Lidové Noviny, únor 1949 (LVII/26-49)

1949-02-01 / No. 26

Strana 2. .Volný trh potravin ještě v únoru Projev Rady Cs. žen v Lucerně L - Praha 31. ledna Pražská Lucerna byla v pondělí veCer pře­plněna Členkami Rady Cs. žen, která se sešly na veřejném projevu. První řečnicí byla místopřed­sedkyně NS Anežka Hodinová-Spumá, která znovu osvětlila vznik a účel Mezinárodní demo­kratické federace žen, sdružující žerny celého světa, které se rozhodly bojovat za rovnopráv­nost žen, vymýtit zbytky fašismu, pomáhat a ochraňovat děti a zajistit trvalý mír. Dnes je ve Federaci orgunisováno 100 milionů žen. Jed­nota této federace je předmětem útoků imperia­listických států. Ženy celého světa chtějí mír, nikoli válku. Musíme si uvědomit, že jednota je největší zbraní, kterou máme, řekla místopřed­sedkyně NS Hodinová. Cs. ženy nasadí všechny své síly pro pětiletku, aby byla splněna a pře­kročena. V březnu se chystá mezinárodní den žen, kdy všechny ženy světa budou manifestovat! pro mír. Po poslankyní M. Synkové, která přednesla několik ožehavých problémů, s nimiž se setkaly delegátky Mezinárodni demokratické federace žen v Budapešti, ujala se slova ministryně výživy inž. Jankovcová. Na začátku své řeči řekla mi­nistryně, že zkušenosti s dvojím trhem textilu a obuvi jsou dobré. Lidé pochopili jeho smysl. Tex­til je, bude a bude jej ještě více a lepší. ^Až stoupne produktivita práce, půjdou i ceny na vol­ném trhu dolů. Potom uvedla ministryně něko­lik čísel, která ukázala výsledek soupisu zboží u obchodníků. Bylo zajištěno za desítky milionů korun zboží. (Jen čaje. bylo zajištěno 1967 kg, přes 2300 kg kávy a sta. a sta konserv, mezi nimi ovocné konservy ještě ze zásob UNRRA.) Nezmění se nic na tom, že lístky nedostanou ti, kdož nepracují. Základní přiděly zůstanou kaž­dému zachovány. Modré Estky má 3,370.000 osob za zásluhy o dvouletku, 750.000 lidí pracujících za těžkých podmínek má přídavkové lístky P 3-U a 795.000 lidí dostává přídavek T 4 za zvláště obtížnou prácí. 208.000 lidí s nadprůměrným vý­konem se zasloužilo o vánoční balíčky a jejich zásluhou dáme také ve čtrnáctí dnech celou ra­diu vzácnějších potravin na volný trh. Příděly pro děti a mladistvé se udrží a v pětiletce ještě zvýší.. Dětská výživa .je vyráběna za lékařského dozoru. V březnu dostanou děti a mladiství balí­ček čokolády. K volnému trhu s textilem a obuví přibude ny­ní volný trh potravin. Prodají se v něm vejce vykoupená nad plán, která ještě zbyla po splnění přídělu všem spotřebitelům v lednu a v únoru. Volný trh se postupně rozšíří na všechny země­dělské výrobky. Sovětský dovoz 50,012.000 kg obilí, 5,100.000 kg masa, 2,192.731 kg másla, 5 vagonů čaje — umožní otevřít 31 prodejen n. p. Pramen. Od 14. února se v nich bude pro­dávat volné zboží za pevné ceny. Ve čtyřech pražských, ve dvou brněnských i bratislavských, plzeňských a ostravských prodejnách a v ně­kolika jiných krajských městech budou ke koupi tvrdé sýry, marmelády, jamy, cukr, rýže, cukro­vinky, čaj, káva i jiné zatím vázané vzácnější zboží. , Téměř 12 milionů L 1 D O V S N O V I TJ T Úderník — přední bojovník socialismu Dělnická mládež pražského kraje stu - Praha 31. ledna V mladistvě jiskřivém ovzduší vyzněl druhý závěrečný den sněxováol děl. mládeže pražského kraje Svazu české mládeže. Do Slovenského do­mu se přišel podívat primátorův náměstek poslanec Krosnař, posl. Bína, organisační