Lidová Demokracie, duben 1971 (XXVII/77-101)

1971-04-22 / No. 94

LIDOVÁ D6MOKRACI6 ROČ. XXVII. - C. 94 CENA 50 hal._____________ORGÁN CS. STRANY LIDOVĚ — NOSITEL RADU PRACE______________Praha čtvrtek 22. dubna 1971 К návrhu směrnic páté pětiletky. Průmysl základnou rozvoje Zajistit v souladu se socialistickým způsobem života vyšší uspokojování potřeb obyvatelstva a další upevnění životních jistot pracujících — tě­mito slovy návrh směrnic XIV. sjezdu Komunistic­ké strany Československa formuluje hlavní cíl hospodářské politiky v příštím období. A ukazuje i cestu к dosažení tohoto cíle, totiž trvalý rozvoj a zvyšování efektivnosti společenské výroby. Rozvoj ekonomiky má být orientován tak, aby se národní důchod země zvýšil o 28 °/o. Rozhodu­jící úloha při zajišťování tohoto vzestupu připadne průmyslové výrobě, která zůstane základnou hos­podářského potenciálu republiky. Objem průmyslo­vé produkce se má v letech 1971—75 zvýšit o 34 až 36 %, což znamená, že ročně by se měl zvyšo vat o 6 až 6,5 °/o. Samotné tempo růstu však před stavuje jen jeden aspekt problému. Druhý, neméně závažný rys spočívá v tom, že vzestup produkce bude nutno zhruba z 90 °/o zabezpečit vyšší pro duktivitou práce a jen z jedné desetiny přílivem nových pracovníků. Napjatá bilance pracovních sil nedovoluje jiné řešení. Náročnost plánovaného průmyslového rozvoje vyplývá i z toho, že se počítá i se závažnými změnami v průmyslové struktuře. Vůbec nejrychle ji se bude rozvíjet chemický průmysl; objem výro­by v tomto odvětví se má zvýšit téměř o 60 °/o. Tento výrazný vzestup nám umožní rostoucí do­dávky sovětské ropy a zemního plynu. Se značným růstem výroby se počítá i v odvětví stavebních hmot, jehož produkce se má zvýšit o 47 až 49 °/o. Strojírenská výroba má vzrůst nejméně o 45 °/'o. Na příkladě strojírenství je patrno, že struktu­rální posuny se neuskuteční jen mezi odvětvími, ale i uvnitř odvětví. Ve strojírenství se počítá s přednostním rozvojem polovodičové slaboproudé i silnoproudé techniky, výpočetní techniky, s roz­vojem výroby numericky řízených obráběcích stro­jů, progresivní zemědělské techniky, s růstem vý­roby osobních i nákladních automobilů atd. Pokud se týče výroby osobních aut, což je obor, který poutá zvláštní zájem veřejnosti, federální vláda nedávno rozhodla budovat u nás dvě kom­plexní automobilky, totiž mladoboleslavskou, která bude rekonstruována a bude pokračovat v součas­né výrobě menších vozů, a slovenskou automobil­ku, která bude vyrábět vůz o obsahu 1500 ccm, vy­vinutý našimi konstruktéry. Oba vozy budou mít část dílů společnou a navíc se počítá s integrova­nou výrobou některých dílů ve spolupráci s NDR, Maďarskem a snad i Polskem. Podle předběžných úvah bude slovenská automobilka sestávat z karo­­sářskomontážního závodu u Bratislavy, zatímco výroba podvozků by byla umístěna do Trnavských automobilových závodů a výroba motorů patrně do Povážské Bystrice. Obdobně by bylo možno probírat konkrétní pro­blematiku jiných odvětví a oborů. Ale i z tohoto náčrtu j«.- patrna - složitost úkolů, které na nás čekají. Jejich zvládnutí bude vyžadovat nové pří­stupy. Budeme se muset ještě výrazněji oriento­vat na účinnější využívání stávající výrobní zá­kladny, pracovní doby a zdrojů pracovních sil, na větší hospodárnost ve spotřebě paliv, energie a materiálů všeho druhu a právě tak i na zlepšeni technické úrovně a kvality výrobků. К dosaženi těchto cílů musí přispět rozvoj vědy a techniky, ale i lepší organizace ekonomických procesů. V té­to souvislosti se právem klade důraz na koncen­traci a specializaci