Lidové Noviny, říjen 1951 (LIX/235-257)

1951-10-05 / No. 235

Nesmiřitelný boj proti fašismu a imperialismu —poslání naší armády LIDOVĚ NOVINY PÁTEK 5. RlJNA 1951 LIST SVAZU ČESKOSLOVENSKÝCH SPISOVATELŮ * ROC. 59. CIS. 235. Za 1,50 Kčs Kdo na Ostravsko Smělé jsou plány, které ukazují výhled na novou socialistickou Ostravu. Jsou nesmírně po­vzbuzující nejen pro Ostravany, ale i pro vše­chen náš lid. Uchvacují svou velkolepostí a strhují svou velkorysostí. Ukazují nám všem perspektivy socialistického života, který nebude jen v Ostravě, ale všude. Života šťastných lidí, bohatých a radostných. Zde se nám jeví jíž zcela konkrétně smysl naší práce a jistota její velké odměny. V nedělních Lidových novinách napsal vedoucí tajemník krajského výboru KSČ v Ostravě Květoslav Innemann: „Čím rychleji postavíme nové hutě, tím spíše budeme moci vybudovat nové město. Vše záleží na tom, jak budeme v našich závodech vyrábět, zda dodrží­me termíny v průmyslové výstavbě, zda v na­šich Ostravsko-karvínských dolech vytěžíme plánované množství uhlí.“ Těžisko celé naší výstavby je dnes na Ostrav­sku. Tam je základ celého našeho rozvoje, tam je naše největší bohatství uhlí, které pohání to­várny, které je nejmohutnější silou dopravy. K Ostravsku s jeho mohutnou výrobou železa a oceli, s jeho bohatstvím uhlí, s jeho velkými stavbami Gottwaldovy pětiletky se dnes upírají zraky všech pracujících. Nestačí však jen o Ostravsku mluvit, je nutno mu pomáhat. Na velkých stavbách se blíží termíny, které jsou rozhodné pro splnění velkého úkolu. Nej­­bližší je již 10. říjen, kdy mají být hotovy zá­klady důležité stavby hutního kombinátu. A pak 15. října se mají již začít zahřívat koksové pece, aby k 1. lednu teklo skutečně železo a ocel. Vstupujeme tudíž do nejrozhodnější fáze zápasu o splnění plánu výstavby, o splnění na den a hodinu. V těchto lhůtách je nesmírná politická síla, jestliže ji dovedeme probudit. Každý splně-ný termín má mobilisační účinek na všechny pracující, jako probouzí každé vítězství vlnu nového nadšení. A tyto splněné termíny budou nejpřesvědčivějším vítězstvím socialistické prá­ce a techniky, budou jedním z rozhodných úderů reakci a válečným štváčům. Je na technicích, any v této rozhodné fázi zápasili o dodrženi Ihůt jako přední bojovníci veliké armády socialistic­kých stavitelů. Tato armáda musí být tak veli­ká, jak toho vyžadují úkoly a podmínky stavby, musí být tak vyspělá, aby pro každý úkol byl vždy pohotově kvalifikovaný odborník. Proto ostravské stavby volají stále po nových silách, nových pracovnících, kteří by se na Ostravsku zúčastnili aktivně boje za splnění velikého úkolu. Stejný boj o splnění velikých úkolů se však odehrává také na Ostravsko-karvínských do­lech. Je to boj při nejmenším stejně důležitý, boj o uhlí. Začíná se cukerní kampaň, průmysl se rozbíhá plnými a stále rychlejšími obrátkami, naše doprava stojí před největším zatížením. Podzim a zima přinesou veliké nároky na spo­třebu uhlí, jehož těžba je naplánována tak, aby­chom všechny tyto nároky uspokojili. Proto plně­ní plánu těžby uhlí je rozhodující pro všechny ostatní úseky našeho hospodářství. Je možné splnit plán těžby na Ostravsku? Když staří ru­­tinéři slyšeli o plánech výstavby, prohlašovali je za neuskutečnitelné. Ještě na jaře se zdálo fan­tastické předpokládat, že letos budou stavby hotový tak, aby z nových ostravských vysokých pecí a oceláren teklo železo a ocel okolo Nového roku. A přece se nyní ukazuje, že to možné je a budovatelé nových hutí dokáží, že to také bude. Je jenom třeba odhodlání, pevného vedení a soustavné politické práce, aby se v lidech vzbudilo nadšení, z kterého vyvěrá jistota, že úkol bude splněn. Co chybí Ostravsko-karvínským dolům