Lidové Noviny, červen 1950 (LVIII/127-152)

1950-06-01 / No. 127

Českosímienský sowě mládeže — onova socialistické výstavby! Mír a štěstí dětem na celém světě Miroslava Rektorisová Štěstí dětí celého světa je podmíněno mírem. Proto je také letošní Mezinárodni den dětí, při­padající na 1. červen, ve znamení zvýšeného boje za mír. Tento den je popudem k tomu, aby se všichni lidé zamysleli nad tím, jas přispějí k ví­tězství míru — kterými zbraněmi ho dobudou a zajistí tak základní právo dětí, právo na život. Poslední světová válka si kromě milionu obětí dospělých vyžádala i mnoho dětských životů a připravila krutý osud tisícům dětí, které zmrza­čila. V Sovětském svazu žije v ústavech 700.000 sirotků, statisíce jich bylo umístěno v rodinách. U nás ztratilo v uplynulé válce přes 18.000 dětí rodiče a téměř 1000 jich bylo zmrzačeno. Nikdo nepochybuje o tom, že zkáza, způsobená novou válkou, kterou tak horlivě připravují na západě, by byla daleko větší — taková, jakou lidstvo do­sud nepoznalo. Proto mobilisují Mezinárodní de­mokratická federace žen, Mezinárodní svaz mlá­deže a odboráři z Mezinárodního svazu školských pracovníků široké vrstvy pracujících, zvláště matky a otce, aby se důrazně a nesmlouvavě po­stavili do prvních řad obránců míru. Tím dají nejkrásnější výraz své lásce k dětem, jež je spo­lečná všem rodičům celého světa, ať je jejich ná­rodnost a barva pleti jakákoliv, ať žijí kdekoliv. Láska, jež se projevuje jen laskáním, je sobecký cit. Rozumní rodiče cítí správně, že déti mají nejen milovat, ale že je nutno dat jim všechny podmínky svobodného rozvoje duševního i těles­ného. Základní podmínkou takového rozvoje je pokrokové socialistické zákonodárství a můžeme být právem hrdi na to, že jsme po Sovětském svazu druhou zemí na světě, která svými socia­listickými zákony zaručuje dětem zvláštní péči a ochranu. Naše Ústava 9. května posuzuje všechny děti, narozené v ÖSR, stejně; nerozděluje děti po­dle národnosti, rasy, náboženství nebo původu do různých přihrádek. Ostatní podmínky pro šťastný život svých dětí tvoří rodiče hospodářským bu­dováním své země. Mohutná socialistická výstav­ba Sovětského svazu je nám všem povzbuzením a příkladem při výstavbě naší vlasti. Pilná práce, jíž zajišťujeme plnění Gottwaldo­vy pětiletky, přinesla své plody. Nemáme hlado­vých, otrhaných a zanedbaných děti. Podařilo se nám odstranit následky špatné výživy dětí z doby nesvobody. Dnes máme dostatek chleba — i s po­mazánkou — pro všechny děti, naše děti jsou dobře oblečené a obuté. Celou čtvrtinou našeho státního rozpočtu je pamatováno na výchovu, zdraví a sociální opatření sloužící dětem. Ruce pracujících stavějí pro děti útulky, jesle, školy, zdravotnická střediska, dětská hřiště. Dnes je u nás již 644 prenatálních poraden, které vy­šetřují těhotné ženy. Tak se staráme o zdraví dětí ještě před jejich narozením. Ve 3000 porad­nách pro matky a děti je v evidenci 80 procent matek a dětí; výsledkem této péče je pronikavé snížení kojenecké úmrtnosti s 11.4 na 6.7 procent. Také školní děti jsou pod stálým bezplatným lé­kařským dozorem a stále více se jich účastní letní rekreace, zimních zájezdů do hor a do škol v přírodě. Reorganisací našeho školství jsou dány nejlepší předpoklady pro rozvoj duševních schop­ností a tvořivosti dětí. Soustavně napravujeme křivdy buržoasního zřízení, které poskytovalo možnost vzdělání pouze dětem těch, kteří na to měli, a umožňujeme studium schopným žákům dělnického a malorolnického původu. Do prvních tříd gymnasií bylo přijato 40 procent takových dětí. X děti samy dobře vědí, že všestranné a dů­kladné vědomosti jsou nejlepší zbraní v boji proti kapitalismu; nejlepšími pracovníky ve škole jsou pionýři, jejichž hnutí