Lidová Demokracie, červen 1971 (XXVII/128-153)

1971-06-10 / No. 136

10. Června 1971 LIDOVÁ DEMOKRACIE HOVOŘÍME O KOOPERACI Spolupráce umožňuje čerpat z poznatků NDR Kooperace v našem zemědělství má vyřešit zákonitě probíhající strukturální přeměny, tzn. prohloubit koncentraci a specializaci naší zemědělské výroby. V této souvislosti se v současné době mluví o dlouho­letých zkušenostech s kooperací v zemědělské výrobě NOR, kde začali kooperovat již na přelomu padesá­tých a šedesátých let. Dues již více než desetileté zkušenosti jednoznačně potvrzují správnost strukturál­ních přeměn v zemědělství formou kooperace. V NDR započali se zespolečenšťováním zemědělské výroby přibližně ve stejnou dobu jako u nás, a i když celý proces vykazuje určité odlišností, přece se jeho vývoj podobá vývoji u nás. Po skončení tohoto pro­cesu na sklonku padesátých let přistoupili v NDR к řešení zákonitých strukturálních přeměn formou kooperace, zatímco u nás jsme v tomto období poča­li se slučováním JZD. Přitom cíl řešení strukturálních přeměn u nás a v NDR byl shodný, a to prohloube­ní koncentrace a specializace zemědělské výroby. V ČSSR se pod pojmem kooperace v první řadě ro­zumí spolupráce na úseku živočišné výroby, v budo­vání společných mezidružstevních podniků, které se v současné době zaměřují hlavně na velkovýrobu va­jec, drůběžího a vepřového masa. V ostatních odvět­vích zemědělské výroby se kooperační vztahy rozví­její jenom velmi sporadicky. V NDR se kooperuje ve všech odvětvích zeměděl­ské výroby a současně i ve všech přidružených od­větvích. Přitom je nejsympatičtější, že byly vyhlášeny pouze rámcové formy kooperace a nikdo nikoho nevo­dí za ruku. Kooperuje se v rostlinné 1 živočišné vý­robě, od nejprimitivnější formy sousedské výpomoci, např. při zvládnutí špičkových prací, až к budování nákladných mezidružstevních zařízení. Za celou dobu rozvoje kooperačních vztahů v NDR byla založena řada kooperačních společenství, mezi­družstevních zařízení, kooperačních svazů a jiných společenství. V současné době dochází již к určité unifikaci této formy zemědělského podnikání, přičemž na stránkách odborného tisku dochází к rozsáhlé dis­kusi a výměně zkušeností z práce těchto jednotlivých společenství, ať již jde o úsek odměňování pracovní­ků společenství, uplatňování nových velkovýrobních technologií, rozdělování výsledků hospodaření koope­račních společenství apod. Jedním z úkolů rozvoje kooperačních vztahů v ze­mědělské výrobě v NDR je odstraňování ekonomické nerovnováhy mezi jednotlivými kooperujícími podniky. V drtivé většině případů kooperace skutečně došlo к vyrovnání ekonomické nerovnováhy mezi jednotli­vými kooperujícími podniky, protože se vždy prosazo­valy do praxe zkušenosti dobře hospodařících země­dělských podniků. V NQR se v široké zemědělské praxi uplatňují nej­různější formy kooperace. Od sousedské výpomoci se přešlo ke společnému nakupování vysoce výkonných mechanizačních prostředků pro rostlinnou výrobu a к založení kooperačního společenství v rámci určitého kooperujícího družstva. Nejvyšší současnou formou kooperace v rostlinné výrobě je založení zcela práv­nicky samostatného kooperačního společenství s vlast­ním mechanizačním parkem a pracovními silami. V živočišné výrobě se budují velkochovy prasat, drůbeže, nosnic a skotu. Z úseku přidružených odvět­ví je třeba se zmínit o budování agrochemických cen­ter. jejichž posláním je nákup, skladování a aplikace průmyslových- hnojiv na půdě kooperujících podniků. Zvláštní pozornost věnují v NDR budování takových kooperačních společenství, kde je možná mimořádně vysoká koncentrace a specializace rostlinné výroby, slučování honů jednotlivých