pro plněni plánu? Jsou to stroje? Strojů máme do­statek a je jen třeba jich řádně využít. Nedo­statky, které byly dřivé přísně kritisovány, se postupně odstraňují, ale jistě by se dalo udělat ještě mnoho. Hlavně však je třeba ještě dále zlepšovat organisaci práce, zavádět methody, které se osvědčily, přenášet je na nová praco­viště a stále je prohlubovat a více uplatňovat. Zde jsme ještě velmi mnoho dlužni. Zde je nej­větší úkol báňských techniků. Říkají, že není dost lidí, aby byl zajištěn systém práce v cyk­lech. Skutečně, problém pracovních sil, jak se říká, je pro doly stále velmi ožehavý. Avšak nyní liž přicházejí na Ostravsko stovky a tisíce nových brigádníků, kteří pomohou tento ožeha­vý problém rozřešit. I zde se stává Ostrava stře­dem pomocného zájmu všech krajů a všech zá­vodů reoublikv. zájmu, který nesmí utuchnout, nýbrž stále sílit. Pro ty, kteří přicházejí do Ostravy na pomoc dolům jsou zajištěny veliké výhody hmotné. Jmenovľ? pracovníci z administrativy, kteří jdou na Ostravsko, budou po mnoha stránkách ve velké výhodě proti ostatním i jak pokud jde o možnost výdělků, tak s ohledem na budoucí zajištěni dobrého pracoviště. S hmotným zajiš­těním, se sociálním zabezpečením však je spo­jena ještě čest prvních pracovníků ve státě. Je však tře^a, aby tito lidé pociťovali vě­domí hrdosti ze své práce na každém kroku, aby prostředí, ve kterém žijí, utvrzovalo v nich sebe­vědomí budovatelů. Být horníkem, být ostrav­ským brigádníkem, to by mělo být vyznamenání pro mladé muže, kteří svou prací zajišťují šťast­nou budoucnost pro sebe i pro své rodiny. K to­mu je třeba veliké a soustavné péče, dobré uvě­­domovací a politické práce. I zde nastupujeme novou cestus, Ostravské brigádnické tábory by měly být již dnes malými městy socialismu, ve kterých by brigádníci mohli plně a šťastně žít bohatým kulturním životem. Zde je příležitost pro pracovníky dolů, především však pro pra­covníky Revolučního odborového hnutí, aby s po­mocí těch, kdo mají na starosti kulturní péči, za účasti předních pracovníků naší kultury vy­tvořili na Ostravsku prostředí, ve kterém by se brigádníci cítili jako ve šťastném domově. Ještě dnes vzpomínají na Ostravských dolech na Jindřicha Plachtu, který tam letos v létě udělal kus velkého díla mezi brigádníky i horníky. Po­znali v něm svého člověka, zaníceného láskou k vlasti, člověka, který poznal a zamiloval si Sovětský svaz a který s nimi o něm mluvil tak srdečně lidsky, že se jim stal milovaným sou­druhem. A ti tvrdí horníci, kteří na oko jsou slovům nepřístupni, ho poslouchali jako bratra, jenž jim přináší poselství z krásného světa socialismu. S ostravskými horníky dovede dobře mluvit jen ten, kde s nimi dovede také pracovat a žít. Dnes přicházejí na Ostravsko noví brigádníci, aby s ostravskými horníky pracovali a žili. Jde nyní o to, aby mezi nimi byli ‘'i, kteří jdou na Ostravsko s vědomím nesmírného významu ostravské fronty míru a socialismu, aby tam šli jako budovatelé, jako soudruzi. I když na Ostravsku chybějí lidé, nepostačí, přijdou-li tam jacíkoliv lidé, jacíkoliv brigádnici. Je třeba, aby na Ostravsko šli ti nejlepší z nejlepších, aby tam šli ti, kteří mají v srdci lásku k vlasti, lásku k lidem, kteří mají v sobě žár budovatelů a v mysli pevné přesvědčení, že naše pravda není jen nepřemožitelná, ale také to, že naše pravda je a může být každému srozumitelná. Ostrava potřebuje lidi, lidi nadšené smělými plány a odhodlané uskutečnit je. Půjdou-li ta­koví lidé na Ostravsko, pomohou-li takoví lidé tam postavit nové hutě a vytěžit více uhlí, pak všechny plány, třeba sebesmělejší, budou splněny. Armáda lidu a míru Ministr dr. h. c. J. Plojhar Je tomu sedm let, co slavná Sovětská armá­da a