významně působí i na mi­moškolní výchovu. Vedle školní práce jsou pio­nýři i dobrými hospodáři. Sběrem odpadových su­rovin a pracovními brigádami, jež jsou přiměřené jejich věku a silám, poznávají děti potřeby naše­ho hospodářství a seznamují se s manuální prací, která je důležitým prvkem ve yýchově; připravují se tak na své budoucí úkoly budovatelů socia­lismu. A připravují se radostně, neboť nemusí mít strach z nezaměstnanosti — vědí, že se každý v životě uplatní podle svých schopností. A jak je tomu s právy dětí jinde? Ve španěl­ských „ústavech na převýchovu“- jsou zároveň s pokrokovými matkami vězněny i děti a strádají hladem, nemocemi a zimou. V Madridu žebrají bosé, nedostatečně oblečené dětí o chleba; z 50 tisíc madridských dětí chodí do školy jen 21.560. Řečtí monarchofašisté mají na dětská práva stej­ný názor. Děti jsou zároveň s rodiči.deportovány na ostrovy, jejich údělem je život, nedůstojný člo­věka. Sirotci, jimž občanská válka vzala rodiče, jsou ponecháni sami sobě; 60 procent dětí mezi 5—7 rokem umírá, tři čtvrtiny détí má tuberku­­losu. Italské děti trpí podvýživou, desetitisíce dětí nezaměstnaných rodičů bydlí v děrách a sklepích. V sicilských dolech pracují 121eté děti (70 procent dětí na Sicílii má šedý zákal). Anglie a Francie, země, jejichž kultura je stará, se mohou „pochlu­bit“ 16—17 procenty pologramotných. V Anglii nemůže většina dětí dělníků a rolníků navštěvo­vat vyšší školy, protože vyšší vzdělání je jim fi­nančně nedostupné. Podobná situace je i v se­verských zemích, Tak se starají kapitalistické státy o své děti a o děti v koloniích se nestarají vůbec. Ačkoliv ie v Indii zákonem zakázáno za­městnávat mladší děti než 121eté, musí pracovat děti již od 6 let, aby si vydělaly na hrst rýže; děti jsou zaměstnány v čajovnách, v dolech, v sir- Za lepší výkon, za lepší úrodu Závazky ke sjezdu Cs. svazu mládeže hč - Praha 31. května Blížící se sjezd Čs. svazu mládeže, který za­číná 7. června v Praze, mobilisuje a podněcuje iniciativu mladých dělníků, zemědělců i stu­dentů. Nejkrásnější měsíc v ro­ce — květen, se stal i nejkrás­nějším měsícem v historii mlá­dežnické organisace, která do­sáhla jednoho milionu členů. Třídní rozvrstvení členstva, z pa­desáti procent dělnického půvo­du, tvoří z organisace skutečný předvoj, organisaci mladých bu­dovatelů socialismu. Velká účast mládeže z dělnických řad se obráží v průbojné činnosti závodních skupin, kde jednotlivci i pra­covní kolektivy svazáků neustávají v usilovném plnění závazků, stanovených ke sjezdu Čs. svazu mládeže. Úkoly, které svazáci za pomoci starších za­městnanců řešili na svých pracovištích (plynu­lejší plnění plánu, rozřešení slabin ve výrobě, snížení počtu zmetků, fluktuace a pod.), ne­mohly vyčerpat iniciativu a odhodlání mladých pustit se do nejobtížnějšího problému: zvýšit účast mládeže v socialistické soutěži, akci zlep­­šovatelů a úderníků. Závod Slavia-motor dosáhl na příklad stoprocentní organisovanosti v socia­listické soutěži teprve zásluhou mladých, kteří získali 320 mladých dělníků k soutěžení. Stejně tak v gumárenském oddělení Svitu v Gottwal­dově. Důmysl a dobrou pracovní morálku mla­dých v závodě Carborundum v Benátkách nad Jizerou charakterisují četné závazky, které ušetří závodu 2,102.863,40 Kčs. Pracovní pro­věrka mládeže v továrně nřinesla úsporu 37 pracovních sil, přemístěné stroje a vhodná or­ganisace práce dovolují za sníženého stavu plnit výrobní plán. Mladí v závodě Auto-Praga při­nesli v květnu sjezdu Čs. svazu mládeže sedm zlepšovacích návrhů časoměřiče V. Tuhy a četné údernické ■ výkony mladých dělníků: sva­­zák Semerád zpevnil normu ze sedmi na patnáct procent a plní ji na 165 procent, svazák Trhlík plní denní plán na 