zemědělských podniků a vytváření takových celků, které s poměry u nás ne­snesou žádného porovnání. Přitom si kooperující ze­mědělské podniky zachovávají svou právní samostat­nost. Zkušenosti s kooperací v NDR jsou pro nás hlubo­kou studnicí, z níž je třeba čerpat pokud možno co nejvíce. Pří rozvoji kooperačních vztahů v zeměděl­ské výrobě u nás lze si jen přát, aby naše zeměděj­­ské podniky měly pro rozvoj kooperačních vztahů tak ohromný prostor jako zemědělci v NDR, kde nebrání rozvoji kooperačních vztahů regionální, odvětvové či jakékoliv jiné hranice. I když v NDR mají lepší pod­mínky, hlavně půdní a klimatické, je třeba i u nás přistoupit к řešení otázek kooperace a poskytnout jejímu rozvoji všemožnou podporu. Rozvoj nových výrobních vztahů v zemědělství naše­ho státu v nejbližší budoucnosti si totiž není možno dost dobře představit bez rozvoje kooperačních vzta­hů zejména v rostlinné výrobě, kde dalšímu vývoji koncentrace a specializace jsou v cestě přirozené, ji­nak neodstranitelné překážky. (ákj Základním posláním Ostavu půdo znaleckého VORV v Praze-Ruzyni je vytvářet všestranným výzkumem půd vědecké podklady к řešení otázek nejúčelnějšiho využití a ochrany půdního fondu, zvyšování produkční schopnosti půdních jednotek a stanovišť rostlinné vý­roby. Na snímku je vidět stanovování sorpční kapaci­ty půd Mehlichovou metodou. Sorpční kapacita charak­terizuje schopnost půd poutat živiny z aplikovaných hnojiv a postupně je mobilizovat pro potřebu rostlin Foto: M. Novák To byl náš Honzík I Jelikož jsem lízala zmrzlinu, musela Jsem fit ná­ramně opatrně, aby mi netekla po Šatech, a tak jsem ke suému údivu objevila za plotem rozkoSná malá jehňátka. Byla jeStě bílá a chundelatá a úplně bez­branná, ještě ani neuměla bečet, jenom tak naříkavě mečela. A tahle podívaná mt v paměti vyvolala obraz dávno minulý. Babička dostala za války také takové bílé jehněčí klubíčko, to víte. masa bylo tenkrát na­mále, a my jsme tomu klubíčku dali jméno Honzík. Honzík se důležitě procházíval po zahradě, a když byl unaven, a chtělo se mu spát, tak docela samozřejmě přišel do kuchyně a uvelebil se na starodávné babič­čině pohovce, která byla pro nás pravým eldorádem. Ale Honzíkovi jsme ochotně ustupovali. Dívat se na nás tak láskyplně a něžně a na znamení přátelství nás vždycky olízl — to olíznutí vůbec nebylo nepří­jemné, bylo to jakési potvrzení úmlítvy a vzájemných vztahů. A taky když jsme ho zavolali jménem, při­běhl s takovou radostí, jako by čekal — teď ale oprav­du nevím, co by tak ovečka mohla pokládat za vrchol blaha. Tenkrát se mi ovšem zdálo, že čeká na pohla­zení, ale to jsem 'si možná primyslela, protože to po­hlazení nemohl venkoncem ani cítit skrz tu huňatou vlnu. Ale snad to přátelství vnímal těma velkýma moudrýma očima. Někdy se říká — jenom promluvit, ale on těma očima mluvil. Nebyl v nich stesk ani osamoceni, jen příchylnost a odevzdanost. A Honzík rostl a rostl a babička prohlásila, že už je načase, aby splnil svůj úkol — totiž obohatil náš stůl masem. Nic nezmohly naše protesty, jednoho dne Honzík zmi­zel. A na naše prázdné talíře padaly slzy, nikdo z nás by býval nespolkl ani sousto. Tak vlastně nesplnil svůj úkol, ačkoliv dokázal něco mnohem většího — naplnit dětská srdce dobrotou a citem. jnyj Dobré zkušenosti jsou příkladem ostatním V současné době se hodně hovoří o kooperačními vztazích, specializaci a koncentraci zemědělské vý­roby. Nejsou to hlediska zcela nová, neznámá, avšak přece jen se setkáváme u členů i některých funkcio­nářů JZD s různými názory, dokonce 1 s pochybnost­mi. Rada otázek bude zodpovězena tehdy, až budeme mít více zkušeností. A o to nyní jde. V loňském roce