Katolické Noviny, 1972 (XXIV/1-52)

1972-01-02 / No. 1

S Božím požehnáním Šerosvit prvních dní nového rokn církevního ■ sklonkn roku občanského nutí nás k rozvaze, kterou činí každé společenství i každý jedinec, kdykoli dospěl k cíli jednoho úseku a nastupuje další etapu cesty a díla. Zamýšlel jsem se tyto dny nejednou nad nejedním problémem, k němuž |sem přiváděn svými funkcemi. A teď jsem byl požádán, abych do prvního čísla nového ručníku Katolických nuvin, jejichž vydavatelkou je Česká katolická Charito, řekl několik slov jako úřadující místopředseda této Instituce, která po nejedné stránce měla by být vzorem úzké spolupráce věřícího katolíka se socialistickým společenstvím. Dospěl jsem ve svých úvahách na toto téma k styčným bodům křes­­fanské morálky a socialistického humanismu — ale tak daleko se pouštět dnes ne­budeme — na to není místa v úvodníku novoročního čísla. NUŽE, NA SKLONKU R. 1971, který byl tak bohatý významnými událost­mi označovanými jako ,,konsolidační proces“ — jenž vyvrcholil volbami do zastupitelských orgánů — můžeme konstatovat s dobrým svědomím, že jsme šli cestou jedině správnou a s nadšeným optimismem. Zpevnila se vzájemná důvěra společenství naší so­cialistické vlasti vůči nám. Naše po­činy byly vlídně a kladně přijímány. Což neznamená, že v jednotlivostech nebylo možno postupovat v plnění úkolů, které byly ČKCH uloženy, ještě důsledněji, energičtěji. Víme, kde zdolávat překážky a obtíže a máme nejlepší vůli i dosti sil vykročit k no vým úspěchům. A ti je devíza i plán už do příštích dní a měsíců. VĚRU, NENÍ MÁLO ÜKOI.Ű, jež jsou před námi. Především jsou tu úkoly sociální. Starosti o 24 charitní domovy pro řádové sestry, o 2 charít­­ní domovy pro duchovní, o 3 rekreační domy a hlavně o účelné a vhodné hospodaření s lůžkovým fondem (jeto celkem 2209 míst!) si vyžadují mno­ho dobré vůle. A hned nastupují ne­menší starosti: péče o všecky náleži­tosti dobře vybavených a vedených ústavů. TAKÉ V ROCE, DO KTERÉHO VSTU­PUJEME, využijeme možností, jež dá­vá České katolické Charitě 1 vládní usnesení 55/83; Sb, pokud jde o v ý­­robní činnost. Máme pevný plán v oboru vydávání a distribuce náboženské literatury a ča­sopisů pro římskokatolickou církev a vy­­užijeme též výhradního práva výroby, oprav a distribuce devocionálních před­mětů, potřebných k náboženskému kul­­tu a kostelnímu zařízení. Snažíme se po­moci operativně řešit problémy, které se vyskytují při výrobě kostelního ná­bytku a renovaci kostelních zařízení, polychromii a zlacení pravým lístkovým zlatém, což je hlavním posláním výrob­ny v Červeném Kostelci; zajis­tíme výrobu všeho bohoslužebného tex­tilu, výšivky hedvábím i zlatém, přená­šení historicky cenných výšivek na no­vé podkladové materiály prostřednict­vím svých závodů v jablonném nad Orlicí a v Javorníku u Jesení­­k a; naše výrobna v Broumově se po­stará o dostatek hostií pro Farní úřady v Čechách a na Moravě; výrobna v K r o­­měřížl v úzké spolupráci s liturgic­kým dozorem pečuje o mešní víno; a v sektoru umělecké kovovýroby zajistí výrobna v Praze bohoslužebné náčiní i z drahých kovů. Výrobní složka Chrá mové služby přes nedostatek zaměstnán ců a značné stáří řady zaměstnán ců — zejména řádových sester — pra cuie odpovědně, ukazatel produktivity práce má stoupající tendenci. Neiaktuál nšjšímu požadavku — sladění výrobní činnosti s potřebami danými liturgickou reformou — bude především vyhověno. V rámci distribuční sítě je šestnáct stálých prodejen: čtyři v Praze, dále v C. Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Litoměřicích. Hradci Králové, Jihlavě, Brně, Znojmě, Olomouci, Kromě­říži, Ostravě a Opavě. Čtyři prodejny knihkupecké ručí za distribuci nábožen­ské literatury. JEN MÁLOKDO SI UVĚDOMUJE, že Česká katolická Charita — Chrá­mová služba je tak velký výrobní a distribuční podnik, jenž slouží potře­bám římskokatolické církve v ČSR. V jeho činností mu morálně i hmotně pomáhá stát. A to by si měli věřící neméně dobře uvědomit a také pama­tovat. Česká katolická Charita je vydává, telkou Katolických novin — týdeníku pro věřící, a Duchovní­ho pastýře — měsíčníku pro ka­tolické duchovní. Zvláště Katolické noviny, jež v roce, který končíme, splnily dobře dané úkoly, čeká zvý­šená péče o čtenáře — naše věřící v tom smyslu, že cele soustředí po­zornost na život Božího lidu v pokon­­cilní době. Ale musí též vést k plnění povinností, jež vyplývají věřícím ja­kožto občanům socialistického státu. Plán Katolických novin bude postup­ně seznamovat Boží lid s postupným praktickým uplatňováním koncilních dokumentů, ale nezapomíná připomí­nat věřícím jakožto občanům České socialistické republiky, že je tu čest­ná povinnost řádně plnit úkoly druhé­ho roku páté pětiletky, jenž má vý­znam přímo klíčový ať jde o efektiv­nost, nebo jakost výroby. ROK 1972, do kterého vstupujeme, je rokem sjezdu ROH, sjezdu jednot­ných zemědělských družstev — je ro­kem událostí, jež se nás všech nutně dotýkají a kdy i naši věřící musí osvědčit svou angažovanost. Jen tak poslechnou mnoha výzev a přikázání Písma, která jsou nově domýšlena, aplikována a formulována v koncil­ních dokumentech i výzvách posled­ních dvou papežů. Jen dobře naslou­chejme slovům encykliky moudrého a laskavého Jana XXIII., jenž umřel v pověsti svatosti a k jehož svatoře­čení probíhá kanonický proces. A ten tedy v V. části svého okružního listu tj. „Napomenutích a výzvách k vě­řícím“ nám zanechal tento vzkaz: „Ještě jednou chceme tu připomenout svým synům a dcerám jejich jjovin­­nost účastnit se činně veřejného ži­vota a přispívat k uskutečňování obecného blaha celé lidské rodiny 1 vlastního politického společenství. Vedeni světlem víry a láskou k bllž­ úřadujlcí Modlitba novoroční Požehnej, Pane, tomuto nastávají­címu roku! Obrat jej všechen v plod­nou práci mnohotvárnou a dobrotvor­­nou, všechen v službu Tobě, všechen v• spasení dušil Buď milostiv a roz­hřeš ruce, rozhřeš také rozum, zastí­niv jej svým vyšším světlem a pro­rockým zřením velikých zázraků svých. Kéž Duch svátý sestoupí na mne, pohne mými ústy a osvítí ve mně všechno, vypáliv a zničiv hříš­nost a nečistotu a ohavnost mou a proměniv mě v posvátný a čistý chrám, důstojný toho, Pane, abys Ty v něm přebýval. Bože, Bože, neodlu­­čuj se ode mne! Bože, Bože, pomni někdejší lásky! Bože, požehnej mt a dej mi sílu, abych Tebe miloval, ve­lebil a chválil a abych všechny bližní vedl ke chvále Tvého svátého jména. N. V. GOGOL — PRELOŽIL O. F. BABLER nímu ať usilují o to, aby hospodář­ská, sociální, kulturní a politická zří­zení nepřekážela, nýbrž spíše pomá­hala lidem v jejich zdokonalování, a to ať už v řádu přirozeném, nebo 1 nadpřirozeném.“ A jen kousek dále, pod heslem „Zůstává velký úkol“ jsou jako odkaz naší době slova: „Nové vztahy musí vzniknout mezi jednotliv­ci, mezi občany a státní mocí, mezt státy navzájem a konečně mezi jed­notlivci, rodinami, společenstvími státu podřízenými... Jistě, není mno­ho takových lidí, kteří si to vzali za svůj životní úkol, a kteří si tak získá­vají opravdu velké zásluhy o lidskou společnost. Jim náleží naše veřejná pochvala, ale též se k nim nese nalé­havá výzva, aby vytrvali ve své spá­sonosné práci... každý katolík musí být v společenství lidí jako jiskra světla, jako ohnisko lásky a jako oži­vující kvas celého množství lidí, a bude jím tím více, čím více bude ve svém srdci spojen s Bohem.