Kultura, 1962 (VI/27-52)

1962-07-05 / No. 27

ZE ZASEDANÍ PŘEDSEDNICTVA VÝBORU SOCIALISTICKÉ KULTU. ^29. VI. zabývalo se předsednictvo Výboru socialistické kultury jfem a dalšími perspektivami rozvoje kulturního života na ves* Podkladem k jednání předsednictva byla zpráva pracovní sku­­pWy Výberu, která ve spolupráci s Krajským výborem socialistické kultury Jihočeského kraje provedla na jaře letošního roku průzkum současného stavu a podmínek kulturního života v obcích, spadajících doiokruhu působnosti šesti sloučených JZD. Tento průzkum potvrdil, že otázkou prvořadého významu, na kte­rou; se musí zaměřit práce kulturní fronty, je další odborné i poli­tické doškolování zemědělců, jejichž vzdělání vykazuje v mnoha směrech menší úroveň než vzdělání ostatních skupin obyvatel na vesnici. S tím nedílně souvisí i druhá naléhavá otázka — péče o vý­­choVu a bohatý kulturní život vesnické mládeže. Je proto nezbytné sjednotit úsilí všech složek kulturní fronty, působících na vesnici, tak. aby se jejich práce netříštila pořádáním vzájemně izolovaných a tím málo účinných akcí, ale cílevědomě soustředila především na zmíiěné nejdůležitější výchovné úkoly. Ukazuje se rovněž, že je třeba podstatně zintenzívniť a prohloubit bezprostřední pomoc kraj­ských a okresních institucí pracovníkům v místech, aby kulturní práce svým obsahem stále lépe odpovídala konkrétním potřebám života a napomáhala účinněji ke splnění hlavních úkolů, které vyty­čujeme v našem zemědělství. Rovněž národní výbory musí věnovat větší pozornost přípravě jed­notných plánů rozvoje kultury a pečovat nejen o jejich sladění s konkrétními úkoly družstev, ale soustavně sledovat i jejich usku­tečňováni. Vždyť právě na úseku zemědělství platí více než kdekoliv jinde, že kultura a vzdělání se stává stále významnějším faktorem rozvěje výrobních sil společnosti. * K podobným závěrům dospěla i druhá pracovní skupina Výboru, která! sé ve spolupráci s Krajským výborem socialistické kultury Severomoravského kraje soustředila především na otázky řízení kul­turního dění. Proto doporučilo předsednictvo Výboru, aby závěry z prárte obou skupin byly sloučeny a společně předloženy stranickým orgánum. Dálej projednalo předsednictvo Výboru zprávu pracovní skupiny, která :hodnotila současný stav na úseku uměleckého přednesu. V této oblasti kulturní práce nejsou dosud dostatečně využívány všechny možnosti, které mohou učinit z uměleckého přednesu účinný prostředek estetické a etické výchovy zejména mládeže. Proto před­­sednict - tx Výboru doporučilo, aby podněty ke zlepšení stavu na úseku uměleckého přednesu byly sděleny společenským institucím a organizacím, které pečují o další rozvoj umění a lidové umělecké tvořivý ■ V SATIRICKÉM PÁSMU Písnič­ky jako lidé, které připravil Kraj­ský podnik pro film, koncerty a estrády, se útočí s vervou a s po­užitím známých a oblíbených písní na bytové nešvary i na nepěkné chování nájemníků- v jednom měst­ském činžáku. Pořadu v uspořádá­ní Antonína Loužeckého nelze upřít vtip, i leckterý satirický po­střeh. Dobrá režie Jana Brandýse, nápaditě používající různobarevné paravány, pomáhá do značné míry překonat určitou monotónnost a Jednostrannost. Kladem vystoupení malé pětičlenné skupiny je svěží pěvecký projev, oproštěný od ob­vyklých estrádních manýr. mik ■ BRITŠTÍ DIVADELNÍ a filmoví herci se dohodli, že napříště ne­budou pohostinsky vystupovat v Ji­hoafrické unii, nebude-li mít do hlediště přístup i barevné obyva­telstvo. be