Lidové Noviny, červen 1949 (LVII/128-152)
1949-06-01 / No. 128
Vítězný sjezd Eduard Vyškovský Bilancovat výsledky IX. sjezdu Komunistické strany Československa znamená jenom souhrnně umocnit dojmy, které se den za dnem hrnuly v dramatickém toku referátů, projevů zahraničních hostů, diskusních příspěvků a výsledků, jež sjezdu hlásily delegace závodů, krajů a vesnic. Sjezd měl své hrdiny, kterými byli mimo generalissima Stalina, jehož jméno kdykoliv vyslovené dalo příležitost k nelíčeným projevům lásky a úcty, mimo milovaného presidenta a předsedu strany Klementa Gottwalda, Slánského, Zápotockého, Kopeckého, Širokého, Švermové a celé ostatní galerie představitelů strany, noví Hrdinové práce. Jejich jména Toncar, Bořucký, Krejčí, Rauchová, Vacková a další stala se už tak populární, že nám představují nový typ pracujícího člověka, který vědom významu naší snahy dospět k socialismu dává všecky své schopnosti do služeb celku. Socialismus a práce, to byla ústřední themata sjezdového jednání. Na sjezdu tedy především šlo o to co dělat, abychom co nejdříve dospěli k socialismu. Desatero bodů, které určil president Gottwald, je nyní pevnou linií naší politiky. Na prvním místě je ovšem pětiletka, kterou musíme plnit nejen kvantitativně, ale i kvalitativně. To znamená objevovat a využívat všecky reservy, jejíchž velikost ukázala akce darů republice ke sjezdu strany, jejichž hodnota je větší než pět a půl miliardy korun. Takto vyjádřená hodnota jen kuse ukazuje význam této akce. Její pravá hodnota je v oné mobilisacl sil, která objevuje skryté možnosti. Tak jako dosud úderníci a sťachanovci jsou ukázkou, čeho je možné dosáhnout, když člověk chce, tak je tomu i s touto akcí, která ukazuje, čeho mohou pracující dosáhnout uvědomělou snahou. A jako údernictví nesmí znamenat dočasné rekordmenstvl, tak tato akce nesmí zůstat ojedinělým zjevem, ale je nutné na ní budovat dále. Dobře to vystihl předseda vlády Antonín Zápotocký, když mluvě o pětiletce stavěl jednotlivé problémy jejího plnění nikoliv už nejen jako úkol průkopnické práce úderníků, nýbrž jako otázku hromadného hnutí socialistického soutěžení. A stejně generální tajemník Slánský podávaje výsledky budovatelské práce mohl nakonec razit spasné heslo: Co komunista, to úderník. Na splněni tohoto prvního bodu presidenta Gottwalda navazuji pak další. Zlepšíme zásobování, jak ostatně je to ohlášeno už od 1. června, abychom dalším uvolňováním zbožím a snížením cen mohli dospět ke konečnému zrušení vázaného hospodářství. K tomu ovšem musíme rozšiřovat a upevňovat socialistický sektor našeho hospodářství i omezováním a vytlačováním kapitalistických prvků. To však neznamená potlačení živnostnictva, které ovšem musí najiti kladný poměr k vyšším formám podnikání, hledati a nalézti možností spolupráce s národními podniky a vytvářet družstva vlastní. Nebude u nás však socialismus, dokud nebudeme míti socialistickou vesnici. Zemědělským otázkám věnoval sjezd mimořádnou pozornost, protože^teprve svazek dělnické třídy a drobných a středních rolníků nám vytvoří socialistickou vesnicí, která bude v socialismu úspěšněji pracovat a bez dřiny a lépe žít. Jsou tu všecky předpoklady, aby bylo možné drobné a střední rolníky získat a přesvědčit je o jejich zájmu na nové socialistické společnosti, ve které nebude protichůdných zájmů třídních, ale ani protichůdných zájmů města a vesnice, továren a zemědělstvu A na sjezdu byl podán nejeden doklad, že tam, kde se otázka dobře postaví a vyloží, lze rolníky získat, aby z vlastní iniciativy vytvářeli nové pokrokové výrobní formy na vesnici. Sjezdová linie vypovídá také boj byrokratismu, neboť určuje, že se musí zlepšit lidově demokratický státní aparát, očištěný od reakčních složek, aby nebyl platformou protistátní činnosti. Nová inteligence, která