Katolické Noviny, 1982 (XXXIV/1-52)
1982-01-03 / No. 1
Snímek: Karel Dvořák Bože věčný, ty jsi bez začátku a bez konce, ty jsi původce a svrchovaný Pán všeho tvorstva; do tvých rukou vkládáme nový rok a prosíme tě: posiluj nás, abychom plnili tvou vůli, a dej nám, co potřebujeme, aby náš život přinášel užitek. Vstupní modlitba ze mše na začátku roku OCENENÍ MÍROVÉHO ÚSILÍ • U příležitosti 30. výročí osamostatnění pravoslavné církve v Československu místopředseda vlády ČSSR Mate] Lúčan přijal 11. prosince m. r. v Hrzánském paláci v Praze patriarchu Ruské pravoslavné církve Pimena, který přijel na návštěvu do ČSSR. Přijetí se zúčastnil ministr kultury ČSR Milan Klusák a rovněž metropolita pravoslavné církve v ČSSR Dorotej. Místopředseda federální vlády ocenil aktivní působení Ruské pravoslavné církve v současné etapě boje za upevnění míru a porozumění mezi národy. Zdůraznil, že rovněž pravoslavná církev v Československu vždy aktivně podporovala mírovou zahraniční politiku ČSSR a pozitivně působila na pravoslavné věřící tak, aby se podíleli na budování naší socialistické vlastí. Patriarcha Pimen řekl, že v současném zápasu za světový mír a dorozumění mezi národy Ruská pravoslavná církev stejně dobře jako v minulosti bude i nadále vyvíjet velké úsilí, aby bylo odstraněno nebezpečí zničení lidstva v atomovém požáru. Vyjádřil přesvědčení, že toto stanovisko podpoří -i celosvětová Všenáboženská konference, která se uskuteční v květnu 1982 v Moskvě. • • Slavnostní zasedání u příležitostí 30; výročí samostatností pravoslavné církve v Československu se uskutečnilo 12. prosince v Praze za účastí zástupců pravoslavných církví ze SSSR, BLR, PLR, Finska a Antiochie. Přítomni byli rovněž generální sekretář Konference evropských církví G. G. Wiliams, zástupci Křesťanské mírově konference, Sdružení katolických duchovních Pacem in terris ČSSR, Ekumenické rady církví ČSR, a představitelé křesťanských církví a společenství v ČSSR. Oslav se zúčastnil také arcibiskup pražský František kardinál Tomášek. Přítomni" byli rovněž zástupci velvyslanectví SSSR a BLR v ČSSR. Po uvítání pravoslavným metropolitou pražským a celého Československa Dorotejem, zdůraznil ve svém vyíroupení patriarcha moskevský a celé Rusi Pimen potřebu neustálého zápasu o udržení světového míru. . Pozdrav prezidenta ČSSR Gustava Husáka tlumočil všem přítomným s oceněním jejich záslužné práce v boji za mír ministr kultury ČSR Milan Klusák. Vyzdvihl pozitivní přístup Ruské pravoslavné církve k otázkám míru; soužití mezi národy a nepřipuštění Jaderného konfliktu. Rovněž ocenil činnost pravoslavné církve v ČSSR přispívající jak k míru, tak i k budování spcialismu v naší vlastí. V této souvislosti předal předseda Československého mírového výboru akademik Bedřich Švestka pravoslavnému metropolitovi pražskému a celého Československa Dorotejl za mimořádné zásluhy v boji za mír medaili Čs. mírového výboru. • Slavnostní svátá liturgie u příležitosti 30. výročí samostatnosti pravoslavné církve v ČSSR se konala v neděli 13. prosince v katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metoděje za účagti představitelů pravoslavných církví a ekumenických i mírových organizací. Přítomen byl rovněž arcibiskup pražský František kardinál Tomášek a představitelé Sdružení katolických duchovních Pacem in terris. • Během oslav si vyměnili přátelské návštěvy pražský arcibiskup František kardinál Tomášek a. patriarcha moskevský a celé Rusi Pimen. Pražský kardinál tak navázal na svou návštěvu u patriarchy Pimena v lednu 1978 v Moskvě. I nynější setkání bylo . motivováno duchem ekumenis(Pokračován! na 3. straně) „Posíleni vánočním poselstvím, prokazujeme službu míru pro dobro lidstva.