Lidová Demokracie, leden 1973 (XXIX/1-26)

1973-01-31 / No. 26

LIDOVÁ D6M0KRACI6 ROC. XXIX. - C. 26 CENA 50 hal. ORGÄN CS. STRANY LIDOVÉ — NOSITEL ŘADU PRÄCE Praha středa 31. ledna 1973 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------»-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------­ ид aktuální téma Zamyšlení nad přesčasy Všestranné úsilí o vyšší efektivnost výroby — zdůrazněné ekonomickým plénem f)V KSC — nesmí zapomínat ani na řešení otázky přesčasové práce, jejíž snížení je také jedním z předpokladů к dosa­žení účinnějšího hospodaření. Přesčasová práce, ze­jména v průmyslových podnicích, zaznamenala za poslední léta nežádoucí vzestup, přestože její sní­žení bylo vládou podnikům uloženo jak při zkrá­cení pracovní doby na 44 hodin týdně, tak i při přechodu na pětidenní pracovní týden. Tato usta­novení vlády totiž vycházela ze zásad, že pro zkrá­cení pracovní doby musí organizace, úbytek fondu pracovní doby uhrazovat trvalým zvyšováním tech­­nioko-organizační úrovně výroby a důsledným vy­užíváním normální pracovní doby. К vytváření pod­mínek pro tyto úpravy patří i zlepšení využití zá­kladních fondů, dále zvyšování směnnosti a nemé­ně důležité podstatné omezování přesčasové práce. Proto by měly být všechny snahy o racionalizaci výroby a snížení nákladů v podnicích rozhodně doprovázeny také sledováním stavu a vývoje přes­časové práce. V roce 1966 bylo procento přesčasové práce v průmyslu 4,3, v roce 1966 dosáhlo výše 5.8 a lo­ni bylo o málo nižší. Při důkladném rozboru sku­tečných příčin tak velkého výskytu přesčasové práce je nesporné, že jejímu růstu věnují podniky málo pozornosti a mnohde ji dokonce podporují. Většinou zdůvodůují nutnost práce přesčas tím, že pomáhá zajišťovat splnění plánu s pomocí niž­šího počtu pracovníků, nebo, že zamezuje násled­kům nedostatečného zásobování materiálem a polo­tovary apod. Budeme-li se zabývat strukturou přesčasové prá­ce v pracovních dnech a ve dnech pracovního kli­du, zjistíme další nežádoucí jev, že totiž v mno­ha podnicích přesčasová práce o sobotách a nedě­lích činí až 50—75 proč. všech odpracovaných přesčasových hodin. Je třeba se zamýšlet nad tím, jak se výroba prodražf, když za práci ve dnech pracovního klidu je zpravidla příplatek ve výši 50 proo. ze základní mzdy pracovníka. V této sou­vislosti by stálo za to přezkoumat cenové kalku­lace na zhotovené výrobky u těch podniků, kde je přesčasová práce nadměrná, a kde také násled­ky s ní spojené nejsou provázeny žádnými eko nomickými potížemi. je zcela evidentní, že ne ve všech podnicích by­lo s dostatečnou odpovědností dodržováno vyme­zení rozsahu přesčasové práce stanovené v záko­níku a stejně tak ustanoveni, která dovolují naři­zovat přesčasovou práci o sobotách a nedělích pouze ve výjimečných případech výslovně uvede­ných. Tato benevolence podniků vede ve svých dů­sledcích к oslabování snahy po komplexní socia­listické racionalizaci a nevytváří ani dostatečné předpoklady ke správnému a žádoucímu zaměření socialistického soutěžení pracujících. Vyčerpáním ekonomických důsledků přesčasové práce není ještě dostatečně poukázáno na všechny neblahé souvislosti, kterými je její veliký výskyt provázen. Nejsou vzácné případy, že pracovníci od­pracují za rok tolik přesčasových hodin, že spolu s normální prací představují odpracované hodiny dvojnásobnou pracovní dobu. Je na pováženou, zda­li při takovém pracovním vypětí je možno vůbec podávat plný pracovní výkon a zda takové množství přesčasů neohrozí zdravotní stav. Bylo by nadále správné, aby se všechny ho«po­­dářské organizace zamyslely nad tím, zdali vždy dobře hodnotí z hlediska ekonomických důsled­ků nutnost práce přesčas. Sledování vývoje přes­časové práce, zpřísnění