jsme psali' o vzniku kooperačního sdružení osmi ze­mědělských podniků na Blovlcku, kde byl jedním z iniciátorů jeho vytváření br. Stanislav Janda, před­seda JZD Komor no, v okrese Plzeň-jih. A jaká je si­tuace nyní? Opět dáváme slovo bratru Jandovi. Na kooperaci ve využití techniky, s níž se v koope­račním sdružení začalo nejdříve, navázalo na podzim roku 3970 soustředění semenářských dílců do tří JZD. Ostatní členské závody dostanou již v letošním roce osiva stupně M 4 v odrůdách, které si vybraly a které jsou nejvhodnější pro tuto oblast. Stejný postup se letos dodržel při osevu jařin a brambor. Pro brambory byla určena dvě družstva s vhodnou půdou, nadmoř­skou výškou 1 zkušenostmi s množením brambor — rozdíl v nadmořské výšce činí totiž v naší kooperaci až 200 -m. Za ta JZD, která vyrábějí osiva a sadbu, plní ostatní družstva plán dodávek do státních fondů. Pro rok 1971 byly soustředěny finanční prostředky na vybudování linky na čištění a moření osiv, na nákup dalších traktorů, kombajnů a dalších strojů, které by­ly včas objednány a nárokovány. Administrativa kooperačního sdružení je jen mini­mální, pouze jeden pracovník je plně uvolněn к ří­zení, ostatní tuto činnost vykonávají při svých dosa­vadních funkcích. Až potud se tedy jeví činnost a perspektivy kooperačního sdružení na Blovicku ideál­ně a hodnocení je kladné. Potíže se také vyskytovaly, samozřejmě, říká bratr Janda. Tak při realizaci našich plánů jsme narazili na problém čištění osiv. Nenašel se podnik, který by včas udělal projektovou dokumentaci tak, aby čistící linka stála do letošních žní. Některé stroje jíž máme, ale ostatní budeme áňělat „na koleně“. Dalším nedo­statkem je 1 neplnění smluv na dodávky strojů: chybí nám jeden traktor 5545, na který jsme už před půl rokem složili zálohu, ze skllzňových strojů chybějí ro­tační Ušty a sklízeč SP 152 — poslali nám pouze .e­­den a ještě к tomu nekompletní. Měli jsme rozpra­covány plány na několik kompletních linek na sená­­žování a teď není možné dodržet závazky vůči člen­ským podnikům kooperace. Myslím, řekl dále S. Jan­da, že toto jednáni příliš neslouží ke cti našim doda­vatelům, kteří se do budoucna musí nad svou prací více zamýšlet, protože jen krásná a nadšená slova nám v rozvoji kooperačních vztahů nepomohou. Ma­teriálová základna je tím prvním, co je třeba mít plně zabezpečeno. V letošním roce přistoupila do naší kooperace další JZD, a tak se výměra rozšířila na 5000 hektarů. Mimo rostlinnou výrobu se zabýváme přípravou výstav­by společného zařízení 1 v živočišné výrobě. Počítá­me s minimální koncentraci’ 500 kusů dojnic a 1000 kusů žíru skotu. Některou ze staveb zahájíme Již le­tos. Podle vyjádřeni ekonomické komise bude mít na­še kooperační sdruženi dostatek finančních prostředků ke zdoláni tohoto závažného úkolu. Na závěr bych chtěl říci těm, kdo kooperaci ještě nedůvěřuji, konči svůj výklad br. Janda, aby se jí ne­báli. Vezmeme-11 v úvahu katastrofální úbytek pracov­ních sil, není pro naše zemědělství jiné řešeni, než specializace a vysoká koncentrace výrobních prostřed­ků. Cesta, kterou v našem zemědělství nastupujeme, není lehká, ale je schůdná. Máme rozsáhlé možnosti vykonat v krátké době opravdu dost pro zvýšení ze­mědělské výroby. Jde o to, aby naše koncepce našly své rychlé uplatnění, aby pronikly do myšleni druž­stevníků. Pak' nám dá budoucnost jistě za pravdu. VACLAV HEJNÝ Nový model zemědělství na Hané V páté pětiletce se mají ua hanáckém Olomouckú realizovat rozhodující články nového modelu země­dělské velkovýroby, který přispěje к vyšší speciali­zaci a koncetraci v souladu s místními podmínkami a potřebami a tím i к vyšší rentabilitě. Záměr