Lidové Noviny, duben 1951 (LIX/87)

1951-04-14 / No. 87

j. máj — přehlídka úspěchů budovatelské práce československého lidu LIDOVÉ NOVINY SOBOTA 14. DUBNA 1951 LIST SVAZU ČESKOSLOVENSKÝCH SPISOVATELŮ ROČ. 59. CÍS. 87. Za 1,50 Kča Film o vítězství lidu Rudolf Patera S tribuny loňského Mezinárodního filmového estivalu v Karlových Varech volal sovětský re­­\sér Michail Kalatozov na adresu některých .nčlců kapitalistických států, proč mlčí na vý­zvu stockholmské mírové resoluce, proč nehla­suji pro mír, proč nepozvednou svůj hlas proti těm, kteří vtrh|i válečně do Koreje. „Umělec který je opravdovým synem svého národa, ne­může být zbabělcem. A když nemá možnost, aby legálně bojoval za mír, musí se stát partyzánem boje za mír,“ řekl tehdy Kalatozov před uvede­ním svého filmu Odhalená zrada. Toto dílo, jež se bude v nejbližšich dnech promítat v našich kinech, bojuje proti osnovatelům nové světové válkv proti nepřátelům lidu, proti škůdcem ná­roda. * *' Odhalená zrada, vyznamenaná v Karlových Varech Cenou míru, čerpá z událostí reakčního spiknuti proti lidu, jak je prožily země lidové demokracie. Maďarská lidová republika a Bul harská lidová republika odhalily zradu Rajka a Kostova, kteří pronikli do srdce dělnické strany a do důležitých státních posic, aby tam za ame­rické peníze rozkládali mírovou výstavbu země připravovali lidu podle rozkazu svých imperia­­-stických pánů nové otioctví. I náš lidově demo­kratický stát zvítězil v památném Ünoru nad niknutím české a slovenské buržoasie, jež byla jvněž agenturou amerických kapitalistů. Byla odhalena • další zrada a znemožněno její usku­tečněni, jak ukázalo nedávné historické zasedáni Ústředního výboru Komunistické strany Česko­slovenska. Ti všichni, kteří se zhoufovali kolem zrádců Slinga, Švermove a Clementise a pokou­šeli se b zvrat naší cesty k socialismu, ničím se nepoučili z historie. Zostřující se třídní boj žene poraženou reakci do nesmyslných dobrodružství, v nichž sází vše­chny své bláhové naděje na jednu kartu. Domá­há se všemi prostředky, ať je to zločin sabotáže či zločin vraždy, získat ztracené posice Uvrhnout znovu lid do svého otrokářského pod­a ručí. Vzestup hospodářského a sociálního života, který podmiňuje rozkvět kultury a vědy v pro­spěch lidu, je trnem v oku těm, kterým lid vzal z rukou moc. Film Odhalená zrada typisuje události, které se staly u nás a v druhých lidových demokra­ciích. V tomto díle vidíme obraz růstu pokroko­vých sil země, seskupených kolem komunistické strany, která vede lid v jeho vítězném boji proti reakci. Události našich únorových dnů před třemi lety byly podnětem sovětským umělcům, kteří si z nich vzali to, co je typické pro období zostřu­jícího se třídního boje, a spojili je s typickými událostmi v jiných lidově demokratických ze­mích. Zkoumáním příčin puče, jak se jevil v růz­ných fázích u nás, v Bulharsku, Maďarsku či jinde, přišlo se až na kořen protilidového odboje poražené buržoasie. A ten tkví v americkém Imperialismu, který prostřednictvím svých vy­slanectví a jiných protilidových agentur všude rozprostírá své sítě a shromažďuje v nich velké 1 malé škůdce míru a socialismu. Odhalená spiknuti dále ukázala, že jejich aktivním činitelem je vysoká církevní hierar­chie. Lid si uvědomil, že hnízdem nepřátelství míru je americký imperialismus a Vatikán. Ne­jsou to nepřátelé nikterak platoničtí. Z nenávisti k všemu lidovému přecházejí k organisovánl zlo­činných akcí. Film odhalená zradu, který si vybral z udá­lostí v lidově demokratických zemích typické příklady, odhaluje s pozadím spiknuti jeho pů­vod