ta­jemník pražského kraje KSČ dr. Krieger a po­četná polská a řecká delegace. — Ministr prů­myslu G. Kliment zde promluvil o podmínkách úspěšného rozvoje hnutí úderek a o socialistic­kém soutěženi. Naše mládež, pravil, musí doká­zat, že umí prosazovat nové methqdy práce. Vy mladí nejste již zatíženi starými předsudky a tradicemi, a je proto vaším úkolem soustředit kolem úderek všechny pracovníky — především mistry, kvalifikované dělníky a inženýry. Potom se ministr rozhovořil o úkolech a cílech pětilet­ky, zdůraznil, že její hybnou silou je živý člověk. .Vzpomněl vítězného boje naši komunistické strany a připomněl, že v pětiletce jde o usku­tečnění tužeb dělnické třídy v období desítile­tých bojů v minulosti. Abychom mohli toho cíle dojít, je nutno zejména plnit devět bodů, které vytýčil president republiky Klement Gottwald na listopadovém zasedáni ústředního výboru KSČ, je třeba se nauěit zdokonalovat soutěže, do nichž jsme se již zapojili, a snažit se přejít od soutěže nižšího typu k soutěžím typu vyšší­ho. A čím lépe se seznámíme s; úkoly svého zá­vodu, tím lépe bude závoď prospívat. Zejména mládež je s nimi třeba seznámit. Naše mládež, zdůraznil ministr, se řadí mezi nejpokrokovější příslušníky pracující třídy. Naši mladí údernici vydrželi stát a bojovat s nepochopením svého nejbližšího okolí. Museli mnohdy přijímat naráž­ky, posměch 1 hrozby. Avšak dobrá věc se ujala a zapustila hluboko kořeny; její vývoj je za­jištěn. Uskutečnilo se tak první obdob! masové­ho hnuti. Potom zdůraznil ministr nutnost ško­lení pracujících. Politickým školením vychová­me pracujíc! k tomu, aby soutěžili uvědoměle. Svazu české mládeže sněmovala Technickým školením pak přispějeme značně k tomu, aby přemýšleli o nových, lepších pra­covních methodách. Zejména mládež se musí do­konale připravit na svou tvůrčí úlohu, jež před ní stojí, musí si osvojit marx-leninské učení, or­­ganisovat hnutí zlepšovatelů návrhů, tvořit no­vé skupiny tohoto hnutí. Neboť místo pro naši mládež je především tam, kde máme slabiny. Vydržet, prohloubit a zdokonalit údernlcké hnutí, učit se a zase se učit — to je hlavní úkol naši mládeže, zakončil ministr Kliment svůj pro­jev. Dělnická mládež mu odpověděla a poděkovala radostným zpěvem „Vyhrňme sl rukávy, když se kola zastaví", a když sjezd odeslal pozďravné telegramy, promluvil generálni tajemník Svazu české mládeže V. Hájek. Načrtl vývoj údernic­­kého hnuti mládeže a rozebral v devíti bodech jeho situaci, připomněv zejména, že jsme ještě neskončili boj proti absenci. Zde je první úkol úderek. Je radostné, že údernlcké hnutí se již přenáší 1 na vesnice a do škol. Potom zdůraznil, že mládež bojuje sice proti starým myšlenkám, nikoli však proti starším soudruhům, kteří po celá desítiletí bojovali za svržení kapitalismu, a připomněl, že obzvlášť potěšitelná je v údernic­­kém hnutí účast učňů. Dnes stejně mladí lidé bojuji proti Imperialismu — třeba kdesi v Řec­ku v přestávkách boje sleduji, jak nejer my, ale všechny země lidové demokracie v čele se So­větským svazem plni své hospodářské plány. A naše vítězství je také vítězstvím jejich. Proto slovo úderník se svým významem rovná slovu partyzán. V závěru přijala konference resolucl, ▼ niž se zejména praví, že je nutno získat většinu mlá­deže na závodech, rozšířit údernlcké hnuti na co nejvíce mladých 1 starých soudruhů a přejit postupně ve všech