její evidence a pravidelné zkoumání, kolik práce je vykonáno v normální pracovní době, by jistě vedlo к omezení přesčaso­vé práce jen na nezbytné případy. (HV) Setkání novinářů v Bratislavě (čtk): V Bratislavě se z podnětu Slovenského úřadu pro tisk a informace setkali ředitelé, šéfre­daktoři a další vedoucí pracovníci tisku, rozhlasu a televize i SSN se členy předsednictva OV KSS a vlády SSR. Setkání se zúčastnil i člen sekreta­riátu a tajemník OV KSC O. Švestka. První tajem­ník ÜV KSS J. Lenárt ve svém projevu poděkoval pracovníkům hromadně sdělovacích prostředků za obětavou, angažovanou práci při uplatňování zá­věrů XIV. sjezdu KSC. Současně zaměřil jejich po­zornost na hlavní úkoly v oblasti hospodářství, vědy a kultury a v rozvoji pracovní iniciativy. V závěru setkání jménem Slovenského svazu novi­nářů ubezpečil jeho místopředseda J. Podhradský představitele OV KSS a vlády SSR, že novináři soustavným zvyšováním své kvalifikace budou ješ­tě účinněji podporovat plnění úkolů stanovených XIV. sjezdem KSC. Významné místo únorových událostí v dělnickém hnutí (čtk): V Praze byla včera za mezinárodní účasti zahájena dvoudenní vědecká konference к 25. výročí Gnora 1948, pořádaná Gstavem marxismu-leninismu ÜV KSČ, Vysokou školou politickou GV KSČ a Gstavem marxismu-leninismu OV KSS. Konference se účastní vedoucí oSdělenl školství a vědy OV KSČ J. Obzlna a zástupce vedoucího odděle­ní agitace a propagandy ÚV KSČ L. Kaštan. Přítomni jsou také představitelé stranických instituci ze SSSR, Bulharské lidové republiky, Madarské lidové republl ky, NDR, Mongolské lidové republiky, Polské lidové republiky, Rumunské socialistické republiky a více než 70 předních vědeckých pracovníků z oblasti dějin KSC a nejnovějších dějin z Československa. Ovodní projev přednesl rektor Vysoké školy poli­tické OV KSC prof. ing. V. Kvěš. Zdůraznil trvalou aktuálnost odkazu Února 1948, jehož naplnění věnuje československý lid všechen svůj um a úsilí. Onorové události mají významné místo také v mezinárodním dělnickém a komunistickém hnutí, neboť potvrdily, že přechod к socialismu je obecnou zákonitostí i pro průmyslově vyspělé zemé. Hlavní referát o Vítězném únoru jako kvalitativním předělu v nejnovějších dějlnéch Československa před­nesl na konferenci doc. dr. Z. Snltll, vedoucí ka­tedry dějin KSC na VSP ÜV KSC. V obsáhlém výkladu doložil, že únorové události Československu v r. 1948 zaujímají lýznamné místo v nejen v dějinách čs. revoluce, ale také v procesu formováni světové socialistické soustavy. Onorové vítězství urychlilo socialistický vývoj čs. společnosti к socialismu a stalo se východiskem dalších závaž­ných revolučních přeměn politického, společenského 1 hospodářského charakteru. Československo upevni­lo a prohloubilo spojenectví se SSSR a lidově demo­­kratlfckými zeměmi, začlenilo se definitivně do světo­vého socialistického společenství. Onorové vítězství v roce 1948 je kvalitativní mezník v nejnovějšlch dějlnéch Československa. Národní a demokratická revoluce 1944—45 přivedla dělnickou tří­du к výraznému p-odllu na politické moci. Druhá svě­tová válka změnila v Československu poměr sil, tříd­ní boj však neskončil, ale pokračoval na všech fron­tách. O definitivním řešeni otázky politické moci mu­sel být sveden ještě rozhodující zápas, který byl hlav­­ním obsahem celého období 1944—48 a vyústil v úno­rových událostech. Ani ve vyhrocené situaci koncem roku 1947 se komunisté nevzdali orientace na pokoj­nou, nekrvavou, ale důsledně revoluční cestu, kterou uplatnili 1 v průběhu únorových události. Významnou úlohu přitom sehrál Klement Gottwald, který svou rozvahou, prozíravostí, zásadovostí a celkovou poli­tickou zralostí převýšil všechny nejvýzna-mnějšl