Květy, červenec-září 1971 (XXI/26-38)
1971-07-31 / No. 30
Pisnifiky pro foyffly VELKE SLOSOVANI JIZ TENTO PATEK NA VASICH OBRAZOVKACH KDO BUDE StASTNYM VYHERCEM Tento patek skonci nase pisnickova soutez, kterou jste vice nez pul roku sledovali na strankach Kvetu a na obrazovkach svych televizoru. Sest poradu bylo pro vetsinu z vas nejen prilezitosti vyhrat nekterou z dilcich cen, ale hlavne prijemnym setkanim s pisnickami starsimi i novejsimi, ktere si ziskaly vasi oblibu. V poslednim, sedmem poradu se jeste jednou potesite s pisnickami a scenkami, kterym jste dati behem souteze nejvic hlasii. Nebudeme vam prozrazovat ktere to jsou, ani jaka dalsi prekvapeni na vas v zaverecnem poradu cekaji. 0 jednom vsak dobre vite, a mnozi na nej jiste netrpelive cekate — na premiovE slosovani vsech kupbnu z cele souteze. Vzdyf nejde o malickost, budou tazeni vyherci osobniho automobilu, vikendove chaty, zajezdu do zahranici a mnoha dalsich cen. Takove prekvapeni prijde jiste vhod, zvlast ted', v dobe dovolenych. Drzime vam tedy palce, aby se st&stf usmalo prave na vis, a nashledanou v patek vecer, 30. cervence u obrazovek. Vase redakce filateliste KftlZNlK, KTERY NIKDY NEBOJOVAL Mnoho sberatelu namfetaru sbira znamky i s obrazy lodi, mezi ktere samozFejmC patFi lodi vaieCne. Jihoamericka republika Uruguay vydala 23. srpna 1908 triznamkovou serii k 83. vyroCi ziskanf nez&vislosti. Bylo to dost neobvykle, protoze se znamky oby- Cejne vydavaji ke ..kulatemu" vyroCi. Zajimave je i to, ze na zndmkach byl zobrazen jediny uruguaysky kFiznik, ktery nikdy nebojoval Kriznik byl postaven uz v roce 1887 v britske lodCnici v Newcastlu. Vytlak mCl pouze 2080 tun, coz jej stCzi mohlo klasifikovat jako lehky kriznik. Pancerovani bylo jen 63 mm silne, k vyzbroji patFila ityri dela r^ze 15,2 cm, Sest dSI raze 5,7 cm a dva kulomety. Od Britu puvodnS koupila kriznik ItSlie, ktera jej brzy prodala Uruguayi, kde dostal jmeno po hlavnim mSstS ,,Montevideo". Ale ani zde dlouho neslouzil, protoze byl hned po prvni svetove valce vyrazen a dan do srotu. ZnSmky byly vydany ve dvoubarevnSm provedeni ve trech hodnotach 1, 2 a 5 centimos. Vytiskla je mondevidejskS tiskarna A. Berreiro & Ramos, kterS znSmky opatrila zoubkovanim 13. Uprostfed znSmky je obrSzek krizniku s plnou vlajkosISvou. Jsou znamy i exemplare vsech tri hodnot, ktere majf stred vytisteny obracene. Samotne znamky jsou levne, znamky s obracenym stredem jsou cennSjSi. Jednu ze znSmek prinasime na obrazku. JN 52 kvetv NASTRAHY Z UMELYCH HMOT Vynalez umSIych hmot prinesl do rybarstvi novS prvky a umoznil rozSiFit vybSr umelych nastrah. UmSIS hmoty umoinuji vyrobit kterykoliv tvar jakkoli zbarveny, a tak se dnes muzeme