závodech k vyšším formám práce úderek libčicko-myjavského hnuti. Průkopníci půjdou dále vpřed Sv - Praha 31. ledna Pracující pražského hraje vyznamenaní v Ná­rodní soutěži se shromáždili v neděli ve Smeta­nově síni Obecního domu. Předsednictvo krajské soutěže odevzdalo odměny za nejlepšl výkony 547 vítězům a zástupcům 111 nejúspěšnějšich podniků. Všichni dostali písemné uznáni, knihu Klementa Gottwalda „Deset let“ a odznaky „Za práci“. Krajský tajemník odborů posl. Jos. Bins pravil v projevu k vyznamenaným, že právě oni vytvořili svými výkony a příkladem předpoklady pro socialistické soutěžení. Díky vítězům soutěže bude možno hromadně používat nových pracov­ních method, jejichž se stali zasloužilými průkop­níky. Vyznamenaní pracovnici se setkávají na svých pracovištích s nepochopením i odporem a činnost jejich i jejich následovníků bude i nadále narážet-na zbytky kapitalistického a individualis­tického,myšlení. Průkopnici nesměji povolit. Je­jich příklad nalezne přes všechny překážky nové a nové nadšené pokračovatele. Soutěživost a údernické hnutí je již dnes zárukou úspěchu pěti­­letky^a to tim spíše, že se dnešní vítězové ne­spokojí s dosavadními výsledky a budou se snažit vynalézat stále lepší pracovní methody. Shromáž­dění vyznamenaných zazpívalo na rozloučenou s pěknou dopolední slavnosti Píseň práce. Lidová správa splní svědomitě své úkoly Po státní hymně přikročilo se k rozděleni refe­rátů. Předseda okresního národního výboru ozná­mil, kterého z úředníků vybral k vedeni úřadu a oznámil den první pracovní schůze. Ustavují­cích schůzí se zúčastnilo mnoho obyvatelů a tak projevili zájem o věci veřejné a lidovou správu, jež je jejich správou. Po pozdravných projevech zástupců Revolučního odborového hnuti, komu­nistické strany. Jednotného svazu čs. zemědělců, Svazu čs. mládeže atd. byla schůze skončena Pís­ni práce. Tři výbory Praha-západ, Praha sever a Praha­­výehod konaly schůze v Praze v kinu Atlas, ve Slovanském domě a v Národním domě na Smí­chově, výbor okresu Praha-jih zasedal na Zbras­laví. Nová soudní organisace L ônora 1945 a - Praha 31. ledna V pondělí dostoupily dary na Jiráskův fond celkem jedenácti a tří čtvrtí milionu. Zaměstna­necká rada ministerstva vnitra poslala 15.000 Kčs, Mlékařské družstvo ve Slaném 15.000 Kčs, vojenská akademie v Hranicích 14.041 Kčs, za­městnanecká rada zemského velitelství SNB v Praze jako výtěžek brigád 11.104 Kčs, zemský národmi výbor v Praze 10.000 Kčs, Masarykovo nádraží v Praze 5000 Kčs, ROH, odborová sku­pina Městského divadla v Olomouci 4685 Kčs, žáci střední školy v Soběchlebicíeh u Hranic 4051 Kčs. V úterý 1. února přiletí do Prahy osmičlenná rumunská delegace, která je rumunským odbo­rem smíšené československo-rumunské komise pro prováděni kulturní dohody mezi oběma státy. Delegaci vede pani Cristina Luca. Ru­munská delegace přijiždi do Prahy, aby se po­kračovalo v práci smíšené komise. „Podle strojů je vidět, že jste udělali pěkný ku3 práce. Byli jste na jihozápadní frontě?“ „Raději se ptej, kde jsme nebyli.“ „Pod Charkovem jste byli?“ „Pod Charkovem? A co ty? Tys tam byl?“ „Byl." „Nepokrytou a Těrnovou znáš?“ „Aby ne. Šil jsme tam do ufenslvy.“ „Vy jste mi taky šli... Pro vás, vy bando pěřáoká, jsme nedostali Ch .rkov. My už byli na Traktorovém... Toho zajíce už nemáte?“ „Leda kůži.“ „Škoda. My totiž máme líh .. „A to my už něco vymyslíme.