“ Začínáme nový rok Páně 1982. I tento nový úsek života se budeme snažit využít k prospěchu celé naší společnosti a k pokoji všech lidi. V minulém roce jsme oslavili deset let trvání Sdružení katolických duchovních Pacem in terris a zamýšleli jsme se nad tím, co kladného jsme pro dobro lidu naší vlasti a spolubratři vykonali. Nebylo toho málo. V rozbouřeném světě, plném krizových situací, zaviněných hegemonistickými snahami imperialismu, využi váli jsme každé příležitosti vyjádřit své znepokojení a spolu se všemi lidmi dobré vůle, v jednom šiku, jsme se rozhodně stavěli proti všemu, co by mohlo ohrozit trvalý mír na naší modré planetě. Celé lidstvo nebylo ještě nikdy tak ohroženo zkázou, jako dnes. Ani nadále nemůžeme stát stranou a jsme připraveni ještě intenzivněji prokazovat všemu lidu našich bratrských národů službu v jeho tvořivém úsilí pro rozkvět socialistické vlasti i při obraně míru. Chceme, aby vzájemná důvěra ve vztazích mezi státem a církví, nacházející svůj výraz především v plodné práci věřícího lidu, byla dále prohlubována. Dostává se nám ocenění a podpory celé naší společnosti a vítáme, že také v křesťanském světě roste nebývalou měro i hnutí těch, kteří aktivně podporují mírové úsilí. Zaznívají především důrazné protesty proti přípravám apokalyptické jaderné zkázy. První leden — Nový rok — byl Svatým Otcem vyhlášen za Světový den míru. I my katoličtí duchovní v Československu, se modlíme, aby tato ušlechtilá výzva byla naplňována, a proto ještě odhodlaněji, s vědomím křesťanské zodpovědnosti, chceme pracovat na upevnění světového míru. Vyzýváme všechny, kterým je myšlenka pokoje svátá, aby se na tomto díle s námi podíleli. „Kéž Bůh, z něhož pramení veškeré požehnání, dá našim dnům svůj řád a mír, chrání nás po celý rok a žehná nám!“ (Ze slavnostního požehnání při mši sv. na začátku občanského roku.) SDRUŽENI KATOLICKÝCH DUCHOVNÍCH PACEM IN TERRIS ČSSR V zájmu dobra a pokoje Kresba žasl. «mělce Cyrila Chramosty rí ^ <c ročník XXXIV. Praha 3. ledna 1982 Cena 50 hai. NA NOVÝ ROK si lidé na potkáni přejí vše nejlepší: štěstí, zdraví, radost, úspěchy v zaměstnání, mír ve světě a mnohé jiné: krátce, přejí si „ŠŤASTNÝ A POŽEHNANÝ NOVÝ ROK“. Budou tato přání vyplněna? Mnohá se podobají vzdušným zámkům — jsou to jen „zbožná přáni“. V tom však není nic špatného. Proč bychom nemohli jednou dát volný průchod své fantazii? Ale přece musím myslet na to, co jsem kdesi četl: „Vzdušné zámky jsou neskutečné, ale jejich trosky nám mohou zatarasit cestu.“ Každý jistě dobře ví, jak pravdivé je, že nás zklamané naděje ochromí a často nám znemožní nový začátek, novou cestu vpřed. • NA NOVÝ ROK přicházíme do kostela, abychom si vyprosili Boží požehnání a činíme to v přesvědčení, že si tím nestavíme žádné vzdušné zámky, jejichž trosky by nám znemožnily cestu vpřed. Božím požehnáním — mluvíme o něm — dáváme si požehnat a sami se žehnáme. Ale co tím vlastně děláme? Co to znamená požehnání? Dnešní první čtení nás seznámilo s prastarou formulí požehnání ze Starého zákona, je to takzvané „Aronské kněžské požehnání“. Toto čtení bylo jistě úmyslně vybráno pro Nový rok. A právě z tohoto textu se můžeme poučit, co je požehnání. PŘEDEVŠÍM vymezíme tento pojem z negativního hlediska. Čtení JAN MÁRA nám říká: Není to matka, která žehná, když dělá dítěti kříž na čelo. Matka dělá jen vnější znamení a při tom prosí o Boží požehnání. V dnešním čtení praví Hospodin: „Tak budete žehnat izraelské syny: Požehnej Tě Hospodin!