Lidová Demokracie, říjen 1968 (XXIV/265-291)

1968-10-01 / No. 265

LIDOVÁ DCMOKRACie ROC. XXIV. - Č. 265 CENA 50 haléřů ORGÁN ČESKOSLOVENSKÉ STRANY LIDOVÉ_________________________Praha úterý 1. října 1968 NA OKRAJ UDÁLOSTÍ jednota na sncialistickém základě JSME S VÄMI, BUĎTE S NÄMI — toto heslo vzniklo ve vzrušených dnech letošního roku, stálo na stránkách tisku, neslo se éterem a bylo aplau­dováno na velkých i malých shromážděních obča­nů. Byla položena otázka, jaký je vlastně obsah a smysl tohoto hesla? V krátkosti by se dalo od- ' povědět slovy, že vyjadřuje názorovou jednotu oby­vatelstva a politického i státního vedení této země, vztah vzájemné odpovědnosti, rozumové i citové spjatosti. Naprostá většina našich občanů chápe tuto jed­notu jako semknutost, která vychází ze socialistic­kých principů našeho politického i hospodářského života. Mezi představiteli státu a politických orga­nizací na straně jedné a širokými vrstvami lidu na straně druhé panuje shoda názorů na zásadní otáz­ky doby. Chceme nadále pokračovat v rozvíjení vy­spělé socialistické společnosti, upevňovat socialis­tické výrobní vztahy, posilovat ekonomický po­tenciál země a rozšiřovat faktickou účast lidu na správě veřejných a hospodářských záležitostí. Současně však chceme náš život očistit od růz­ných nánosů minulosti, která jsou plodem dřívěj­šího režimu osobní moci a nemají se socialismem nic společného. Proto odsuzujeme minulou praxi kabinetní justice, proto žádáme maximální respek­tování zákonnosti a práv občanů. Proto také pře­hodnocujeme dřívější hospodářskou politiku, která zavedla zemi do bezvýchodné spirály vyloženě ex­tenzívního rozvoje, pro který v naší zemi už po dlouhá léta není reálný prostor. Jsme jednotní i v tom, že v našem státě má být lid zdrojem moci nejen na papíře ústavy a zá koňů, ale že je potřeba praktickými kroky vytvářet podmínky к tomu, aby se uvnitř politických orga­nizací i ve státě samém vůle lidu mohla reálně uplatniť, aby nemohla být umlčena zákulisními machinacemi malých i velkých despotů. Demokra­tickými proměnami chceme otevírat prostor pro posílení vlivu pracujícího člověka, nikoliv tedy pro exhibici politických dobrodruhů, ať již nás na­padají z pozic jednoho či druhého politického ex­trému. Pojem jednoty zahrnuje I upevňující se shodu názorů na hledání východiska ze současné situace našeho státu. Naši představitelé přijali moskevský protokol a požádali občany, aby jejich rozhodnutí podpořili a napomohli к realizaci závěrů, které z něho vyplynuly. Politický vývoj v měsíci září jistě plně prokázal, že vedoucí politické a státní orgány se těší jednoznačné podpoře lidu. Tato podpora je zároveň uznáním reality, která je dána moskevskou dohodou. I v tomto smyslu je tedy naše jednota opřena o socialistické principy a respektuje nejen naše národní potřeby, ale i internacionální zájmy. Jsme s vámi, buďte s námi — tato slova pro vět­šinu našich lidí znamenají výraz společenství po­ctivých lidí, jimž jde o socialismus, a nikoliv o je­ho opak, jimž jde o uvážlivou realistickou politiku, přihlížející к mezinárodně daným možnostem, ale zároveň o politiku, která v nejširší míře naplňuje demokratické a humanistické tužby našich národů. (LD) Mládež pro republiku (čtk): „Voláme všechnu mládež — mladé