poli­tické protivníky z buržoazního tábora, včetně presi­denta Beneše. Pokračováni na str. 3 Za účasti ministra zemědělství ČSR ing. J. Nágra a dalších hostí zahájil včera ředitel Výzkumného ústavu ekonomiky zemědělství a výživy České akademie zemědělské ing. ]. Kunc, CSc., provoz no­vého samočinného počítače Minsk 32, který bude sloužit výhradně potřebám našeho zemědělství. Na snímku pohled do výpočtového střediska ústavu, v němž je stroj instalován Foto: čtk Mezinárodní konference к 25. výročí Února 1948 V prodejnách a Stáncích PNS se v novém roce objevil nový časopis Sputnik. Je tn měsíčník, který vybírá г 13 000 so­větských periodik všechno nové, zajímavé a aktuální ze života sovětských lidí, politiky, ekonomie, vědy a techni­ky, literatury a umění Foto: CTK - J, KRULIŠ Prohlášení Čs. mírového výboru к zahájení vídeňských porad (čtk): Čs. mírový výbor vydal včera v Praze prohlášení, v němž vítá s velkými nadějemi za­hájení přípravných konzultací o snížení ozbroje­ných sil a výzbroje v Evropě, které má být z ini­ciativy SSSR a socialistických zemí Evropy za­hájeno 31. ledna ve Vídni. Vedle jednání v Hel­sinkách stává se nyní i Vídeň místem, ke které­mu se obrací pozornost a naděje mírumilovného obyvatelstva Evropy. Jménem čs. obránců míru přejeme úspěch tomuto tak žádoucímu jednání. Z DOMOVA I ZE SVĚTA GENERÁLNÍ TAJEMNÍK ÜV KSC G. Husák poslal A. Krčmárkovl к jetho 75. narozeninám blahopřejný dopis, ve kterém je oceňována jubilantova činnost v tjělnic­­kém hnutí a jeho účast na rozvoji pokrokového kra­janského hnutí v OSA. KOKTEJL PRO DIPLOMATICKÝ SBOR a členy vlády CSSR uspořádal ministr zahraničních věcí ing. B. Chňoupek. Hosty byli členové předsednictva ÜV KSC A. Indra a L. Štrougal a dalšf představitelé čs. politic­kého a veřejného života. F. HAMOUZ, místopředseda vlády CSSR, přijal vče­ra v Praze velvyslance Kubánské republiky v CSSR E. M. Bachse v souvislosti s fukončenlm jeho mlse. ING. J. GREGOR, místopředseda vlády CSSR, navští­vil včera ve svém volebním obvodu sídliště Ko'šlce- Nové Město. Navštívil i KNV a Stavoindustrii v Ko­šicích, kde jednal o problémech Investiční výstavby v okrese Košice-mésto. DO BRATISLAVY včera přicestoval kandidát poli­tického byra OV BKS, místopředseda rady ministrů BLR V. Kocev — předseda bulharské části čs.-bulhar­ského výboru pro hospodářskou spolupráci. Včera byl přijat předsedou vlády SSR dr. P. Colotkou. Vítězství všech pokrokových sil světa Schůzka L. Brežněva a Le-duc-Thoa • Mítink moskevských pracujících Podepsáni dohody o ukončeni války a obnoveni mi mi ve Vietnamu je velkým vítězstvím internacionální solidarity zemí socialistického společenství, mezináro dnfho komunistického a dělnického hnuti a všech po­krokových sil na světě, prohlásil předseda Společnosti sovětsko-vieinamskébo přátelství kosmonaut G. Ti­tov na shromáždění představitelů moskevské veřejnos ti, věnovaném podepsáni dohody o Vietnamu. Shromáždění se zúčastnili členové politického byra OV KSSS A. Kirilenko, F. Kulakov, К. Mazurov, A. Peläe, M. Suslov a A. Selepln, kandidáti politického­­byra a další představitelé KSSS, jakož i člen politic­kého byra a tajemník ÚV Vietnamské strany pracují­cích, zvláštní poradce delegace VDR na pařížském jednáni o Vietnamu Le-duc-Tho.' Le-duc-Tho nazval ve svém projevu zastavení vál­ky ve Vietnamu „naším společným vítězstvím“. Zdů­raznil, že nedávné úspěchy vietnamského lidu jsou neodmyslitelné od veliké, cenné a všestranné pomo­ci a podpory, kterou poskytovala v duchu proletář­­ského Internacionalismu KSSS, sovětská vláda a bra­trský sovětský lid. Generální tajemník ÚV KSSS L. Brežněv se včera setkal s členem politického byra a tajemníkem ÜV Vietnamské strany pracujících, zvláštním