270 procent. Stavební učňové i učňové z dolů, textiláci, svazáci ze závodů těž­kého, lehkého i přesného strojírenství vyhlašují závazky, čestnými hlášeními oznamují počet zlepšovatelů a úderníků, členů Čs. svazu mláde­že. Jejich závazky představuji velké úspory v každém závodě; znamenají i nový, ne vyčísli­telný přinos k pracovní morálce, neboť novými členy Čs. svazu mládeže přibývá v závodech pracovitých, uvědomělých budovatelů. Výsledky práce vesnických skupin jsou také radostné. Vesnická mládež dokončuje v přípra­vách ke sjezdu plnění svých vlasteneckých zá­vazků, které jsou dobrou školou mládeže v ze­mědělství, neboť mládež poznává nový, lepší způsob výroby zemědělské a osvojuje si novou techniku obdělávání půdy. Skupina v Želci na Žatecku pracovala na poli mládeže, a pro druž­stvo obdělala čtyři hektary chmelnic. Skupina v Malšovicích se zasloužila o založení jednot­ného zemědělského družstva, kterému pomáhá v práci; většina svazáků je členem družstva. Vlastenecké úkoly, vyhlášené ke sjezdu, splnila dobře. Mimo vzornou práci na poli vyškolila tři traktoristy a obnovila zemědělský kroužek. Mlá­dež v Malšovicích získala a přesvědčila i ty ze­mědělce, kteří stáli doposud stranou. Hnutí závazků ke sjezdu se široce rozvinulo i ve školských skupinách Svazu. Svazáci-stu­­denti chápou, že nestačí seznámit se s určitými vědomostmi, ale že je nutno osvojit si i prak­tické poznatky. Tyto závazky vznikají ve stu­dijních kolektivech, které se stávají i dobrými pracovními kolektivy. 21 studijních kolektivů Drtinová gymnasia v Praze zlepší na počest sjezdu prospěch průměrně na 2,1, odpracují 808 hodin na brigádách a seberou 744 kg odpado­vých surovin. Kolektiv studentů skupiny gym­nasia J. Masaryka v Praze 12 dosáhne prospě­chu 1,94, začlení se do prázdninových prací na lesních brigádách, na stavbě mládeže a na žních. Před sjezdem svazu, který zhodnotí práci mlá­deže, přijímají svazáci velké a odpovědné úkoly v plnění pětiletého plánu a budování socialismu. Buržoasní rozvratníci před soudem První den hlavního přelíčení O - Praha 31. května Ve středu ráno bylo před státním soudem v Praze za předsednictví předsedy senátu dr. Trudáka ve velké porotní siní krajského soudu na Pankráci zahájeno přelíčení s 13 rozvratníky a vyzvědači, kteří usilovali o svržení lidově de­mokratického řádu, při čemž, věříce ve třetí světovou válku, se opírali o zrádnou zahraniční emigraci a západní imperialisty. Po zahájení hlaVniho' přelíčení zjistil předseda senátu nejdříve personálie obžalovaných. Vyšlo najevo, že většina z nich, ačkoliv šlo o známé reakční činitele národný socialistické a lidové strany, žíla v dobrých poměrech. ROZVRATNICKÁ ČINNOST NÁRODNÉ SOCIALISTICKÉ STRANY pRed Únorem První předstupuje hlavní obžalovaná, úřednice ústředního národního výboru v Praze a bývalá poslankyně strany národně socialistické dr. Mi­lada Horáková. Do strany národně socialistické vstoupila v roce 1929, ale před rokem 1945, kdy se stala poslankyní Zatímního Národního shromáždění, neměla významnější funkce. Zato již od roku 1923 pracovala v ženském hnutí a stala se jednatelkou Ženské národní rady. Po válce se pak stala předsedkyní Rady českých žen. V roce 1946 byla zvolena poslankyní do Ustavodámého Národního shromáždění. Byla členkou zahraničně politického výboru Národní­ho shromáždění a předsedkyní zahraničně poli­tické komise bývalé národně socialistické strany. Po únorových událostech, s nimiž, jak se při­znává, nesouhlasila, vzdala se_ dobrovolně._.TO.an­­datji.