děl­níky, družstevníky, studenty, vojáky, pionýry, ju­náky — vás všechny, abyste společně nastoupili v předvečer oslav 50. výročí Československa — v sobotu 19. října — na Svobodovu směnu mlá­deže Ceskolovenska,“ těmito slovy se obrací na více než tři milióny mladých lidí ústřední štáb Služby vlasti. Tato směna, která vznikla z Inicia­tivy mládeže Třebíčská — rodného okresu pre­sidenta republiky L. Svobody — přeroste potom v akci nazvanou Týden mládeže republice. Svo­bodova směna mládeže — 19. října — bude mít především pracovní ráz. Štáb Služby vlasti vyzý­vá proto mládež, aby přišla na svá pracoviště v tento den se státními vlajkami a čs. trikolórami. Projev předsedy Čs. strany lidové Síla jednotyposlance A. Pospíšila ve Svitavách pomůže překonat všechny potíže (Id): Ve Svitavách se včera konala porada členů okresního výboru Národni fronty, jíž se zúčast­nili zástupci České národni rady a národních výborů. Hlavní projev přednesl člen předsednictva Národního shromáždění, předseda Čs. strany lidové posl. Antonín Pospíšil. Z jeho referátu vyjí­máme některé myšlenky: Gvodem se posl. A. Pospíšil zmínil o současné situaci a zdůraznil, že Národní shromáždění o na­šich všenárodních problémech neustále debatuje a hledá z nich východisko. Odpovědně prohlásil, že Národní shromáždění, pokud se týká těchto problémů, je vzácně jednotné a že duch, který mezi poslanci vládl v dramatických srpnových dnech v drtivé většině, přešel i do další práce to­hoto orgánu. Je to bezesporu dobré znamení, pro­tože NS čeká ještě do konce tohoto roku projed­návání velmi významných dokumentů. Posl. A. Pospíšil hovořil o federalizaci, která — jak všichni dobře víme — není myšlenkou novou, ale existuje prakticky po celou dobu trvání našeho státu. Teprve však po lednu 1968 se začalo upřímně a seriózně jednat o novém státoprávním uspořádání. V souvislosti s federalizaci se A. Pospíšil zmínil o otázkách postavení národnostních menšin a věnoval pozornost i některým hospodářským problémům. Federace umožní zdravou konkurenci nejen mezi oběma republikami — českou a slovenskou — ale i ipezi jejich jednotlivými podniky. Při této příležitosti však upozornil, že nikdo nám Čechům a Moravanům ani Slovákům nedá nic zadarmo; budeme mít jen to, co si vyrobíme nebo co si za naše kvalitní výrobky venku nakoupíme. V rámci federa­ce bude třeba řešit řadu problémů. Jedno je však jisté — pravil A. Pospíšil — národní státy Čechů a Slováků budou od 28. října nositeli státní suverenity, budou si bratrsky stát po boku, pevně spojeny a jednotný. V jejich spojení je ona síla, která nám jistě pomůže překonat dnešní i bu­doucí nesnáze. Pak hovořil posl. A. Pospíšil o Národní frontě. Prohlásil mj: My, lidovci, jsme v polednovém vý-voji ani na chvíli nezapochybovali o tom, že by Národní fronta nadále měla existovat. Žádali jsme jen, aby byla správným způsobem a směrem oži­vena její činnost, aby se stala živým organismem. V Národní frontě jsme i do budoucna a právě do budoucna viděli platformu, na jejímž základě by spolu jednaly, rokovaly o problémech a dalším vý­voji především všechny stávajíc! politické strany a pak i ostatní organizace, masové a zájmové, každá podle svého významu a náplně práce. Proto jsme odmítali hlasy — a celkem to byly hlasy