VYSŠI NEŽ EIFFELOVA Věž bude ocelová konstrukce nové televizní vysílačky v Leningradě (315 m). Zhotovily ji Babuškinovy závody v Dněpropetrovsku z lehkých a vysoce pevných ocelových trubek. V horní části ponese třípodlažní budovu, v níž bude televizní apa­ratura a pracoviště technického personálu. Spojení se zemí bude zajištěno rychlovýtahem. ks VE FRANCOUZSKÉM ANNECY skončil v neděli tradiční festival animovaného filmu. Ze stovky sou­těžních filmů vyšel jako vítěz dvouminutový film Plavec, jehož autorem je v Anglii naturalizovaný Američan George Dunning. Mezi­národní porota, jejímž členem byl mj. náš Břetislav Pojar, udělila celkem tři ceny a dvě čestná uznání. Jedno z nich získal Para­zit Vladimíra Lehkého. rk ■ FOLKLORISTÉ z celého světa se sejdou v Gottwaldově. Z pod­nětu Společnosti čs. národopisců při ČSAV se tam uskuteční Již patnáctá konference IFMC (In­ternational Folk Music Council) — Mezinárodni rady pro lidovou hudbu ve dnech 13.—21. července. Na konferenci se sejde přes 200 hudebních folkloristů z celého světa, aby se vzájemně informova­li o nejnovějších výsledcích bádá­ní ve svém oboru. Zvláštní pozor­nost bude tentokrát věnována otázkám tradice a nové tvorby, četné referáty a večerní besedy s filmovými i zvukovými ukázka­mi se budou zabývat analýzou vo­kálního a Instrumentálního stylu, vzájemnými vztahy lidových tan­ců a jejich nápěvů se zaměřením na mužské a točivé tance středo­evropské oblasti, technologií lido­vých hudebních nástrojů aj. Hr GRAFIKOU ĽUDOVÍTA FULLY ote­vřela Slovenská národní galerie svůj Grafický kabinet. Sto dvacet volných listů i ilustrační grafiky od let dvacátých až po poslední linoleoryty tvoří expozici Fullovy grafické tvorby. Současně SNG ze svých sbírek instalovala plastiky zakladatelů českého moderního so­chařství, reprezentované díly Mysl­­beka^ Štursy, Mařatky, Kafky, Úpr­ky, Španiela a jiných význačných sochařů. chůd ■ AMERICKÝ ZPÜSOB ŽIVOTA ne­jde prý k duhu ani vepříkům. Tvrdí to alespoň vědečtí pracovní­ci, kteří už Čtyři roky studují pří­činy zvýšeného výskytu žaludeč­ních vředů u vepřů. Podle před­běžné zprávy našli veterináři vztah mezi „příliš rychlým životem mo­derních prasat ve velkovýkrm­nách a vzrůstem vředové choroby. Také absolutní hygiena a řízená životospráva na farmách vyvolává u zvířat určité napětí a vede ke zvýšené nemocnosti.“ «ač ■ POSVÁTNÁ japonská Fudžijama a její okolí jsou tabu pro japonské filmové společnosti. Rozhodlo o tom velitelství americké armády v Japonsku, jež horu i s okolím zabralo pro vojenské účely. Ame­ričané tak trestají Japonce za to, že v roce 1960 zde natočili silně protiamerický film Čtyřicet sedm hodin strachu. ne SMUTNÉ GERANIE se jmenuje sva­zek povídek z pozůstalosti Wolf­ganga Borcherta. Vyšel v Rowohl­­tově hamburském nakladatelství, které loni vydalo monografii o Borchertovi od mladého básníka a kritika Petra Rühmkorfa. č ■ TÝDEN SOVĚTSKÉHO FILMU probíhá v těchto dnech v hlavním městě Ghany Akkře. be VE STOCKHOLMU se obírají plá­nem vybudovat speciální koncert­ní sál pro elektronickou hudbu. Projekt je obhajován tvrzením, že akustiku normálních koncertních síní je pro elektronickou hudbu třeba speciálně upravovat. ne KE ČTYftSTÉMU VÝROČÍ nin Williama Shakespeare naroze­vydají Angličané všech jeho šestatřicet hor na dlouhohrajících deskách. ■ V KNIŽNICI teorie dětské lite­ratury (SNDK) vyjde tento měsíc Cigánkova studie Umění detektiv­ky a Heřmanův rozbor díla Fran­tiška Flose. Š EICHMANNOVY