Lidové Noviny, únor 1991 (IV/27-50)

1991-02-01 / No. 27

ČÍSLO 27 • ROČNÍK IV 7 e Skoda, že ústřední sdělovací prostředky věnovaly tak ma­lou pozornost manifestaci, která se v moravské metropoli konala v sobotu 26. ledna. Je Skoda, že komentáře se k této děsivé udá­losti tak málo vracejí. Je Skoda, že v Brně nežije romanopisec Balzakova talentu, který by doká­zal na věrohodných lidských osu­dech vykreslit oblouk od demon­strací na dneSním náměstí Svobo­dy v roce 1905, kdy demonstranti skandovali „AŤZlJE PRAHA!" a Brno radikální volali, že jsou CeSl, po dneSní de­monstranty, kteří při vyslovení jména naSeho hlavního města pís­kají a skandují, že nejsou CeSl... Nevím, jaký profit si tito lidé slibuji od toho, když Karlu Čap­kovi jaksi dodatečně podsunou, že vlastně poprvé publikoval na stránkách časopisů „sousedního národa".. .1 Nástup nacismu, ko­munismu, fašismu, apartheidu by nebyl ovšem možný, kdyby někdo neudělal hrubé chyby. Jak může Petr Plthart dovolit, aby v době rozjitřených nálad na Moravě šel do sněmovny rozpočet, který opravdu není vyvážený a potla­čuje určité oblasti, mezi jiným i moravské?! To /e přinejmenším politická neznalost a necitlivost. Tak se to na Moravě jeví i těm, kdo mají z řáděni radikálních Moravanů hrůzu. Nakonec je před­seda vlády jen výhodným doda­vatelem vody na mlýn těch nej­­horších nezodpovědných politiků. Pokud se jim trvale podaří zradi­­kalizovat Moravu nebo aspoň Brno, pokud budou výzvy k ob­čanské neposlušnosti následová­ny, nedohlídám konců. V Brně byl vypískán ministr J. Sabata, aniž mohl říci jediné slovo. V Br­ně byl na téže demonstraci vy­pískán křesťanský demokrat P. Pleva jen proto, že řekl: l jiné — nejen moravské oblasti jsou roz­počtem znevýhodněny. Nemám, co bych k těmto dvěma faktům dodal. □ FRANTIŠEK SCHILDBERGER VÝBOR MINISTRŮ RADY EVROPY Ano potvrzeno Štrasburk — Výbor minis­tři Rady Evropy ve Čtvrtek na svém mimořádném zasedáni ve Štrasburku potvrdU ČSFR Jako řádného člena této významné evropské instituce. Tim bylo u­­končeno projednáváni a schvalo­váni žádosti Československa o přijeti do této organizace. Plno­právným členem se formálně ČSFR stane až 21. února 1991, kdy na zasedáni výboru minist­rů Rady Evropy v Madridu bude uložena listina o přistoupeni ČSFR ke statutu Rady Evropy. JMENOVANÍ MINISTRA ODLOŽENO Předsednictvo váhá Praha (IJ) — Premiér Petr Plthart navrhl jmenovat do funk­ce ministra životního prostřed! poslance ČNR Petra Čermáka (OF), člena výboru pro zdravot­nictví a sociálni politiku. Před­sednictvo ČNR však na své vče­rejší schůzi Jmenováni nového ministra české vlády odložilo. Toto rozhodnuti učinilo ipo před­loženi dopisu poslance Jana Kvétá (OF), v němž autor pou­kazuje nia některé věcné a práv­ní nedostatky odvolání Bedřicha Moldana. Usnesení o odvolání Bedřicha Moldana ponechalo předsednictvo ČNR zatím beze změny. K celé záležitosti se vrátí vedení ČNR v příštím týdnu. 1. ÜNORA 1991 PÁTEK Kresba: Fedor Vico saüdskA armada dobyla zpEt chafdží Atentáty pokračují R 1 j á d — Saudská armáda včera dobyla zpět většinu pohranič­ního města Chafdží, spojenecké síly se však připravují na možnou ofenzívu desítek tisíc iráckých vojáků, kteří se údajně shromaž­ďují nedaleko odtud v Kuvajtu. Podle zdrojů americké námoř­ní pěchoty, která v bojích o Chafdží podporuje saudské a ka­­tarské jednotky, irácká armáda soustřeďuje asi pět až šest divi­zí — zhruba 50 000 vojáků — ve městě Vafra, asi 55 kilometrů zá­padně od Chafdží. Předpokládá se, že Saddám Husajn připravu­je rozsáhlejší vpád do Saúdské Arábie. Katar >'e čtvrtek odmítl zveřej­nit údaje o svých lidských ztrá­tách v bojích o Chafdží, připus­til však, že přišel o jeden tank. USA potvrdily až dosud 12 mrt­vých a dva zraněné americké vojáky. Dva příslušníci námořní pěchoty jsou nezvěstní. Bagdádský rozhlas včera zdů­raznil. že Irák nemá žádné