setkat s nastrahami, ktere jsou k nerozeznSni od skuteinych mravencu, larev, brouku, zab apod. Na prvni pohled by se zd&lo, ze na tak dokonale napodobene rybi pochoutky musi byt uspSch v chytSni predem zarufien. Ale neni tomu tak. Pokud mame moznost porovnat si uSinnost klasicke umS-le muSky a novodobe napodobeniny, zjistime, ze umSIa muSka je pro ryby daleko lakavSjSi. Je to zFejmS tim, ze ani takzvane ,,vSrnS“ napodobeniny nejsou dokonale NaSemu Oku se mohou zdSt k nerozeznSni od skuteSneho vzoru. ale aby se zd&ly k nerozeznani take rybe, k tomu jim asi jeSte nSco chybi. ZapominSme, ie skuteS- ny hmyz je jiste jinak prusvitny, noiky jsou v proudu jinak pohyblive. TakovS nedostatky, pro nas zanedbatelne, jsou moina pro rybu velmi napadnb a podezFelS. S nastrahami z umSIych hmot chytSme podobne jako pri muSkareni. Mensi muzeme hazet jako beznou umelou muSku, vStsi nahazujeme jednim Svihem, pokud mame muSkaFsky prut. Tezsi nastrahy milieme rybS nabidnout s pouzitini prutu ur- Ceneho k chytani vISSenou udici. PFi pouziti vSrnych napodobenin hmyzu a jinych iivofiichu slouSicich rybam za potravu musime dat pozor na ustanoveni rybdrskeho radu, ktere zakazuie pouzivat tSchto nSstrah na pstruhovych vodach. sachiste Videnska hra SCHLECHTER — STEINITZ pk VELKE MEZINARODNI SACHOVE TURNAJE XXII. Hodnotnou mezinarodni soutSzi konce minuleho stoleti byl tez 11. kongres Nemeck6ho SachovSho svazu v Koline nad Rynem v roce 1898. V turnaji sice chybSli ze svS- tovb spifiky mistr svSta Lasker, dale Tarrasch a Pillsbury, avSak tim byla soutez vyrovnanSjSi a neobesla se bez prekvapeni. PFedevSim pFekvapilo vitSzstvi anglickeho mistra Amose Burna, ktery pFedstihl Charouska, Cigorina, exmistra svSta Steinitze, Schlechtera a dalsi vyznamnb mistry. Exmistr svSta W. Steinitz byl jiz pFiliS star a nedostavalo se mu potFebnych fyzickych sil. Turnaj se hral od 31. Cervence do 19. srpna 1898. KoneCny vysledek: 1. Burn 11 Vs, 2.—4. Cohn, Charousek a Cigorin 10'/s, 5. Steinitz 9V2, 6.—7. Schlechter a Showalter 9, 8. Berger 8, 9. Janowski 7V2, 10.—11. Popiel a Sifters 7, 12. Gottschall 5'h, 13.—14. Heinrichsen a Albin 4, 15. Fritz 3V2, 16. Schallopp 3. Z turnaje jedna partie, ve kterC mlady rakousky mistr Carl Schlechter pekne zvitCzil nad byvalym mistrem sveta: I. e2—e4 e7—e5 2. Jb1—c3 Jb8—c6 (Dnes se pova2uje za lepSi okamzite 2. . . . Jg8— —f6) 3. Sf1—c4 Jg8—16 4. d2—d3 Jc6—a5 (To je ovsem vazna ztrata casu v zahajeni) 5. Jg1—e2 Ja5Xc4 (Po vymene dostane bily trvalou kontrolu bodu d5 a urCitou prostorovou pFevahu) 6. d3xc4 d7 —d6 7. 