“ Posílám Valegu k Cumakovi. „Řekni mu, aby přišel a dotáhl s sebou něco k jídlu. Kolik máte toho lihu?“ „Neboj se. Stačí.“ Valega odcházi. Desátník také. „Vy si tu žijete jako bozi,“ řiká poručík * jizvami a ukazuje očima na tlustého amorka ha zrcadle. „Jako panstvo ...“ „Jo, na bydlení si stěžovat nemohu.“ „A čtete si knižky.“ „Někdy.“ Listuje v Martinu Edenovi. „Už se ani nepamatuji, kdy jsem naposled 6eÚ. Myslím, že v Přemyšlu, právě v sobotu před začátkem války. Asi jsem už zapomněl číst.“ Směje se. „Po válce se budu muset učit znovu.“ Pak přichází Cumak. Je ospalý, drbe se a ve Vlasech má prach z peří. „To je mi pěkný inženýr... O půlnoci pít Vodku... To je ale nápad. Na, tu máš.“ Vytahuje zpod kabátu dvě velká kola krakov­ské a bochník chleba, „Tvůj Valega šel za mým staršinou a donese pár konserv o dušeným masem.“ „To jsou vaše krabice tam na břehu?“ „Čí by byly?“ „Já bych se styděl na ně sednout. Vždyť se yfm po cestě na přední linii rozsypou,“ krt - Praha 31. ledna Ustavujíc! schůze zatímních okresních národ­ních výborů se konaly v neděli ve všech okresích českých zemi. Na Slovensku se jejich ustavení zdrželo. V okresích, které máji více než 35.000 obyvatelů, jsou výbory jedenáctičlenné, v okre­sích menších osmičlenné. V malých okresích jsou pověřeni někteří členové dvěma referáty vždy zvolenými tak, aby se vzájemně doplňovaly. Průběh ustavujících schůzi byl všude shodný. Bradáč se uráží. „To už je naše věc.“ „Toť se ví, že ne moje. Moje věc je pit vodku a nadávat na tankisty, kteří špatně bojuji.“ „A co jsi ty?“ „Já? Zeptej se Inženýra. Ten ti to řekne.“ „Asi průzkumník. Je ti to vidět na tlamě.“ „Na jaké tlamě?“ Čumák svírá pěstě. „Pomalu Mapce. Čí líh budeš plt?‘ „To je váš?“ „Náš.“ „Dobře. Mlčim. A co se týče tanků, to beru zpátky. Myslím, že zítra obsadíte nádrže. Abyste je neobsadili! Na takových strojích...“ Tankisté se smějí. Čumák se protahuje a lus­ká prsty. Bradatý poručík se dívá na hodinky. „Kam to ten Průchodko zapadl?“ „Asi odvazuje nádržky. Nebo hledá nádoby. A vodu máš, inženýre? Máme silný, šestadeva­­desát., .“ „O vodu nouze nebude. Máme Volhu u nosu.“ „A co vy, vy jdete zitra do útoku?“ ptá se čumák. „Kdoví. Dostali jsme rozkaz zaujmout vý­chozí postavení a co dál, uvidíme.“ „Sotva to bude zitra. Nám ještě nikdo nic ne­říkal.“ „Ještě ti řeknou.“ „Nebude-li to zítra.“ říká Čumák, zádumčivé dlabaje nožem do stolu, „íricové vás přes den přímou palbou roznesou na kusy.. „Je tam prý svah a není vidět.“ „To jsou řeči... A k čemu mají messer­­schmitty?“ „A mají fricové hodně protitankového dělo­střelectva?“ zbystruje pozornost tankista s plno­vousem. „Na vás až moc.“ V chodbě cosi s rachotem padá. Někdo kleje. Potom vpadá dovnitř desátník, naložený lahve­mi: „Mám náramnou zprávu. Právě jsem poslou­chal radio v tanku číslo šestnáct,“ čt - Praha 31. ledna Dne 1. února vstupuje v život nová organisace soudů; zákon o zlidovění soudnictví, schválený v Národním shromáždění v posledním týdnu mi­nulého roku, nabývá tímto dnem účinnosti. K bezprostřednímu zahájení nové soudní or­­gamisace bylo však třeba ještě mnoho drobné, ale usilovné práce. Bylo třeba splnit veškeré předpoklady pro úspěšné zahájeni a vykonat mnoho organisačních a technických opatření. Koncem ledna byly svolány do Prahy, Bratisla­vy a Košic pracovní porady. Nově jmenovaní správci okresních a krajských soudů i okresní a krajští prokurátoři z celého státního území zde naposledy spolu s vedoucími úředníky minister­stva a pověřenectva spravedlnosti probrali vše­chny pracovni problémy, vyměnili dosud získané zkušenosti, podrobili tvořivé kritice nedostatky a narýsovali pečlivě piány pro další činnost. Po­krokoví právníci za vedení ministerstva spravedl­nosti splnili přes krátkou časovou lhůtu svůj úkol; vstoupili do naší první pětiletky v plném pracovním tempu. „Zdechl Hitler, nebo co?