nám vyrůstá z dělnických řad, z demokratisovaných škol, ze světového názoru dialektického a historického materialismu, nám pomůže plnit tento úkol jak ve veřejné správě, tak ve výrobě, yýklad ministra Kopeckého rozvinul tuto základní thesi širokým obrazem kulturního úsilí, které plodně objímá celý náš duchovní život. Patří k tomu i život náboženský, který však nesmí být zástěrkou politických piklů a protistátního úsilí v cizích službách. Program a linie jsou takové, že skutečně mohou býti jednoticím prvkem celého národa. Komunistická strana znovu dává k tomu příležitost, když pokládá Národni frontu nadále za politický výraz svazku pracujícího íidu měst i venkova. Byl to generální tajemník Slánský, který rozvinul tuto myšlenku kladným hodnocením všech složek obrozené Národní fronty, masových organisací, ale také kritikou neuváženého postupu a diktátorských choutek některých komunistů, kteří nepochopili správně myšlenku Národní fronty. To ovšem neznamená slevit z třídního boje, který je namířen proti reakci, jež by chtěla zvrátit všecky vymoženosti lidově demokratického režimu, až po likvidaci naší samostatnosti v rámci nové obdoby Rakousko-Uherské říše ve službách cizího imperialismu. Republiku si rozvracet nedáme a její svobodu a nezávislost musí s komunistickou stranou střežit všichni dobří vlastenci. Pracujeme na pokojné výstavbě republiky. Tomu pomáhá i naše zahraniční politika, jejímž cílem je udržet mír a zabezpečit státní nezávislost. Je nerozlučně spojena se Sovětským sva Ode dneška volné zboží levnější Další uvolněné body na šaty a obuv r - Praha 31. května Ministr vnitřního obchodu Fr. Krajčír měl v úterý v čs. rozhlasu tento projev: Od zítřka platí opatření, jež vláda usnesla ve své schůzi před týdnem: snížení cen některých druhů textilu, konfekce a obuvi na volném trhu a zlevnění některého jiného průmyslového zboží, rozšíření prodejní sítě volného prodeje potravin, V platnost vstupují také nově uvolněné body šatenky. Národní podnik Tep pro zítřejší zahájeni prodeje podle nových opatření zvolil vhodně výstižné heslo ,,Více práce za hodinu, více zboží pro rodinu“. Více práce nám dává více zboží a umožňuje vládě snížení cen, umožňuje širokým vrstvám pracujících, aby za zvýšený výdělek si více koupili. Stoupá také reálná hodnota peněžních důchodů našich spotřebitelů. Každého bude zajímat, jak se projevuje snížení cen. Projevuje se vskutku pronikavě. Uvedu několik příkladů volného trhu textilu a obuvi. Metr vlněné látky na mužský oblek, který stál 2550 Kčs, stojí nyní 1850 Kčs, jiný druh, který stál 2000 Kčs, stojí nyní 1234 Kčs, metr dol#é látky na mužský zimník stál 3650 Kčs, nyní stojí 2130 Kčs, metr dobré látky na ženský plášť, který stál dosud 4670 Kčs, stojí nyní 2755 Kčs, prošívaná prachová pokrývka, která stála 17.500 Kčs, stojí nyní 10.340 Kčs, mužská košile s dlouhými rukávy stojí namísto 922 Kčs nyní 722 Kčs, ženská tkaná košile namísto 369 Kčs nyní 289 Kčs, stávkové kombiné namísto 586 Kčs, nyní 320 Kčs, ženské pyjama namísto 1540 Kčs, nyní 1040 Kčs. Zvláště zlevnily také textilie určené především pro děti. Tak metr vlněného krymru nebo plyše, jehož cena dosud byla 3800 Kčs, stojí nyní pouze 809 Kčs, metr látky na dětský kabátek, který stál 1460 Kčs, stojí nyní 810 Kčs. Také konfekce se podstatně zlevňuje a její ceny jsou ve zvláště výhodném poměru proti ceně šitých šatů na zakázku. Pánský oblek, který stál 4120 Kčs, stojí nyní 3020 Kčs, pánský svrchník namísto 8780 Kčs, nyní 6460 Kčs, jiný druh namísto 5920 Kčs, nyní 4360 Kčs, pánský zimnik namísto 7160 Kčs, nyní 52ť)0 Kčs, jiný druh namísto 5700 Kčs, nyní 4200 Kčs, ženská sukně namísto 1020 Kčs, nyní 760 Kčs, jersfeyore žeiféfá šity •namísto 4680 Kčs, stoji ayní 2620 Kčs. U obuvi ukazuj? snížení tyto příklady: dětské botičky pro