0—0 Sc8—e6 8. b2—b3 c7—c6 (DalSi ztrata Casu. Lepsi bylo 8..........Sf8— —e7 s dokonCenim vyvinu) 9. Dd1—d3 (Dobre bylo i 9. Sc1—b2, Cimz by bylo nepFimo zabraneno osvobozujicimu postupu d6—d5) ... Sf8—e7 10. Sc1—g5 h7—h6 II. Sg5xf6! (Vyborny poziCni odhad. Cerny bude mit dvojici stFelcCi, ktera je vsak maio aktivni) ...Se7xf6 12. Va1—d1 S16 —e7 13. c4—c5! (PoCatek velmi pekne kombinace.) ...d6Xc5 (Trochu lepsi bylo 13. ... d6—d5) 14. Dd3—g3 Se7—d6 15. Dg3Xg7 Ke8—e7 (OpatrnCjCi bylo 15. . . . Vh8—f8. Tahem v partii drzi sice cerny 16. Je2—f4! Vh8—g8 (Po 16. ... e5Xf4 17. e4—e5 by byl utok bileho rozhodujici) 17. Jf4—g6+ Ke7—d7 18. Vd1xd6 + Kd7 X d619. Vf1—d1 + Se6—d5 20. Dg7 X e5 + Kd6—d7 21. Jc3xd5! c6Xd5 22. Vd1Xd5 + Kd7—c6 23. Jg6—e7 +1 Kc6—b6 24. Vd5— d6+ a Cerny se vzdal. Z ostatnich sachovych soutCzj roku 1898 byl zajimavy CtyfzSpas madarskych mistril v BudapeCti, ktery skonCil vysledkem: 1. Charousek 8V2, 2. Maroczy 8, 3. Exner 4V2, 4. Havasi 3. UCastnici sehrali mezi sebou po CtyFech partiich. fpt Na snimku Amos Burn (vlevo) s Johnem Owenem. materiOIni rovnovahu, ale davC bilCmu pFilezitost k dalCim kombinacim. Viz diagram!) Po 15. tahu CernOho: zahradkari ZASTAVENl U KRALOVNY KVETIN Po vydatnych Cervnovych destich je hodnC zivin z pudy vyplaveno, a proto nyni pFihnojime ruze dobrym kompostem. Z prOmyslovych hnojiv pouzijeme NPK. Dusikate pFihnojovani ovsem neprodluzujeme pFes zaCatek srpna, protoze nadmCrnC d8vky dusiku prodluiuji i vegetaCni dobu. RCize maji nevyzrAie drevo a snadno zmrznou nebo pFi stFidani teplych a mokrych dni hniji, zvlasf v tCzSich pudOch. Je-li pOda chuda na ziviny, hnojime od poloviny Cervence roztokem superfosfatu a draselne soli (5 g na litr vody) ve Ctrnactidennich intervalech az do konce srpna. Jen tehdy, maji-li rOze male pFirustky, muzeme je pFihnojit dusikem (ledek) v davkach nejvyse 2 g na litr vody. Trpi-li ruze pFilis padlim, povapnime mirne povrch zahonO mletym vapencem. V pudCch zasaditych (s vCtCim obsahem vapniku) trpivaji ruze rzi, jez se projevuje suFikove Cervenymi skvrnami a vytrusnicemi. Tato choroba se nejCasteji zamCnuje s tzv. nepravym padlim, tj. hnCdavymi a pak ztemftujicimi skvrnami na listech. Je zajimave, ze touto chorobou trpi pFevazne 2lute ruze. Padli a rzi omezujeme poprachem mletou sirou (ne sirnym kvCtem), kterou rozprasujeme na listy za rosy. Vyvoj padli je podporovan chladnou vodou pFi zaiivce za dennich veder a za vetrnych dnij. Proto zalbvame ruze rano nebo veCer, a to vydatne. Je to lepSi, nei kazdy den jednou kropit. Skupinove nlze nemiluji mokro. Snesou vice sucha nez si myslime. Take uzavFenb prostFedi s1 malou vzdusnosti ruiim nesvedCi. Z zivoCisnych Ckudcu se nejvice vyskytuji mSice, ktere dnes bezpeCne hubime pFipravkem ,,Fosfotion". Housenky ruznych druhu motylu a brouky niCime poprachem DDT a