Katolické Noviny, 1982 (XXXIV/1-52)

1982-01-03 / No. 1

Snímek: Karel Dvořák Bože věčný, ty jsi bez začátku a bez konce, ty jsi původce a svrchovaný Pán všeho tvorstva; do tvých rukou vkládáme nový rok a prosíme tě: posiluj nás, abychom plnili tvou vůli, a dej nám, co potřebujeme, aby náš život přinášel užitek. Vstupní modlitba ze mše na začátku roku OCENENÍ MÍROVÉHO ÚSILÍ • U příležitosti 30. výročí osamostat­nění pravoslavné církve v Českoslo­vensku místopředseda vlády ČSSR Ma­te] Lúčan přijal 11. prosince m. r. v Hrzánském paláci v Praze patriarchu Ruské pravoslavné církve Pimena, který přijel na návštěvu do ČSSR. Přijetí se zúčastnil ministr kultury ČSR Milan Klusák a rovněž metropo­lita pravoslavné církve v ČSSR Do­­rotej. Místopředseda federální vlády oce­nil aktivní působení Ruské pravoslav­né církve v současné etapě boje za upevnění míru a porozumění mezi ná­rody. Zdůraznil, že rovněž pravoslav­ná církev v Československu vždy ak­tivně podporovala mírovou zahranič­ní politiku ČSSR a pozitivně působi­la na pravoslavné věřící tak, aby se podíleli na budování naší socialistic­ké vlastí. Patriarcha Pimen řekl, že v sou­časném zápasu za světový mír a do­rozumění mezi národy Ruská pravo­slavná církev stejně dobře jako v mi­nulosti bude i nadále vyvíjet velké úsilí, aby bylo odstraněno nebezpečí zničení lidstva v atomovém požáru. Vyjádřil přesvědčení, že toto stanovis­ko podpoří -i celosvětová Všenábožen­­ská konference, která se uskuteční v květnu 1982 v Moskvě. • • Slavnostní zasedání u příležitostí 30; výročí samostatností pravoslavné církve v Československu se uskuteč­nilo 12. prosince v Praze za účastí zástupců pravoslavných církví ze SSSR, BLR, PLR, Finska a Antiochie. Přítomni byli rovněž generální sekre­tář Konference evropských církví G. G. Wiliams, zástupci Křesťanské mí­rově konference, Sdružení katolic­kých duchovních Pacem in terris ČSSR, Ekumenické rady církví ČSR, a představitelé křesťanských církví a společenství v ČSSR. Oslav se zúčast­nil také arcibiskup pražský František kardinál Tomášek. Přítomni" byli rov­něž zástupci velvyslanectví SSSR a BLR v ČSSR. Po uvítání pravoslavným metropoli­tou pražským a celého Českosloven­ska Dorotejem, zdůraznil ve svém vy­­íroupení patriarcha moskevský a ce­lé Rusi Pimen potřebu neustálého zá­pasu o udržení světového míru. . Pozdrav prezidenta ČSSR Gustava Husáka tlumočil všem přítomným s oceněním jejich záslužné práce v bo­ji za mír ministr kultury ČSR Milan Klusák. Vyzdvihl pozitivní přístup Ruské pravoslavné církve k otázkám míru; soužití mezi národy a nepřipuš­tění Jaderného konfliktu. Rovněž o­­cenil činnost pravoslavné církve v ČSSR přispívající jak k míru, tak i k budování spcialismu v naší vlastí. V této souvislosti předal předseda Československého mírového výboru akademik Bedřich Švestka pravoslav­nému metropolitovi pražskému a ce­lého Československa Dorotejl za mi­mořádné zásluhy v boji za mír me­daili Čs. mírového výboru. • Slavnostní svátá liturgie u příle­žitosti 30. výročí samostatnosti pra­voslavné církve v ČSSR se konala v neděli 13. prosince v katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metoděje za ú­­čagti představitelů pravoslavných církví a ekumenických i mírových organizací. Přítomen byl rovněž ar­cibiskup pražský František kardinál Tomášek a představitelé Sdružení ka­tolických duchovních Pacem in ter­ris. • Během oslav si vyměnili přátelské návštěvy pražský arcibiskup Franti­šek kardinál Tomášek a. patriarcha moskevský a celé Rusi Pimen. Praž­ský kardinál tak navázal na svou návštěvu u patriarchy Pimena v led­nu 1978 v Moskvě. I nynější setkání bylo . motivováno duchem ekumenis­(Pokračován! na 3. straně) „Posíleni vánočním poselstvím, pro­kazujeme službu míru pro dobro lid­stva.