“ „Lepší zpráva.“ „Je konec váiky?“ „Naopak. Válka teprv začíná..." a po krátké pomlce: „Obsadili jsme Kalač. Pak tuhlectu, jak se jmenuje, Krivou... Krivou..." „Krivou Muzgu?“ „Muzgu ... Muzgu... A ještě cosi od G...“ „Zrovna tak... Abganěrovo..." „A nevalíš?“ „Co bych valil? Třináct tisíc zajatců... Čtrnáct tisíc padlých!* „A sakra .. .* „Kdy prosím tě?" „Ale za tyhle tři dny. Kalač, Abganěrovo a ještě cosi. Celá kupa jmen.'* „Tak to bychom měli. Fric kaput.“ Čumák mě praštil dlaní mezi lopatky tak sil­ně, že málem polykám vlastni jazyk. „Na kaput, hoši!" A my pijeme všichni najednou z hrnků 1 z lahví, zapíjejíce vodou přímo z čajníku. „To jsou mi věci! Oni tu chlastají!" Ve dveřích stoji Lisagor. Üdivem docela ote­vřel ústa. „Já tam vyhazuji vagony a oni chlastají vodku." Podávám mu hrnek. Pije ho naráz. Zavírá oči. Krká. ’o hmatu nalézá kousek chleba. Či­chá k němu. „Vy se tu mravně rozkládáte a v pět začíná ofensiva. Vy nic nevíte? Prapory už teď dostá­vají snídani.“ „Valíš!" „Podívejte se, co se děje na břehu!" Tankisti ani nedojedli sousto a běží ven. „Širjajev už nadává, že ho zdržujeme s prů­chody." „Jaký širjajev?“ „Jak to myslíš? Náčelník štábu, nadporučík.“ „Panebože — Odkud se tu vzal?“ „Vy tady zaspíte celou válku,“ směje se Li­sagor. „Přiběhl z lazaretu. Už tam řádí po břehu,'* .(Ze stejnojmenného románu)' Školství Školské referáty krajských národních výborů zahajují Dnešním dnem zahajuji svou činnost Školské, osvětové a tělovýchovné referáty krajských ná­rodních výborů. Nebudou prozatím vyřizovat veškeré věci školské správy, neboť dříve bude nutno roztřídit statisíce spisů zemských škol­ních rad v Praze a v Brně. Ministerstvo škol­ství, věd a uměni přikázalo každému krajskému národnímu výboru prozatím několik odborných zaměstnanců, kteří spolu se školskými, osvětový­mi a tělovýchovnými referenty budou pečovat, aby jejich referáty mohly rozvinout činnost v nejkratši době v plném rozsahu. Zemské školní rady v Praze a v Brně již ne­přijímají poštu, aby mohly provést spisovou od­luku na kraje. Krajské školské referáty začnou přijímat podáni okresních školních výborů a škol III. stupně dnem 14. února 1949, kdy již budou mít spisový materiál ze zemských škol­ních rad. V mezidob! 14 dnů zařídí nejnaléha­­vějšl věci školské správy okresní školní inspek­toři nebo ředitelé gymnasii a odborných škol ve vlastní pravomoci a svá opatření si dají doda­tečně schválit krajským národním výborem. Vzhledem k tomu, že školské, osvětové a tělo­výchovné referáty převezmou také působnost dosavadních Inspektorátů základních odborných škol obou směrů a oblastních Inspektorů tělesné výchovy, byly dnem 31. ledna 1949 tyto Inspek­toráty zrušeny a jejich zaměstnanci prozatím přikázáni službou krajským národním výborům. Osobni věci učitelstva se nemají vyřizovat ve školském, osvětovém a tělovýchovném referátu, nýbrž v referátu pro všeobecnou a vnitřní sprá­vu. Školská