Literární Noviny, červenec-prosinec 1953 (II/27-52)

1953-07-04 / No. 27

KLEMENT GOT! WALD ŽIJE V NAŠICH SRDClCH Kdyi nás v březnových dnech potkala1 kru­tá ztrátě úmrtím Klementa Gottwalda, přísa­hali jsme nad jeho rakví, že Klement Gott­wald *bude žiti dále v našich srdcích a v naší gráci. Slíbili jsme si, že uctime každé místo, jež, se svou historií dotýká velké práce a ži­vota zesriulého. Jedním z prvních míst, které plní tento slib, je Ostrava. Ta Ostrava, v jejímž okolí vyrůs­tají nové závody, Ostrava uhlí a práce, město velkého boje o růst nového člověka. Ostrava, která je spjata s prací a bojem Klementa Gottwalda za pracující, za předpoklady jejich lepšího života. V neděli na domě v Danešově ulici, v němž Klement Gottwald pracoval po několik let jako redaktor slovenského komu­nistického listu, byla odhalena pamětní des­ka. Jako upomínka na velkého bojovníka za věc socialismu a,také jako připomínka mno­hým. kteří rychle zapomněli na nedávnou minulost. Na léta nezaměstnanosti, na doby, kdy tisíce nezaměstnaných bezr^flně bloudilo ulicemi měst. kdy postávali v bůffetech, aby za chladných dnů aspoň na chvíli, než je ve­doucí buffetu nebo rameno kapitalistické bez­pečnosti vyvedlo, jako „nežádoucí“ a „rušící" živly. Zapomíná se, jak se postávalo ". pultů a jak žádostivý pohled sledoval šťastnějšího člověka, který si mohl něco koupit. Zapomíná se na bledé a podvyživené děti, potulující se v cárech a bez botek, ač již často studeně foukalo po ulicích. Jak rozdílný je pohled na dnešní mládež. Na zdravé a osmahlé obličeje naší mládeže, na jejich dobré obleky, na dob­ré botky na jejich nohou. Není u nás dítěte, které by se dosyta nenajedlo a které by ma­­řninka — třebas někdy s obětí — neus.trojila jako obrázek. Statisíce děti se právě nyní roz­jíždí do pionýrských a rekreačních táborů, do přírody, do hor. Tak se mají děti v lidově de­mokratickém státě. Náměstek předsedy vlády Václav Kopecký, v který při odhalení pamětní desky Klementu Gottwaldovi promluvil, vzpomínal na těžký život našeho prvního dělnického- presidenta v Ostravě za kapitalismu a na těžký život ostravských dělníků. Klement Gottwald nikdy nezapomněl na lé­tá v Ostravě, na roky mezi ostravskými děl­níky a horníky, s nimiž prožil tolik boju proti kapitalistickým majitelům továren a dolů. A byl vždy ostravským dělnictvem milován. Dnes však Ostrava zůstává za plněním plánu. Také toto staré dělnické město vykazuje v to­várnách a šachtách velkou absenci a fluktua­ci. Příčiny jsou mnohé. Václav Kopecký se o nich některých zmínil. ..Památka soudruha Gottwalda, kterou zde dnes uctíváme,“ řekl, „nám připomíná, jak bedlivě musíme střežit plody vítězství dělnic­ké třídy a jak je musíme střežit nejen proti reakčním jjuržoasním škůdcům, ale i proti pravicovým sociálně demokratickým živlům, jež se cíti spjaty s kapitalistickou minulostí, jež pěstují spojení se zahraničními sociálně demokratickými emigrantskými zrádci a jež se pod různými jngskami skrývají, aby pro zájmy bývalých pánů dolů a továren mohly h;-át úlohu zrádné páté kolony v týlu děl­nictva.