tříleté dítě namísto 441 Kčs, nyní 263 Kčs, dětské baby botičky namísto 280 Kčs, 133 Kčs, dětské polobotičky namísto 818 Kčs, nyní 488 Kčs, dámské kožené polobotky ruční výroby namísto 2350 Kčs, nyní 1309 Kčs, semišové lodičky namísto 1202 Kčs, nyní 672 Kčs, kombinované dámské střevíce s koženou podešví namísto 1945 Kčs, nyní 1080 Kčs, mužské kožené polobotky namísto 2108 Kčs, nyní 1564 Kčs, pánské kožené polobotky ruční výroby namísto 4650 Kčs, nyní- 3450 Kčs, tennisky pro muže namísto 233 Kčs, nyní 137 Kčs, ženské namísto 194 Kčs, nyní 114 Kčs. Podstatné je také snížení cen jízdních kol: pánské sportovní kolo Eska, jež stálo 4480 Kčs, stojí nyní 3455 Kčs, dámské kolo téže značky, jež stálo 4615 Kčs, stojí nyní 3555 Kčs, cestovní kolo značky Tripol namísto 4295 Kčs, nyní 3310 Kčs, dětské kolo Premier namísto 3346 Kčs, nyní 2705 Kčs, K velkému snížení dochází u fotografických přístrojů, kde se ceny snižují o více než o polovinu. Sníženy byly také ceny hraček. Tak na oř. kovová koloběžka, jež stála 626 Kčs, stojí nyní 518 Kčs, dětská loutka — panenka — namísto 213 Kčs nyní 180 Kčs, dětské nádobíčko namísto 130 Kčs nyní 110 Kčs. Velmi vítaným opatřením se ukazuje uvolnění dalších bodů šatenky. Až dosud platily body č. 1—40 na veškeré textilie a to bez rozdílu. Nyní se rozšiřuje platnost ještě na další body, ještě do č. 50, takže platí 50 bodů na veškeré textilie a obuv bez rozdílu. Až dosud platily body vyšší číselné řady od č. 126, počínající vždy šestkou (t. j. 136, 146, 156, 166, 176 až 180), tedy celkem 30 bodů na některé zvláště určené druhy obuvi a konfekce. Nyní se platnost těchto bodů rozšiřuje na veškeré svrchní šatstvo a obuv bez rozdílu a vedle toho se pro tento účel uvolňuje dalších 70 bodů a to body č. 66—70, 76—80 a pak všechny body od 82, počínající vždy dvojkou (92, 102, 112, atd. až po 172 do 175). To znamená, že na nákup veškerého svrchního šatstva a veškeré obuvi bez rozdílu platí celkem těchto uvedených 100 bodů, takže spolu s 50 body nižší číselné řady, které platí na veškerý textil i obuv platí pro nákup svrchních oděvů a obuvi všech 150 dosud uvolněných bodů. Zdůrazňuji, že uvolněné body jsou podloženy dostatečnými celkovými zásobami zboží v prodejnách. Také u volných potravin došlo ke snížení některých cen: u tří druhů masových konserv, značkovaných likérů domácí výroby, zejména však dochází k rozšíření prodejní sítě másla, cukrovinek, trvanlivého pečiva a c&kťu ::a>'ďe-iii-ii dalších prodejen národního podniku Pramen, prodejen družstevních a u másla a sýrů také některých prodejen mlékárenských. Uvedená opatření ukazují, že vláda to — jak řekl president republiky Klement Gottwald — míní s politikou uvolňování zboží a snižování cen vážně. Děláme další krok kupředu. A kupředu jdeme a půjdeme nyní stále. Gerhart Eisler přijel do Prahy „Jsem rád, že jsem na území Československa“ čt - Praha 31. května Gerhart Eisler se na své cestě z Londýna do Varšavy zastavil na několik dnů v Praze. Na ruzyňském letišti jej uvítal zástupce ministra informací a osvěty Lumír Čivmý a za ústřední výbor KSČ poslanec Josef Frank. Gerhart Eisler, jehož jméno se v posledních dnech tolikrát octlo v popředí zájmu světové veřejnosti v souvislosti s jeho odvlečením s polské lodi Batory v britském přístavu Southampton!!, prohlásil, že za své propuštění děkuje jedině nátlaku protestujících mas nejen britského lidu, ale i celého mezinárodního pokrokového tábora. Jsem rád, že jsem na území Československa, kde na mne již Američané nemohou, řekl. Každý den, který strávil G. Eisler v Londýně, znamenal pro něj stálé nebezpečí zákroku se strany Američanů. Je šťasten, že je po prvé na půdě lidově demokratického státu. Prahu zná již z dob před válkou. Jeho manželka je zatím v zajetí Američanů, kteří ji drží jako rukojmí. G. Eislerovi