ojedinělé, které se snažily dokazovat, že se Ná­rodní fronta přežila. Je pravda, že tam, kde se NF stala jen převodní pákou nebo organizátorkou vl­­taclch špalírů a sběru, tam na jistou dobu ztra­tila svůj význam, protože neplnila své poslání. Neznamenalo to však, že by sama myšlenka NF nebyla správná. Jde jen o to oživit její činnost a vrátit NF jejímu účelu. Pak hovořil předseda ČSL o Jednotlivých usta­noveních zákona o Národní frontě, nedávno schvá­leného Národním shromážděním. Zmínil se rovněž o důležitých organizačních úkolech. V nejbližší době bude ustavena Česká národní fronta a po­stupně se bude pokračovat 1 ve výstavbě orgánů v okresech a místech tak, aby se NF ve svých organizačních složkách stala opravdovou základ­nou, kde se budou všichni naši občané podílet na politice, ať již v místním nebo celonárodním měřítku. Závěrem prohlásil A. Pospíšil: Doba od nás žádá, abychom se všichni s nedílnou odpovědností zú­častnili práce na tom,' abychom nejen překonali těžkosti posledních týdnů, ale abychom pokračo­vali v díle, které jsme zdárně započali na začátku letošního roku. Předseda NS mezi novináři (nel): V budově Národního shromáždění se vče­ra dopoledne sešel předseda parlamentu J. Smr­­kovský s čs. novináři. Hovořil s nimi o současné situaci a zodpověděl řadu dotazů. Podle Informa­ci, kterých se novinářům dále dostalo, se příští plenární schůze NS bude konat 27. října. Poslanci na ní mají projednat a přijmout ústavní zákon o federalizaci ČSSR, ústavní zákon o národnost­ních menšinách, ústavní zákon o volbách do fe­­deratlvního parlamentu. Zasedalo předsednictvo SNR (čtk): Včera zasedalo předsednictvo Slovenské ná­rodní rady. Jednáni řídli předseda SNR O. Klokoč. Schů­ze se zúčatsnll místopředseda vlády prof. dr. P. Co­­lotka. Na programu jednáni byly návrhy ústavních zá­konů o československé federaci a o národnostech a návrh na zřízeni sekretariátu předsednictva SNR pro mezinárodni vztahy. Předsednictvo vyslechlo stanovisko odborných komisi SNR pro otázky federace a dohodlo se na návrzích, které uplatni na společném zasedání s ČNR 2. října. V Budapešti začíná jednání Budapešť: V budapešťském hotelu Gellért začalo v pondělí zasedáni přípravné komise mezinárodni po­rady komunistických a dělnických stran. Podle ozná­meni Madarské tiskové kanceláře jsou zde již zá­stupci 50 bratrských stran. Je pravděpodobné, že v nej­­bllžšl době přijedou do maďarského hlavního města ještě další delegace. D Národního muzea vyrůstá nová dominující budova; pře­stěhuje se sem Národní shromáždění. To je jeden ze sou­časných pohledů na staveniště Foto LD • E. Mach Z DOMOVA I ZE SVETA PRESIDENT REPDBLIKY L. Svoboda zaslal předsedovi federální vojenské vlády Y. Gowonovl blahopřejný te­legram ke státnímu svátku Nigerljské federace • U příležitosti kyperského státního svátku zaslal obdob­ný telegram rovněž presidentu Kyperské republiky ar­cibiskupu Makarlosovi. VLÄDA CSSR zaslala státní radě Čínské lidové re­publiky blahopřání к 19. výročí založení ČLR. — K té­to příležitostí uspořádal včera chargé d’affaires a. i. ČLR v Praze Yang Chung-chao recepcí, jíž se zúčast­nil lnž. J. Bušniak a další osobnosti. F. JONAS, rakouský president, přijel včera na ofi­ciální šestldenní návštěvu do Jugoslávie. Vysoká vyznamenání