Katolické Noviny, 1972 (XXIV/1-52)
1972-01-02 / No. 1
S Božím požehnáním Šerosvit prvních dní nového rokn církevního ■ sklonkn roku občanského nutí nás k rozvaze, kterou činí každé společenství i každý jedinec, kdykoli dospěl k cíli jednoho úseku a nastupuje další etapu cesty a díla. Zamýšlel jsem se tyto dny nejednou nad nejedním problémem, k němuž |sem přiváděn svými funkcemi. A teď jsem byl požádán, abych do prvního čísla nového ručníku Katolických nuvin, jejichž vydavatelkou je Česká katolická Charito, řekl několik slov jako úřadující místopředseda této Instituce, která po nejedné stránce měla by být vzorem úzké spolupráce věřícího katolíka se socialistickým společenstvím. Dospěl jsem ve svých úvahách na toto téma k styčným bodům křesfanské morálky a socialistického humanismu — ale tak daleko se pouštět dnes nebudeme — na to není místa v úvodníku novoročního čísla. NUŽE, NA SKLONKU R. 1971, který byl tak bohatý významnými událostmi označovanými jako ,,konsolidační proces“ — jenž vyvrcholil volbami do zastupitelských orgánů — můžeme konstatovat s dobrým svědomím, že jsme šli cestou jedině správnou a s nadšeným optimismem. Zpevnila se vzájemná důvěra společenství naší socialistické vlasti vůči nám. Naše počiny byly vlídně a kladně přijímány. Což neznamená, že v jednotlivostech nebylo možno postupovat v plnění úkolů, které byly ČKCH uloženy, ještě důsledněji, energičtěji. Víme, kde zdolávat překážky a obtíže a máme nejlepší vůli i dosti sil vykročit k no vým úspěchům. A ti je devíza i plán už do příštích dní a měsíců. VĚRU, NENÍ MÁLO ÜKOI.Ű, jež jsou před námi. Především jsou tu úkoly sociální. Starosti o 24 charitní domovy pro řádové sestry, o 2 charítní domovy pro duchovní, o 3 rekreační domy a hlavně o účelné a vhodné hospodaření s lůžkovým fondem (jeto celkem 2209 míst!) si vyžadují mnoho dobré vůle. A hned nastupují nemenší starosti: péče o všecky náležitosti dobře vybavených a vedených ústavů. TAKÉ V ROCE, DO KTERÉHO VSTUPUJEME, využijeme možností, jež dává České katolické Charitě 1 vládní usnesení 55/83; Sb, pokud jde o v ýrobní činnost. Máme pevný plán v oboru vydávání a distribuce náboženské literatury a časopisů pro římskokatolickou církev a využijeme též výhradního práva výroby, oprav a distribuce devocionálních předmětů, potřebných k náboženskému kultu a kostelnímu zařízení. Snažíme se pomoci operativně řešit problémy, které se vyskytují při výrobě kostelního nábytku a renovaci kostelních zařízení, polychromii a zlacení pravým lístkovým zlatém, což je hlavním posláním výrobny v Červeném Kostelci; zajistíme výrobu všeho bohoslužebného textilu, výšivky hedvábím i zlatém, přenášení historicky cenných výšivek na nové podkladové materiály prostřednictvím svých závodů v jablonném nad Orlicí a v Javorníku u Jeseník a; naše výrobna v Broumově se postará o dostatek hostií pro Farní úřady v Čechách a na Moravě; výrobna v K r oměřížl v úzké spolupráci s liturgickým dozorem pečuje o mešní víno; a v sektoru umělecké kovovýroby zajistí výrobna v Praze bohoslužebné náčiní i z drahých kovů. Výrobní složka Chrá mové služby přes nedostatek zaměstnán ců a značné stáří řady zaměstnán ců — zejména řádových sester — pra cuie odpovědně, ukazatel produktivity práce má stoupající tendenci. Neiaktuál nšjšímu požadavku — sladění výrobní činnosti s potřebami danými liturgickou reformou — bude především vyhověno. V rámci distribuční sítě je šestnáct stálých prodejen: čtyři v Praze, dále v C. Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Litoměřicích. Hradci Králové, Jihlavě, Brně, Znojmě, Olomouci, Kroměříži, Ostravě a Opavě. Čtyři prodejny knihkupecké ručí za distribuci náboženské literatury. JEN MÁLOKDO SI UVĚDOMUJE, že Česká katolická Charita — Chrámová služba je tak velký výrobní a distribuční podnik, jenž slouží potřebám římskokatolické církve v ČSR. V jeho činností mu morálně i hmotně pomáhá stát. A to by si měli věřící neméně dobře uvědomit a také pamatovat. Česká katolická Charita je vydává, telkou Katolických novin — týdeníku pro věřící, a Duchovního pastýře — měsíčníku pro katolické duchovní. Zvláště Katolické noviny, jež v roce, který končíme, splnily dobře dané úkoly, čeká zvýšená péče o čtenáře — naše věřící v tom smyslu, že cele soustředí pozornost na život Božího lidu v pokoncilní době. Ale musí též vést k plnění povinností, jež vyplývají věřícím jakožto občanům socialistického státu. Plán Katolických novin bude postupně seznamovat Boží lid s postupným praktickým uplatňováním koncilních dokumentů, ale nezapomíná připomínat věřícím jakožto občanům České socialistické republiky, že je tu čestná povinnost řádně plnit úkoly druhého roku páté pětiletky, jenž má význam přímo klíčový ať jde o efektivnost, nebo jakost výroby. ROK 1972, do kterého vstupujeme, je rokem sjezdu ROH, sjezdu jednotných zemědělských družstev — je rokem událostí, jež se nás všech nutně dotýkají a kdy i naši věřící musí osvědčit svou angažovanost. Jen tak poslechnou mnoha výzev a přikázání Písma, která jsou nově domýšlena, aplikována a formulována v koncilních dokumentech i výzvách posledních dvou papežů. Jen dobře naslouchejme slovům encykliky moudrého a laskavého Jana XXIII., jenž umřel v pověsti svatosti a k jehož svatořečení probíhá kanonický proces. A ten tedy v V. části svého okružního listu tj. „Napomenutích a výzvách k věřícím“ nám zanechal tento vzkaz: „Ještě jednou chceme tu připomenout svým synům a dcerám jejich jjovinnost účastnit se činně veřejného života a přispívat k uskutečňování obecného blaha celé lidské rodiny 1 vlastního politického společenství. Vedeni světlem víry a láskou k bllž úřadujlcí Modlitba novoroční Požehnej, Pane, tomuto nastávajícímu roku! Obrat jej všechen v plodnou práci mnohotvárnou a dobrotvornou, všechen v službu Tobě, všechen v• spasení dušil Buď milostiv a rozhřeš ruce, rozhřeš také rozum, zastíniv jej svým vyšším světlem a prorockým zřením velikých zázraků svých. Kéž Duch svátý sestoupí na mne, pohne mými ústy a osvítí ve mně všechno, vypáliv a zničiv hříšnost a nečistotu a ohavnost mou a proměniv mě v posvátný a čistý chrám, důstojný toho, Pane, abys Ty v něm přebýval. Bože, Bože, neodlučuj se ode mne! Bože, Bože, pomni někdejší lásky! Bože, požehnej mt a dej mi sílu, abych Tebe miloval, velebil a chválil a abych všechny bližní vedl ke chvále Tvého svátého jména. N. V. GOGOL — PRELOŽIL O. F. BABLER nímu ať usilují o to, aby hospodářská, sociální, kulturní a politická zřízení nepřekážela, nýbrž spíše pomáhala lidem v jejich zdokonalování, a to ať už v řádu přirozeném, nebo 1 nadpřirozeném.“ A jen kousek dále, pod heslem „Zůstává velký úkol“ jsou jako odkaz naší době slova: „Nové vztahy musí vzniknout mezi jednotlivci, mezi občany a státní mocí, mezt státy navzájem a konečně mezi jednotlivci, rodinami, společenstvími státu podřízenými... Jistě, není mnoho takových lidí, kteří si to vzali za svůj životní úkol, a kteří si tak získávají opravdu velké zásluhy o lidskou společnost. Jim náleží naše veřejná pochvala, ale též se k nim nese naléhavá výzva, aby vytrvali ve své spásonosné práci... každý katolík musí být v společenství lidí jako jiskra světla, jako ohnisko lásky a jako oživující kvas celého množství lidí, a bude jím tím více, čím více bude ve svém srdci spojen s Bohem.