výroby, kterou je třeba roz­víjet ve vnitrostátním měřítku, ale i v rámci me­zinárodní ekonomické spolupráce a dělby práce předavším se Sovětským svazem, ale i dalšími socialistickými zeměmi. Směrnice к páté pětiletce vytyčují rozsáhlý pro­gram zlepšování životních podmínek obyvatelstva Jeho splnění závisí především na tom, jak se vy­pořádáme se svou prací. Jak budeme dneska pra covat, tak budeme zítra žít. To vskutku není frá­ze, ale základní pravda, kterou nelze obejít. Jvs] Nepotrestaní váleční zločinci z Terezína (čtk): S výsledky skončeného vyšetřování válečných zločinů v Malé pevnosti Terezín se včera v Terezíně seznámili českoslovenští a zahraniční novináři. Infor­mace jím poskytli tajemník čs. vládní komise pro stí­hání nacistických válečných zločinců dr. K. Kamiš, ná­čelník hlavní správy vyšetřování státní bezpečnosti pplk. J. Jansa, zástupci generální prokuratury a fede­rálního výboru Čs. svazu protifašistických bojovníků. Jedním z dozorců v Malé pevnosti Terezín byl An­ton Malloth. Službu tam konal od 20. června 1940 až do května 1945. Počátkem květne 1945 z Terezína uprchl a byl nezvěstný. Teprve po více než 20 letech se po: dařilo zjistit, že žil v Meranú v Ttálii. V současné době je však jeho pobyt opět neznámý, protože ital­ské úřady sdělily, že v roce 1965 mu odňaly povolení к pobytu na italském území. V nepřítomnosti byl čs. soudem odsouzen k trestu smrti. Druhým je Herbert Mende. Zastával funkci dozorce od července 1940 s přerušením, kdy byl povolán do vojenské služby a od roku 1942 až do konce druhé světové války. V květnu 1945 uprchl a byl nezvěstný. V roce 1948 měl být údajně vzat do vazby v Siegbur­­gu, vládní okres Kolín nad Rýnem, v tehdejším brit­ském okupačním pásmu. Nebylo však zjištěno, jaký byl výsledek tehdejšího řízení. Podle nepotvrzených zpráv má se v současné době zdržovat v Essenu. Albín Storch má na svědomí např. ubití na jaře a v létě 1942 15—20 vězňů, zabití sovětského zajatce a utopení několika židovských vězňů. Koncem roku 1943 byl povolán do vojenské služby a od té doby nebyly o něm získány žádné zprávy. Eduard Zeinecke do Malé pevnosti přišel počátkem roku 1945 z litomě­řického divadla. Od svého útěku v Málé pevnosti v květnu 1945 je nezvěstný. Je obviňován z řady vražd, např. v březnu 1945 usmrtil bitím a týráním 29 věz­ňů. Robert Sturm sloužil v Terezíně od poloviny roku 1944 jako příslušník útvaru SS. Je stíhán pro vraždy, Z pětičlenné skupiny kápů je za hlavního viníka označován Karl Spielmann. Byl vězněn v Malé pev­nosti od podzimu 1943 do konce roku 1944. V roce 1948 žil v Bavorsku na adrese Krailing bei München, Ludwig von Nagel-Strasse. V červenci 1948 byl vzat v Mnichově do vazby, ale není známo, jak řízení proti němu skončilo. Aktivně se podílel na usmrcení několi­ka čs. a židovských vězňů. Všechny tyto hrůzné události byly během vyšetřová­ní potvrzeny výslechy svědků - bývalých vězňů. Po­tvrzuje to i 110 svědeckých protokolů. Celé vyšetřová­ní těchto nacistických zločinů si vyžádalo dobu tří let a pracovníci správy vyšetřování státní bezpečnosti shromáždily materiály ve 12 vyšetřovacích svazcích. Druhý den X. sjezdu BKS Vystoupeni vedoucích zahraničních delegaci (čtk): X. sjezd Bulharské komunistické strany pokrač oval včera ve svém jednání. Jako první přednesl na do­polední schůzi pozdravný projev generální tajemník ÚV KSSS L. BREZNĚV. Přítomní pozdravili vedoucího de­legace KSSS bouřlivým dlouhotrvajícím potleskem. Dále promluvil vedoucí delegace PLR první tajemník ÜV PSDS E. GIEREK. Vysoce ocenil úspěchy, jichž dosáhl bulharský