“ Je před námi poslední půlrok první pěti­letky a výrobních úkolů je mnoho. Musímfe dobudovat včas rozestavěné závody a vodní stavby, zajistit dostatek uhlí novým továr­nám i elektrárnám, aby základy pro lepši ži­vot byly pevné a mohutné. Není proto možné promarnit, ani chvilku času. O mnoho potřeb­ného času připravují poctivě dělníky ti, kteří se rozhodli, že budou žíi na jejich účet, ti, kteří z nejrůznéjších důvodů neplní své pra­covní povinnosti, Zlo absence a neodůvodně­ného přecházení ze závodu do závodu nutno odstranit. Stejně ovšem je nezbytné odstranit některé důvody, které podmiňují absenci a fluktuaci, nedostatek péče o zaměstnance, ne­dostatečnou péči.o jejich ideový a kulturní růst, přehlížení nedostatků vhodné zábavy a sportovních zařízení atd. „Musím říci,“ pravil náměstek předsedy vlády, „že soudruhovi Gottwaldovi působily velikou bolest takové zjevy na ostravských. dolech, jako je ponechávání nových výkon­ných strojů v nečinnosti nebo nesoulad v or­­ganisaci důlních prací,, a zvláště pak fluktua­ce a absence důlních zaměstnanců, nedodržo­váni příkazu pracovní a státní discipliny." „ ... před světlou památkou soudruha Gott­walda, který si tolik zakládal na svém blíz­kém vztahu k Ostravsku, musí se dnes ostrav­ské dělnictvo cítit zavázáno k odstranění a překonání zjevů poškozujících věc budováni socialismu v našř vlasti.“ Vládní nařízení o absenci a fluktuaci při­jímají všichni poctiví dělníci se zadostiučině­ním. Ne tak zbytky reakce a notoričtí ulejvá­­či. Ti, kteří se neoetli zcela, na šikmé ploše a nepropadli docela svým zlozvvkům, ti kteří nejsou přímo v řadách zrádců a záměrných rušitelů našeho budování, si uvědomí svou vínu v plné velikosti. Takovým je třeba podat pomocnou ruku. trpělivě uvědomovat a upev­ňovat i prohlubovat vědomí jejich příslušnos­ti. k dělnické třídě a jejímu úsilí. Všude, kde je fronta výstavby a budováni musí se uspo­kojovat více než dosud potřeby společenského života. Na Ostravsko podle výzvy Ústřední rady odborů jdou nyní uvědomělí a obětaví funk­cionáři odborového hnutí, abymejen pomohli přímo ve výrobě, ale také v ideové a politic­ké práci Čtyři tisíce odborářů posílí na čas \řády horníků a dělníků. Do této první linie boje za plnění plánu a výstavby se hlásí osvědčení odboroví pracovníci, předsedové komisí, členové a předsedové závodních rad. Některé odborové svazy již v prvních dnech dosáhly pěkných výsledků. Na příklad Svaz textilních a kožedělných zaměstnanců dosáhl více než 25 proceňt kvóty. Stejně je tomu u jiných odborových svazů. V některých zá­vodech — Pal Magneton Krorhéříž — první den se splnil dobrovolnými přihláškami celý potřebný počet. Velmi dobře postupoval kraj Gottwaldov a Hradec Králové. Pamětní deska na domě, v němž pracoval Klement Gottwald, bude připomínat ostrav­ským dělníkům a pracujícím celé země slav­­,nou přísahu: Socialismus vybudujeme! JOSEF KEPRTA PŘÍKLAD SOVĚTSKÉHO VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ E Delegace vysokoškolských pracovníků, ve­dené ministrem L. Štollem, se vrátila ze So­větského svazu. Navštívila mnoho vysokých škol y Moskvě a Leningradě a byla přijata vynikajícím sovětským státníkem, ministrem kultury Ponomarenkem a jeho náměstky. S velikou péčí a obětavostí se podíleli o své bohaté zkušenosti všichni vedoucí pra­covníci ministerstva. Do vlasti jsme se vrátili s neocenitelnými poznatky a zkušenostmi, z kterých budeme dlouho těžit. Všechny sily zaměříme nyní k to­mu, abychom ku prospěchu naší védy a vyso­kých škol uskutečňovali krok za krokem moudré pedagogické, vědecké i organisační zásady, které přivedly sovětské vysoké škol­ství k tak skvělým výsledkům. Učitelé sovětské vysoké školy se řídí při vý­chově odborníků důležitou zásadou: rozhodu­jící význam pro celý další růst odborníka má, jestliže si -na vysoké škole osvojí vedle solid­ního množství znalostí i návyky vědecké prá­ce a žíznivou touhu poznávat a tvořit. Vysoká škola má mladého člověka přímo „nakazit“ vášnivou láskou k vědě a k vědecké práci — tak hovořili naši sovětští přátelé. Proto se v učebních plánech