správa Je však příliš citlivý orga­nismus, neboť každá třída bez učitele vzbuzuje nespokojenost čtyřiceti rodin. Ministerstvo škol­ství přidělilo proto každému školskému referá­tu po jednom odborném zaměstnanci, který bude vyřizovat naléhavé osobní věci učitelstva podle pokynů referenta a předsedy krajského národní­ho výboru •do té doby, dokud nebude vydáno vládní nařízení o personální agendě krajských národních výborů. Školské, osvětové a tělovýchovné referáty se stanou organisátory veškerého kulturního ži­vota v krajích, neboť se v nich bude soustřeďo­vat pedagogická správa” všech druhů a stupňů škol, dále věci týkajíc! se vědy, uměni a kultu a veškeré věci osvětové a tělovýchovné. Vzhle­dem k počtu podřízených zaměstnanců budou tyto referáty nejpoěetnějšími, jelikož jim bude podléhat průměrně 1000 škol s 5000 profesory a učiteli. Avšak nejen početnosti, nýbrž 1 roz­manitosti (školy mateřské, národní, střední, gymnasia, odborné všech druhů a třeba i školy vysoké, vědecké a umělecké Instituce, archivy, musea, knihovny, galerie, výstavy, osvětová za­řízeni, tělesná a branná výchova, věci kultové a nadační) budou zaujímat zvláštní a významná postavení mezi ostatními referáty krajských národních výborů. AI. Šelder Filmová přestaveni na školách. V únoru vzpo­menou čs, školy porážky Němců u Stalingradu (2. února 1943) a výročí založeni Rudé armády (23. února 1918). Ministerstvo školství, věd a uměni doporučuje všem školám 1.—3. stupně, aby pro filmová představeni pro školní mládež volily filmy, jejichž obsah se přimyká k uvede­ným výročním. Jde zvláště o filmy: Stalingrad, Velký přelom, Nesmrtelní, Zrození Stalingradu, Třetí úder, Na stráži míru, Boj města Lenin­gradu, Bylo jedno děvčátko, Přísaha, Malachov­­ská mohyla. Národní mstitelé, Zoja, Syn pluku, Prostý hrdina, Rozdrcení Japonska, Čapajev, Lenin v řjnu, Nezapomenutelný rok, Muž s puš­kou, My z Kronštatu, Jak se kalila ocel. Natahuji sl boty. Hledám pistoli. Dívám st> na hodinky. Tři čtvrtě na tři. „Udělals průchody?“ „Udělal.“ „Po celé šířce?“ „Po celé. Projedete, Jen to hvízdne.“ Tankisti ví. spouštěji motory, pobíhají kolem strojů. Celý břeh je bílý. Zase padal sníh. Od­někud zleva sem doléhá Širjajevův hlas. Křič! na někoho. „Abys tu byl za pět minut s hlášením... Ro­zuměla ? Raz dva...“ Kolem běží Čumák, zapínaje si v běhu kabát. „Nový náčelník štábu řádí. Drž se, inže­nýre .. Širjajev stoji u vchodu do štábní zemljanky. Ruku má zavázanou a na šátku. Pod čepici sa bělá obvaz. Spatřil mě a mává zdravou rukou. „Tryskem na přední linii, Jurko. Musíš po­moci tankistům... Nikdo neví, kde jsou ty vaše průchody..." „Co ruka,“ ptám se. „To potom, potom... Maž! Máme jenom dvě hodiny.“ „Rozkaz soudruhu nadporučíku. Mohu jit?'* „Maž ... A pošli ke Lisagora ...“ Salutuji, otáčím se čelem vzad, klapu podpat­ky, ruku od štítku odtrhuji při prvním kroku. „Zpět! Dvě hodiny pořadových ...“ Studená a tvrdá sněhová koule ml dosedá přesně za krk, rozpadá se a sype se za límec. Vyskakuji na přední tank. Valega už je tam, připíná si polní láhev k opasku. Jeden za dr hým stoupají tanky podél břehu. Míjejí závody, vyhozené vagony. Vyjíždějí na násep. Teď zahájí Němci palbu — tanky zbě­sile hřmotí. Sněžné vločky krouží ve vzduchu a. pomelu padají. Jako velká a těžká hrouda bělá se před námi Mamajova mohyla. Do začátku útoku chybí už jenom hodina čtyřicet minut.

Next