lid v uplynulé pětiletce, a zdůraznil, že pro Polsko stejně jako pro Bulharsko je zárukou úspěchů, přátelství spolupráce a spojenectví se zemí sovětů- Vedoucí maďarské delegace J. KÁDAR vyzdvihl ve svém projevu tu skutečnost, že všechno v BLR, veške­rá činnost BKS a bulharské vlády slouží ke zvyšování životní úrovně lidu. J. Kádár poukázal i na velký význam nedávného XXIV. sjezdu KSSS, který znovu prokázal, že Leninova strana je největší zárukou bez­pečnosti a míru ve světě. Sjezd bulharských komunistů pozdravili i vedoucí mongolské stranické delegace CEDENBAL, vedoucí delegace Jednotné socialistické strany Německa E. HONECKER a vedoucí rumunské stranické delegace G. PANA. Mimořádný zájem vyvo­lalo vystoupení vedoucího naší stranické delegace, člena předsednictva a tajemníka ÜV KSČ A. INDRY. Jeho projev byl mnohokrát přerušován potleskem. Delegátům X. sjezdu BK6 a všem pracujícím Bul­harska poslal vřelý bratrský pozdrav ÚV KSSS. A. Indra ve svém projevu řekl mj.: I my u nás se velmi Intenzivně připravujeme na svůj XIV. sjezd, a to právě v období 50. výročí vzniku KSČ. Za 26 let po osvobození naší vlasti Sovětskou armádou dokázal náš lid nesrovnatelně více než buržoazie za celé století. Ale ani u nás se cesta socialistického rozvoje neobeš­la bez potíží. Nerealistické hodnocení skutečného sta­vu společnosti, subjektivistické přeskakování vývojo­vých etap, otupení třídních hledisek a ideologická bezstarostnost umožnily nástup pravicového revizio­­nismu a oportunismu. V r. 1968 ohrozila kontrarevo- Krajská konference NF v Plzni (ej): Ve středu odpoledne se konala v Plzni kraj­ská konference Národní fronty, jíž se zúčastnila de­legace KV KSČ v čele s vedoucím tajemníkem dr. Ja­nem Šimkem, CSc., a předsedou západočeského KNV A. Starým. Čtyřčlennou delegaci Národní fronty ČSSR vedl generálmajor ing. Karel Kučera, předseda ČÚV Svazarmu. Konference se dále zúčastnil ústřední ta­jemník ČSL br. Rostislav Petera. V delegaci krajské organizace ČSL bylo pět členů v čele s předsedou br. K. Holubem a krajským tajemníkem br. B. Slukou. Hlavní referát o nejdůležitějších úkolech Národní fronty v Západočeském kraji a o výsledcích krajské konference KSČ přednesl vedoucí tajemník KV KSČ dr. Jan Šimek. Kladně hodnotil politické složky v Národní frontě, plně podporující linii KSČ a na­stínil perspektivy pro příští údobí. V diskusi mimo jiné vystoupili generálmajor Ing. Karel Kučera a za KV ČSL br. Karel Holub, který hovořil o nejdůleži­­tějších otázkách krajské organizace ČSL ve všech oblastech její činnosti a o nejdůležitější akci — zá­vazkové kampani na počest 50. výročí založení KSČ. Po diskusi byl ustanoven nový 60členný krajský vý­bor Národní fronty, v němž ČSL zastupují bratři K. Holub a B. Sluka. Do čela KV Národní fronty byl zvolen dr. Jan Šimek, tajemníkem se opět stal Fr. Kuba. Zasedání Čs. rady žen (čtk): Zvýšení podílu žen v politických, hospodář­ských a ostatních veřejných funkcích a zhodnoceni splněných akci к 50. výročí založeni KSČ, byly hlav­ními body programu včerejšího zasedáni Čs. rady žen v Bratislavě. Předsedkyně čs. rady žen G. Fučíková Informovala konferenci o průběhu konzultační schůze zástupkyň žen z Jedenácti socialistických zemi ve Var­šavě, které se konalo ve dnech 15,—17. dubna. Čtvrt milionu na výstavě KSČ (čtk): Čtvrtmilióntého návštěvníka přivítali včera odpoledne na výstavě „50 let KSČ“ v Praze U hybernů. Stala se jím Bronislava Skotnicová, důchodkyně z Qstravy-Kunčiček. V upomínku na tento slavnostní okamžik převzala poukaz na čtr­náctidenní zájezd do Sovětského svazu a