoslovců spolu s biskupy ij ordinári, kteří se dnes sešli ze všech diecésí naší vlasti na velkém předvánočním manijestačním mírovém sjezdu v Praze, zdraví Vás z celého srdce jako novou hlavu našeho státu. UJIŠŤUJEME VÁS, že stojíme všichni upřímně a důsledně jali za moskevským Mírovým manifestem, tak za mírovým Prohlášením naší vlády a slibujeme Vám, že budeme v duchu těchto slavných dokumentů se zvýšeným úsilím pokračovati ve vytčené cestě neohrožených vlasteneckých kněží a přesvědčených křesťanských bojovníků za světový mír. PŘEJEME VÁM, pane presidente, radostné svátky vánoční, hojnost zdraví, sil a osobního štěstí v novém roce 1958 a co nej* více spokojenosti a úspěchů Vaší státnické práce. Aby do srdcí všech lidí světa přišel Vykupitel ProKlášení celostátní konference katolíckéKo duchovenstva v Praze 19. prosince 1957 U VĚDOMI VELIKÉ ODPOVĚDNOSTI, kterou máme jako katoličtí duchovní před Bohem i lidmi, sešli jsme se v hlavním městě naší milované vlasti, abychom projevili svoje. stanovisko k palčivým problémům dne a všeho lidstva. Duchem této odpovědnosti se vyznačovalo celé jednání naší konference. Spojeni jednotnou vůlí plnit věrně poslání šiřitelů Kristova učení lásky a pokoje, přijali jsme toto společné prohlášení: MÁME UPŘÍMNOU RADOST, že díky důrazněji se prosazující touze národů po míru, byla od konce druhé světové války celá řada sporných otázek v mezinárodním životě vyřešena jednáním. Tím větší bolest vyvolává však v našich srdcích zjištění, že právě v posledních týdnech dochází opět k zostření napětí v mezinárodních vztazích, které má svůj původ v horečném zbrojení západních monopolních a kapitalistických kruhů. NESPRÁVNĚ BYCHOM CHÁPALI své poslání ve společnosti i zavazující zákon lásky k člověku, kdybychom mlčeli k tak důležité otázce, jakou je otázka války a míru, kdybychom neprotestovali proti novým výbuchům válečné hysterie pokračujícím závodům ve zbro' a jeni, proti jakýmkoliv pokusům o ospravedlnění války. Úzkost o lidstvo spolu s láskou k němu nám přikazují pozvednout varující hlas zejména proti zneužívání těch sil, které podle vůle Stvořitelovy mají sloužit dobru lidstva a nikoliv jeho záhubě. VŠICHNI dosud s hrůzou vzpomínáme na první atomovou bombu, která dopadla na Hirošimu. Všichni také dobře víme, jak strašlivé byly její účinky. A nyní jsme svědky pokusů se zbraněmi ještě daleko ničivějšími. Dovídáme se, že se v západní Evropě vytváří nástupiště k atomové válce, že denně krouží ve vzduchu bombardovací letadla, vybavená jadernými zbraněmi, a provádějí cvičné lety. K tomu není možno mlčet. Přikazuje-li zdravý rozum skoncovat bezodkladně se vším, co by mohlo vést k rozpoutání třetí světové války, tím důrazněji se toho dožaduje křesťanské svědomí. Musí odmítnout chmurnou perspektivu nového válečného požáru, který — kdyby to národy připustily — zahubil by více životů, než bylo zničeno na bitevních polích za celé dějiny lidské společnosti. BÚH NESTVOŘIL ZEMI proto, aby se pokryla prachem atomové pouště. Aby obývána byla, ji utvořil (Is. 45, 18). To majíce na zřeteli prohlašujeme, že kromě svých modliteb li Všemohoucímu za zachování míru vystupňujeme také svoji každodenní práci pro mír, a že aktivně podpoříme všechny kladné síly, nastupující do rozhodného boje proti válce. Návrhy Sovětského svazu —’ praví se v prohlášení vlády Československé republiky ze 14. prosince 1957 — které široce otevřely cestu k dosažení ušlechtilých cílů, setkaly se s vřelou odezvou u všeho československého lidu, neboť odpovídají jeho nejvlastnéjším životním zájmům. Stejně upřímně vítáme a plně se ztotožňujeme s moskevským Manifestem míru, který před celým lidstvem vytyčuje světlou perspektivu budoucnosti bez válek, světa, v němž bude domovem mír, dorozumění a vzájemná spolupráce. — Také my jsme pevně přesvědčeni, že válka není nevyhnutelná, že je možné uhájit a upevnit mír. Láska k vlasti, starost o budoucnost lidstva a především naše křesťanské svědomí nám velí stát bezvýhradně na straně těch, kdo žádají zastavení horečného zbrojeni a jako první krok — okamžité zastavení pokusů s nukleárními zbraněmi. Podle vůle Stvořitelovy má vše sloužit dobru lidstva a tak je tomu i s energií atomovou. UZNÁVAJÍCE těchto naléhavých plně platnost požadavků, chceme učinit ve svých diecésích vše, čeho je třeba, aby zvítězila myšlenka spravedlivého míru. Jsme přesvědčeni, že spojené síly, vedené láskou, mohou dosáhnout met nejvýše ších a zvládnout úkoly nejtěžší, K této jednotě a lásce, k to- Tnuto ušlechtilému boji za věc míru voláme dnes, my katoličtí duchovní, všechny lidi dobré vůle. Činíme tak na sklonku posvátné doby adventní, poznamenané radostným očekáváním narození Kristova, kterého prorok nazývá Knížetem pokoje. Bůh dal lidstvu tolik, že více dáti nemohl: svého vlastního Syna. I my buďme štědří! PAMĚTLIVI toho, že tvoříme jednu velikou rodinu Boží, pros-! me vroucně, aby do srdcí všech lidí na celém světě přišel svou milostí Vykupitel a snažme se ze všech sil uskutečňovat jeho království lásky, vzájemné snášenlivosti a pokoje. My katoličtí duchovní a s námi všechen věřící lid Československa, svým příkladným a svědomitým plněním všech politických a hospodářských úkolů přispějeme k tomu, aby do ješté větší krásy a spokojenosti vykvetla naše milovaná vlast, abychom v době co nejkratší dospěli k hrdému cíli, který jsme si vytkli: dobudovat v naší zemi socialismus a přispět k trvalému míru ve světě.