Lidová Demokracie, duben 1971 (XXVII/77-101)
1971-04-22 / No. 94
LIDOVÁ D6MOKRACI6 ROČ. XXVII. - C. 94 CENA 50 hal._____________ORGÁN CS. STRANY LIDOVĚ — NOSITEL RADU PRACE______________Praha čtvrtek 22. dubna 1971 К návrhu směrnic páté pětiletky. Průmysl základnou rozvoje Zajistit v souladu se socialistickým způsobem života vyšší uspokojování potřeb obyvatelstva a další upevnění životních jistot pracujících — těmito slovy návrh směrnic XIV. sjezdu Komunistické strany Československa formuluje hlavní cíl hospodářské politiky v příštím období. A ukazuje i cestu к dosažení tohoto cíle, totiž trvalý rozvoj a zvyšování efektivnosti společenské výroby. Rozvoj ekonomiky má být orientován tak, aby se národní důchod země zvýšil o 28 °/o. Rozhodující úloha při zajišťování tohoto vzestupu připadne průmyslové výrobě, která zůstane základnou hospodářského potenciálu republiky. Objem průmyslové produkce se má v letech 1971—75 zvýšit o 34 až 36 %, což znamená, že ročně by se měl zvyšo vat o 6 až 6,5 °/o. Samotné tempo růstu však před stavuje jen jeden aspekt problému. Druhý, neméně závažný rys spočívá v tom, že vzestup produkce bude nutno zhruba z 90 °/o zabezpečit vyšší pro duktivitou práce a jen z jedné desetiny přílivem nových pracovníků. Napjatá bilance pracovních sil nedovoluje jiné řešení. Náročnost plánovaného průmyslového rozvoje vyplývá i z toho, že se počítá i se závažnými změnami v průmyslové struktuře. Vůbec nejrychle ji se bude rozvíjet chemický průmysl; objem výroby v tomto odvětví se má zvýšit téměř o 60 °/o. Tento výrazný vzestup nám umožní rostoucí dodávky sovětské ropy a zemního plynu. Se značným růstem výroby se počítá i v odvětví stavebních hmot, jehož produkce se má zvýšit o 47 až 49 °/o. Strojírenská výroba má vzrůst nejméně o 45 °/'o. Na příkladě strojírenství je patrno, že strukturální posuny se neuskuteční jen mezi odvětvími, ale i uvnitř odvětví. Ve strojírenství se počítá s přednostním rozvojem polovodičové slaboproudé i silnoproudé techniky, výpočetní techniky, s rozvojem výroby numericky řízených obráběcích strojů, progresivní zemědělské techniky, s růstem výroby osobních i nákladních automobilů atd. Pokud se týče výroby osobních aut, což je obor, který poutá zvláštní zájem veřejnosti, federální vláda nedávno rozhodla budovat u nás dvě komplexní automobilky, totiž mladoboleslavskou, která bude rekonstruována a bude pokračovat v současné výrobě menších vozů, a slovenskou automobilku, která bude vyrábět vůz o obsahu 1500 ccm, vyvinutý našimi konstruktéry. Oba vozy budou mít část dílů společnou a navíc se počítá s integrovanou výrobou některých dílů ve spolupráci s NDR, Maďarskem a snad i Polskem. Podle předběžných úvah bude slovenská automobilka sestávat z karosářskomontážního závodu u Bratislavy, zatímco výroba podvozků by byla umístěna do Trnavských automobilových závodů a výroba motorů patrně do Povážské Bystrice. Obdobně by bylo možno probírat konkrétní problematiku jiných odvětví a oborů. Ale i z tohoto náčrtu j«.- patrna - složitost úkolů, které na nás čekají. Jejich zvládnutí bude vyžadovat nové přístupy. Budeme se muset ještě výrazněji orientovat na účinnější využívání stávající výrobní základny, pracovní doby a zdrojů pracovních sil, na větší hospodárnost ve spotřebě paliv, energie a materiálů všeho druhu a právě tak i na zlepšeni technické úrovně a kvality výrobků. К dosaženi těchto cílů musí přispět rozvoj vědy a techniky, ale i lepší organizace ekonomických procesů. V této souvislosti se právem klade důraz na koncentraci a specializaci