upomín­kové dary. Velké úspěchy bulharských pracujících při budo­vání socialismu hodnotí ÚV SED v pozdravném do­pise delegátům X. sjezdu BKS, podepsaném prvním tajemníkem ÚV SED a předsedou státní rady W. Ulbrichtem. Jménem ÚV SED vyslovuje W. Ulbricht pevné přesvědčení, že realizace usnesení sjezdu BKS bude nejen významným přínosem к dalšímu posílení Bulharska, ale také к posílení celého socialistického společenství. Z projevu L. Brežněva L. Brežněv mj. řekl: Pozoruhodné úspěchy, o nichž hovoří zpráva o činnosti ústředního výboru BKS před­nesená T. Živkovem, 1 projevy delegátů, musí potěšit všechny přátele socialistického Bulharska. V těchto Pokračování na str. 2. luce v ČSSR socialistické vymoženosti lidu, zájmy zemí socialistického společenství i světový mír. Všechny tyto kontrarevoluční záměry překazil pří­chod spojeneckých vojsk. Na československém pří­padě se znovu prokázalo, Že obrana socialismu mu­sí být společnou záležitostí všech socialistických ze­mí. Před dvěma lety vytvořil ÚV KSČ základní před­poklady pro náš návrat na cestu к marxismu-leninis­­mu. Za poměrně krátkou dobu se nám podařilo ob­novit základní hodnoty socialismu, překonali jsme krizové situace, pracující v Československu získali opět potřebné životní jistoty. Za nejdůležitější pova­žujeme, že jsme obnovili a upevnili naše spojenectví a bratrskou spolupráci se socialistickými zeměmi a zvláště se SSSR. Spolupráce ČSSR a BLR se v poválečných letech úspěšně rozvíjí a přináší dobré výsledky. Snažili jsme se podle svých možností poskytnout vám pomoc na nejrůznějších úsecích, zejména v průmyslu. Vaše zemědělské dodávky pomáhají zase ČSSR. Považujeme za svou povinnost tuto spoluprácí i nadále zdokona­lovat a prohlubovat za účasti ostatních zemí RVHP a zejména SSSR. A. INDRA: Spolupráce přináší dobré výsledky udé-věci-udAlosti Život rytce a grafika né V pestrém štku naší součas­grafiky představuje Jiří Svengsbír tvůrce do jisté míry tradičního — tradičního v tom smyslu, le se obrací ke starým technikám, le stranou vlny ex­perimentálních grafických po­stupů se sňali o obrození kla­sické rytiny a její vyulítí pro moderní výtvarný projev. A do­dejme — dosahuje na tomto polt virtuosity. Vědomí tradice vycítíme t z preclsnostl, s ja­kou například do známky pře vádí obraz Diirerův a Brandlův nebo lept Václava Hollara. Tak jako staří rytci, l Svengsbír vnáší do přepisu malby grafic­kou aktivitu tvůrce. A pak fe zde celé to mnolství motivů historické Prahy, které se od začátku objevují ve Svengsbí­­rové díle a které můleme pova­lovat za jeden z posledních článků řetězu grafických pra­­gensií, táhnoucího se od konce patnáctého století přes Hollara, Balzera a Morstadta al к dneš­ku švengsbírova tvůrčí dráha je přes svou rozmanitost přímoča­rá. Přesvědčí nás o tom výsta­va uspořádaná и přílelitosti grafikovy padesátky v Národ­ním muzeu. Průřez dosavadním dílem tvoří soubor exlibris, pří­­lelttostné t volné grafiky, kre­seb, ilustrací a známek, prová­zených zdobenou obálkou prv­ního dne. Odrálí se zde třicet let práce, na jejími počátku byl výuční list rytce kovu, pak během války první exlibris, ke kterým brzy přistupuje ilustra­ce a kntlní úprava, v šestatřt­­cátém roce první známka — nevydaný К. H. Borovský a o rok později ul realizovaný sv. Vojtěch. Novým impulsem pak bylo studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v grafické spectálce profesora Strnadela. Zde se vyhranil Svengsbírův smysl pro kresbu, jak ji mů­leme později sledovat v prů­zračně čistých liniích, sledují­cích podobu krajiny, lidské tváře, ženského