“ TATO SLOVA JSOU KRÉDEM I PRÁNÍM, s nímž vstupujeme do nového občanského roku. Jím se chce řídit Česká katolická Charita ve své činnosti, jež pro život Božího lidu — jak jsme shora dovodili — není zanedbatelná. Toto krédo mělo by pronikat myslí i srdce všech charitních pracovníků, kteří jsou pevně včleněni do celého našeho společenství. K této devíze, jež plyne ze slov Jana XXIII., měli by se hlásit všichni věřící, čtenáři tohoto listu, všude, kde lze přispět k dobru církve i naší drahé vlasti. S čistými a nejlepšími úmysly vstupujeme do nového roku poctivé práce. Vyprošujeme si pro ni Boží požehnání. KANOVNÍK PROF. JOSEF VRANA, místopředseda České katolické Charity Ročník XXIV. PRAHA 2. ledna 1972 Cena 50 hal. Kdo by alespoň nezaslechl o PRAŽSKÉM JEZULÁTKU, milé voskové sošce na oltáři kostela Panny Marie Vítězné v Praze? Sídlí tam od r. 1628, kdy sošku věnovala tamním karmelitánům paní Polyxena z Lobkovic jako památku, kterou si její matka přivezla se svatebními dary ze svého španělského domova. Tam totiž vlivem Učitelky církevní sv. Terezie byla probuzena úcta k božskému Dětství, jehož symbolem byla milá soška připomínající zcela bezvýhradné odevzdání se do Otcovy vůle. Podstata této úcty není titěrná, ale až getsemansky krvavá. První zpráva toho druhu je obsažena ve vánoční radosti kněze-karmelitána, jenž příchodu „malého Utěšitele“ přičítal své vytržení z duševních temnot po třicetiletém hledání: vrátil se k dětsky upřímné víře. K takové víře, již sv. Terezie vyjádřila veršíky, které by mohly být povzbuzením ke křesťansky důstojnému prožívání celého nového roku: „Ničím se netruď, ničeho lekej: všecko to přejde! Z trpělivosti blaho ti vzejde. K Bohu kdo přilnul — sám Bůh mu stačí, o nic mu nejde.“ V Jahvově domě se usadím na časy předlouhé. Jahve fest pastýř můj a pranic mt nechybí: na zelených pastvinách mohu si hověti, pro jméno své vodí mne ke stezkám pokoje. Když tmavým jdu údolím, zloby se nelekám: ty se mnou jsi, sedím-lt v temnotách smrtelných, kyj tvůj a tvoje hůl jsou, jahve, v mém průvodu. Nepřátelům navzdory stůl strojíš přede mnou, hlavu mažeš olejem, pohár mi přetéká. Štěstí, milost se mnou jde všemi dny života. Ant i f ona: Známý a ůtiehyplaý žalm otiskujeme ▼ překladu Jsi a ta Hegera, jenž zemřel o svátku Zjevení Báná před 20 lety. Dlouholetý profesor biblických rád t Brná a t Praxe přeložil celý Starý zákon. Jeba památka tkvi nejen v dutích bývalých jeho bohoslovci!, ala akademická mládeže, zvlášť moravská, neboť byl vychovatelem I přítelem v »vám nevtíravém zhojném a inteligentním zjevu. SETKÁNÍ Na pozvání sékretariátu pro věci církevní ministerstva kultury ČSR bylo 16. prosince ve Valdštejnském paláci v Praze setkání představitelů a pracovníků římskokatolické církve a pracovníků státní správy. Ředitel sekretariátu pro věci církevní MK ČSR dr. Zdeněk M i x a přivítal přítomné ordináře — biskupy a kapitulní vikáře — představitele Sdružení katolického duchovenstva „Pacem in terris“, České katolické Charity, Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty i katolického tisku. Ve svém projevu hodnotil práci, která byla vykonána v roce 1971, jako úspěšnou. Příprava voleb zaznamenala mifriořádnou pozitivní aktivitu a angažovanost za dobrý průběh u všech složek církve. V této souvislosti je třeba ocenit hluboké porozumění a snahu všech ordinářů. K této otázce také zcela