a záměr. Jasně postavil optimismus pracu­jícího lidu, jeho smělé pe-spektivy a úspěchy poválečného budování proti temným plánům reakce, odhaluje její špinavé prostředky k dosa­žení moci nad lidem a vybízí k ostražitosti. Tím­to dílem manifestují znovu sovětští filmoví pra- Práce vědců májdoužit míru, tvoření a budování Rozhovory s delegáty pražského zasedání Světové federace vědeckých pracovníků Reakční francouzská vláda, poslušná vykonavatelka rozkazů Wall Streetu. nedala vědcům z lidově demokratických zemí visa, aby jim znemožnila účast na pařížském zaspdání Světové federace vědeckých pracovníků. Sešli se proto v Praze, aby spolu s vědci, shromážděnými v Paříži, rokovali o otázkách důležitých pro každého pracovníka vědy. Přinášíme rozhovory našeho redaktora s ně­kterými delegáty pražského zasedání. Rozhovor s prof. Infeldem Jak hodnotíte zasedaní Světové federace vě­­deefe-ýgh p-jccaBiců %, v Největším úspěchem zasedání je to, že se je nepodařilo rozbit. Je roztříštěno prostorově — zasedá na dvou místech — ale je jednotné: pra­cujeme společně a přijali jsme společná usne­sení. Myslím, že z této konference vyjde naše vědecké hnutí ještě silnější, než bylo dříve. Nej­důležitějším rozhodnutím je usnesení o účasti vědců v mírovém hnuti. Myslím, že je jednou z hlavních povinností vědeckých pracovníků jako vědců a občanů, aby vynaložili všechno úsilí k tomu, aby práce jejich mozků přispívala k bu­dování a tvořeni a ne k ničení. Nesmírně důleži­tým rozhodnutím je usnesení konference, obrátit se k výkonnému výboru Světové federace vě­deckých pracovníků s výzvou, aby byl uspořá­dán mezinárodní sjezd vědeckých pracovníků, který by projednal otázku boje vědců za mír. Co považujete za hlavni úkol přírodovědců? Pracovat na vytvoření takového světa, aby byl zajištěn mír. Aby se jejich práce neužívalo na atomové pumy a na bakteriologickou válku, ale aby se těchto vynálezů užilo pro průmysl a k léčeni lidí. Rozhovor s čínskbu delegací Jaké je složení čínské delegace na pražském zasedáni ? Vedoucím delegace je profesor Liang Hsl, profes-r lesnictví, předseda čínské společnosti popularisace vědeckých znalostí. Profesor Liang bojoval za jednotu čínských vědeckých pracov­níků a populárisáéi vědy celý svůj život, má za sebou padesát let této práce. Další dlen delegace Mao T. E. místopředseda této společnosti, je vy­nikajícím inženýrem, specialisujícím se na stav­bu mostů. Několik velkých mostů je jeho dí­lem. Profesor Tsao J. E. je národní organisátor společnosti popularisace vědy a organisátorem honkonského oddělení Svazu vědeckých pra­covníků. Tato oddělení bylo britskými úřady za­kázáno a profesor Tsao byl za svou práci pro­následován britskou policií. Profesor, farmako­lóg Tjang C. S. je předsedou šanhajského od­dělení společnosti popularisace vědy a členem šanhajského výboru obránců míru. Pátým členem delegace je pětadvacetiletý matematik Ku C. H., který byl jedním z nejaktivnějších vůdců studentského hnutí. Vede hantujské oddě­lení společnosti popularisace vědy a je členem výboru obránců míru své provincie. Jrucýbi dojmem ztlpixšobuo na vás pražské za­sedáni Světové federace? Jsme velmi spokojeni, zvlášť nás potěšilo setkání s kolegy z lidově demokratických zemí. Děkujeme československým kolegům za pohos­tinství, které nám umožnilo úspěšnou práci. Jsme přesvědčeni, že toto zasedání pomůže udržet jednotu vědců na celém světě a upevnit jejich boj za trvalý mír. Jak bude čínská delegace propagovat ve své zemi výsledky pražského zasedání? Máme velmi dobré podmínky pro to, abychom oznámili výsledky