umělcům {čtk): Za vysoké vokální mistrovství a mimořádné zásluhy o rozvoj národní hudební kultury jmenoval president republiky sólistku opery Slovenského národ­ního divadla zasloužilou umělkyni M. Česányovou ná­rodní umělkyní • Osmnácti slovenským divadelním a koncertním umělcům udělila vláda ČSSR čestný titul „Zasloužilý umělec“. Dostali jej dirigent T. Frešo, kon­certní umělci, sólisté a herci R. Macudzinski, M. Karin, J. Grabčová, Z. Frešová-Hudcová, E. Kristínová, Z. Grú­­berová, F. Lojeková, Z. Tóthová-Červeňáková, dr. G. Papp, I. Jakubek, J. Zahradníček, F. Zvarík, E. Roman­­čík a Š. Kvietik, dále ředitel Státního divadla v Koši­cích A. Chmelko a členové Divadla SNP v Martině K. Vrzalová a E. Horváth. Z přípravného výboru ČOVSPB (čtk): V Praze se včera sešel přípravný výbor českého ústředního výboru Svazu protifašistických bojovníků, aby zvolil předsednictvo a vedoucí funkcionáře stálých komisí. Nejblížším úkolem těchto orgánů je připravit sjezd CSPB a vytvořit tak podmínky pro další aktivní prácí odbojářské organizace. Vedení nově zvoleného přípravného výboru českého svazu se ujal jeho předseda prof, dr. F. Bláha. ЙЯ Srdce Evropy nemůže být transplantováno BYLY TO TĚŽKÉ A OSUDOVÉ CHVlLE NAŠÍCH DĚJIN. Tehdy, 30. září 1938 rozhodly hlavy předních evrop­ských velmocí - Hitler, Mussolini, Chamberlain a Dala­­dier - aniž by vyslechly naše pravoplatné představite­le - o osudu Československa. Československá vláda a president republiky к žalu všeho lidu nesáhli к mož­nosti bránit se, nehledali možnost jak využít nabíze­nou pomoc SSSR a mnichovskému dlktfitu se podrobili. Československo bylo okleštěno, zbaveno ohromné částí svého území 1 svých hospodářských zdrojů. Republice zbylo sotva 6 měsíců - ne života, ale pozvolného umí­rání, 6 měsíců národnostního 1 společenského rozkladu, za nímž pak následoval březen 1939, úplná okupace na­ši země. Od Mnichova dnes uplynulo 30 let. Připomlnáme-li si toto výročí, není tomu tak proto, že my, generace pa­mětníků, na ně nemůžeme zapomenout. Činíme tak pro­to, že z této tragédie a jejích důsledků vyplynuly no­vé, zásadní skutečnosti, které spoluurčily celý válečný 1 poválečný vývoj našeho státu, našich národů. Nejroz­­hodnějšlml obránci republiky byly lidové masy vedené komunisty a ostatními antifašlsty, zatímco ona velká buržoazie, Jejímž symbolem byli agrárníci, dala před­nost svým úzce pojatým třídním zájmům před obranou se sovětskou pomoci a pomohla Hitlerovi otevřít dveře do naši země. Tak se ukázalo, že tehdejší společenský řád nejen nebyl schopen zajistit československou bez­pečnost, ale učinil otazník nad samou naši národní existencí. A právě tehdy a odtud se začalo rodit pozná­ní, že na staré, kapitalistické základně nelze udržet státní existenci a národní svobodu, tehdy a odtud se rodilo ono úsilí, kterým bylo tak čl onak prodchnuto uplynulých 30 let - úsilí o spojení demokratického a národního života se socialismem. Mnichovská a pomnlchovská zkušenost se tedy stala oním východiskem, z něhož se postupně odvíjela celá válečná 1 poválečná historie Československa, cesta směřující к socialistickému zřízeni, kterou tak výstiž­ně symbolizují životní osudy presidenta naší republiky Ludvíka Svobody a jejíž smysl a cíl snad nejlépe vysti­huji krásná