vysokých škol klade stále větší důraz na samostatnou práci studenta s knihou i v laboratoři. Rozvíjí se i činnost studentských vědeckých společnosti, v nichž mladi lidé pracují nad svými prvními vědec­kými úkoly. Na Moskevském energetickém institutu, jehož učitelé jsou známi zvlášf hlu­bokým promýšlením pedagogických otázek, se v příštím roce jeden den v týdnu nebudou ko­nat přednášky ani praktika a všichhi studenti budou pod vedením učitelů pracovat na sa­mostatných vědeckých problémech, které si zvolí. Je přirozené, že odborníky zanícené pro vě­deckou práci mohou vychovávat jen lidé, kteří tvořivě vědecky pracují. Platí také přímo- za zásadu, že nemůže být učitelem na vysoké škole člověk, kfcrý vědecky nepracuje. Na vysokých školách se také rozviji na základě pevného plánu rozsáhlá vědecká činnost. Učitelé sovětských vysokých škol jsou ob­klopeni velikou péči. U nás je již dobře známa aspirantura, která umožňuje vědeckému pra­covníku po tři roky výhradně pracovat na zvyšování vlastni vědecké úrovně a na pří­pravě kandidátské disertační práce. Vedle tří­leté aspirantury se však v Sovětském svazu poskytuje nyní i roční aspirantura, a ta umožňuje učiteli vysoké školy, ktěrý již'složil zkoušky kandidátského minima a pracuje na disertaci, aby se celý rok věnoval jen dokon­čení disertace. Při tom se mu zachovává nejen plný plat. ale i systemisované místo, které za­stával. Ředitelé (rektoři) vysokých škol mohou také poskytnout učitelům několikaměsíční tvůrčí dovolenou pro dokončení kandidátské nebo doktorské disertace. Pro přípravu dok­torské disertace, která musí přinést význam­né, nové a samostatné výsledky vědecké prá­ce, se nyní také poskytuje některým pracow níkúm placené volno až na dobu dvou let. Nesmírná je tedy péče o to, aby učitelé vy­sokých škol mohli vědecky vyrůstat. Veliká pak může být i náročnost na práci učitelů. Dokladem této náročnosti je dekret z února letošního roku, poslední dekret o vysokých školách, který podepsal J. V. Stalin. Podle něho se bude každých pět let vypisovat kon­kurs na- nové obsazení všech učitelských míst. Každý, kdo chce zůstat na svém učitelském místě, musí prokázat, že neustále zvyšuje svou vědeckou úroveň, obstojí v soutěži a je nejlepším pracovníkem pro toto místo. Bez vědecké práce není vysoké školy a na vědecké úrovni vysokých škol závisí úroveň veškeré vědecké činnosti v zemi; tak hovořili naši sovětští přátelé. Velikým poučením byla nesmírná pedagogická promyšlenost práce na sovětských vysokých školách. Přísně se do­držuje zásada, že specialisace má vycházet z důkladného obecného vzdělání. Proto první tři roky studia se" věnují na každé vysoké škóle především studiu základních theoretic­­kých předmětů — na příklad na technice stu­diu matematiky, fysiky, mechaniky atd. Theoretické studium je na vysokých školách doprovázeno promyšleným systémem pedago­gicky vzorně připravených praxi, v nichž si student ověřuje theoretické poznatky a sezna­muje se s problematikou svého budoucího pra­coviště. Sovětská vysoká škpla své žáky nejen odborně školí, ale vychovává je zároveň v uvě­domělé budovatele komunismu. Veliký význam mé proto práce kateder spo­lečenských věd. které tvoří jádro socialistické výchovy studentů. Katedry společenských véd, to jest katedra marxismu-leninismu á ka­tedra politické ekonomie na všech vysokých školách a na universitách ještě také katedra dialektického materialismu, mají vštípit stu­dentům tvořivou znalost vědeckého socialismu a naučit je užívat ho jako návodu, methody v práci. Mimo to učí katedry studenty znát politiku KSSS, milovat