zasedání všem čínským věd­cům, neboť máme jednotnou federaci vědeckých společností. Po návratu požádáme federaci, aby svolala schůze, na kterých budou vědeckým pra­covníkům vysvětlena rozhodnutí pražského za­sedání a aby vyzvala všechny vědce k houžev­natému uskutečňování těchto rozhodnutí. Máme také všechny podmínky, abychom tato rozhod­nutí uskutečnili, neboť naše vláda nám posky­tuje veškerou podporu naší práce. Doufáme, že všechny ostatní delegace budou stejně usilovně propagovat usnesení pražského zasedání ve svých zemích. Jaký význam budou mít rozhodnutí tohoto zasedání pro boj čínských vědců za mír? Hlavním úkolem našich vědeckých pracovní­ků je obrana míru na světě. Můžeme dát hodně příkladů, jak naši vědci obětavě bojují za mír. Na přiklad předsedou národního výboru obránců miru a místopředsedou Světové rady míru je slavný vědec profesor Kuo Mo-žo. Jednota, která se projevila na tomto zasedání, nás posílí v našem boji, upevní naše přesvědčení, že mír zvítězí. Rozhovor s prof. K. Bratanovem Jak hodnotíte pražské zasedání Světové fede­race vědeckých pracovníků? Když jsem sem přijel, myslel jsem, že toto zasedání bude formální, že bude mit jedině ten význam, že zde delegáti byli. Ale nyní, po zase­dání, mohu říci, že mělo vysokou úroveň, bylo (Pokračování na str. 2) Děvče v soustružně F Milan Kyselý Z Frenštátu pod Radhoštěm do vesnice Tiché je to asi tři kilometry. Jezdí tam sice auto­bus, ale svádí to k dennímu tréningu na Tyr­šův odznak zdatno Alespoň Oldřišku Ma­­ralikovou, která nechává autobus autobusem a chodí pěšky, aby se připravila na poslední tři discipliny TOZ, které jí zbývají k jeho dosaženi. Nemůže se dát přece zahanbit — je náčelnicí sokolské jednoty v Tiché a předevičuje svému patnáctičlennému oddílu. Ráda cvičí. A potom také recituje a hraje divadlo s ochotníky. Nebo jezdi někdy až do Ostravy do divadla. Je přece třeba se podívat, jak to dělají skuteční herci. To bývá večerní program Oldřišky Maralíkové. Odpoledne chodí po polích, ale ne jen tak na pracházku,! Mají dama třihácVhekižHavž - 'S-­­podářstvi, bratr chodí do školy, rodiče jsou ne­mocni, sestry jsou zaměstnané a je potřebí orat a vůbec dělat všechny ty polní práce. Abychom se však vrátili do Frenštátu. Kolem dřevěné valašské chaloupky se dostaneme k Mo­ravským elektrotechnickým závodům. Rovnou řekneme vrátnému, že hledáme soudružku Ma­­ralikovou. Má nodrý šátek na hlavě, směje se, ruce má skoro černé. Poznáte ji podle foto­grafie, co visí na náměstí. A prý těch 160 pro­cent na soustruhu není její zásluha, nýbrž sou­druha Kokeše, který ji doprovází. Ona prý je na závodě teprve pět měsíců jako brigádnice, lak jaké prý zásluhy. Mají tu totiž komplexní brigádu: vedoucí je technik; za to, že nože bu­dou dobře a podle přáni nabroušeny, odpovídá vedoucí brusírny; pak je tu vedoucí výdejny ná­řadí, referent pro tvrdé kovy a soustružnik Ko­keš, který má teď na starosti normy. A tato komplexní brigáda si dala předmájový závazek: dvacet soudruhů bude pracovat Svobodovou me­­thodou. První byla, a jako žena dokonce první v kraji, Oldřiška Maralíková. Nesnáz je ovšem v tom, že Oldřiška Marali­­ková je vlastně v továrně na brigádě. A líbí se jí tam. Chtěla by zůstat, ale ... třináct hekta­rů, nemocní rodiče, mladý bratr na škole. Je, třeba obstarat sena, žně, sklizeň brambor. Hned se sice soudruzi kolem nabízejí, že přijedou na brigádu, ale to nestačí. Budeme tedy znovu mlu­vit o vesnici Tiché, ve které je ticho po pěšině v jednom zásadním bodě, i když máji kulturní jizbu a svazáckou skupinu a náramný zájem o divadlo. Ta