jednotky československé brigády v SSSR vstoupily u Dukly na půdu Československa. Tento den se stal slavným nejen v dějinách naší lidově demokratické armády, ale vstupuje do historie celého národa jako chvíle, v níž zasvitlo národu nové slunko šťastné svobody. Den ví­tězství u Dukly se stal národním svátkem jako Den armády, oslavou, kterou nejen armáda, ale všechen náš lid s ní vzpomíná vítězné chvíle a projevuje ji nejen našim obráncům, ale i hrdin­né armádě Sovětské, bez níž a bez jejího pří­kladu by nebylo naší lidové armády. Československá lidově demokratická armáda, která má za příklad vyspělý a hrdinný vzor so­větský, je zcela odlišná od té, jakou jsme měli a znali za první republiky. Dnes není již pro­pasti mezi lidem a armádou, dnes občanstvo ne­­pohlíží na naše chrabré vojáky jako na cizorodý živel, ale vidí v nich své syny, své děti, své spo­luobčany, kteří vykonávají svou občanskou po­vinnost proto, aby druzí mohli v klidu, pokoji a míru tvořit šťastnější budoucnost. Mohutná vo­jenská přehlídka 6. května t. r. ukázala tento vřelý vztah našich občanů k vojákům a byla svědectvím lásky a přátelství, které náš lid chová ke své armádě. Naše armáda má však ještě zcela jiný, odliš­ný rys od armády první republiky. Je to poli­tická uvědomělost, která charakterisuje dnešní­ho vojáka, vědomí, že vše, co koná, není jen prosté plnění předpisů, ale dnešní příslušník naší armády vidí a zná smysl i účel svých po­vinností a své služby. Politické školení a socia­listické uvědomění má velký význam pro bojo­vého ducha armády, která ví, že jejím úkolem je chránit nedotknutelnost lidově demokratické republiky a její lid a ne zájem několika jedinců nebo skupin. Nepolitičnost naší předválečné armády byla záměrná. Jejím účelem bylo, aby armáda nevě­děla, že je hříčkou v rukou skupiny kapitalistů, kteří byli ochotni buď hnát armádu do války, nebo jak se ukázalo po Mnichovu, ji likvidovat, protože jim nešlo o zájem národa a republiky, ale o prospěch vlastni, o zisky a obchodní zá­jmy. Těmto málo lidem sloužila tehdejší armá­da a proto byla v ní odmítána politika, jen aby za zdi kasáren neproniklo něco, co by mohlo ohrozit obchodní podnikáni kapitalistů a z jejich milosti vládnoucích vrstev. Rok 1945, kdy naše armáda vstoupila na čes­koslovenskou půdu, aby po boku sovětských hrdinů skvělými vítězstvími a obětí krve vydo­byla národu opět svobodu, změnil nejen její strukturu, ale 1 ducha. Tato přeměna byla do­konána po vítězném únoru 1948, kdy se armá­da stala skutečně armádou z lidu a pro lid. v Vítězné tažení Sovětské armády od Stalingra­­dtř až po Berlín, vyhnání nacistů z naší vlasti, to byl nejen příklad a vzor hrdinného, nezlom­ného a vpravdě vojenského ducha, ale i vzor vý­chovy naší budoucí mírové armády v stejně ocelovou a neporazitelnou, jako je bratrská So­větská armáda. Ta nám nebyla příkladem a uči­telkou jen za války, ale je nám vzorem i v míru. Náš národ miliony podpisů na-výzvu Světové­ho výboru obránců míru, žádající uzavření mí­rového paktu mezi pěti velmocemi, dokázal svou oddanost myšlence míru. Ale přes všechny své snahy vidíme, že nestačí jen chtít, že je třeba pro mír pracovat a že je nutno! být pohotovým a připraveným, abychom včas potřeby mír há­jili a uhájili. Válečné přípravy na západě, americká agrese v Koreji, ukazují nám den za dnem jasněji, že jedním z ručitelů udržení míru je a zůstane do­konale vycvičená, moderně vyzbrojená, mravně pevná a politicky uvědomělá armáda. Zárukou dokonalosti naší branné přípravy a pohotovosti je celý národ, právě proto, že si vášnivě přeje mír, kterému vždy přinášel a při­nese všechny oběti, tedy i oběti, jichž si vyža­duje vybudování moderní armády. Naše armáda hení armádou výboje. Ani