výroby, kterou je třeba rozvíjet ve vnitrostátním měřítku, ale i v rámci mezinárodní ekonomické spolupráce a dělby práce předavším se Sovětským svazem, ale i dalšími socialistickými zeměmi. Směrnice к páté pětiletce vytyčují rozsáhlý program zlepšování životních podmínek obyvatelstva Jeho splnění závisí především na tom, jak se vypořádáme se svou prací. Jak budeme dneska pra covat, tak budeme zítra žít. To vskutku není fráze, ale základní pravda, kterou nelze obejít. Jvs] Nepotrestaní váleční zločinci z Terezína (čtk): S výsledky skončeného vyšetřování válečných zločinů v Malé pevnosti Terezín se včera v Terezíně seznámili českoslovenští a zahraniční novináři. Informace jím poskytli tajemník čs. vládní komise pro stíhání nacistických válečných zločinců dr. K. Kamiš, náčelník hlavní správy vyšetřování státní bezpečnosti pplk. J. Jansa, zástupci generální prokuratury a federálního výboru Čs. svazu protifašistických bojovníků. Jedním z dozorců v Malé pevnosti Terezín byl Anton Malloth. Službu tam konal od 20. června 1940 až do května 1945. Počátkem květne 1945 z Terezína uprchl a byl nezvěstný. Teprve po více než 20 letech se po: dařilo zjistit, že žil v Meranú v Ttálii. V současné době je však jeho pobyt opět neznámý, protože italské úřady sdělily, že v roce 1965 mu odňaly povolení к pobytu na italském území. V nepřítomnosti byl čs. soudem odsouzen k trestu smrti. Druhým je Herbert Mende. Zastával funkci dozorce od července 1940 s přerušením, kdy byl povolán do vojenské služby a od roku 1942 až do konce druhé světové války. V květnu 1945 uprchl a byl nezvěstný. V roce 1948 měl být údajně vzat do vazby v Siegburgu, vládní okres Kolín nad Rýnem, v tehdejším britském okupačním pásmu. Nebylo však zjištěno, jaký byl výsledek tehdejšího řízení. Podle nepotvrzených zpráv má se v současné době zdržovat v Essenu. Albín Storch má na svědomí např. ubití na jaře a v létě 1942 15—20 vězňů, zabití sovětského zajatce a utopení několika židovských vězňů. Koncem roku 1943 byl povolán do vojenské služby a od té doby nebyly o něm získány žádné zprávy. Eduard Zeinecke do Malé pevnosti přišel počátkem roku 1945 z litoměřického divadla. Od svého útěku v Málé pevnosti v květnu 1945 je nezvěstný. Je obviňován z řady vražd, např. v březnu 1945 usmrtil bitím a týráním 29 vězňů. Robert Sturm sloužil v Terezíně od poloviny roku 1944 jako příslušník útvaru SS. Je stíhán pro vraždy, Z pětičlenné skupiny kápů je za hlavního viníka označován Karl Spielmann. Byl vězněn v Malé pevnosti od podzimu 1943 do konce roku 1944. V roce 1948 žil v Bavorsku na adrese Krailing bei München, Ludwig von Nagel-Strasse. V červenci 1948 byl vzat v Mnichově do vazby, ale není známo, jak řízení proti němu skončilo. Aktivně se podílel na usmrcení několika čs. a židovských vězňů. Všechny tyto hrůzné události byly během vyšetřování potvrzeny výslechy svědků - bývalých vězňů. Potvrzuje to i 110 svědeckých protokolů. Celé vyšetřování těchto nacistických zločinů si vyžádalo dobu tří let a pracovníci správy vyšetřování státní bezpečnosti shromáždily materiály ve 12 vyšetřovacích svazcích. Druhý den X. sjezdu BKS Vystoupeni vedoucích zahraničních delegaci (čtk): X. sjezd Bulharské komunistické strany pokrač oval včera ve svém jednání. Jako první přednesl na dopolední schůzi pozdravný projev generální tajemník ÚV KSSS L. BREZNĚV. Přítomní pozdravili vedoucího delegace KSSS bouřlivým dlouhotrvajícím potleskem. Dále promluvil vedoucí delegace PLR první tajemník ÜV PSDS E. GIEREK. Vysoce ocenil úspěchy, jichž