“ TATO SLOVA JSOU KRÉDEM I PRÁ­­NÍM, s nímž vstupujeme do nového občanského roku. Jím se chce řídit Česká katolická Charita ve své čin­nosti, jež pro život Božího lidu — jak jsme shora dovodili — není za­nedbatelná. Toto krédo mělo by pro­nikat myslí i srdce všech charitních pracovníků, kteří jsou pevně včleněni do celého našeho společenství. K té­to devíze, jež plyne ze slov Jana XXIII., měli by se hlásit všichni vě­řící, čtenáři tohoto listu, všude, kde lze přispět k dobru církve i naší dra­hé vlasti. S čistými a nejlepšími úmysly vstupujeme do nového roku poctivé práce. Vyprošujeme si pro ni Boží požehnání. KANOVNÍK PROF. JOSEF VRANA, místopředseda České katolické Charity Ročník XXIV. PRAHA 2. ledna 1972 Cena 50 hal. Kdo by alespoň nezaslechl o PRAŽSKÉM JEZULÁTKU, milé voskové sošce na oltáři kostela Panny Marie Vítězné v Praze? Sídlí tam od r. 1628, kdy sošku věnovala tamním karmelitánům paní Polyxena z Lobkovic jako památku, kterou si její matka přivezla se svatebními dary ze svého španělského do­mova. Tam totiž vlivem Učitelky církevní sv. Terezie byla probuzena úcta k božskému Dětství, jehož symbolem byla milá soška připomínající zcela bezvýhradné odevzdání se do Otcovy vůle. Podstata této úcty není titěrná, ale až getsemansky krvavá. První zpráva toho druhu je obsažena ve vánoční radosti kněze-karmelitána, jenž příchodu „malého Utěšitele“ přičítal své vy­tržení z duševních temnot po třicetiletém hledání: vrátil se k dětsky upřím­né víře. K takové víře, již sv. Terezie vyjádřila veršíky, které by mohly být povzbuzením ke křesťansky důstojnému prožívání celého nového roku: „Ničím se netruď, ničeho lekej: všecko to přejde! Z trpělivosti blaho ti vzejde. K Bohu kdo přilnul — sám Bůh mu stačí, o nic mu nejde.“ V Jahvově domě se usadím na časy předlouhé. Jahve fest pastýř můj a pranic mt nechybí: na zelených pastvinách mohu si hověti, pro jméno své vodí mne ke stezkám pokoje. Když tmavým jdu údolím, zloby se nelekám: ty se mnou jsi, sedím-lt v temnotách smrtelných, kyj tvůj a tvoje hůl jsou, jahve, v mém průvodu. Nepřátelům navzdory stůl strojíš přede mnou, hlavu mažeš olejem, pohár mi přetéká. Štěstí, milost se mnou jde všemi dny života. Ant i f ona: Známý a ůtiehyplaý žalm otiskujeme ▼ překladu Jsi a ta Hegera, jenž zemřel o svátku Zjevení Báná před 20 lety. Dlouholetý profesor biblických rád t Brná a t Praxe přeložil celý Starý zákon. Jeba památka tkvi nejen v dutích bývalých jeho bohoslovci!, ala akademická mládeže, zvlášť moravská, neboť byl vychovatelem I přítelem v »vám nevtíravém zhoj­ném a inteligentním zjevu. SETKÁNÍ Na pozvání sékretariátu pro věci církevní ministerstva kultury ČSR bylo 16. prosince ve Valdštejnském paláci v Praze setkání představitelů a pracovníků římskokatolické církve a pracovníků státní správy. Ředitel sekretariátu pro věci církevní MK ČSR dr. Zdeněk M i x a přivítal přítomné ordináře — biskupy a kapi­tulní vikáře — představitele Sdruže­ní katolického duchovenstva „Pacem in terris“, České katolické Charity, Cyrilometodějské bohoslovecké fakul­ty i katolického tisku. Ve svém pro­jevu hodnotil práci, která byla vy­konána v roce 1971, jako úspěšnou. Příprava voleb zaznamenala mifrio­­řádnou pozitivní aktivitu a angažo­vanost za dobrý průběh u všech slo­žek církve. V této souvislosti je tře­ba ocenit hluboké porozumění a sna­hu všech ordinářů. K této otázce také zcela jasně zazněl hlas Sdruženi