jeden z našich vojáků nepřekročí hranice státu s im­perialistickým úmyslem přivlastnit si cizí půdu, nebo podmanit si cizí národy. Naše lidově de­mokratická, armáda nebude nikdy podněcovatel* kou ani nástrojem žádného útoku a nezradí ideály, z nichž se zrodila. Národní mravní tradice, z nichž rostla, mo­hutný sovětslcý příklad a vzor činí z naší armá­dy nejhodnotnější nástroj míru. Naše armáda podporuje svou vyspělostí duchovní odhodlání našeho lidu bránit mír a nedopustit, aby někdo znovu ohrožoval náš klid, naše domovy, aby ma­řil naše socialistické budování lepší a šťastnější budoucnosti. Opřena o mohutný a vyspělý So­větský svaz, je naše armáda nejlepší zárukou naší bezpečnosti a míru. I když je živá tradice naší armády poměrně krátká a i když bude třeba ještě další prácé k rozšíření a prohloubení podle vzoru Sovětské armády, má dnešní voják v dostatečné míře všechny podmínky, aby byl přesvědčen, že stojí na místě čestném, aby plnil své povinnosti k vlasti^ stejně jako je plní jeho sovětští ka­marádi. Věříme, že vítězství míru je nejen vítězstvím ducha, převahy ideálů, ale že je i vítězstvím síly. Proto nejen obdivujeme naši armádu, alé proto jí patří i naše srdce. Úkol ve výkupu obilí splněn Dopis ministra Františka Krajčíra presidentu republiky čtk - Praha 4. října Ministr vnitřního obchodu František Krajčír poslal ve středu 3. října presidentu republiky Klementu Gottwaldovi tento dopis: „Vážený soudruhu presidente, podávám Ti zprávu, že výkupní úkol obilí byl k 2. říjnu v celé ČSR splněn na 100 procent. Jedenáct krajů: Žilina, Praha, Banská Bystrica, české Budějovice. Jihlava, Plzeň, Pardubice, Bratislava, Gottwaldov, Liberec a Üstí nad Labem splnilo svůj výkupní úkol a dalším nad­­smluvnim výkupem jej překročilo. Nadsmluvní výkup v uvedených krajích za vyšší ceny s pří­platky přispěl k tomu, že k dnešku je dosažen stanovený výkupní úkol. Tento nadsmluvní výkup nahrazuje zatím nesplnění výkůpního úkolu v krajích Olomouc, Prešov, Hradec Krá­lové, Nitra, Brno, Karlovy Vary, Košice a Ostrava. Je nutno pokračovat dále ve výkupu — zvláště okresy, které výkupní plán dosud nesplnily, rfiusí dosáhnout splnění za každou cenu. Na kraiích, které dosud nesplnily, je, aby také u nich byla splněna povinnost vůči našemu státu a jeho pracujícímu lidu. Kraje, které splnily, sou­těží nyní o prvenství ve splnění výkupu ve všech druzích, v dosažení nejlepšího výsledku v nadsmluvním výkupu obilí a splnění každé jednotlivé smlouvy, a to i podle druhu. Se soudružským pozdravem Krajčír.“ Stav výkupu obilí k 2. říjnu Tankisté — úderná pěst naši armády Pořadí k Obilí Denní 2.10. 1. 10. Kraj: Pšenice Žito Ječmen Oves celkem přírůstek 1. 1. Žilina 105,0 119,0 105,5 88,3 107,0 0,2 2. 2. Praha 104,3 108,2 106,2 98,1 105,7 0,2 3. 3. B. Bystrica 108,7 107,7 86,7 112,7 104,8 — 4. 4. Č. Budějovice 113,8 100,9 116,1 100,3 104,5 0,1 5. 5. Jihlava 106,0 102,2 110,7 98,5 102,5 0,1 6. 6. Plzeň 103,6 100,7 105,1 101,4 102,2 0,2 7. 7. Pardubice 98,7 104,4 105,1 97,7 101,6 0,1 8. 8. Bratislava 101,2 99,5 100,2 138,6 101,2 x — 9. 11. Ústí n. L. 97,5 110,9 103,0 83,2 100,8 0,3 10. 9. Gottwaldov 98,2 103,1 102,4 102,0 100,7 — 11. 10. Liberec 101,1 98,7 109,2 101,5 100,6 — 12. 13. Prešov 110,9 92,6 82,8 91,9 98,2 2,5 13. 12. Olomouc 97,6 89,0 99,4 95,4 96,5 0,1 14. 18. Košice 108,1 101,8 79,8 84,4 96,0 1,5 15. 14. Hradec Kr. 96,0 98,6 88,9 92,4 95,1 — 16. .15. Nitra 87,9 116,2 96,2 110,2 x 95,1 0,2 17. 17. Karlovy Vary 107,1 • 85,5 106,6 88,4 95,0 0,4 18. 16. Brno 91,2 99,6 96,4 93,1 94,8 — 19. 19. Ostrava 90,5 100,4 84,6 83,0 91,3 0,6 ČSR 99,7 101,9 99,2 96,6 100,0 0,3 České kraje 99,9 101,5 101,5 96,3 100,4 0,1 Slovensko 99,2 104,0 94,8 98,1 98,7 0,5

Next