dosáhl bulharský lid v uplynulé pětiletce, a zdůraznil, že pro Polsko stejně jako pro Bulharsko je zárukou úspěchů, přátelství spolupráce a spojenectví se zemí sovětů- Vedoucí maďarské delegace J. KÁDAR vyzdvihl ve svém projevu tu skutečnost, že všechno v BLR, veškerá činnost BKS a bulharské vlády slouží ke zvyšování životní úrovně lidu. J. Kádár poukázal i na velký význam nedávného XXIV. sjezdu KSSS, který znovu prokázal, že Leninova strana je největší zárukou bezpečnosti a míru ve světě. Sjezd bulharských komunistů pozdravili i vedoucí mongolské stranické delegace CEDENBAL, vedoucí delegace Jednotné socialistické strany Německa E. HONECKER a vedoucí rumunské stranické delegace G. PANA. Mimořádný zájem vyvolalo vystoupení vedoucího naší stranické delegace, člena předsednictva a tajemníka ÜV KSČ A. INDRY. Jeho projev byl mnohokrát přerušován potleskem. Delegátům X. sjezdu BK6 a všem pracujícím Bulharska poslal vřelý bratrský pozdrav ÚV KSSS. A. Indra ve svém projevu řekl mj.: I my u nás se velmi Intenzivně připravujeme na svůj XIV. sjezd, a to právě v období 50. výročí vzniku KSČ. Za 26 let po osvobození naší vlasti Sovětskou armádou dokázal náš lid nesrovnatelně více než buržoazie za celé století. Ale ani u nás se cesta socialistického rozvoje neobešla bez potíží. Nerealistické hodnocení skutečného stavu společnosti, subjektivistické přeskakování vývojových etap, otupení třídních hledisek a ideologická bezstarostnost umožnily nástup pravicového revizionismu a oportunismu. V r. 1968 ohrozila kontrarevo- Krajská konference NF v Plzni (ej): Ve středu odpoledne se konala v Plzni krajská konference Národní fronty, jíž se zúčastnila delegace KV KSČ v čele s vedoucím tajemníkem dr. Janem Šimkem, CSc., a předsedou západočeského KNV A. Starým. Čtyřčlennou delegaci Národní fronty ČSSR vedl generálmajor ing. Karel Kučera, předseda ČÚV Svazarmu. Konference se dále zúčastnil ústřední tajemník ČSL br. Rostislav Petera. V delegaci krajské organizace ČSL bylo pět členů v čele s předsedou br. K. Holubem a krajským tajemníkem br. B. Slukou. Hlavní referát o nejdůležitějších úkolech Národní fronty v Západočeském kraji a o výsledcích krajské konference KSČ přednesl vedoucí tajemník KV KSČ dr. Jan Šimek. Kladně hodnotil politické složky v Národní frontě, plně podporující linii KSČ a nastínil perspektivy pro příští údobí. V diskusi mimo jiné vystoupili generálmajor Ing. Karel Kučera a za KV ČSL br. Karel Holub, který hovořil o nejdůležitějších otázkách krajské organizace ČSL ve všech oblastech její činnosti a o nejdůležitější akci — závazkové kampani na počest 50. výročí založení KSČ. Po diskusi byl ustanoven nový 60členný krajský výbor Národní fronty, v němž ČSL zastupují bratři K. Holub a B. Sluka. Do čela KV Národní fronty byl zvolen dr. Jan Šimek, tajemníkem se opět stal Fr. Kuba. Zasedání Čs. rady žen (čtk): Zvýšení podílu žen v politických, hospodářských a ostatních veřejných funkcích a zhodnoceni splněných akci к 50. výročí založeni KSČ, byly hlavními body programu včerejšího zasedáni Čs. rady žen v Bratislavě. Předsedkyně čs. rady žen G. Fučíková Informovala konferenci o průběhu konzultační schůze zástupkyň žen z Jedenácti socialistických zemi ve Varšavě, které se konalo ve dnech 15,—17. dubna. Čtvrt milionu na výstavě KSČ (čtk): Čtvrtmilióntého návštěvníka přivítali včera odpoledne na výstavě „50 let KSČ“ v Praze U hybernů. Stala se jím Bronislava Skotnicová, důchodkyně z Qstravy-Kunčiček. V upomínku na tento slavnostní okamžik převzala poukaz na čtrnáctidenní zájezd