PAMĚTI nebudou zveřejněny, rozhodla izraelská vlá­da. Přes protest Eichmannova ob­hájce dr. Servatia zůstanou Eich­­mannovy paměti pouze ve spisech izraelské generální prokuratury. ne DIVADLO SLOWACKÉHO Z KRAKO­VA, které má několikaletou družbu se Slovenským Národním diva­dlem, hostuje od úterka do sobo­ty v Bratislavě s inscenacemi: Dámy a husaři, Vězňové z Altony a Don Juan. chůd V KULTURNÍM KALENDÁŘI letoš­ních světových výročí je zazname­náno jméno: Ion Luca Caragiale (1852—1912). Dílo tohoto rumun­ského spisovatele a dramatika pa­tří nesporně k vrcholům kriticky realistické literatury na přelomu století. Nejznámější z jeho dramat je Ztracený dopis, uvedený snad na všech významných světových jevištích. Z Caragialových próz je nejznámější politický pamflet Rok 1907 od jara do podzimu. JM fl SETKÁNÍ českých a sloven­­sKých básníků i některých kritiků, uspořádané v Litoměřicích a Dok­sech Svazem čs. spisovatelů a re­dakcemi Literárních novin, Kul­túrneho života a Mladé tvorby, proměnilo se za neúčasti střední polemické generace vlastně v do­staveníčko a festival nejmladších básníků, kteří také v Litoměřicích — když nepřijelo ohlášené diva­dlo poezie — improvizovali večer své nové tvorby. V rozpravě na dvoudenním aktivu o současné poezii soustředili mluvčí nejmladší básnické vlny téměř všecko své úsilí na odražení výtky, že nej­mladší poezie se málo společensky angažuje. Přestože k zásadnějšímu vyjasnění nedošlo, nebylo setkání marné: sami příslušníci nejmladší­ho básnického pokolení si začína­jí uvědomovat rozpor (třebaže za­tím necítí naléhavost jeho překo­nání) mezi svou nejlepší básnic­kou praxí a některými svými teo­riemi. . M. B. HINDUSTÁNSKÉ DIVADLO v New Delhi uspořádá letos v září Brech­­tův týden. Kromě divadelních in­scenací se budou také promítat filmové záběry z inscenací Berli­ner Ensemblů a bude otevřena vý­stava věnovaná dílu Bertoita Brechta. be ■ PŘÁTELÉ FOTOGRAFOVÁNÍ, kteří by si chtěli dopisovat se so­větskými fotoamatéry, mohou si napsat do redakce čtvrtletníku Fo­tografie 62, Husova 4, Praha 5- Smíchov. Mají tam pro ně připra­ven velký výběr adres. rk Léto ve vědě je čas kýžený a požehnaný. Skončily přednášky, zkoušky, zápočty, klauzu­­ry i přidružené zloby pedagogické a adminis­trativní aparát je na všech stupních krušen prázdninovou epidemií, jejíž bacil rozvrací a tlumí bouřlivý metabolismus oběžníků, ferma­­nů i ostatního papíru; v důsledku toho se v la­boratořích přestává úřadovat a poraduje se jen pro udržení kondice. I nastává čas, kdy je ko­nečně čas na nějakou tu kloudnou práci anebo i na to, aby jeden zdvihl kotvy a vydal se za učeným hádáním a kláním po platónsku svě­tem: začíná mezinárodní premiérová sezóna, pro kterou se po celý rok střádají důležité objevy, elegantní závěry l nejpádnější argumen­ty, sezóna vědeckých konferencí, sjezdů, kon­gresů a symposií. Nikdo určitě už dneska neví, kolik se jich do roka a dohromady v světě pořádá — jen těch větších, uznaných a uznávaných bude jistě přes tisíc. Od druhé světové války se množí s neví­danou vehemencí a doba je plodí stále pilněji, úměrně zrychlení, s jakým se z vyřešených vě­deckovýzkumných úkolů klubou nové problé­my. Jezdí se na ně především proto, aby se člověk od fochu co nejrychlejt a pokud možno v kostce dozvěděl, co se kde udělalo nového, co z toho vyplývá a kam to ukazuje, co jeden znát musí a co smí přehlédnout a neznát, aby si nešlapal po štěstí a po vyhlídkách. S vědec­kým tiskem je totiž čím