“ Začínáme nový rok Páně 1982. I tento nový úsek života se budeme snažit využít k prospěchu celé naší společnosti a k pokoji všech lidi. V minulém roce jsme oslavili deset let trvání Sdružení katolických du­chovních Pacem in terris a zamýšle­li jsme se nad tím, co kladného jsme pro dobro lidu naší vlasti a spolu­bratři vykonali. Nebylo toho málo. V rozbouřeném světě, plném krizo­vých situací, zaviněných hegemonis­­tickými snahami imperialismu, využi váli jsme každé příležitosti vyjádřit své znepokojení a spolu se všemi lid­mi dobré vůle, v jednom šiku, jsme se rozhodně stavěli proti všemu, co by mohlo ohrozit trvalý mír na naší modré planetě. Celé lidstvo nebylo ještě nikdy tak ohroženo zkázou, jako dnes. Ani na­dále nemůžeme stát stranou a jsme připraveni ještě intenzivněji prokazo­vat všemu lidu našich bratrských ná­rodů službu v jeho tvořivém úsilí pro rozkvět socialistické vlasti i při obra­ně míru. Chceme, aby vzájemná důvěra ve vztazích mezi státem a církví, nachá­zející svůj výraz především v plodné práci věřícího lidu, byla dále prohlu­bována. Dostává se nám ocenění a podpory celé naší společnosti a vítá­me, že také v křesťanském světě ros­te nebývalou měro i hnutí těch, kteří aktivně podporují mírové úsilí. Zazní­vají především důrazné protesty proti přípravám apokalyptické jaderné zká­zy. První leden — Nový rok — byl Sva­tým Otcem vyhlášen za Světový den míru. I my katoličtí duchovní v Česko­slovensku, se modlíme, aby tato ušlech­tilá výzva byla naplňována, a proto ještě odhodlaněji, s vědomím křes­ťanské zodpovědnosti, chceme praco­vat na upevnění světového míru. Vyzýváme všechny, kterým je myš­lenka pokoje svátá, aby se na tomto díle s námi podíleli. „Kéž Bůh, z ně­hož pramení veškeré požehnání, dá našim dnům svůj řád a mír, chrání nás po celý rok a žehná nám!“ (Ze slavnostního požehnání při mši sv. na začátku občanského roku.) SDRUŽENI KATOLICKÝCH DUCHOVNÍCH PACEM IN TERRIS ČSSR V zájmu dobra a pokoje Kresba žasl. «mělce Cyrila Chramosty rí ^ <c ročník XXXIV. Praha 3. ledna 1982 Cena 50 hai. NA NOVÝ ROK si lidé na potká­ni přejí vše nejlepší: štěstí, zdra­ví, radost, úspěchy v zaměstnání, mír ve světě a mnohé jiné: krátce, přejí si „ŠŤASTNÝ A POŽEHNANÝ NOVÝ ROK“. Budou tato přání vyplněna? Mnohá se podobají vzdušným zám­kům — jsou to jen „zbožná přá­ni“. V tom však není nic špatného. Proč bychom nemohli jednou dát volný průchod své fantazii? Ale přece musím myslet na to, co jsem kdesi četl: „Vzdušné zámky jsou neskutečné, ale jejich trosky nám mohou zatarasit cestu.“ Každý jis­tě dobře ví, jak pravdivé je, že nás zklamané naděje ochromí a často nám znemožní nový začátek, novou cestu vpřed. • NA NOVÝ ROK přicházíme do kostela, abychom si vyprosili Boží požehnání a činíme to v přesvěd­čení, že si tím nestavíme žádné vzdušné zámky, jejichž trosky by nám znemožnily cestu vpřed. Bo­žím požehnáním — mluvíme o něm — dáváme si požehnat a sami se žehnáme. Ale co tím vlastně dělá­me? Co to znamená požehnání? Dnešní první čtení nás seznámilo s prastarou formulí požehnání ze Starého zákona, je to takzvané „Aronské kněžské požehnání“. To­to čtení bylo jistě úmyslně vybrá­no pro Nový rok. A právě z tohoto textu se můžeme poučit, co je po­žehnání. PŘEDEVŠÍM vymezíme tento po­jem z negativního hlediska. Čtení JAN MÁRA nám říká: Není to matka, která žehná, když dělá dítěti kříž na čelo. Matka dělá jen vnější znamení a při tom prosí o Boží požehnání. V dnešním čtení praví Hospodin: „Tak bu­dete žehnat izraelské syny: Po­žehnej Tě Hospodin!