do Sovětského svazu a upomínkové dary. Velké úspěchy bulharských pracujících při budování socialismu hodnotí ÚV SED v pozdravném dopise delegátům X. sjezdu BKS, podepsaném prvním tajemníkem ÚV SED a předsedou státní rady W. Ulbrichtem. Jménem ÚV SED vyslovuje W. Ulbricht pevné přesvědčení, že realizace usnesení sjezdu BKS bude nejen významným přínosem к dalšímu posílení Bulharska, ale také к posílení celého socialistického společenství. Z projevu L. Brežněva L. Brežněv mj. řekl: Pozoruhodné úspěchy, o nichž hovoří zpráva o činnosti ústředního výboru BKS přednesená T. Živkovem, 1 projevy delegátů, musí potěšit všechny přátele socialistického Bulharska. V těchto Pokračování na str. 2. luce v ČSSR socialistické vymoženosti lidu, zájmy zemí socialistického společenství i světový mír. Všechny tyto kontrarevoluční záměry překazil příchod spojeneckých vojsk. Na československém případě se znovu prokázalo, Že obrana socialismu musí být společnou záležitostí všech socialistických zemí. Před dvěma lety vytvořil ÚV KSČ základní předpoklady pro náš návrat na cestu к marxismu-leninismu. Za poměrně krátkou dobu se nám podařilo obnovit základní hodnoty socialismu, překonali jsme krizové situace, pracující v Československu získali opět potřebné životní jistoty. Za nejdůležitější považujeme, že jsme obnovili a upevnili naše spojenectví a bratrskou spolupráci se socialistickými zeměmi a zvláště se SSSR. Spolupráce ČSSR a BLR se v poválečných letech úspěšně rozvíjí a přináší dobré výsledky. Snažili jsme se podle svých možností poskytnout vám pomoc na nejrůznějších úsecích, zejména v průmyslu. Vaše zemědělské dodávky pomáhají zase ČSSR. Považujeme za svou povinnost tuto spoluprácí i nadále zdokonalovat a prohlubovat za účasti ostatních zemí RVHP a zejména SSSR. A. INDRA: Spolupráce přináší dobré výsledky udé-věci-udAlosti Život rytce a grafika né V pestrém štku naší současgrafiky představuje Jiří Svengsbír tvůrce do jisté míry tradičního — tradičního v tom smyslu, le se obrací ke starým technikám, le stranou vlny experimentálních grafických postupů se sňali o obrození klasické rytiny a její vyulítí pro moderní výtvarný projev. A dodejme — dosahuje na tomto polt virtuosity. Vědomí tradice vycítíme t z preclsnostl, s jakou například do známky pře vádí obraz Diirerův a Brandlův nebo lept Václava Hollara. Tak jako staří rytci, l Svengsbír vnáší do přepisu malby grafickou aktivitu tvůrce. A pak fe zde celé to mnolství motivů historické Prahy, které se od začátku objevují ve Svengsbírové díle a které můleme povalovat za jeden z posledních článků řetězu grafických pragensií, táhnoucího se od konce patnáctého století přes Hollara, Balzera a Morstadta al к dnešku švengsbírova tvůrčí dráha je přes svou rozmanitost přímočará. Přesvědčí nás o tom výstava uspořádaná и přílelitosti grafikovy padesátky v Národním muzeu. Průřez dosavadním dílem tvoří soubor exlibris, přílelttostné t volné grafiky, kreseb, ilustrací a známek, provázených zdobenou obálkou prvního dne. Odrálí se zde třicet let práce, na jejími počátku byl výuční list rytce kovu, pak během války první exlibris, ke kterým brzy přistupuje ilustrace a kntlní úprava, v šestatřtcátém roce první známka — nevydaný К. H. Borovský a o rok později ul realizovaný sv. Vojtěch. Novým impulsem pak bylo studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v grafické spectálce profesora Strnadela. Zde se vyhranil Svengsbírův smysl pro kresbu, jak ji můleme později sledovat v průzračně čistých liniích, sledujících podobu krajiny, lidské