ú­­zemní nároky vůči Saúdské Ará­bii, útočí však na spojenecké Jednotky v čele s USA. Otok na Chafdží rozhlas označil za „zdr­cující ránu nepříteli“. Pentagon ve čtvrtek oznámil, že předal Saúdské Arábii více než 36 iráckých válečných zajat­ců. Spojenecké Jednotky rovněž začaly shazovat nad iráckými po­zicemi pět miliónů letáků s ná­vodem, jak se mají iráčtf vojáci vzdát. Podle letáku k tomu musf irácký voják mit zbraň na levém (Pokračováni na str. 4] STATUT RADY EVROPY VE FEDERÁLNÍM SHROMÁŽDĚNÍ Potřebujeme armádu? Praha — Federálni shromážděni vyslovilo včera souhlas s přístupem ČSFR ke Statutu Rady Evropy. Příslušný vládni návrh včera na 13. společné schůzi SL a SN odůvodnil místo­předseda federální vlády a ministr zahraničí Jiří Dienstbier. Poslanci měli dále na progra­mu projednání Smlouvy o kon­venčních ozbrojených silách v Evropě a s tímto dokumentem související Dohady o maximál­ních úrovních konvenčních zbra­ni a techniky států Varšavské smlouvy, Tento bod programu prozatím odložili, protože čle­nové branných a bezpečnostních výborů zjistili ve středu odpo­ledne na své schůzi určité _ ne­srovnalosti ve smlouvě. Na * po­řad pak přišel návrh nové vo­jenské doktríny ČSFR. V odůvodnění návrhu uvedl mj. ministr obrany Luboš Dob­rovský, že doktrína je založena na principu rozumné dostateč­nosti obrany proti jakémukoliv útočníkovi. Reaguje na změny politické situace v Evropě i ve světě. Ozemí Československa chápe jako nedílný strategický oelek, na němž musí armáda chránit každé místo stejně od­povědně. Ministr obrany i oba společ­ní zpravodajové — za SN po­slanec Ladislav Lis (OF) a za Sněmovnu lidu poslanec Ivan Simko (KDH) přijeti návrhu do­poručili. Celou situaci však zkomplikovala skutečnost, že s novým zněním návrhu vojen­ské doktríny vystoupil posla­nec Antonín Blažek (OF), jeho pozměňovací návrh především zvýrazňuje ty pasáže v doktrí­ně, kterL by měly vyjadřovat odhodlání brát obranu státu a jeho svobody jako vlastní úkol všech občanů státu. Vládní návrh doktríny v roz­pravě mnozí poslanci podpořili často i s odkazy na minulost. Např. Jan Mlynářík (VPN) připo­mněl, že naše armáda, by( dobře vyzbrojená, třikrát — v roce 1938 1948 a 1908 — bez výstřelu ka­pitulovala. Poslanec Bohuslav Hu­­bálek však požadoval snížit po­čet našich ozbrojených sil do ro­ku 1992 na polovinu. Některá po­slanecká vystoupení vedla mi­nistra Dobrovského k tomu, že ve svých odpovědích poslancům položil zásadní otázku: Chceme mit vůbec armádu? Pokud ano pak by měl parlament pomoci vy­­(Pokračování na str. 2] DNES V LN---------------­DVACET DNO POTÉ „Těším se na divoký tanec. Když nebude, tak dožijeme na smetišti,“ říká nový ko­línský radní. Strana 7 MOSKVA, KOČKY A BÍLÁ MÍSTA O festivalu plném dobrých filmů, promenádě koček a divácké apatii v městě moc­ného impéria se dočtete v původní reportáži. Strana 9 SOUHLAS FEDERÁLNÍ VLÁDY S ROZŠÍŘENÍM PŮSOBNOSTI PROTICHEMICKÉ JEDNOTKY Turistika bez nákupů Praha (kš) — „Cílem nového celního zákona je jednak sjed­noceni legislativy této oblasti s ostatní Evropou, jednak umožnit turistiku a drobný nákup, ale zabránit spekulacím,“ uvedl na vče­rejší tiskové konferenci po zasedáni federální vlády náměstek mi­nistra zahraničního obchodu jiřf Brabec. Nový celní zákon vstoupil v platnost od 1. února tohoto roku (bližší informace o něm při­nesly LN z 30. 1. 