Letectví + Kosmonautika, 1969 (XLV/1-24)

1969 / No. 10

SUPERDOPRAVA Ing. Antonín MENSlK V březnu 1966 rozhodlo zasedá­ní správní rady firmy Boeing pokra­čovat v projektu „SUPERJET B-747“ a současně byly letecké společnosti seznámeny s tímto programem. Boeing začal přijímat předběžné objednávky — a to byl signál pro společnosti. Jejich marketingová oddělení praco­vala na plné obrátky na „případu“ velkokapacitního letadla. Je samo­zřejmé, že se to vše týkalo především dopravců, kteří provozují linky přes severní Atlantik, a dále pak ame­rických společností, podílejících se na dálkové přepravě uvnitř Spoje­ných států. Jistě by bylo zajímavé znát úvahy a závěry, к nímž přeprav­ci dospělí. Pokud se však úvahy za­bývaly pouze otázkou, zda koupit či ne, byly už do jisté míry zbyteč­né. Spíše měly dát odpověď na otáz­ku kolik, neboť velkokapacitní mo­derní letadlo se již stávalo skuteč­ností. A společnost, která neobnoví letadlový park moderními ekonomic­kými stroji, je jíž předem odsouze­na hrát v letecké dopravě podružnou úlohu... PROČ JUMBO Počátek vzniku obřího letadla Boeing 747 spadá vlastně už do roku 1960, kdy průzkum trhu stejnojmen­né firmy naznačil, že v sedmdesá­tých létech bude potřeba daleko vět­šího stroje než je typ B-707, aby bylo možno uspokojit neustále vzrůs­tající přepravu cestujících a zboží. Přitom se vycházelo z prognózy vý­voje letecké přepravy, podle níž má počet osobokilometrů dosáhnout v ro­ce 1975 dvojnásobku a v roce 1980 trojnásobku stavu z roku 1970. Po­dobně u přepravy zboží se očekává prudký vzrůst, zejména v období 1972 až 1975. Z výše uvedeného vy­plývá, že v roce 1975 by bylo nutné absolvovat dvojnásobný a v roce 1980 trojnásobný počet letů současnými typy letadel ve srovnání s rokem 1970. To by znamenalo takové zvý­šení hustoty leteckého provozu, kte­ré by bylo z hlediska bezpečnosti létání nepřijatelné. Vždyť již v sou­časné době se na linkách přes se­verní Atlantik nachází až 250 leta­del denně a ve vyčkávacích prosto­rech nad New Yorkem čekají hodi­nu i více na povolení к přistání. A tak během roku 1967 byl po­staven nový závod firmy Boeing v Everettu, kde se vyrábějí části le­tadla B-747 a probíhá jejich konečná montáž. Na celém výrobním progra­mu je zajímavé to, že 65 % váhy všech součástí draku dodávají jiné firmy. Začala tedy výroba typu, Jehož charakteristiky jsou skutečně obdl­vuhodné: KAPACITA A TRH Proč má být velkokapacitní B-747 nasazen na tratě v roce 1969 a proč bude mít kapacitu 366 cestujících? Firma Boeing vychází ve svých úva­hách o vztahu velikosti letadla к do­bě jeho nasazení z růstu trhu na daných tratích a základním krité­riem je, aby letadlo bylo výhodné Z graju je patrné zvyšování kapacity letadla v závislosti na růstu trhu. Stroj má být zaveden do provozu o čtyři roky dříve než se dosáhne bodu, kdy kapacita odpovídá trhu jak z hlediska leteckých společností, tak z hlediska výrobce. To zname­ná, že je nutné, aby kapacita letadla stačila к uspokojení poptávky v době o několik let pozdější než je rok zavedení do provozu. Tato úvaha se potvrdila u známého typu Boeing 707, který začal létat na linkách koncem rozměry — rozpětí 59,6 m délka 70,5 m výška 19,4 m šířka kabiny 6,0 m váhy — vzletová 320 t přistávací 255 t prázdná 161 t platící zatížení 70 t výkony — maximální cestovní rychlost 1 000 km/h délka startu (MSA) 2 500 m dulet (s reservou paliva) 9 650 km počet cestujících — 385 až 490 Z kabiny 1. třídy vedou schůdky na horní palubu, která může být určena ke spaní Kabina na horní palubě — tentokrát zařízená jako klubovna Ekonomická třída 16/376

Next