tváře, ženského aktu čí prostých věcí v zátiší, nebo podřizujících se umělcově fantazii v ornamentu a heraldické stylizaci pražských motivů. Svengsbírovy listy v sobě spojují uvolněnou představivost kreslíře s řemeslnou kázní rytce, smysl pro skutečnost s umem grafické stylizace, schopnost dát zaznít vlastnímu citu s darem přiblížit se v Ilustraci literárnímu dílu. Doprovod к Turgenévovým Povídkám, Hubkové Zpívající fontáně, Seifertovu Mozartovi v Praze a několika dalším knížkám byl vybrán z více nel třiceti titulů, jimi dosud dal Svengsbír jejich sličnou podobu v bélných l bibliografických edicích. Výstava potrvá do konce června letošního roku, a proto by se zde měla 7. května objevit nová, filatelisty jtž netrpělivé očekávaná pétlbarevná známka s obrazem berly abatyší kláštera sv. Jtří, další z řady Svensbírových mistrovských ocelotlsků, které jsou nejen chloubou československé známky, ale pro svět i propagací našeho kulturního bohatství. }. Wittltchová Nová budova Národní opery ve Staré Zagoře byla v těchto dnech slavnostně otevřena na počest 10. sjezdu Bulharské komunistické strany. Je vybavena nejmodornějšim akusti«kým a scénickým zařízením a patří к nejreprezentattvnějším budovám v zemi. Na snímku foyer s křišťálovými lustry Foto: ČTK - BTA v Vědecky o významuKSC (hb): V Brožíkově slnl Staroměstské radnice v Praze pokračovalo včera symposium, jehož tématem je „Komunistická strana Československa v dějinách myšleni národů“. Na pořadu byla vědecká sděleni. a Ředitel Historického ústavu Slovenské akademie věd prof. dr. M. Kropllák hovořil o KSČ v souvislosti se slovenskou otázkou. Se svým příspěvkem přišla 1 pracovnice Ostavu dějin mezinárodního dělnického hnuti Akademie věd SSSR N. A. Sljonlnová a účastníky symposia pozdravil rovněž vedoucí delegace historiků NDR prof. dr. H. Bartel. Symposium pomohlo přesněji určit základní význam KSČ pro novodobé dějiny našich národů a vysvětlilo vliv revolučního dělnického hnuti na různé oblasti národního života — tak zhodnotil dvoudenní vědecké Jednáni ředitel Ostavu československých a světových dějin ČSAV prof, dr. O. Rlha, DrSc. Závěrečné slovo pak patřilo rektoru Vysoké školy politické ÚV KSČ prof. dr. V. Kvěšovl, CSc. Leninskou cestou к budovatelským úspěchům Slavnostní shromáždění v Praze a Bratislavě к jubileu V. I. Lenina (ňtk|: Slavnostní shromážděni u příležitosti 101. výročí narozeni V. I. Lenina se konalo včera v Národním divadle v Praze. Uspořádal je ÜV KSČ spolu s vládami CSR a ČSSR a orgány Národní fronty. Shromážděni se zúčastnili členové předsednictva OV KSČ E. Erban, A. Kapek, a J. Kempný, kandidát předsednictva ÜV KSČ D. Hanes, předseda ústřední kontrolní a revizní komise KSČ M. Jakeš, tajemnici ÜV KSČ M. Hruškovič a O. Švestka a další představitelé. Hlavni projev přednesl v úvodu tajemník ÜV KSČ . Fojtík. Poté následovalo pásmo poezie, prózy, tance i hudby v podáni umělců Národního divadla. Večeru byl přítomen rovněž velvyslanec SSSR v ČSSR S. V. Červoněnko. J. Fojtík ve svém projevu řekl: Připomínáme sl leninské jubileum ve chvílích, kdy se bezprostředně připravujeme na XIV. sjezd KSČ, jehož jednáni sho dou okolností spadá do doby, kdy budeme současně oslavovat 50. výročí založeni Komunistické strany Československa. Všem je známo, jakou těžkou krizi jsme procházeli v posledních letech. Nikdy v dějinách na šl strany se nestalo, aby pravicový oportunlsmus, kte rý je obvykle vždy spojen s omezeným nacionalismem, tak hluboce postihl naši stranu. Nikdy se nestalo, aby v naši straně došlo к takovému