dále tím větší trápení a kříž: jenom v chemii vychází například už více než 10 000 časopisů, rok co rok jich 500 přibude a kdyby chtěl někdo přečíst jen původ­ní práce, o nichž redaktoři Chemical Abstract pokládali za nutné předloni referovat, louskal by je ve dne v noci celý rok a musel by být s každou hotov za rovných pět minut. Toto nepřehledné moře dílčích poznatků se vědecké konference snaží překlenout mostem pečlivého výběru, který se staví rukou společnou a ne­rozdílnou ve směru vybraných a slibných ten­dencí. Kongresy celého oboru, které kdysi bývaly vyhledávaným fórem vědeckých galapre­­miér, postupně degenerují na seznamovací táč­­ky začínajících autorů a koryfejové a promi­nenti dávají čím dále tím více přednost menším, vybraným a specializovaným diskusím. Konference tohoto typu vděčí za svou oblibu i tomu, že se na nich setkávají převážně jen sami staří známí. Bývá to sešlost těch, kteří útočí na problém z předsunuté fronty špičkového výzkumu, kte­rou tvoří zpravidla tak asi dvacet třicet labo­ratoří na nejrůznějších koncích světa. Jejich pracovnicí se proto obyčejně znají, vidí si na­vzájem až do kuchyně, bývá to však zhusta je­nom známost na dálku, z literatury, korespon­dence a z druhé ruky. Tváří v tvář se předsta­vují nejčastějt v konferenčních sálech; aby to šlo co nejsnáze a nejrychleji, zdobí si klopu jmenovkou, jakou se označují lepší zavazadla. Jakmile si ji vědecký pracovník ve sjezdové kanceláří spolu s ostatní výzbrojí vyzvedne, svléká svou napohled nerudnou a málo druž­nou kůži a téměř vždy se ukáže, že je to vlast­ně utajený společenský talent, pospolitý a sdíl­ný, nadaný schopností se v bůhví kolikerém ja­zyce nejen domluvit, ale dokonce i dorozumět — navzdory všem skutečným i předsudeěným překážkám. Stalo se proto takřka pravidlem, že mezinárodní setkání vědců se z burzy nových poznatků a názorů velice často mění ve festiva­ly přátelství, porozumění a dobré vůle. „Je-li dobrá vůle, je dobrá i spolupráce — o tom se tady může každý přesvědčit,“ řekl re­prezentant Mezinárodní agentury pro atomovou energií W. íisowskt před zahájením symposia o biologických účincích ionizujícího záření, které se tento týden koná v Brně. Na zahájení hlavní sezóny je to konference s puncem první třídy, kterým vládnou jen velké mezinárodní instituce. Vídeňská agentura patří Spojeným národům a naše vláda pozvala její symposium tentokrát už podruhé. Před dvaceti měsíci se rokovalo o chemických účincích jaderných pře­měn v pražském Internationalu, tentokráte hostí delegáty 25 zemí zbrusu nový Internatio­nal brněnský. První náš veliký a opravdu mo­derní hotel začínal tedy plně ve znamení svého jména a dostal ke křtu přímo symbolicky emblém atomu. Architektonicky, výtvarné, po technické a snad i každé jiné stránce si to prá­vem vysloužil, nebot na rozdíl od svého praž­ského jmenovce odpovídá představám, jež na­vozuje atomová metafora, zdobící náš věk. Je to něco jako vylepšený Brusel, vkusně, vybraně a účelně zařízený k bydlení a přebývání, má to švih pokroku, který člověku slouží, těší ho a hýčká a dělá to bez procovství a všeho před­stírání. A podobně to vypadá i ve výškové bu­­době na výstavišti, kde symposium až do pät­ku zasedá. 