poradcem delegace VDR na čtyřstranném jednání o Vietnamu v Paříži Le-duc-Thoem. V rozhovoru Informoval Le duc-Tho generálního ta­jemníka OV KSSS o závěrečném stadiu pařížských roz­hovorů o Vietnamu. Zdůraznil, jak velký význam mají výsledky rozhovorů, jež vyústily v podepsáni dohody o ukončeni války a obnovení míru ve Viet­namu. Jménem politického byra OV VSP, jménem Viet­namské strany pracujících i vietnamského lidu tlumo­čil Le-duc-Tho hlubokou vděčnost ústřednímu výboru KSSS, sovětské vládě a všem praeujícím v SSSR za jejich důsledný lnternaclonallstlcký postoj к spraved­livému boji Vietnamu. L. Brežněv prohlásil, že sovětští komunisté a vše­chen sovětský lid vřele vítají velké vítězství svých vietnamských bratří. Toto vítězství je především vý­sledkem mnohaletého hrdinského boje vietnamského lidu na vojenské, politické 1 diplomatické frontě, vý­sledkem toho, jak prozíravě a moudře řídila tento boj Vietnamská strana pracujících a její ústřední výbor. Je to veliké vítězství všech zemí socialistického spo­lečenství, všech mírumilovných sil. OV KSSS a sovětská vláda uspořádaly ve Velkém kremelském paláci slavnostní večeři na počest člena politického byra a tajemníka ÜV Vietnamské strany pracujících Le-duc-Thoa a člena politického byra ÜV VSP, náměstka předsedy vlády a ministra zahranič­ních věcí VDR Nguyen-duy-Trlnha. Za sovětskou stra­nu se večeře zúčastnili L. Brežněv, A. Kosygin a dal­ší oficiálni osobnosti. Leonid Brežněv a Nguyen-duy- Trtnh pronesli při této pMÉpíitostl projevy,. (čtk) Zásady mírového soožití základem uspořádání Evropy Na konferenci v Helsinkách promluvili předseda ČNR E. Erban a poslanec FS br. M. Hudeček (re): V pondělí večer promluvil v politickém výboru meziparlamentní konference o evropská bezpečnosti a spolupráci předseda České národní rady E. Erban. V úvodu svého vystoupení E. Erban konstatoval, že Československo má kultury. Připomněl návrh českého kr ihatou historii a významně se podílelo na rozvoji evropské Jiřího z Poděbrad na organizování mírového soužití evropských národů, který byl první iniciativou svého druhu v historii našeho kontinentu, a míro­vé úsilí našeho velkého humanisty J. A. Komenského. Československo — jak řekl — má vzhledem ke své geograficky a strategicky exponované poloze životni zájem na mírovém vývoji v Evropě. Oba naše národy dávají plnou podporu úsilí, aby evropské státy bez ohledu na rozdílnost svého společenského zřízení do­spěly co nejdříve к dorozumění v otázkách míru, bez­pečnosti a spolupráce. Jednu z nejvážnějšlch kapitol našich 1 evropských dějin tvořil v minulosti vztah mezi námi a Němci. Tento vývoj, v jehož průběhu jsme byli ohrožováni v samé* národní existencí, vyvrcholil mnichovským diktátem, produktem fašismu. Mnichov nás probudil z mnoha dřívějších Iluzí. Měl strašné důsledky nejen pro naši zemi, ale pro celou Evropu a znamenal na konec neštěstí také pro německý lid. Nemůžeme nikdy přijmout názor, že takový násilný akt, byt oficiálně organizovaný, se mohl stát součásti mezinárodního právního řádu. Otevřený problém mezi ČSSR a NSR patří ke klíčovým otázkám našeho společného úsilí překonat všechno neblahé dědictví jak fašistické agrese, tak období studené války, což je základní předpoklad trvalého míru a spolupráce mezi evropský­mi národy. Dnes měnou porad* ve Vídni Vídeň: Dnes začnou ve Vídni konzultativní po­rady o snížení ozbrojených sil a výzbroje v Evro­pě, kterých se zúčastní sedm socialistických zemi — Bulharsko, Československo, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko a SSSR a ze zemí NATO Bel­gie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, NSR, V Británie a USA. Francie se porad nezúčastní, Čs, delegace, vedená velvyslancem