-a-vrátila se do"svSio původního zaměst­nání jako úřednice ústředního národního výboru, kde pracovala až do svého zatčení. Obžalovaná nejprve vypráví o činnosti zahra­ničně politické komise národně socialistické stra­ny, která se zvláště zřetelně projevovala při obnově smlouvy s Bulharskem. Při této smlouvě, praví, komise doporučovala, a pak vedení strany také skrze své zástupce ve vládě také vymáhala, aby při smlouvě byl seslaben její obsah, zejména vějenské pomoci mezi Bulhar­skem jako mocností lidově demokratické a mezi Československem ve prospěch bližšího - a užšího spojení se západními mocnostmi. Snahou této zahraničně politické komise strany národně so­cialistické bylo vůbec změnit mezinárodní po­stavení Československé republiky, oddalovat ji od úzkého spojenectví se Sovětským svazem a lidově demokratickými státy a přiblížit ji k zá­padním státům. Obžalovaná se zúčastňovala již před únorem důvěrných schůzí u bývalého mi­nistra Huberta Ripky, který na těchto poradách tlumočil svou zahraničně politickou koncepci, kterou zřejmě přejímal od diplomatů západních států, s nimiž se osobně stýkal. Obžalovaná Ho­ráková sama byla v osobním styku pouze s fran­couzským velvyslancem Déjeanem. SOUSTŘEĎOVÁNI rozvratnické ČINNOSTI Po únoru 1948, kdy se vzdala poslaneckého mandátu a kdy pro svůj protilidový postoj byla zbavena i ostatních veřejných funkcí, přijala spolu s obžalovaným Josefem Nestávalem od bývalého předsedy strany národně socialistické Petra Zenkla příkaz, aby k soustředění rozvrat­nické činnosti proti republice navázala styky s pravicovými sociálními demokraty i s reakč­­ními příslušníky lidové strany. Obžalovaná byla tehdy ve styku s profesorem ústavního práva dr. Peškou a z jejich rozhovorů jasně vyplývala jejich společná nenávist k lidově demokratic­kému zřízení i jejich přání, působit na zvrat po­měrů. Jednání, praví obžalovaná, přecházelo po­zvolna z formy legální do illegální a brzy potom již Informovala o tom i Zenkla. Ten souhlasil s tím, říká, abychom jednali dále s pravicovými sociálními demokraty a dávali směrnice pro ille­gální činnost bývalým národním socialistům, kteří s poúnorovými poměry nesouhlasili. Přede­(Pokračováni na str. 2) kárnách, textilu a v jiných továrnách. Protože chodí do práce, nemohou chodit io školy a pro­cento negramotných je tudíž zarážející. Proti analfabetismu se nebojuje ani v jiných koloniál­ních a závislých zemích. Postavení barevných dětí je zhoršeno rasovou diskriminací, nepředstavitel­nou bídou a špatnými poměry zdravotními, které z ní vyplývají. Zcela jinak pečují o své děti země, bojující za nezávislost a za spravedlivý socialis­tický řád. Po osvobození severovýchodní Číny na­vštěvuje v této oblasti národní školy o plných 48.2 procenta více žáků než dříve, počet studentů na středních školách vzrostl dokonce o 108.8 pro­cent, při čemž děti rolníků, dělníků a městské chudiny tvoří čtyři pětiny všech školních dětí. Radikální změny přinášejí významné úspěchy při výchově a vzdělání dětí zejména v oblastech s obnoveným průmyslem a v oblastech, v nichž došlo k pozemkové reformě. Život dětí se proni­kavě mění i ve Vietnamu, jehož lidově demokra­tická vláda zavádí povinné vyučování na obec­ných školách, a v severní Koreji, kde se pro děti budují stále nová sociální zařízen.. Vítězství pra­cujících v těchto zemích je zárukou stále lepší péče o nejmenší. Boj o lepší a radostnější život dětí koloniálních a polokoloniálních národů bude p'osílen stále vzrůstajícím odporem proti utlačo­­vatelům a konečným vítězstvím pokořených národů. Mezinárodní den dětí je pobídkou a mobilisací všech občanů světa, aby se solidárně postavili do řad obránců míru, tolik potřebného zejména dě­tem, a připomíná povinnost, vyplývající z lidské­ho cítění, podpořit boj pokořených a utlačených národů a dát tak všem dětem bezstarostné dět­ství a radostnou budoucnost. Nase druhá směna Zdeněk■ V a v ř i k Tož tohle za našich