Kulturní Tvorba, leden-červen 1966 (IV/1-26)

1966-05-05 / No. 18

TÝDENÍK ÚV KSČ PRO POLITIKU A KULTURU *18 Kčs 1,20 ROČNÍK IV 5. KVĚTNA 1966 Jar na ieden dotyk a vôňa tvojho tela všade okolo. Prší ' zo zelených gotik topolov. O PRAZE se v poslední dobá hodná přemýšlí, mluv! a píše. Zvláštá o její budoucnosti. Trochu jsme k tomu přispáli i my v Kulturní tvorbe příspěvky zamýšlejícími se nad připravovaným řešením pražské dopravy. Široký ohlas táchto v příspěvků nás přivedl na myšlenku uspořádat redakci besedu věnovanou současné i budoucí problematice hlavního města. Zúčastnili se jí primátor hl. města Prahy LUDVÍK ČERNÝ, ředitel Ostavu dopravního inženýrství prof. inž. dr. JAROSLAV BERAN, tajemník NVP dr. ZBY NĚK KIESEWETTER, hlavní architekt prof, inž. arch. dr. JIŘÍ VOŽENILEK, vedoucí labo ratoře katedry geotechniky VŠB v Ostravě inž. JQSEF ALDORF, pracovník ministerstva financí inž. MILAN BLATNÝ, autor našeho prvního článku inž. VÁCLAV FIALA, prorektor VŠB v Ostravě prof. inž. RADOMIL KITTRICH, DrSc., pracovník Kabinetu architektury ČSAV iuž. arch. OTAKAR NOVÝ, ředitel Üstavu hygieny prof. dr. KAREL SYMON, pracovník Státní plánovací komise inž. VÁCLAV VĚRTELÁR a za redakci KT DUŠAN HAVLtCEK, JAN KLIMENT a JIRt MACKÜ. ČERNÝ: Problematika Prahy byla dlouho velmi podceňována. Způsobila to řada faktorů. Především se v praxi nesprávně uplatnilo rozhodnutí, že město má mít milión obyvatel a nemá růst. Z toho se mylně odvodilo, že milión obyvatel má všechno, co potřebuje. Za druhé byl vývoj' poznamenán válkou a prvním poválečným obdobím, kdy republika měla naléhavější úkoly. A konečně i tím, že se ani při postupném poznávání těchto otázek nedoceňovala hloubka a vážnost narůstajících problémů. Byly doby, kdy městské orgány nemohly jasně formulovat své představy o stavu, potřebě a dalším vývoji. V posledních dvou letech jsem dopracovali některé základní dokumenty, které současný stav analyzují a určují další vývoj. Tyto základní pohle-i dy byly schváleny příslušnými orgány. I když při jejích realizaci mohou být uplatí něny různé názory, domníváme se, že podstata je dána a výhled je jasný. V souvis-! losti s tím se také konstatovalo, že na po* třeby hlavního města musí být položen dů« raz a že musí být zformovány prostředky všemožného druhu, které řešeni součastných problémů vyžaduje. Předcházející téměř třicetileté období ovšem poznamenalo město všestranně. у Současnou dobu charakterizujeme jako přechod od prací na analýzách a formování základních pohledů na vývoj к Jejich realizaci. Není samozřejmě určen nějakým datem, ale už dnes jsme začali řadu akcí, především investičních. Složitost problému je v tom, že řešení je obvykle vázáno právě na investiční výstavbu. To proto, že se v Praze v podstatě třicet let nestavělo. Takový je tedy asi současný stav. Zvládnout jej je velmi náročné a složité. Po přijetí základních stanovisek se nám pracuje lépe a setkáváme se i s větší podporou. Rozsah úkolů je takový, že se to na některých místech nutně projeví určitým přechodným zhoršením městského životního prostředí. To je velmi vážná věc. Cítíme, že to lidé chápou, i když mají zájem, aby toto období bylo co nejkratší, a proto zcela oprávněně kritizují některé negativní průvodní jevy. Vědomí, že začínáme něco, co má pro město historický význam, vyvolává pocit ohromné odpovědnosti. Potřebujeme, aby se na pražské problémy soustředily skutečně nejlepší síly, které má к dispozici nejen město, ale celá- republika. SYMON: Jde mi o to, do jaké míry je před lety vypracovaný směrný územní plán Prahy pro tu dlouhodobou perspektivu závazný. Za druhé bych si rád ověřil diskuse o velikosti Prahy, jejích