aktu čí pros­tých věcí v zátiší, nebo podři­zujících se umělcově fantazii v ornamentu a heraldické styli­zaci pražských motivů. Svengs­­bírovy listy v sobě spojují uvol­něnou představivost kreslíře s řemeslnou kázní rytce, smysl pro skutečnost s umem grafic­ké stylizace, schopnost dát za­znít vlastnímu citu s darem při­blížit se v Ilustraci literárnímu dílu. Doprovod к Turgenévovým Povídkám, Hubkové Zpívající fontáně, Seifertovu Mozartovi v Praze a několika dalším kníž­kám byl vybrán z více nel tři­ceti titulů, jimi dosud dal Svengsbír jejich sličnou podobu v bélných l bibliografických edicích. Výstava potrvá do konce června letošního roku, a proto by se zde měla 7. května obje­vit nová, filatelisty jtž netrpě­livé očekávaná pétlbarevná známka s obrazem berly abaty­ší kláštera sv. Jtří, další z řady Svensbírových mistrovských ocelotlsků, které jsou nejen chloubou československé znám­ky, ale pro svět i propagací na­šeho kulturního bohatství. }. Wittltchová Nová budova Národní opery ve Staré Zagoře byla v těchto dnech slavnostně otevřena na počest 10. sjezdu Bulharské komunistické strany. Je vybavena nejmodornějšim akusti«­­kým a scénickým zařízením a patří к nejreprezentattvněj­­ším budovám v zemi. Na snímku foyer s křišťálovými lustry Foto: ČTK - BTA v Vědecky o významuKSC (hb): V Brožíkově slnl Staroměstské radnice v Pra­ze pokračovalo včera symposium, jehož tématem je „Komunistická strana Československa v dějinách myšleni národů“. Na pořadu byla vědecká sděleni. a Ředitel Historického ústavu Slovenské akademie věd prof. dr. M. Kropllák hovořil o KSČ v souvislosti se slovenskou otázkou. Se svým příspěvkem přišla 1 pra­covnice Ostavu dějin mezinárodního dělnického hnu­ti Akademie věd SSSR N. A. Sljonlnová a účastníky symposia pozdravil rovněž vedoucí delegace histo­riků NDR prof. dr. H. Bartel. Symposium pomohlo přesněji určit základní význam KSČ pro novodobé dě­jiny našich národů a vysvětlilo vliv revolučního děl­nického hnuti na různé oblasti národního života — tak zhodnotil dvoudenní vědecké Jednáni ředitel Osta­vu československých a světových dějin ČSAV prof, dr. O. Rlha, DrSc. Závěrečné slovo pak patřilo rektoru Vysoké školy politické ÚV KSČ prof. dr. V. Kvěšo­­vl, CSc. Leninskou cestou к budovatelským úspěchům Slavnostní shromáždění v Praze a Bratislavě к jubileu V. I. Lenina (ňtk|: Slavnostní shromážděni u příležitosti 101. výročí narozeni V. I. Lenina se konalo včera v Národ­ním divadle v Praze. Uspořádal je ÜV KSČ spolu s vládami CSR a ČSSR a orgány Národní fronty. Shromáž­děni se zúčastnili členové předsednictva OV KSČ E. Erban, A. Kapek, a J. Kempný, kandidát předsednictva ÜV KSČ D. Hanes, předseda ústřední kontrolní a revizní komise KSČ M. Jakeš, tajemnici ÜV KSČ M. Hruškovič a O. Švestka a další představitelé. Hlavni projev přednesl v úvodu tajemník ÜV KSČ . Fojtík. Poté následovalo pásmo poezie, prózy, tance i hudby v podáni umělců Národního divadla. Večeru byl přítomen rovněž velvyslanec SSSR v ČSSR S. V. Červoněnko. J. Fojtík ve svém projevu řekl: Připomínáme sl le­ninské jubileum ve chvílích, kdy se bezprostředně připravujeme na XIV. sjezd KSČ, jehož jednáni sho dou okolností spadá do doby, kdy budeme současně oslavovat 50. výročí založeni Komunistické strany Čes­koslovenska. Všem je známo, jakou těžkou krizi jsme procházeli v posledních letech. Nikdy v dějinách na šl strany se nestalo, aby pravicový oportunlsmus, kte rý je obvykle vždy spojen s omezeným nacionalismem, tak hluboce postihl naši stranu. Nikdy se nestalo, aby v naši straně došlo к takovému úpadku, jakého