časů opravdu nebývalo! Pravda, také nás měli k tomu, abychom si psali, z toho bývalo i ledacos hebkého (třebas tehdy, když ■ pan Kálal vyvolal výměnu dětských dopisů mezi českými zeměmi a tehdy ještě uherským Slovenskem!, ale to si obyčejně psávaly hodné děti s jinými hodnými dětmi — o dost. Bývaly z toho návštěvy v cizích městech, a třebaže to nebylo tak docela zby­tečné pro poznání vlastí, přece to, prosím, co jsem zjistil dnes, to za těch našich časů opravdu nebylo! Přijdu domů, na stole leží zelenavá dopisní obálka s adresou, která praví, že dopis je určen P. T. Pavlu Vavří­­kovi, žáku 111. B střední školy v Pardubicích na Novém městě. Písmo je neumělé, ale adresa je psána velmi pečlivě. Zvědavost mi nedá, ptám se tedy P. T. Pavla Vavříka, kdo že mu to píše, — Ale, jeden děl* nik, odpoví nad svou knížkou, jako by mu ko­respondence s dělníky byla něco tak samozřej­mého jako kus chleba v lidové demokracii. — Jaký dělník ? — No, ze Semtína, broukne syn, a už si mne valně nevšímá. Je, jak je už známo, ve III. B střední školy, takže dosahuje věku, kdy synové začínají s otci hovořit tak nějak skrze zuby. Musím si tedy málem dodat odvahy, když ho žádám o dovolení, abych si ten dopis mohl pře­číst. Než začnu, dovím se ještě (zase jen tak skrze zuby), že jejich třída psala úderníkům Semtínské továrny poděkování za to, že se závod ujal školy jako patron a že už ledacos užitečné­ho pro ni udělal. A potom už tedy čtu: Milý Pavle! Děkuji Ti za Tvůj dopis, jenž mě mile potěšil. Píšeš mi, že se chceš přičinit o výstavbu naší drahé vlasti, že chceš dělat radost nám všem. Slibuješ se přičinit, abyste vyhráli soutěž. Já Ti chci trochu, pomoci tiny, že Ti zde narý­suji pár bodů, které bys měl plnit a jak vyzvat kamarády k soutěži, jak to děláme my zde na závodě. Musíš být vzorem všem a pak uvidíš výsledek své práce. Neklesej na mysli, když Ti vyvstane překážka, to Ti radím já, dělník. Vy dnes máte lepší mládí, než jsme měli my, a je na nás, aby­chom Vám připravili i lepší zítřek. A Vy, naše druhá směna, to vše jednou musíte dovést k cíli, jenž na Vás čeká na konci všech překážek. 1. Bud1 vzorným pionýrem! 2. Pomáhej svým slabším kamarádům v učeni! 3. Važ si svých rodičů a pomáhej jim, nač Ti Tvé síly stačí! 4. Dělej sběr surovin a vyzvi kamarády k sou­těži! 5. Üti pokrokové knihy a své poznatky říkej druhým! Přeji Ti mnoho zdaru ve vaší soutěži. Pěti­letce zdar! Štěpán Ladislav, zaměstnanec národního pod­niku Synthesia, Semtín. Kluk nechává tátu číst — a nic, jako by se nechumelilo. A co také? Napsal dopis úderní- UKOLÉBAVKA Jiří V. Svoboda Spi, synku, přilét soumrak sivý, spi, synku, spi a už se nedívej, ať tvoje víčka — lístky jívy přikryjí modré studenečky dvě. Spi, neboj se, mé děcko roztomilé, bdí jiní za tebe: tvá usměvavá máma ti pere právě košilenky bílé, a nejen doma, taky za horama bdí lidé za tebe, v dalekých cizích krajích, už je jich tolik, tolik! . To taky kvůli tobě odmítají dělníci v Brestu, v Brémách, v Neapoli vykládat zbraně, i když máji hlad. To také kvůli tobě vojáci mladé Číny jdou právě v těchto chvílích dobývat poslední tvrze otroctví a dřiny. A všude jinde, jak zem veliká je, lidé ji k zítřku radostnému točí. Spi, synku, tam, kde radost nejrychleji zraje, bdí něžně přísné Stalinovy oči. BERLIN VOLÁ MlR Jiří Havel Sedím doma a dívám se, jak drobné dešťové kapky stékají po okenní tabuli. Nebýt těch ka­pek, neseděl bych takto nečinně v prostorách zšeřelé kuchyně, tím spíše, že jsou svátky. Na lavičce u kamen sedí máma. Je to její místo, které svědomitě hájí proti všem našim útokům, když chceme, aby si aspoň při sváteč­ním obědě sedla s námi u stolu. I přes veškerou pokrokovost zůstává v tomto případě věrna sta-

Next