Květy, říjen-prosinec 1971 (XXI/39-52)

1971-12-25 / No. 51

zahrádkáři k vánoční pohodě Kromě živých květů a dekorativních hrnkových rostlin patři k moderní výzdo­bě bytových interiérů v zimním období ta­ké různě upravená zeleň dřevin, včetně ozdobných plodů, listů, sušených květů a také šišek rozmanitých jehličin, s jejichž pomoci, a také s určitou dávkou vkusu, lze vytvořit nejen pohledné svícny, ale i mnohé další vánoční ozdoby. Proto si obstaráme lesní chvojí, různou zeleň ušlechtilých jehličin, pěkné šišky, rozma­nité větévky dřevin s bizarními tvary, su­šené květy nebo i celé rostliny, jako bodlá­ky nebo máčky (Eryngium), semeníky ozdobných travin, listy stále zelených ka­pradin a také větévky s plody šípku, pta­čího zobu, pámelníku, skalníku, hlohov­­ce, rakytníku a dalších okrasných dřevin. A samozřejmé i několik větévek zeleného i zlaceného jmelí. K zhotovení pěkného svícnu není třeba znát všechny taje vazačského umění. Prá­ce vyžaduje hlavně určitou dávku vkusu, dostatek vhodných materiálů a také trochu lesního mechu, ze kterého vytvoříme pev­nou podušku dobře staženou tenkým měk­kým drátem. Podušku připevníme na kou­sek prkénka, kůry, větve nebo na vhodný, nepříliš opracovaný a vyumélkovaný samo­rast. A tim také máme připravenu kostru svícnu. Do měkkého mechového podkladu vypícháme nejprve větévky jehličin, kou­sek zeleného nebo pozlaceného jmelí, vě­tévky s ozdobnými plody. Dále můžeme přidat pro zvýšení efektu 1—2 živé květy nebo skleněnou ozdobu. Nakonec nasadí­me na spodem upevněný hřebík svíčku, nebo podle velikosti svícnu i více svíček. Pomocných materiálů používáme jen velmi umírněně; vždy se musíme vyvarovat po­užití umělých květů a plodů. Stejně dobře jako moderní svícen vy­niknou na prostřeném svátečním stole i vkusně aranžované květiny ve vhodně volené váze. Řezané květy a sklo nebo keramika patří nerozlučné k sobě; při po­užiti správných květů do příslušných váz se neobyčejně zvýší jejich půvab. Květů do vázy nearanžujeme nikdy příliš mnoho, stačí 1—3 květy, samozřejmě podle jejich velikosti. Řezané květy můžeme naaranžo­vat buď volně, nebo je upravíme ve stvlu ikebana, nebo je vypícháme na kenzán (ježka) do mělké širší vázy nebo do kera­mické misky. Jako zeleného doplňku květů nepoužíváme pouze tradičního asparagusu, nýbrž používáme i dalších přírodních ma­teriálů, např. snítek borovice, kroucených větévek, kousků břečťanu, listu kapradiny, tenury i dalších rostlin. Každý z nás měl možnost seznámit se s různými způsoby úpravy řezaných květin, málokomu však jsou známy zásady japon­ského aranžování květin — ikebany. Proti naši dřívější těžké domácí i komerční vaz­bě, kdy muselo být v jedné váze 20—30 i vice květů hustě stěsnaných jeden vedle druhého, přinesl japonský styl vzdušnost a lehkost a navíc i nápaditou doplňkovou úpravu. Dnes tedy docela postačí 3—5 kve­tu jednotlivě upravených a doplněných čerstvou suchou větévkou nebo i listem zcela odlišného druhu, aby