1 není pochyby, že Praha jako pořadatel me­zinárodních vědeckých setkání dostala vážného soupeře. To hlavní se totiž děje zpravidla vždy mimo konferenční sál — nejdůležitější diskuse se spřádávají tam, kde se badatelé ze vzdále­ných končin světa mohou potkávat a scházet víceméně náhodou, kde mohou stolovat, kuloá­rovat a trávit volný nebo ukradený čas, a tó všechno se dneska v Brně dá pěstovat s úrovníj jakou lze v Praze prozatím jen obhlížet ria dob­ře udělaných výstavách. Nejeden významný vě­decký sněm se proto bude letos právem konat v našem veletržním městě a naprázdno nevyjde tentokrát ani Gottwaldov a Ostrava a některé podniky jako třeba botanický sjezd budou zá­ležitostí vysloveně putovní a stěhovavou. Zlatý hřeb sezóny však zůstal Praze přece je­nom zachován — bude to symposium chemie přírodních látek, které se z pověření Meziná­rodní unie čisté a užité chemie chystá na samý sklonek léta. Po makromolekulární chemii v ro­ce 1957 a předloňských polovodičích to bude třetí podnik podobného významu t rozsahu a „přivezl" ho pro nás z předešlého, v Austrálii konaného symposia vedoucí světový badatel tohoto moderního chemického odvětví akade­mik Sorm. Vnější podmínky jsou sice pro úspěch vědeckých konferencí nemálo důležité, čelné mezinárodní vědecké instituce však volí pro ně místo především s ohledem na úroveň, jaké se kde v příslušném oboru dosahuje. Jest­liže se první světová přehlídka výsledků bádá­ní o vlivech radioaktivního záření na základní kameny živé hmoty pořádala v Brné, bylo to především proto, že Biofyzikálni ústav profeso­ra Herčíka udělal v tom směru velkou průkop­nickou práci. Badatelé v chemii terpénů a ji­ných rostlinných látek mají zase záruku v praž­ské vědecké škole, která patří ke třem čtyřem nejlepším, a tak se z toho všeho dá soudit í na dobrou reputací, jakou dnes už v nejednom obo­ru máme. I je tedy léto ve vědě čas kýžený a požehna­ný. Zatím co jinde propuká okurková sezóna, tady začíná naplno doba mezinárodních verni­sáží objevů a diskusních premiér. I dejž, aí se ve znamení dobré vůle co nejlépe vydaří. Léto vědeckých premiér MIROSLAV SMETANA OTÁZKA Jaroslavu Zavřelovi, ge­nerálnímu komisaři 1. Světové výstavy poštov­ních známek Praga 1962: V pražském PKOJF už od tohoto týdne při­pravují prostory pro světovou výstavu zná­mek. Mohl byste nám o ní něco bližšího pově­dět? LIPNICE NAD SATIROU Doutám, že účastníky lipntekého Haškova festivalu humoru a sa­tiry s jeho koncem nepřešel všechen smích, protože zůstalo mnoho příležitostí pro zasmání nevysloveno, nevyzpíváno, nenakresleno a nenapsáno. V posledních dvou dnech došlo v Lipnici mj. k vyhlášení výsledků oficiální soutěže o nejlepšf literární dílo v oboru humoru a satiry, kde bylo uděleno 13 odměn; ve výtvarné soutěži 10 odměn a tři čestná uznáni — tedy rozhodnuti poněkud neurčitá. Počasí přes všechny snahy o vesel! a dobrou náladu zůstala chladné a nenašlo ani tolik mladické nerozvážnosti, aby zahřálo okouzlujíc! Ljubu Hermanovou. Neumannovci zahráli v Lipnici znamenitou, Pavlem Kohoutem zpracovanou Cestu kolem světa za 80 dní (odměna v sou­těži) jako divadlo vítězícího Intelektu ve všech složkách. A byl taká I. Rokokokoktejl, předvádějíc! virtuózni mesaliancf inteligence a ne­vkusu, kterým divadlo Rokoko zůstalo věrno samo sobě. Z amatér­ských souborů bylo patrně nejlepši Mikrodivadlo z Havířova, kde jenom nevynalézavá a často pouhým odříkáváním se vyčerpávající interpretace zabránila větší působivosti textů. Využívaje práva oěividnosti, dovolil jsem si opomenout neviděné, ale i tak tvrdím, že v této části nedošlo k žádnému nečekanému objevu a citelně byla postrádána dobrá muzika a v paměti utkvlva­­jfci nové písničky. Tak jako Švejk není jenom Hašek, ale I Lada, je