ka­tolického duchovenstva — Pacem in terris. „Jsem velmi rád“ — pokračoval dr. Mixa — „že 1 přítomným zástupky­ním řeholních sester v České socia­listické republice, které na svých úsecích plní velmi potřebnou i ná­ročnou práci, jež je také společensky doceněna, — mohu při této příleži­tosti poděkovat za jejich občanskou angažovanost v období předvolební kampaně i za jejich celkovou prácí, která je tak potřebná těm, o které pečují a o které se starají... Je po­těšitelné, jestliže lze pozitivně hod­notit přípravu na volby i jejich sa­motný průběh též na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích ... Velmi po­zitivní roli ve volebním období se­hrály i Katolické noviny. Na strán­kách Katolických novin se též proje­vil moment, který lze nazvat „občan­ská angažovanost křesťanů“, jestliže hovořím o Katolických novinách, je třeba též říci, že 1 celková úroveň je­jich obsahového zaměření má vze­stupnou tendencí a že je kladně oce­ňována práce tiskové komise České katolické Charity.“ Dr. Mlxa pak poukázal, na které problémy bude nutno soustředit po­zornost 1 v příštím roce. Svůj projev končil: „Státní správa má především zájem, aby věřící občané se cítili ve své vlasti šťastni a spokojeni; tato politika je též politikou strany a vlá­dy Národní fronty.“ Ze strany minis­terstva kultury — církevního sekre­tariátu, bude vždy zájem a snaha o porozuměni a pochopení pro potře by církve a jejich řešení.“ Na projev ředitele dr. Mixy odpo­věděl pražský apoštolský administrá­tor biskup dr. F. Tomášek; podě­koval za přijeti, za všecka hodnoce­ní, opětoval blahopřáni do nového roku. Jeho odpověď byla motivována myšlenkou „Chceš-li mír, čiň spra­vedlnost“, jež je vůdčím tématem Světového dne míru 1. ledna 1972. — A biskup dr. F. Tomášek právě těmi­to slovy doložil slib, že věřící při­spějí ze svých sil k budovatelskému úsilí své vlasti, neboť je jen věci spravedlnosti, aby se 1 věřící se vše­mi občany podíleli na budování své­ho domova í světa v míru. jb SVATÝ OTEC ZASLAL onemocnělé­­mu biskupovi ThDr. JOSEFU HLOU­­CHOVI telegram do Olomouce na in­terní kliniku: nejdostojnEjSJmu otci bisku­povi Dr. JOSEFU HLOUCHOVl Svatý Otec má velkou bolest ze zprávy o Tvém onemocnění. Spěchá Tě ujistit, že je srdcem u Tebe skrze apoštolské požehnání, které Tt lásky­plně posílá a jímž Boha zapřísahá, aby Tě vrátil co nejdříve, s dřívějším zdravím a zdatností pro vzrůst česko­budějovické diecéze i celé katolické církve v Československu. Kardinál Vlllot ČESKOBUDĚJOVICKÝ BISKUP dr. J. Hlouch byl Již propuštěn z kliniky do domácího ošetřováni. Pro nemoc ne­může poslat obvyklá vánoční přánf. Vře­le děkuje všem za zájem, zvláště za modlitby v nemoct, kterým vděčí nej­více. Všem vyprošuje zdraví a Boží po­žehnání, hlubokou, láskyplnou víru, nej­vnitřnější setkání a spojení s Kristem, velkou lásku k Bohu 1 bližnímu a pravou moudrost ve všem jednání. Těš! se, že bude mocí za Váš šťastný nový rok obě­tovat již doma, v Budějovicích. DEVÁTÉ ČÍSLO LISTU „ACTA APd» STOLICAE SEDIS“, vyšlé nedávno, obsahuje několik závažných doku­mentů. Za nejdůležitější se považu­je apoštolská konstituce „Divinae consortium naturae“ pojednávající o svátosti biřmováni, motu proprio „Se­­dula eura“ o reorganizaci Papežské biblické společnosti, a dopis Sv. Ot­ce „Amoris Officio“. „Ľ Osservatore Romano“ přináší úplný latinský text dekretu kongre­gace Božího kultu „O liturgii hodi­nek“. Dekret má dvě části. První ob­­vahuje podrobný návod, jak pcužlvat nové knihy liturgie hodinek, v dru­hém jsou některé doplňky k použí­vání knihy „Ordo cantus Missae“,

Next