to připomíná, jak řekl, methody nacistů, kteří rovněž neváhali zatknout celé příbuzenstvo, když jim stíhaný nešťastník uprchl. Pokud jde o jeho zatčení, uvedl G. Eisler, že se tak stalo na popud Spojených států. Je to přirozené, neboť v nynější době, jak pravil, Angličané skákají tak, jak Američané pískají. Vedle své činnosti profesora na lipské universitě bude G. Eisler pracovat ve prospěch svých spoluobčanů a pro věc míru jako člen Sjednocené socialistické strany Německa. stb - Praha 31. května Na zasedání evropské hospodářské komise Spojených národů v Ženevě odmítají američtí a britští delegáti s předstíraným rozhořčením obvinění sovětského a československého delegáta, že Spojené státy a Velká Britannie konají s východní Evropou diskriminaci. Protože je obecně známo, že výměna statků mezi státy východní a západní Evropy může být jen prospěšná pro obě strany a může zejména státům západní Evropy pomoci vybřednout ze značných hospodářských potíží způsobených nedostatkem amerických dolarů, doporučila i úřední zpráva sekretariátu této komise, aby se učinilo, co je možné k rozvoji obchodu mezi Východem a Západem a zem, na který se můžeme spolehnout v dobrém i zlém, protože víme, že mu vděčíme za svoji svobodu, za nezištnou pomoc a za přátelství generalissima-Stalina. Jdeme společnou cestou se zeměmi lidových demokracií, jdeme cestou mezinárodního bratrství, jehož základem je naše vlastenectví a vědomí mezinárodní solidarity pracujících. Přitom chceme mír i se světem Západu, od něhož nechceme nic jiného, než aby se přestal míchat do našich vnitřních věcí. Komunistická strana představuje takto jednotu pracujících, jednotu národa. To jí dává vedoucí rolí, ale i odpovědnost. Je hluboce demokratická, neboť žádá kritiku a sebekritiku. Vyžaduje od svých členů oddanost republice, lidové demokra Součást „studené války“ Britský časopis přiznává obchodní diskriminaci zejména aby ideologické rozdíly nebyly v tom překážkou. / Pokrytectví zástupců USA a Anglie odhalil britský týdeník Observer, který píše: „Otázku vývoje obchodu mezi východními a západními státy Evropy nelze oddělit od studené války. Naší zásadou musí být usměrnění západoevropského obchodu do takových oblastí, kde obchod pomáhá posilovat odpor proti Rusiku, a odmítat obchod s těmi oblastmi, kde by pomáhal ruským spojencům a nepřímo tedy Rusku samotnému. Je třeba proto všemožně vyvíjet obchod s Titem, ale připustit jen nejkrajnější minimum obchodu s Polskem a s Československem, dokud tam bujleu u moci nynější vlády.“ 'cii a socialismu a požaduje od nich skutečně bolševickou skromnost. Je to strana vítězná, která však vítězstvím nezbujní, jako neztrácí hlavu z neúspěchu. Je to především strana odhodlané práce, kterou dosáhneme vytčeného cíle. A nejkrásnější na tomto sjezdu byla skutečná jednota všech těch, kteří představovali skoro půl třetího milionu členů strany, uvědomělé jádro národa. Jednota plná živého optimismu a činorodého odhodlání, které nás povede k slavnému vítězství socialismu, k stálému rozvoji všech našich sil a schopností, k netušenému vzestupu kultury a celého života. Vědomí správné cesty dává nám jistotu, že vedeni stranou, vedeni Klementem Gottwaldem cíle dosáhneme. Hovor o závazcích Zikmund S kyb a Z novin se od prvé chvíle dovídala veřejnost, co bude nakonec v tom kterém závodě představovat — dar k devátému sjezdu strany. Novináři se pídili, jak a kterak se jeden závod snaží předstihnout druhý, jak se v závodech na darech k devátému sjezdu pracovalo, jak závody své závazky plnily, ale také hned i to, zdali pracující na závodech byli s psaním novin spokojeni a co je třeba zase i na novinách mrzelo. Život je takový. Má líc i rub. Tož povězme pi to navzájem. No a pověděli jsme si to. Na schůzce, v srdečném přátelském ovzduší, kde se