“ Jediný Bůh může opravdu žehnat. A v tom je právě důvod, že Boží požehnání není nějakým vzdušným zámkem. Jestliže Bůh žehná, pak je skutečností to, co se děje. ALE JAKÁ JE SKUTEČNOST? Jak si to můžeme představit? Co můžeme po negativním vymezení říci pozitivně? O Božím jednání můžeme mluvit jen obrazně. Ani Písmo svaté to nedělá jinak. Jeden obraz v dnešním čtení, kde se mluví o Božím požehnání, se dvakrát opakuje: „Ať Hospodin rozzáří svou tvář! ... Ať Hospodin pozvedne k tobě svou tvář!“ Co asi tento obraz znamená, můžeme si říci srozumitelně. Každý potřebujeme uznání, abychom byli ubezpečeni, že naše práce a námaha není zbytečná. Zvlášť patrné je to u malého dítěte. Daleko horlivěji si hraje se stavebnicí, když ví, že se rodiče na něho dívají a mají radost z jeho úspěchu. Jinak by dítě' zaostávalo ve svém - vývoji a ve vztahu k druhým by utrpělo trvalou škodu. V zásadě jsme jako ty malé děti. I my potřebujeme uznání. Jsme vskutku i v tom děti nebeského Otce. Požehnáni tedy znamená, že se k nám Bůh sklání, že při velkém dramatu života na nás milostivě pohlíží, že jeho pohled nás pozvedá a chrání, že nás Bůh vede a drží. FORMA STAROZÁKONNÍHO POŽEHNÁNI končí slovy: „A nechť ti (Hospodin) dopřeje pokoje!“ Český překlad je pouze pokusem o překlad. Hebrejské slovo „šálom“, které je na tomto místě, znamená daleko více: abychom dovedli žít s Bohem a lidmi v míru, aby nám nehrozilo žádné nebezpečí, abychom po všech stránkách byli v naprostém pořádku. To právě znamená Boží požehnání pro tento rok. V jeho znamení máme žít a pracovat. Nemusíme mít strach, že ztroskotáme, i když se nám leccos nepodaří, protože Bůh sám — obrazně řečeno — může střepy našeho života slepit tak, aby byla vytvořena drahocenná nádoba. Toto vědomí nám pomůže, abychom správněji hodnotili sebe i druhé, CIRKEV SLAVÍ svátek Matky Boží Panny Marie. Myslím obraz matky s dítětem v náručí. Dítě si radostně a bezstarostně hraje a matka laskavým úsměvem provází jeho hru. Kéž i nám dnes věnuje Matka Boží svůj laskavý úsměv a s ní i sám Bůh. Pak můžeme velké drama svého života v tomto roce začít klidně a optimisticky. V míru s Bohem i lidmi rwi jě • v I radiemŕ přátelská setkání MINISTERSTVO KULTURY ČSR — SEKRETARIÁT PRO VĚCI CIRKEVNÍ — uspořádal 15. prosince v Praze tradiční setkání na závěr roku 1981. Ředitel sekretariátu František Jelínek se svými spolupracovníky přijal dopoledne ordinäre českých diecézí: pražského arcibiskupa Františka kardinála Tomáška, apoštolského administrátora olomouckého arcibiskupství biskupa ThDr. Josefa Vranu a kapitulní vikáře ThDr. Karla Jonáše z Hradce Králové, Josefa Kavale z Českých Budějovic a preláta Ludvíka Horkého z Brna. Přítomni byli rovněž předseda Sdružení katolických duchovních Pacem in terris ČSSR prelát ThDr. Antonín Veselý, předseda českého Sdružení kapitulní vikář litoměřický Josef Hendrich, ústřední tajemník Pacem in terris ČSSR kanovník ThDr. Zdeněk Adler a předsedové krajských výborů českého Sdružení. Všechny přítomné přivítal ředitel sekretariátu pro věci církevní MK ČSR František Jelínek. Ve svém vystoupení poukázal na složitost současné politické situace ve světě, na zhoršení mezinárodních vztahů a na další problémy. Naproti tomu se u nás vytvářejí všechny předpoklady k tomu, aby na základě oboustranného pochopení a porozumění se mohly řešit i ty nejkomplikovanější otázky společného zájmu. Na závěr poděkoval (Pokračováni na 4. stranšj