součásti každoroč­ního festivalu i jeho výtvarný pódii. Bez nadsázky je možno pro­hlásit, že převládá-li vůbec nějaký výtvarný duch v Haškově Lip­nici, pak je to duch praktického Neprakty. V roce I960 absolutní vitéz výtvarné soutěže se udržel v konkurenci vlastně dodnes, přes­tože v minulém roce vyhrál Bohumil Štěpán. Ten totiž sice zvítězil, ale Neprakta se .uplatnil: jako autor pohlednic. Ilustrátor knih vy­dávaných havličkobrodským nakladatelstvím 1 autor kreslené knižky vtipů. Tato monopolizovaná náklonnost pořadatelů nesvědčí ani festivalu, ani kreslené satiře. Jakýmsi odškodněním ostatních výtvar­níků bývá každoroční výstava kreseb (pořadatelé uváději, že prý veselých, patrně si ani nevšimli, že řada kreseb se snaží právě o všechno jiné, než rozesmát). I když tyto výstavy jsou vždy úspěšné, je to zjevné plýtvání potenciálni energií kreseb. V roce 1963 hy se dožil jaroslav Hašek 80 let. Zároveň uplyne 40 let od jeho smrti. Neškodilo by českému humoru a satiře, kdyby byly uznány ty haškovské tendence, vyznačujíc! se vyvinutějším smyslem pro jemnosti mechanismu srdce, dějin společnosti 1 samot­ného humoru. / Jiří Jirásek A ODPOVĚĎ • Bude to v oboru filatelie a známkové tvorby první sku­* tečně světová výstava, její význam je podtržen tím, žs záštitu nad ni převzal prv- '®r nl tajemník ŰV KSČ a pre­sident republiky soudruh Antonin Novotný. Výstava zaujme celý bruselský pa­vilón a pravé křídlo sjezdo­vého, paláce. V těchto pro­storách shromáždi filatelis­tické sbírky z 88 států. Mi­mochodem, účast je rekord­ní nejen pro speciální fila­telistickou výstavu, je to současně nejvyšši počet vy­­stavovatelských států, jaký se kdy účastnil i všeobec­ných svčtových výstav. AI dosud byly mezinárodni fi­latelistické výstavy řazeny .vždy podle jednotlivých sbí­rek. Pražská výstava přiná­ší novinku v tom, že podle statutu běžného světovým výstavám trvá na ucelenos­ti jednotlivých státních ex­pozic. Kromě vlastních ex­ponátů, jimiž jsou samo­zřejmě známky (a Praga 1982 shromáždi mimořádně zajímavé a cenné sbírky) je výstavní program doplněn několika zajímavostmi z obo­ru spojů. Tak například V v úvodu výstavy je zařaze­no několik historických přehledů. A( je to expozice vývoje rozličných druhů písma, scény, znázorňující dějiny dopravy a poštov­ních úřadů, či seriál, kte­rý zachycuje všechny gra­fická ských návrhy českosloven­poštovních známak, jde vesměs o výstavnické prvky, které chtějí do úzké odbornosti centrálního té­matu vnést pestrost a zají­mavost. která by upoutala co nejštrši okruh návštěv­níků. Předběžné počítáme, že výstavu od 8. srpna do 2. záři zhlédne asi 300 800 lidí. jen do konce června se již ohlásilo 13 000 zahranič­ních hostů. KONSTATOVALI JSME UZ, le a* televizní seriál o třech Potůčcích vyhraňuje jako žánr a ža se sku­tečně stává oním veseloherntm fe­jetonem, jak autoři zamýšleli. Pli­ti to I pro poslední vydání seriá­lu, Červnovou noc Ilji Prachaře, s tou výhradou ovšem, že tu vedla odpovídající formy a stylu měla být i výrazná myšlenka, na nil dobrý fejeton — ať literární čl dramatický — vždycky sloji. Nad Červnovou nocí jsou patrně diváci v rozpacích, co chtěl autor spona­­tou navzájem málo souvisejících epizod řicl. srno NA SYMPOSIU progra­mových amerických pracovníků televiz­ních stanic uspořádal jakýsi re­portér malý kviz. Otázka znělat Kdy si kovbojové zatraceně ostřa nabíjej! pistole? Správné odpověď (nebyla ani jedna) měla znít: Bě­hem reklamních televizních pro­gramů.

Next