pěvecký sbor Kovo pochlubil darem k devátému sjezdu KSČ, sice nehmatatelným, ale slyšitelným a tím krásnějším: Písní lidových milic. Zástupci rázných pražských závodů, a pracovišť vyprávěli. Prostě, néřečnický. „U nás — v Palu ve Kbelích — pracovali na sjezdovém závazku všichni, i nekomunisté,“ pravil jeden z nich. A dodal upřímně: „Údernictví není ještě na výši, ale jde to a půjde to. Všelijaké ty těžkosti překonáme. Představuji vám naši 65letou údernici, naši „babičku“ Sršňovou, jak jí říkáme__“ Stříbrovlasá, pomenší „babička“ Sršňová potom také mluvila: „Měla jsem sedm dětí. Teď -vychová• vám vnuka, je mu šestnáct. Koukej, ať seš prospěšný republice, říkávám mu. Snížila jsem normu o deset procent k presidentovým narozeninám, o pět procent ke sjezdu strany a ještě jsem slevila jedno procento ze mzdy. Doufám, že ještě celou pětiletku budu pracovat. Práce mě těší, stále si myslím, že jsem ještě mladice . . V přeplněné místnosti hřmí od stolů potlesk. ,J3abičku“ Sršňovou nedožene leckterý dvacetiletý „stařec“. A mluví další a další. Cakovičká Avie splnila závazek na 154 procent, závod Jana Švermy v Jinonicích na 140.9 procenta, Odkolek na 116 procent, Vysočanská mlékárna na 194 procent. Za těmi procenty jsou miliony pro republiku, za těmi procenty je radostné pracovní vypětí. Radostné, nutno potrhnout. Neboť jeden ten pracující povídá: „V nás se při práci píská, lidé jsou veselí. A ne takoví, jak je namalovali a nakreslili žáci z Akademie výtvarných umění, když přišli do styku s pracovištěm. S vyvalenýma očima, vyschlí, neveselí . . .“ Panečku, ještě než novináři dostali co proto, vyplynula z hovoru kritika styku příštích výtvarných umělců se světem práce. Ani to „co proto“ vůči novinářům ovšem novinář nezamlčí. Právě onen úderník ze Švermova závodu v Jinonicích vyprávěl o tom, jak závod splnil sjezdový závazek, že za čtrnáct dní po ohlášce socialistického soutěžení podepsalo 125 úderníků socialistické smlouvy a o sobě že mluvit nebude. Nemohl se však pochopitelně nezmínit, jak trefil také na takového novináře, který toho o výrobních zmetcích věděl víc než on. Prý je o nich hned přehled a ne až za nějakou dobu, kdy se teprve výrobek neosvědčí. A tak potom i jednomu zkušenému novináři pravil: „Vy novináři jste mi protivní!“ Tady, na schůzce s novináři a už s časovým odstupem od nemilého zážitku, se ovšem omlouvá: „To jsem nemyslil doopravdy!“ Nebo hovoří inž. Eduard Málek, zástupce vysočanské Kolbenky, odborník, prošlý školou odborných zkušeností v Sovět-s ském svazu: „Udělali jsme jako sjezdový dar tryskač. Stýkač k rozváděčům. Vlastní konstrukci elektrického odssávání vysokých pecí, za kterou chtěli Švýcaři valuty a ještě to, aby se u nás v závodě volně pohyboval jejich zástupce . . “ Úsměv na tváři prozrazuje, že v Kolbence byli bděli. Ale hned už čte také levity novinářům. ,fNenahrňte se k nám vždy všichni jednoho dne a pak dost. Choďte k nám soustavně stále. Nespěchejte tolik. Nemohu vi- JSME SYNOVÉ VĚKU NOVÉHO Migjeni Z albánské poesie Jsme synové věku nového. Nechte si jen „Boží slávu!“ Zvedáme pěst, hlavu, pro boj a vítězství... Jsme synové věku nového, jak poupata a orosená zem, ne sevřeného čela pot, \ ne rdoušený chléb okovem, • kdy jsme přetěžce se bili. Jsme synové věku nového, zrození ve smutku, lámajíce jho. Zurčela poslední chvíle — vykřikli jsme: Ztratit nechceme ve hře krve lidské dějiny. Ne, ne, bolest nechceme, chceme život jediný, vítězství svědomí, .žhavou svobodu! Se starým pryč, s bahnem, jež společnost krůtě množí,' kam by chtěla vhodit nás — pro ni náhodu. Nechceme pět žádné sloky boží, píseň okupace monotonní, být hřebíky vbodanými do mozků. Jsme synové věku nového, zvedneme se do boje jak tmel proti tomu, kdo by rdousit chtěl vítězství, jež Albánii pozvedlo. Přeložil Evžen Drmola