slova Alexandra Dubčeka o socialismu s lidskou tváři. V Mnichově kapitalistický Západ zradil a obětoval naši republiku Hitlerovi. Zradu na naši zemi draze za­platil celý svět. Od 30. záři vedla přímá cesta к po­stupnému vpádu nacismu do celé Evropy. Byla to cesta II. světové války, lemované milióny mrtvých. Cesta utrpení a neštěstí evropských národů, ba celého světa. Za svůj čin splatili krutou daň 1 němečtí agresoři, 1 „sladká Francie“ a „hrdý Albion“ — jak je nazval básník — které likvidaci naší republiky umožnily. Mni­chov proto nevešel do povědomí lidstva jen jako sym­bol násilí, zrady, hanby a zaslepenosti, ale 1 jako důkaz, že násilí, zrada a křivda nezůstaly bez od­platy. Vždyť Hitlerova expanze se zaměřila nejdříve právě proti Západul Sovětský svaz nejen že nebyl poražen, ale vyšel z války proti fašismu jako vítězná, světem uznávaná mocnost prvního řádu. A Idea socialismu, která měla být zlikvidována, zaznamenala naopak ve válce a po ní nebývalý rozmach. Právě tak nedokázal nacismus zničit ani náš stát a naše národy. V nejkru­­tějšt a největší válce lidské historie prokázala česko slovenská státní Idea svou životaschopnost. Rok 1945 našel opět Československou republiku na mapě plno­právných svobodných států, v srdci Evropy, na místě, které ji patřilo a patři. Pokračováni na str. 1 Tři dívky a kaldá má po pěti dětech! Podle věki by to mohla být paterčata, ale v novinách si o tomto případě nepsalo, takže je to jen mateřski Škola na podzimní vyjížďce Foto ld - e. мае Vysokoškolská mládež nn Hradě Přijetí u presidenta republik] (čtk): President Ludvík Svoboda přijal včera v Praž padesátičlennou delegaci vysokoškolské mládeže. Spn. lu s presidentem uvítali na Pražském hradě posluchač vysokých škol z celé republiky předseda vlády ing. C Černík, ministr školství prof. dr. V. Kadlec a pověřené SNR pro školství dr. M. Lúčan. V průběhu přátelskéli setkání se mezi jeho účastníky dostavil i první tajem nik ÜV KSČ A. Dubček. „Pozval jsem vás proto, - řek úvodem přátelského setkání president republiky - ž my všichni, kdo máme zvýšenou odpovědnost za osud naší země, dvojnásob cítíme v těchto dnech nezbytno* být v těsném styku s dělníky, rolníky, inteligencí, mlá deží. Na vás, na mladé lidi, jsem obzvlášť mysle v uplynulých dnech a zejména na naši mladou inteli genci.“ Připomněl, že i nadále je třeba dělat otevře nou politiku před celým národem. Bude totiž třeba $ zachovat klidnou hlavu, ale neztratit ani odhodlání elán. Opírat se pevně o ty velké hodnoty, které nái všem dávajf silu a pevnou víru v zítřek. Předseda Sva zu vysokoškolského studentstva pro Čechy a Morav P. Rybář poděkoval presidentu republiky jménem vj sokoškolské mládeže za jeho státnickou moudrost, jt kou osvědčil v důležitých politických jednáních v m. nulých týdnech a ujistil ho podporou vysokoškolskéb studentstva. V přátelské diskusi pak hovořili všichi účastníci o současná situaci a opatřeních, která je třf ba provádět v oblasti vnitřní politiky i mezinárodníe vztahů к tomu, aby vývoj šel cestou urychlení norma) zace a konsolidace poměrů v naší zemi, o životě na mládeže, zejména o úkolech, jejichž splnění naše spi lečnost očekává od vysokoškoláků. Společné jednání výborů NS (čtk): Branný a bezpečnostní výbor a zahranič výbor NS