dosažený efekt svědčil o vkusu a porozumění aranžéra. Jestliže jsme i u nás propagovali s tro­chou nadsázky heslo „květinou řekneš vše", pak je v pravém slova smyslu naplňují Japonci, kteří volbou, stavbou květů i cel­kovou úpravou vyjadřují docela přesvědči­vě svátek, narozeniny, veselost i smutek, i velké udátosit v rodině a ve státě. Proto je také namístě říci, že to, co se u nás i jinde v Evropě aranžuje, není pravá ike­bana, která má své přísné a neměnné zá­kony, ale pouze moderní způsob aranžová­­ni květin, který dokázal učinit zdařilý prů­lom do starvoh tradic. bh Nejnovější umělé nástrahy muddlery jsou vlastně zvláštním typem umělé mušky. Nej­podstatnější část — nožky — nejsou však z peří jako u běžných typů umělých mu­šek, ale z dlouhých jeleních chlupů. Vý­roba není nijak obtížná, pokud se nám podaří získat potřebné množství jelení srsti. Při vázání muddleru postupujeme od oca­su, který vytvoříme z výřezu letkového ne­bo ocasního pera. Nejčastěji se doporu­čuje ocasní pero krocana. U obloučku háč­ku větší velikosti přivážeme ocas asi tak, jako vážeme štětky umělé mušky. Pak na­vineme zlatou lametku asi do dvou třetin háčku. Zde navážeme široké křidélko sklo­něné nazad, nejlépe světlohnědé nebo kro­penaté z domácí nebo bažantí slepice. Na­konec přivážeme nožky z jelení srsti, a to tak, aby mířily nazad, jak je patrno z obráz­ku. Nápadnou velkou hlavu uděláme rov­něž z chlupů. Svazeček položíme šikmo přes raménko háčku, přivážeme dvěma pev­nými oviny hedvábí a při dalším ovíjení uspořádáme do věnečku. Postup s dalšími svazečky chlupů několikrát opakujeme, až je vyplněn celý zbytek raménka háčku u očka. Po dokončení mušky ostřiháme přední chlupy ostrými nůžkami. Muddlery se vyrábějí značně větší než umělé mušky. Celková délka bez ocasu se pohybuje od tří do šesti centimetrů. Lovit je možno zásadně dvěma způsoby. Při chytání na hladině lovíme pomocí muško­vého prutu. Muddlera předem napustíme tukem nebo některou z preparací použí­vaných při suchém muškařeni. Nahazujeme muškařským způsobem a nástrahu po­tahujeme po hladině. Při druhém, hloubko­vém způsobu se nástraha nenaoouští, zá­těž se umístí několik desítek centimetru od ní. Po nahození necháme nástrahu klesnout do potřebné hloubky a popota­hujeme k sobě. Pro prudké pstruhové vo­dy použijeme velké průběžné zátěže se zarážkou asi čtyřicet až padesát centi­metrů od nástrahy. Volíme takovou váhu zátěže, aby se muddler rychle potopil ke dnu. Nahazujeme šikmo proti proudu a necháváme jej splavávat za občasného po­tahování. Prut držíme špičkou šikmo vzhů­ru, abychom zmenšili pravděpodobnost uváznutí. Zatížených muddlerů se ztrácí po­měrné hodně, ale zato je větší naděje na pěkný úlovek. pk šachisté ¥2 VELKÉ MEZINÁRODNI ŠACHOVÉ TURNAJE XLII. V Kodani byl v srpnu 1907 uspořádán IV. severský kongres s mezinárodní účasti. V malém mistrovském turnaji došlo k pře­s kvapeni, když první cenu dobyl Leonhardt 5'U body. kdežto favorizovaní velmistři Maróczy a Schlechter se 4V2 body se dě­lili jen o druhou až třetí cenu. Následovali 4. Möller 4 a 5. Krause 1V2. V turnaji I. tří­dy se rozdělili o první cenu Eglund a Sjö­­berg se 7V2 body z deseti partií. Dobře obsazenou soutěží byl jubilejní turnaj Berlínské šachové společnosti, Ber­lin 13.