“ Jediný Bůh může opravdu žehnat. A v tom je právě důvod, že Boží po­žehnání není nějakým vzdušným zámkem. Jestliže Bůh žehná, pak je skutečností to, co se děje. ALE JAKÁ JE SKUTEČNOST? Jak si to můžeme představit? Co mů­žeme po negativním vymezení říci pozitivně? O Božím jednání může­me mluvit jen obrazně. Ani Písmo svaté to nedělá jinak. Jeden obraz v dnešním čtení, kde se mluví o Božím požehnání, se dvakrát opakuje: „Ať Hospodin rozzáří svou tvář! ... Ať Hospodin pozved­ne k tobě svou tvář!“ Co asi ten­to obraz znamená, můžeme si říci srozumitelně. Každý potřebujeme uznání, abychom byli ubezpečeni, že naše práce a námaha není zby­tečná. Zvlášť patrné je to u ma­lého dítěte. Daleko horlivěji si hraje se stavebnicí, když ví, že se rodiče na něho dívají a mají ra­dost z jeho úspěchu. Jinak by dítě' zaostávalo ve svém - vývoji a ve vztahu k druhým by utrpělo trva­lou škodu. V zásadě jsme jako ty malé děti. I my potřebujeme uzná­ní. Jsme vskutku i v tom děti ne­beského Otce. Požehnáni tedy zna­mená, že se k nám Bůh sklání, že při velkém dramatu života na nás milostivě pohlíží, že jeho pohled nás pozvedá a chrání, že nás Bůh vede a drží. FORMA STAROZÁKONNÍHO PO­ŽEHNÁNI končí slovy: „A nechť ti (Hospodin) dopřeje pokoje!“ Čes­ký překlad je pouze pokusem o překlad. Hebrejské slovo „šá­lom“, které je na tomto místě, znamená daleko více: abychom dovedli žít s Bohem a lidmi v mí­ru, aby nám nehrozilo žádné ne­bezpečí, abychom po všech strán­kách byli v naprostém pořádku. To právě znamená Boží požehná­ní pro tento rok. V jeho znamení máme žít a pracovat. Nemusíme mít strach, že ztroskotáme, i když se nám leccos nepodaří, protože Bůh sám — obrazně řečeno — může střepy našeho života slepit tak, aby byla vytvořena draho­cenná nádoba. Toto vědomí nám pomůže, abychom správněji hod­notili sebe i druhé, CIRKEV SLAVÍ svátek Matky Bo­ží Panny Marie. Myslím obraz mat­ky s dítětem v náručí. Dítě si ra­dostně a bezstarostně hraje a mat­ka laskavým úsměvem provází je­ho hru. Kéž i nám dnes věnuje Matka Boží svůj laskavý úsměv a s ní i sám Bůh. Pak můžeme vel­ké drama svého života v tomto ro­ce začít klidně a optimisticky. V míru s Bohem i lidmi rwi jě • v I radiemŕ přátelská setkání MINISTERSTVO KULTURY ČSR — SEKRETARIÁT PRO VĚCI CIR­KEVNÍ — uspořádal 15. prosince v Praze tradiční setkání na závěr roku 1981. Ředitel sekretariátu František Jelínek se svými spolu­pracovníky přijal dopoledne ordi­näre českých diecézí: pražského arcibiskupa Františka kardinála Tomáška, apoštolského administrá­tora olomouckého arcibiskupství biskupa ThDr. Josefa Vranu a ka­pitulní vikáře ThDr. Karla Jonáše z Hradce Králové, Josefa Kavale z Českých Budějovic a preláta Lud­víka Horkého z Brna. Přítomni byli rovněž předseda Sdružení katolic­kých duchovních Pacem in terris ČSSR prelát ThDr. Antonín Veselý, předseda českého Sdružení kapi­tulní vikář litoměřický Josef Hend­­rich, ústřední tajemník Pacem in terris ČSSR kanovník ThDr. Zde­něk Adler a předsedové krajských výborů českého Sdružení. Všechny přítomné přivítal ředi­tel sekretariátu pro věci církevní MK ČSR František Jelínek. Ve svém vystoupení poukázal na složitost současné politické situace ve svě­tě, na zhoršení mezinárodních vztahů a na další problémy. Na­proti tomu se u nás vytvářejí vše­chny předpoklady k tomu, aby na základě oboustranného pochopení a porozumění se mohly řešit i ty nejkomplikovanější otázky společ­ného zájmu. Na závěr poděkoval (Pokračováni na 4. stranšj

Next