předpokládá vytvořit tři agrochemická stře­diska průměrně pro 27 000 ha zemědělské půdy a de­vět výrobních kooperačních seskupení o průměrné velikosti 6000 ha. V nich mají být co nejlépe uplat­ňovány poznatky vědy a techniky, jež jsou hlavními předpoklady zprůmyslnění tohoto odvětví,. Cestou к tomu jsou už dosavadní kooperační sdru­žení, která se zabývají hlavně výrobou masa a vajec. Zkušenosti ukazují, že se v nich zvýšila rentabilita výroby až čtyřnásobně proti běžné praxi. Jak к ná­vrhu perspektivy rozvoje zemědělství na Olomouckú přispějí v ekonomickém celku obránců míru v Unčo­­vicích, sdělil nám předseda družstva br. Karel Molík. Na unčovické farmě nyní dostavují druhý čtyřřa­­dý kravín, a mezi oběma těmito objekty se chystají vybudovat ještě dojírnu s mléčnicí. V příštím roce plánují upravit ze starého kravína porodnu pro te­lata, takže by pak bylo na unčovické farmě soustře­děno 390 dojnic a 90 telat; část skotu je dosud roz­troušena po stájích v Rozvadovicích a Chořelicích. Tato vnitrodružstevní specializace není však konečná. Po roce 1975 chtějí v Unčovicích postavit výkrmnu skotu pro 600—800 kusů, která by sloužila i dalším družstvům v projektovaném kooperačním zařízení. Pokud jde o výkrm prasat, vstoupilo družstvo Obránců míru již do kooperace. S dalšími partnery vybuduje v Bílé Lhotě velkovýkrmnu, kam se najed- Při ověřování vhodných typů letního krmeni v pod­horské výrobní oblasti prokázali ve Výzkumném ústa­vu pro chov skotu v Rapotíně, že ekonomicky í krmi­­vářsky jsou nejvhodnější typy krmení založené na past­vě a zkrmovánl pícnin v čerstvém stavu. Na snímku je stádo plemenných jalovic na pastvě ve VÚCHS v Rapotíně Foto: J. Čadil Strana 3 Za dvacet let trvání VORV v Praze-Ruzynt vyšlechtili v Ostavu genetiky a šlechtění jedenáct odrůd země­dělských plodin a na základě studia kolekce zahranič­ních odrůd zavedli do praxe dalších pět odrůd. Na snímku je detail křížení pšenice - vytrhávání prašníků Foto: M. Novák POTRAVINÁŘI PLNÍ SVE SLIBY (ri): Tak jako v ostatních odvětvích našeho národ* ního hospodářství zapojili se pracovníci potravinář­ského průmyslu do širokého hnutí zvýšené pracovní iniciativy a závazků, uzavíraných na počest 50. výro­čí založení KSČ а XIV. sjezdu. Předběžná kontrola plnění těchto závazků ukázala, že většina z nich bude ještě překročena. O neformální a skutečné pracovní aktivitě svědčí i skutečnost, že během letošníbs roku bylo obnoveno a nově vzniklo 345 brigád socialistické práce, takže jejích celkový počet v tomto průmyslo­vém odvětví dosáhl počtu 845. Za první čtvrtletí le­tošního roku podali pracovníci v potravinářském prů­myslu 519 zlepšovacích návrhů, a to je více než po­lovina celkového množství návrhů přihlášených v loň­ském roce. Odpracovali také 363 tisíc brigádnických hodin. Tento počet ve srovnání s minulým rokem představuje plných 45 proč. odpracovaných brigád­nických hodin. Hrubá výroba za první čtvrtletí vzrostla o 9,5 proč. oproti stejnému období uplynulého roku. Vzrostla také produktivita práce, což se odrazila v lepším využití fondu pracovní doby spolu s pokle­sem přesčasových hodin. Tyto skutečnosti se přímo odrážejí v průměrných výdělcích, které jsou vyšší o 3,8 procenta. Nemalý význam má i dobré plnění exportních úkolů. Vývoz stoupl proti roku 1970 o 30 procent a z toho o celou třetinu do kapitalistických států, fak dosavadní výsledky ukazují, bude potravi­nářský průmysl schopen v plné míře zajišťovat a roz­šiřovat výrobu kvalitních potrávin podle požadavků tuzemského trhu i zahraničních partnerů. ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA I Významným pomocníkem sovětských zemědělců v boji proti chorobám rostlin, při hnojení a dalších pracích jsou letadla a helikoptéry. Například v loň­ském roce ošetřily stroje Aeroflotu 81 miliónů hek­tarů zemědělské půdy. ■ Bulharský potravinářský průmýsl zaznamená do roku 1975 další podstatný -vzrůst. V porovnání s loň­ským rokem se má jeho výroba na konci pětiletky zvýšit téměř o polovinu. Z jednotlivých odvětví se zvýši nejvíc výroba v konzervárenském průmys­lu — o 56 proč. ■ Rekordní sklizeň oblil a luštěnin očekává v hos­podářském roce 1970/71 Indie, kde zejména v uply­nulých letech došlo к obdivuhodnému vzrůstu výroby. Ještě před deseti roky sklidili v Indii pouze 820 ti­síc tun oblit a luštěnin; nyní to bude asi 106 milió­nů tun! Я Export zemědělských a potravinářských výrobků z Nizozemí tvoři asi čtvrtinu celkového exportu ze­mě. Nizozemí je na prvním místě na světě ve vý­vozu kondenzovaného mléka a sýrů a patří к nej­větším vývozcům másla, sušeného mléka, masových výrobků, kakaa aj. Potravinářský průmysl je podle výše obratu nejdůležltějším průmyslovým odvětvím země. ■ Komplexní mechanizaci rostlinné výroby v sovět­ském zemědělství má zajistit systém strojů přijatý na léta 1971—75, který zahrnuje 1290 mechanizač­ních prostředků určených pro ulehčení práce u více než dvou set plodin. nou vejde 1800 prasat. Zařízeni se začíná již stavět a v polovině příštího roku by mělo sloužit svému účelu. Příkladných výsledků dosahuje zejména nositel­ka fiádu práce Anna Skácelová a více než dvacet se­lat od prasnice za rok odchovávají také členky Cs. strany lidové sestra Koupllová a L. Kouřllová. I když se v Uňčovlcích rozhodil pro tuto speciali­zací a dosavadní čtyři farmy spojili ve dvě, Jsou i druhým největším pěstitelem cukrovky v okrese. S více než 1200 ha orné půdy patří nejen к největ­ším ekonomickým celkům na Olomouckú, ale 1 к nej­lepším. Loni tam sklízeli např. 42 q obilí a 445 q cukrovky z hektaru. Letos mají dodat 2100 q vepřové­ho masa a 1 500 000 litrů mléka. Od krávy tam dojí průměrně 3800 litrů mléka za rok, ale mají 1 dojnice s roční produkcí více než 5000 litrů. Do mechanizovaného parku družstva patří 32 trakto­rů a tři auta. U dílen a v kravínech jsou sociální zařízení, jaká by družstevníkům mohli závidět pra­covníci leckterého průmyslového podniku. Družstvo postavilo pro své mladé členy již šest bytů a dal­ší čtyři staví. Kolem objektů na farmách se postup­ně vysazuje zeleň, na nádvoří správní, budovy stojí keramické vázy s květinami. Květiny, záclony a obra­zy zdobí družstevní jídelnu. Pracovníci rostlinné vý­roby mají volné soboty a v živočišné výrobě volno každý druhý den. Samozřejmostí jsou i ostatní so­ciální výhody a placená dovolené. (mv) Málokdo z laikü tuší, když vidí po kvetoucích lukách i bílých stromech poletovat bzučící včely, co všechno znamenají pro člověka. Nebýt jejich vytrvalého sbírání pylu a nektaru, neměli bychom velkou část zemědělských produktů, neměli by­chom med, neměli bychom některé léky. Staří Čechové si včel i včelařů velmi vážili. Již v roce 1350 Karel IV. udělil včelařům sdružovací právo, a pak následuje řada různých patentů a zá­konů. Nejzajímavější jsou však dochované soudní spisy, hovořící o velmi přísných trestech za pře­stupky posuzované dnes relativně benevolentně. Pro krádež v úlech byl roku 1610 v Budlšově obě­šen Martin Losert Schuster. O dva roky dříve byl lámán kolem za týž přestupek Hans Schober z Dobročic. Proběhlo také několik velkých pro­cesů o ulétlé roje. Dvacáté století prudkým rozvojem vědy dalo předpoklad ke zkoumání podmínek života i jeho základů. A moderní výzkum se pochopitelně ne­vyhnul ani včelařství. V padesátých letech se na západě začalo využívat к řešení složitých problé­mů radioizotopů. V