jednotlivých částí a zejména o úvahách, které se v poslední době vyskytly, to jest satelitech Prahy atd. Nedávno byl světový- Den zdraví, který shrnul problémy, s nimiž my se jako hygienici setkáváme a které mají vliv na zdraví a pohodu lidí... Tu pohodu podtrhuji — lidé nemusejí umírat, ale mohou se cítit špatně, a už to samo je jistě i ze zdravotního hlediska nesprávné. VOŽENILEK: Otázka velikosti je řešena směrným plánem, který byl vypracováván řadu let a roku 1964 schválen vládou. Výstavba Prahy směrný plán důsledně dodržuje a na velikosti jednoho miliónu obyvatel není důvodu něco revidovat. Zkušenosti z ostatních světových měst ukazují, že právě tady je hranice, kdy začínají narůstat kritické jevy velkoměst. Populační situace v Praze i ve Středočeském ktaji je taková, že růst města by se musel nezbytně dít na úkor ostatních krajů státu. Celá naše dosavadní hospodářská i investiční politika směřovala naopak к odstraněni disproporcí v zaostávajících oblastech státu. Na rozdíl od jiných zemí, a to nejen v kapitalistické soustavě, podařilo se v Československu, že vyrůstala v období dvaceti let středně velká města a že nepřiměřeně nenarůstala města největší. Na ,tom by se nemělo nic měnit. Výstavba satelitů, jíž se^dotkl prof. Symon, je cesta, kterou se dnes většina velkoměst snaží řešit své potíže — Londýn, Paříž, Moskva nebo obrovské aglomerace ve Spojených státech. I my máme v okolí Prahy výborné podmínky pro satelitní soustavu. Jsou zde průmyslová centra — Kladno, Kralupy, Neratovice, která mohou být při další koncentraci obyvatel rozvíjena jako satelity. Tím se už projektanti při řešení směrného plánu alespoň náznakově zabývali a dnes se tato otázka řeší v prvním zpracování rajónového plánu středočeské oblasti. SYMON: O Praze se mluví dost často velice špatně. Jedna věc je však naprosto pozitivní: Praha bude u nás první místo, kde se přijatý směrný plán skutečn? dodržovat. Spolupracoval jsem na ně územních plánech, af šlo o Most, Ostravsko atd., ale jen co byly hotovy, se objevily nejrůznější pokusy nedodržovat je. VOŽENILEK: Urbanisté odedávna ve svých pracích sledovali a zabezpečovali komplexní řešení. Ovšem zůstalo u územního plánu, a pak se uplatnila metoda odvětvového plánování investic tak, že nikdo nevěděl, co a v jakých souvislostech se bude realizovat. Nastoupili jsme proto v pražské výstavbě plánování v investičních souborech. Jsou to soubory sídlištní výstavby, to jest obytná výstavba s úplným občanským a technickým vybavením, soubory dopravní a soubory průmyslové výstavby. V oblasti malešicko-hostivařské se zahajuje výstavba nového velkého průmyslového areálu, kde se dosáhne plného využití technických sítí a všech zařízení. Soustřeďuje se tam za nových podmínek pražský průmysl, který se přemisťuje z těch částí města, kde nemá možnost rozvoje a kam také nepatří. Provádí se také rekonstrukce tradičního areálu vysočanského a začíná se i se soubornou přestavbou centra města, třeba na Národní třídě. Nepokračováni na str. 4 MIROSLAV VÁLEK JARNĚ HRY Cín, cín, cín sa leje. Cín, cín padá na aleje. Chcel by som sa schovať, nemám pri kom. Čo zasa? Aká? Ako štíhla lampa tvoja nahá ruka pod dáždnikom. Skry ma, smutno je mi. Cín, cín padá k zemi. Cín zvoníc, vyzváňanie cínov, cín ďalekých cintorínov. Prší. Prší. Je to plač cínového vojačika. Známa hra. Hra, ktorá sa nás nedotýka. Všetko len naoko ■ *- a ešte k tomu na šikmé. Všetko len tak, nie naozaj. Prosím vás! Je to ten pozdný večer, ten lásky čas. je to ten krásny mesiac máj. PRAHA dnes a ZÍTRA * Kľakni si a kľač. Jar ťa teraz na kľúč cínu uzamyká. ...í? ||1 * i < iii PRAHA VČERA A DNES NA SNlMKU ZDEŇKA VQŽENtLKA