jsme byli svědky v letech 1988—1969. К tragickému vývoji došlo proto, že jsme dopustili aby pravicoví oportunisté nabyli ve straně a společ­nosti pozic, z kterých mohli zaútočit na leninismus, na leninské základy naší strany, na leninské princi­py výstavby socialismu. Diky Internacionální pomoci našich socialistických přátel bylo dílo kontrarevoluce mířící proti nejvlast­nějším, bytostným zájmům našich národů, naši socia­listické vlasti zmařeno. Po dvou letech politiky konsolidace, která vyvedla naši společnost z krize, je naše komunistická strana opět stranou marxisticko-leninskou, stranou, jež pev­ně stoji v čele československé společnosti, stranou In­ternacionální navazující na tradice těch, kdo stáli u jejich základů před padesáti lety, kdo jl vedli do bojů s kapitálem, za národní svobodu, к demokratic­ké a národní revoluci, к vítěznému únoru, kdo za­ložili její program socialistické výstavby. V další části projevu J. Fojtík uvedl: Chystáme se oslavit 50. výročí založení naší strany. Nemůže být důstojnější oslavy než nástup do tvůrčí činnosti, kte­rou vyúsťuje politika konsolidace, jíž se opět plně otevřela naši straně a zemi cesta leninismu. Je to cesta odpovídající potřebám naší země, českosloven­ské dělnické třídy, našeho lidu, národů Českosloven­ska. , „ S přijetím leninismu sl nejuvědomělejši část našeho dělnictva před padesáti lety vytváří svůj revoluční předvoj. Budeme vždy hrdl na to, že se tak dělo za přímé účasti a pomoci V. I. Lenina, který přispěl ra­dou představitelům naši strany a o základních otáz­kách výstavby strany 1 její politiky. Leninismus je trvale vepsán na prapor bojovníků naší strany, kteří se nevyhýbají nejtěžšlm obětem. Pro myšlenku revoluce a socialismu, štěstí pracujícího člověka procházeli neslýchaným strádáním, perseku­­ceml, štvanicemi, a neváhali ani, když bylo nezbytné, položit své životy. Z těchto oběti a nesmírné práce průkopníků socialismu zrodil se náš socialistický dne­šek. Navazuje na vpravdě demokratické a revoluční tradice z nejslavnějšich údobí našich dějin, na od­kaz, z něhož se zrodilo nové, socialistické vlastenec­tví, které je neoddělitelné od proletářského ' interna­cionalismu, od úcty ke všem národům, к lidem práce na celém světě. ,Za účasti J. Lenárta, P. Colotky, O. Klokoče a dalších politických a kulturních činitelů se konal slavnostní večer к jubileu V. 1. Lenina v Bratislavě. Hodnotné závazky urychlí zvyšování životní úrovn­ (čtk): Clen předsednictva ÜV KSČ, předseda vlády* ČSR J. Korčák, přijal včera delegaci budovatelů elek­trárny Počerady. vedenou ředitelem elektrárny M. Tomšíkem, který mu předal sdružený socialistický zá­vazek, podle kterého budovatelé elektrárny na počest 50. výročí založení KSČ а к jejímu XIV. sjezdu ukonči první etapu výstavby komplexními zkouškami posled­ního čtvrtého bloku do 27. září letošního roku. J. Kor­čák poděkoval delegaci za iniciativu a ocenil zejména přinos nové energetické kapacity pro naše národní hospodářství. Tajemníka Ov KSČ J. Kempného navštívila včera de­legace stranických, odborových a hospodářských pra­covníků obuvnického, oděvního a pletařského prů­myslu ČSR, aby jej seznámila s možnostmi lepšího uspokojování potřeb pracujících na vnitřním trhu, jak o nich hovořil první tajemník OV KSČ dr. G. Husák na městské konferenci KSC v Praze. Delegace, vede­ná ministrem průmyslu Ing. O. Svačinou a předsed­kyní Odborového svazu zaměstnanců textilního, oděv­ního a kožedělného průmyslu J. Masojldkovou, předa­la tajemníkovi ÚV KSČ J. Kempnému souhrn hodnot­ných socialistických závazků.

Next