úpadku, jakého jsme byli svědky v letech 1988—1969. К tragickému vývoji došlo proto, že jsme dopustili aby pravicoví oportunisté nabyli ve straně a společnosti pozic, z kterých mohli zaútočit na leninismus, na leninské základy naší strany, na leninské principy výstavby socialismu. Diky Internacionální pomoci našich socialistických přátel bylo dílo kontrarevoluce mířící proti nejvlastnějším, bytostným zájmům našich národů, naši socialistické vlasti zmařeno. Po dvou letech politiky konsolidace, která vyvedla naši společnost z krize, je naše komunistická strana opět stranou marxisticko-leninskou, stranou, jež pevně stoji v čele československé společnosti, stranou Internacionální navazující na tradice těch, kdo stáli u jejich základů před padesáti lety, kdo jl vedli do bojů s kapitálem, za národní svobodu, к demokratické a národní revoluci, к vítěznému únoru, kdo založili její program socialistické výstavby. V další části projevu J. Fojtík uvedl: Chystáme se oslavit 50. výročí založení naší strany. Nemůže být důstojnější oslavy než nástup do tvůrčí činnosti, kterou vyúsťuje politika konsolidace, jíž se opět plně otevřela naši straně a zemi cesta leninismu. Je to cesta odpovídající potřebám naší země, československé dělnické třídy, našeho lidu, národů Československa. , „ S přijetím leninismu sl nejuvědomělejši část našeho dělnictva před padesáti lety vytváří svůj revoluční předvoj. Budeme vždy hrdl na to, že se tak dělo za přímé účasti a pomoci V. I. Lenina, který přispěl radou představitelům naši strany a o základních otázkách výstavby strany 1 její politiky. Leninismus je trvale vepsán na prapor bojovníků naší strany, kteří se nevyhýbají nejtěžšlm obětem. Pro myšlenku revoluce a socialismu, štěstí pracujícího člověka procházeli neslýchaným strádáním, persekuceml, štvanicemi, a neváhali ani, když bylo nezbytné, položit své životy. Z těchto oběti a nesmírné práce průkopníků socialismu zrodil se náš socialistický dnešek. Navazuje na vpravdě demokratické a revoluční tradice z nejslavnějšich údobí našich dějin, na odkaz, z něhož se zrodilo nové, socialistické vlastenectví, které je neoddělitelné od proletářského ' internacionalismu, od úcty ke všem národům, к lidem práce na celém světě. ,Za účasti J. Lenárta, P. Colotky, O. Klokoče a dalších politických a kulturních činitelů se konal slavnostní večer к jubileu V. 1. Lenina v Bratislavě. Hodnotné závazky urychlí zvyšování životní úrovn (čtk): Clen předsednictva ÜV KSČ, předseda vlády* ČSR J. Korčák, přijal včera delegaci budovatelů elektrárny Počerady. vedenou ředitelem elektrárny M. Tomšíkem, který mu předal sdružený socialistický závazek, podle kterého budovatelé elektrárny na počest 50. výročí založení KSČ а к jejímu XIV. sjezdu ukonči první etapu výstavby komplexními zkouškami posledního čtvrtého bloku do 27. září letošního roku. J. Korčák poděkoval delegaci za iniciativu a ocenil zejména přinos nové energetické kapacity pro naše národní hospodářství. Tajemníka Ov KSČ J. Kempného navštívila včera delegace stranických, odborových a hospodářských pracovníků obuvnického, oděvního a pletařského průmyslu ČSR, aby jej seznámila s možnostmi lepšího uspokojování potřeb pracujících na vnitřním trhu, jak o nich hovořil první tajemník OV KSČ dr. G. Husák na městské konferenci KSC v Praze. Delegace, vedená ministrem průmyslu Ing. O. Svačinou a předsedkyní Odborového svazu zaměstnanců textilního, oděvního a kožedělného průmyslu J. Masojldkovou, předala tajemníkovi ÚV KSČ J. Kempnému souhrn hodnotných socialistických závazků.