osvěta jde tedy jaksi mimo, pro­tože jednotné zemědělské družstvo je zatím ve stadiu přípravného výboru. Je zde jedno ne­šťastné kdyby: kdyby bylo v Tiché družstvo, mohla by jistě soudružka Maralíková stále pra­covat na 160 procent v Moravských elektro­technických závodech. Třeba hned její rodiče se bojí o stroje, že by se špatným zacházením zni­čily, jako třeba v támhle té vesnici. Nu, sou­druzi z továrny, i ty, soudružko Maralíková, po­mozte jim to pochovit. Vždyť jde o to, nemít rád jen kousíček pole, malý kus půdy, ale mno­ho polí, lánů, celou zemi. gl - 13. dubna Vynikaj'cí polský fysik, • profesor Leopold Infe'd, místopředseda Světové rady míru Čínská delegace na čtvrtečním zasedání Světové federace vědeckých pra­covníkmi v Prase. Na snímku zleva: Farmakológ C. S. Tjang, mostní inž. T. E. Mao, vicepresident akademie věd praf. Liang Hsi, prof. J. E. Tsao a mladý matematik C. H. Ku Universitní profesor dr. Kiril Bratanov, generálni tajemník Svazu vědeckých pracovníku V Bulharsku covníci pravé poslání umění — sloužit lidu, vy­chovávat ho v světlých idejích marxismu-leni­­nismu, posilovat jeho lásku k vlasti a oddanost k jeho rodné straně, vychovávat ho v duchu pro­­letářského internacionalismu, zocelovat ho v třídní nenávisti k nepřátelům. Hrdinská thematika Odhalené zrady spočívá v dvou stěžejních složkách: v zdravé síle lidu a v jeho slavné komunistické straně. Obrana lidově demokratického zřízení, jeho národní a demokratické revoluce a úsilí za další rozvoj jeho úspěchů jsou v tomto filmu zobrazeny jako hymnus o statečném lidu, který zvítězil nad" fa­šismem, porazil domácí reakci, odhalil imperia­listické záměry a vede svou vlast k novým a no­vým vítězstvím na poli hospodářského, Sociální­ho a kulturního rozkvětu země. Filmem Odhalená zrada přispívá sovětská kinematografie boji za světový mír právě tak, jako jej podporují filmy Ruská otázka, Setkáni na Labi a Tajné poslání. V nich byly odhaleny plány imperialistů na novou světovou válku, v nich se ukázalo, kdo rozpoutává nenávist proti Sovětskému svazu, kdo je původcem rozbití jed­noty Německa. Odhalená zrada sleduje další imperialistické pikle a líčí, jak se wallstreettští strůjci války zaměřili na lidové demokracie, kde se snažili rozpoutat puč proti lidovým vládám. Podvodem, klamáním všeho druhu předstírají svou „lásku“ k lidu, jak vidíme ze scén, kdy s barnumskou reklamou ohlašují dovážení po­travin a zatím jsou v bednách zbraně pro jejich žoldnéře. „Ať řinči atomovou zbraní vzteklí páni z Wa­shingtonu, jejich los je stanoven vůlí milionů lidí, kteří si přejí mír, vůlí, která je schopna zvítězit nad nejrůznějšími záměry osnovatelů nové války. Věc míru zvítězí bez ohledu na po­kusy reakce, zvítězí proto, že na stráži stojí přes půl miliardy lidí naší zeměkoule. Na stráži míru stojí velký vůdce pracujícího lidu Stalin. A kde je Stalin, tam je i vítězství.“ Tak končil režisér Michail Kalatozov svůj pro­jev při uvádění Odhalené zrady v Karlových Va­rech. V hluboké pravdě těchto slov, tolikrát pro­nesených za Velké vlastenecké války sovětským lidem, je síla a jistota mírumilovného lidstva. Letos ještě víc než loni je zpevněn světový tábor míru. Varšavský kongres, Mezinárodní ceny mí­ru, Stalinovy ceny, Stalinovy mezinárodní ceny míru — to jsou další údery do klubka imperia­listů, zmítajících se v křečích válečného štvaní. Jejich svět slábne každým dnem. Slábne přes všechna spiklenecká úsilí přivodit zkázu zdra­vého lidského rodu. Pracující lid odhaluje zradu a trestá její původce. Neboť mír má miliony ne­přemožitelných obránců.

Next