jasně zazněl hlas Sdruženi katolického duchovenstva — Pacem in terris. „Jsem velmi rád“ — pokračoval dr. Mixa — „že 1 přítomným zástupkyním řeholních sester v České socialistické republice, které na svých úsecích plní velmi potřebnou i náročnou práci, jež je také společensky doceněna, — mohu při této příležitosti poděkovat za jejich občanskou angažovanost v období předvolební kampaně i za jejich celkovou prácí, která je tak potřebná těm, o které pečují a o které se starají... Je potěšitelné, jestliže lze pozitivně hodnotit přípravu na volby i jejich samotný průběh též na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích ... Velmi pozitivní roli ve volebním období sehrály i Katolické noviny. Na stránkách Katolických novin se též projevil moment, který lze nazvat „občanská angažovanost křesťanů“, jestliže hovořím o Katolických novinách, je třeba též říci, že 1 celková úroveň jejich obsahového zaměření má vzestupnou tendencí a že je kladně oceňována práce tiskové komise České katolické Charity.“ Dr. Mlxa pak poukázal, na které problémy bude nutno soustředit pozornost 1 v příštím roce. Svůj projev končil: „Státní správa má především zájem, aby věřící občané se cítili ve své vlasti šťastni a spokojeni; tato politika je též politikou strany a vlády Národní fronty.“ Ze strany ministerstva kultury — církevního sekretariátu, bude vždy zájem a snaha o porozuměni a pochopení pro potře by církve a jejich řešení.“ Na projev ředitele dr. Mixy odpověděl pražský apoštolský administrátor biskup dr. F. Tomášek; poděkoval za přijeti, za všecka hodnocení, opětoval blahopřáni do nového roku. Jeho odpověď byla motivována myšlenkou „Chceš-li mír, čiň spravedlnost“, jež je vůdčím tématem Světového dne míru 1. ledna 1972. — A biskup dr. F. Tomášek právě těmito slovy doložil slib, že věřící přispějí ze svých sil k budovatelskému úsilí své vlasti, neboť je jen věci spravedlnosti, aby se 1 věřící se všemi občany podíleli na budování svého domova í světa v míru. jb SVATÝ OTEC ZASLAL onemocnělému biskupovi ThDr. JOSEFU HLOUCHOVI telegram do Olomouce na interní kliniku: nejdostojnEjSJmu otci biskupovi Dr. JOSEFU HLOUCHOVl Svatý Otec má velkou bolest ze zprávy o Tvém onemocnění. Spěchá Tě ujistit, že je srdcem u Tebe skrze apoštolské požehnání, které Tt láskyplně posílá a jímž Boha zapřísahá, aby Tě vrátil co nejdříve, s dřívějším zdravím a zdatností pro vzrůst českobudějovické diecéze i celé katolické církve v Československu. Kardinál Vlllot ČESKOBUDĚJOVICKÝ BISKUP dr. J. Hlouch byl Již propuštěn z kliniky do domácího ošetřováni. Pro nemoc nemůže poslat obvyklá vánoční přánf. Vřele děkuje všem za zájem, zvláště za modlitby v nemoct, kterým vděčí nejvíce. Všem vyprošuje zdraví a Boží požehnání, hlubokou, láskyplnou víru, nejvnitřnější setkání a spojení s Kristem, velkou lásku k Bohu 1 bližnímu a pravou moudrost ve všem jednání. Těš! se, že bude mocí za Váš šťastný nový rok obětovat již doma, v Budějovicích. DEVÁTÉ ČÍSLO LISTU „ACTA APd» STOLICAE SEDIS“, vyšlé nedávno, obsahuje několik závažných dokumentů. Za nejdůležitější se považuje apoštolská konstituce „Divinae consortium naturae“ pojednávající o svátosti biřmováni, motu proprio „Sedula eura“ o reorganizaci Papežské biblické společnosti, a dopis Sv. Otce „Amoris Officio“. „Ľ Osservatore Romano“ přináší úplný latinský text dekretu kongregace Božího kultu „O liturgii hodinek“. Dekret má dvě části. První obvahuje podrobný návod, jak pcužlvat nové knihy liturgie hodinek, v druhém jsou některé doplňky k používání knihy „Ordo cantus Missae“,