91). U takového zboži, které má na vnitřním trhu mcnopolního výrobce (např. automobily), vláda ještě posoudí mož­nosti sníženi cel. Ministr práce a sociálních věcí seznámil novináře se schváleným návrhem zákona o změnách v nemocenském zabezpečení. Ne­mocenské dávky se zvyšují o 20 procent, u zaměstnanců a členů zemědělských družstev ze 150 na 180 Kčs. Rovněž se zvyšuje pod­pora při narození dítěte z 2000 korun na 3000 korun. Na tyto pří­spěvky bude použito prostředků federálního rozpočtu, neboť re­publikáni se dostatečné finanční zdroje nepodařilo najít. Vláda se seznámila s koncepcí (Pokračování na str. 2) O pravdě, polopravdě, klevetě a lži UMli nás na školách, že prav­da je jen jedna. Navic, a to je všeobecně přijatá věc, še pravda je dobrá, že stoji sa to o ni usi­lovat Pojednou se však ukazuje, že všechno je složitější — pravd je vice, některé pravdivější, ji­né méně, některé lepši, jiné hor­ši. některé užitečné, jiné škodli­­vé. Jsou i takové, že stoji za to o nich nevědět To plaU zejména v životě politickém a veřejném. Jednou sa čas se naše poli­tická hladina, beztak neklidná, rozvíří ještě vice nějakou křeh­kou, ale třaskavou novinovou zprávou. Bývá opatrně proložena formulacemi typu „jak jsme se dozvěděli z různých zdrojů“, „po­dle nezaručených zpráv“, „pro­slýchá se“, které ovšem spíše lá­kají než odrazují. Kdo přesto zprávu přehlédne, ten si den po­té jistě vš'mne nápadných de­menti postižených. Čtenář v sobě stěží potlači škodolibý hlásek li dové moudrosti o šprochu či o té potrefené. Představme si například, že ona třaskavá zpráva, zbavena ob­lohy, praví, že pánové z jisté sku­piny A se chystají vypudit z vliv­ných státnických mist své kolegy ze skupiny B. To zajisté může být pravda (chystají se) nebo ne­pravda (nechystají se). Mám ale pocit, že to je na tom nejméně důležité. Aspoň soudě podle ode­zvy. Jestliže poUtik blízký skupině A, místo aby řekl novinám: „Za- NÁZOR jfmavý nápad, škoda, že o tom nic nevím!“ nebo naopak „Kde jste to vzaU, taková ptákovina!“, reaguje vzrušeně: „Toto se nikdy, nikdy nezakládalo na pravdě a v žádném případě tomu tak ne­­bylol", jako by paradoxně přiklá­dal daleko větší váhu tomu, že to bylo zveřejněno, než jak tomu skutečně je. Ono je tomu skutečně tak, že nahlas vyřčená věta neni nikdy jen pouhou pasivní informací, ale že aktivně zasahuje do stavu svě­ta, zfská si moc. Říká sa tomu řečový akt Pravdivostní hodnota ustupuje do posadí a hlavni roli hraji důsledky oneho vyřčeni. Ty mohou být pozitivní nebo nega­tivní. ať už to byla nebo nebyla pravda. Proto prosté dementi to­ho mnoho neřeži. Dementující politik na tom o­­statně neni nikdy dobře: čím po­chybnější původní zpráva — tím pochybnější dementi. Toto je rov něž paradox veřejného života. Ne­zasvěcení pozorovatelé — což je většina z nás — si počnou vy­mýšlet sto a jeden důvod, proč politik musel onu zprávu popřít. Navíc, čím ostřejši dementi, tím víc prozrazuje, že původní sprá­va měla určitou logiku, že neby­la tak úplně nesmyslem. Nesmys­ly netřeba vyvracet. Inteligentnější dementi nepo­pře logiku zprávy, ale (právě pro tuto logiku) obviní jejím šířením ty „z opačného břehu“. V našem přikladu lze jistě snadno říci, že „někteří jednotlivci skupiny B záměrně šíří zmíněnou mystifika­ci, aby zdiskreditovali skupinu A v očích veřejnosti“. Zní to jistě přesvědčivě, navíc to nepřímo zvýrazňuje určitou podlost oněch jednotlivců skupiny B, nemá to však žádnou .průkaznou hodnotu co do pravdivosti nebo nepravdi­vosti původního tvrzeni. Myslím si totiž, že kdyby pravdivé bylo (tj. pánové A skutečně chtěli vy­pudit pány B), tim spíše by to pánové B prozradili a ani by to vlastně nebylo příliš podlé. Lež je podlá vfc než pravda. Ovšem i pravda může někdy škodit, například vytvářet „psy­chózu nestability“. To je doména klevet. U klevety není důležité, zda je to pravda, polopravda či nepravda, důležité je, že škodí a že Ji v jejím šíření nikdo neza­staví. Zda spiknutí A proti B (nebo B proti A) je spiknuti, to nevím. Vim, že tu jistá tenze existuje a vůbec bych se nedivil, kdyby jed­ni či druzi se po večerech polo- Zertem bavili polopravdami svém umění vládnout lip než tl o druzi. Jen by měli vědět, že je­jich položerty, prozrazené a zve­řejněné, získají si moc. Přinej­menším tu, že jim znemožni na nějaký čas tytéž položerty rea­lizovat. n IVAN M. HAVEL

Next