—28. říjen 1907. Byl uspořádán na oslavu 80. výročí založení organizace za účasti dvanácti mistrů. Výsledek; 1. TEICH­­MANN 9, 2. Post 7V2, 3. Spielmann 7, 4. až 5. Leonhardt a Przepiórka 6V2, 6. E. Cohn 6. 7.—8. Heilmann a Scheve 5, 9. Caro 4'/s, 10.—11. W. Cohn a Schallopp 4, 12. Moll 1. V turnaji zvítězil zaslouženě talentovaný velmistr Rudolf Teichmann, který byl vedle Spielmanna předpokládaným vítězem. Spiel­­mann však na začátku turnaje prohrál čtyři partie za sebou, potom přišel do tempa a v ostatních partiích zvítězil. Partie, která rozhodla o první ceně: Ortodoxní obrana dámského gambitu SPIELMANN — TEICHMANN 1. d2—d4 d7—d5 2. c2—c4 e7—e6 3. Jb1— c3 Jg8—f6 4. Sc1— g5 Sf8—e7 5. Jg1—f3 Jb8—d7 6. e2—e3 0—0 7. Dd1—c2 Vf8—e8 (Nepřesnost. Lepší je zde 7. . . . c7—c6, např. 8. Sf1— d3 d5xc4 9. Sd3Xc4 Jf6—d5 se zjednodušením hry. Po tahu v partii mohl bílý pokračovat 8. a2—a3 c7—c5 9. c4Xd5! c5xd4 10. Jf3xd4! s výbornou hrou.) 8. Sf1—d3 d5 X c4 9. Sd3 x c4 a7—a6 10. a2 —a4 c7—c5 11. Va1—d1! Dd8—c7 12. Sg5 —f4 Dc7—a5 (Lepší zde bylo 12. ... Se7 —d6. Po tahu v partii získá bílý výhodnou pozici.) 13. 0—0 Jd7—f8 14. Jf3—e5 c5Xd4 (O nic lepší nebylo 14. ... Sc8—d7 15. d4—d51) 15. e3xd4 Jf6—d5 16. Sf4—d2 Da5—d8 17. Sc4xd5 (Zbytečné zploštění hry. Aktivnější bylo 17. Dc2—b3 s hrozbou zisku pěšce.) ... e6xd5 18. Dc2—b3 Sc8— e6 19. Db3Xb7 Va8—b8 20. Db7Xa6 Vb8x b2 21. Je5—c6 Dd8—d7 22. Sd2—f4 (Dobré bylo i jednoduché 22. Jc6Xe7 + .) ... Se7 —d6 23. Jc6—e5 Sd6Xe5 24. Sf4Xe5 Ve8 —c8 25. Vd1—d (Ztrácí výhodu, neboť čer­ný se chopí ihned příležitosti, aby převzal iniciativu. Lepši bylo 25. Da6—d3) .. . Vc5 —c4! 26. Jc3—b5 Vb2—a2 27. a4—a5 h7— h6 (Aby mohl vstoupit jezdcem do boje. Hrozilo 28. Da6—a8 s dalším 29. Se5—d6.) 28. Jb5—d6 Vc4 X d 29. Vf1 x d Dd7—a4 30. Jd6—b7 Jf8—g6 31. h2—h3 Jg6xe5 32. d4Xe5 (Viz diagram! Po tahu v partii násle­duje malá kombinace, kterou si chtěl bílý zajistit alespoň remízu.) 32. ... Va2Xf2! 33. Kg1Xf2 Da4—f4 + 34. Kf2—e2? (Nechce aby černý vzal věž se šachem, a dostává se do matové sítě. K remíze vedlo 34. Kf2—g1.) ... Df4Xc1 35. Da6—bS Del—c2+ 36. Ke2—f1 d5—d4! 37. a5—a6 Dc2—d + 38. Kf1—f2 Del—e3 + a bílý se vzdal. fpt 1. Tři hlavní linie při aranžování květin japonským způsobem (ikebana). Jejich odklon od osy je 10°, 45° a 75°. V kroužku schématu je rozmístění jednotlivých hlavních linií v kenzánu (kovové špičky na napichování stonků květin) 2. Hlavní linie s doplňkovými květy. Kenzán je kryt zelení nebo květy. V kruhu schématu ie umístěn’' jednotlivých hlavních linií a doplňkového materiálu 3. Odklon hlavních linií od osy při pohledu ze strany Po 32. tahu bílého: 52 květy

Next