projednaly včera na společném zasedání : přítomnosti náčelníka generálního štábu ČSLA generé poručíka ing. K. Rusova a prvního náměstka minist zahraničních věcí dr. J. Pudláka zprávu ministerst národní obrany o pobytu a perspektivách postupnél odchodu vojsk pěti států Varšavské smlouvy, ktei jsou toho času na území ČSSR. Posoudily palčivé aktuální problémy, které vznikají v souvislosti se sit ací, a předkládají vládě řadu doporučení. Očekává že vláda bude urychleně informovat o všech jedn nich Národní shromáždění a předloží mu návrhy i příslušné dohody к projednání. Snad málokterá osobnost vzru­šovala historiky a romanopisce tak jako KryStof Kolumbus. Díky dlouholetému bádání víme dnes celkem přesně vSe o je­ho smutných životních osu­dech, víme, jak asi probíhaly všechny jeho čtyři cesty, a zná­­те jména lodí, s kterými Ko­lumbus vyplouval. Historikové však nemají přesnou představu, >ak tyto lodi vypadaly. Byli až io nedávna odkázání na ilus­trace v soudobých kronikách, které v nejlepším případě více nebo méně věrné zobrazovaly pouze vnější podobu lodi. Teprve, když člověk začal objevovat tajemství mořského dna a potápěči spolu s lovet pokladů hledali v dostupných hlubinách vraky lodi, svitla naděje, že přece jen bude mož­no zjistit, jaké byly lodě Ko­lumbovy flotily. Při hledání vraků jsou důležité záznamy, kde přibližně loď ztroskotala. První Kolumbovy cesty roku 1492 se účastnila vlajková loď Santa Maria a dvě menší lodě Pinta a Ntňa. Santa Marta se potopila v témž roce někde и pobřeží Htspanioly. Obě men­ší lodě se vrátily do Španělska a o jejich dalších osudech ne­víme nic. Podobně zmizely beze stopy buď o hlubinách, Atlantu ku nebo v historii lodě dalších dvou výprav. Poslední nadějí byly lodě čtvrté — poslední Z této flotily, která výpravy. vyplula z Evropy v roce 1502, zbyly pouze dvě lodě, Capitana a Santiago de Palos. S nimi, po­dle spolehlivých pramenů, do­plul Kolumbus až к severnímu pobřeží famajky do zátoky Sva­té Anny, tehdy nazývané zá­toka Santa Gloria, Tam zjistil, že lodě již nevydrží 450 mil dlouhou cestu zpět do Santa Domingo. Vystoupil proto se 116 muži posádky na břeh. Za­chráněni byli až po roce. Tolik historická skutečnost. Tím se však celkem přesně zjistilo místo, kde by měly být vraky těchto dvou lodi. V roce 1967 objevil americký archeo­log a potápěč R. F. Marx v zá­toce Sv. Anny v hloubce asi tři metry pod mohutným nánosem písku a bahna kusy dřev a střepy. Sonarem bylo zjištěno, že nedaleko od místa nálezu jsou pod vodou dva velké před­měty blízko u sebe. To potvr­dilo domněnku, že nalezené trá­my pocházejí skutečně z vraků posledních dvou Kolumbových lodi Místo nálezu se přísně tajilo, aby se zabránilo neorga­nizovanému průzkumu, a jamaj­ská vláda požádala skupinu francouzských archeologů o po­souzení předmětů, nalezených v zátoce Sv. Anny. Bude-li pro­kázáno, že to jsou zbytky špa­nělských galér z konce 15. sto­letí, vynasnaží se vláda oba vraky vyzdvihnout. To ovšem nebude snadně a celá akce si vyžádá možná dvou let. Předpokládá se, že vraky budou ve velmi špatném stavu, ale odbornici jsou pře­svědčeni, že to, co naleznou, postačí к autentické rekon strukci Kolumbových lodí. (Hk) UDÍ, v£CI> V DÄL05TT Hledání Kolumbových lodí Rekonstrukce lodi Santa Maria

Next