roce 1966 bylo uveřejněno již na padesát vědeckých prací z oboru včelařství, pří jejichž řešení bylo použito radioizotopů. U nás bylo poprvé použito této metody v letech 1963 až 1964 při sledování opylovací činnosti na vojtěšce. Sledovaným včelám byly do potravy přimíchány Izotopy fosforu nebo zlata, a pak bylo možno na louce lehce zjistit označené včely bateriovým ra­­diometrem a navíc bylo možno určit květy, ze kterých tyto včely nejvíce sbíraly pyl. Tak byl také například stanoven účinný dolet převezených včelstev. V zahraničí se používá zatím pokusně izotopů к vyhledávání matky uvnitř úlu. Ta je označena radioaktivní barvou a její přítomnost se pak dá zjistit během dvou minut Geiger-Miillero­­vým počítačem. Vědci se však také snaží řešit řadu biologic­kých problémů. Například se zkoumá možnost konzervace trubčího spermatu, a to ze dvou dů­vodů. Jednak proto, že se některé matky líhnou v době, kdy jsou již trubci vyhánění z úlů, jed nak proto, aby bylo možno bezpečně vyšlechti' výkonnější včelstva. Bývá totiž pravidlem, že tam, kde se objeví člověk, jsou i včely. A tak je dnes těžké najít vhodné místo pro oplozovací včelár­skou stanici. Ta sice skýtá záruku čistokrevných chovů, ale pouze v případě, že se tu páří matky ZÁHADY VČELÍHO ŽIVOTA a trubci nejlepších vlastností. Mezi vybrané trub­ce se tedy nesmí přimíchat žádný cizí nekvalitní, který by mohl zkazit celý šlechtitelský postup. Poslední pozorování ukázala, že trubci létají za matkou až do vzdálenostl '17 kilometrů. Těžko lze u nás najít území, kde by bylo možno zaručit bezpečnou činnost oplozovací stanice. Jedinou možností se tedy stává umělé oplozování. Zatím nerozluštěnou záhadou včelího organis­mu je schopnost matky udržet si po celý život živé spermie. Bývá totiž oplodněna jen jednou a spermie si „konzervuje“. Dosud se nepodařilo rozluštit složení látky, která má tuto schopnost. Byly vsak zaznamenány případy, kdy včelí matka žila osm let a stále kladla oplozená vajíčka. Člověk se nesnaží jen poznávat, ale chce také přetvářet přírodu tak, aby mu co nejlépe sloužila. Včelaři by rádi dosáhli řízeného letu včel, to zna­mená, že by včely opylovaly i ty květy, které ob­sahují menší množství nektaru nebo pylu. Včela si totiž vybírá jen ty nejlepší zdroje potravy a na ostatní létá jen tehdy, když nemá nic lepšího. Byly prováděny pokusy s ovoněnými sirupy, kdy byly do sirupu přimíchány esence květů, na které měly být včely řízeny. Včely na tyto květy oprav­du létaly, ale jen potud, pokud na stanovišti neob­jevily rostliny s bohatším zdrojem snůšky Lidé, aby včelám usnadnili orientaci, natírali své včelíny křiklavými barvami; domnívali se, že včela dokáže rozpoznat všechny výrazné pigmen­ty. Ale jíž při prvních zkouškách barevného vidě­ní věel se ukázalo, že tento předpoklad je chyb­ný. Včely umístěné v tunelu podobného písmenu T reagovaly na barvy promítané na jeho koncích proti všem předpokladům. Ukázalo se například, že vidí červenou barvu jako šedou. Dlouho se také tradovalo, že tření včel nožič­kami o sebe je jakousi dorozumívací řečí. Nyní se však zjistilo, že zdravá královna kladoucí vajíčka vyměšuje na povrchu těla kapalinu, kterou sl vče­ly mezi sebou předávají. Tato látka způsobuje u dělnic zakrňování vaječníků. Když však králov­na uhyne a včely tedy látku nemají, začínají jim duřet vaječníky a některé z nich jsou schopné klást vajíčka. Ještě existuje mnoho záhad a zajímavostí tý­kajících se včelího života. Jejich odhalení může posloužit i výzkumu v jiných oborech. Mnoho toho o koloběhu života v přírodě víme, ale musí­me si uvědomit, že nevíme úplně všechno. A „oby­čejná“ včela je toho důkazem. FAVEL LEDEM

Next