dr. T. Lahodou, odcestovala do Vídně včera. (Další na 2. str.) Vývojový proces po porážce fašismu a vznik dvou německých států se stal jedním z významných fakto­rů nové pozice českého a slovenského lidu. Našemu národnímu a státnímu zájmu odpovídá léta se upevňu­jící vztah spojenectví a spolupráce s NDR. Je našim Pokračováni na str. 2. J. Kempný v brněnské Zbrojovce Aktiv o problémech naší ekonomiky (čtk): Clen předsednictva a tajemník ÜV KSC J. Kempný a vedoucí oddělení ÜV KSC pro práci v prů­myslu dopravě, stavebnictví a ve službách V. Běžel, zavítali včera do Zbrojovky v Brně. V rozhovoru s ve­doucími pracovníky podniku, celozávodního výboru KSC a ROH se sezn.ámili s koncepcí dalšího rozvoje Zbrojovky na základě realizace nosných výrobních programů v oboru kancelářských strojů, výpočetní a sdělovací techniky, výroby nářadí a motorů. Potom J. Kempný s doprovodem navštívil některé výrobní provozy podniku. Odpoledne promluvil ]. Kempný na celoměstském aktivu funkcionářů o závěrech prosin­cového pléna ÚV KSC к ekonomice. Zmínil se o vý­sledcích plnění státního plánu rozvoje národního hos­podářství v minulém roce. Zdůraznil, že ve všech hlavních oborech průmyslové výroby bylo dosaženo vyšší tempo, než předpokládal státní plán. Dále J. Kempný objasnil hlavni rysy letošního plánu ve srov­nání s‘uplynulým rokem. Řekl, že je v něm zakotve­na efektivnost cestou intenzifikace reprodukčního pro­cesu, kdy národní důchod vzroste o 5,1 proč. a spo­lečenský produkt o 5 procent. Plánuje se také rychlej­ší užití národního důchodů - 6,1 proč. - před jeho tvorbou. LIDÉ • VĚCI * Italský neorealista Z Moskvy a Leningradu při­chází do Prahy soubor obrazů a kreseb Renata Guttusa, laureáta Mezinárodní Leninovy ceny Za upevněni míru mezi národy. Vý stavu uspořádala ve Valdštejn­ské jízdárně Národní galerie ve spolupráci s ministerstvem kul­tury a galerií Toninelli v Římě и příležitosti loňských malířo­vých šedesátin. Dílo Renata Guttusa, jednoho z hlavních představitelů italské­ho neorealismu, se neobjevuje v Praze poprvé. Mnozí si jistě vzpomenou na Autobiografický cyklus vystavený před pěti lé­ty právě zde ve Valdštejnské jízdárně a na velkou expozici v Mánesu v roce 1954. Dnešní výstava se snaží, i když ve vý­běru necelých šedesáti obrazů a kreseb, o plastický pohled na Guttusovu dosavadní tvorbu. Ve dvou částech, stručné retro­spektivě a početné současnosti, sleduje malířovu cestu čtyř desetiletí. Ve třicátých letech jí dal rozhodující impuls protest proti fašismu, který Guttusa sblížil s řadou malířů jeho ge­nerace v milánské skupině ll Corrente. Svědectvím tohoto období, které předznamenala Picassova Guernica, je kromě několika portrétů i skica к Ukřižování, vystavenému roku 1940 v Bergamu na výstavě opo­zičních umělců. Po roce 1945 spojil Renato Guttuso svě umění s aktivitou Italské komunistické strany. O účasti na jejích bojích tu ho­voří obrazy Zabrání půdy na Sicílii, Horníci ze sirných dolů aj. Hlavní těžiště výstavy je však v pracích z let 1965—72, , kdy Guttusovu malbu charakte­rizuje monumentalízace reali­ty, spojení smyslového a cito­vého uchopení postav, předmě­tů a krajiny se symbolikou je­jich ideového obsahu. V této části je řada stěžejních děl z poslední doby. O stálém umělcově kontaktu s živými problémy doby svěd­čí nejen jeho dílo, ale i zájem o mladou generaci, jak o tom hovořil и příležitosti zahájení své výstavy. Vysvětloval tu svá stanoviska к jednotlivým prou­dům současného umění, mj. к po partu a zabýval se aktu­álností politické malby o tvor­bě mladých italských malířů. Průřez tvorbou Renata Guttusa je uzavřen výběrem kreseb, především cyklem ilustrací к Dantově Božské komedii. iwt) UDÁLOSTI R. Guttuso: Zabráni půdy na Sicílii

Next