veliké cíle komunismu a bojovat za zájmy lidu. Učitelé těchto kate­der mají tedy zvláště odpovědnou práci a musí umět působit nejen na rozum, ale také silně na city a vůli mladých lidí. Proto také o výběr učitelů kateder společenských věd a o jejich růst zvláště pečují orgány KSSS i sovětské vlády. V diskusi o práci kateder společenských věd jsme přirozeně dali sovětským soudruhům i otázku, jak bojují proti projevům dogma­tismu a načtenosti ve vyučování marxismu-* leninismu. „Hlavní formou tohoto boje je rozvíjení tvůrčí, vědecké práce učitelů kateder spole­čenských věd“ — tak zněla stručná odpověď sovětských soudruhů. Výchova studentů však není jen dílem uči­telů společenských věd. Všichni dobří učitelé k ní přispívají. Viděli jsibe, jak veliký vý­znam pro výchovu citů národní hrdosti má na příklad skutečnost, < že na technických vyso­kých školách pracují katedry dějin techniky, které studenty seznámí s vývojem technické­ho odvětví a poučí jej o vynikajícím přínosu ruských a sovětských vědců do pokladnice -lidského vzdělání. Velikou práci v ideologické výchově stu­­dentů rozvíjí organisace KSSS a pod jejím vedením Komsomol. Komsomol usiluje, aby si studenti spolu> s vědeckým světovým názorem marxismu-leninismu osvojovali i nejkrásnější lidské vlastnosti. V komsomolských skupinách se vytváří ovzduší kritixy ke v|em projevům lajdáctví a klackovství. Komsomolci ostře kri­­tisují a vedou k nápravě každého, kdo poruší pracovní, studijní kázeň. Bedlivě jsme si všímali vzájemného poměru učitelů a studentů na sovětských vysokých školách. Je to ovzduší veliké úcty k vědě a k tvůrčím lidem vědy. Na každé fakultě jsme viděli galerii obrazů velikých mužů vědy i slavných učitelů a obsolventů fakulty. V ta­kovém prostředí úcty k vědeckým pracovní­kům a učitelům vyrůstají sovětští studenti. Mladi sovětští lidé milují své učitele a hrdě se hlásí za jejich žáky. S hrdostí vyprávějí, že jejich učitelem je akademik Rodionov, a se stejným obdivem vyprávějí vedoucí pracov­níci ministerstva kultury o učitelích, kteří do­vedou v studentech probudit vášnivou lásku k svému oboru. Sovětští učitelé však také mají k studeptům „nový, v staré společnosti nemyslitelný poměr. Českoslovenští stipendisté s obdivem vypra­vovali o obětavosti učitelů, o vášnivých dis­kusích, které učitelé pořádali ve svém volném čase a často přímo ve svém bytě. Sovětské pro­středí je prosté individualismu a sobectví. So­větští učitelé vidí ve svém žáku člověka, kte­rý mé dát v nových, ještě bohatších květech lidského ducha rozvít tomu, co učitel zašil do jeho duše i srdce. Proto mají z úspěchů svýcfi žáků stejnou radost jako z úspěchů vlastnídh. To je jen několik základních poznatků o so­větském vysokém školství. Tím nejkrásnějším však je samo prostředí, které jsme všude v Sovětském svazu dýchali. Prostředí veliké pracovní soustředěnosti, tvůrčí svobody, ideo­logického ruchu, životní plnosti a historického optimismu, který se opírá-o vědecky zdůvod­něnou jistotu o konečném vítězství komu­nismu. L. HOLUBÍC Strdinice rozezpívaná a roztaní end Rok co rok se otvírají strážnické brány k přehlídce zpěvu, hudby a tance. Rok co rok zvučí starý' zámecký park ve Strážnici cvm­­bálovými muzikami, staroslavné slovácké městečko fábory a malůvkami vyzdobené vítá lidové zpěváky a tanečníky. Lidová tvořivost tady má nejmalebnější prostředí k svému projevu. Letos se od 26. do 28. června konaly stráž­nické slavnosti lidových písní a tanců pod heslem „Za bohatý a radostný život budova­telů družstevní vesnice". Přehlídkou rychle se rozvíjející lidové tvořivosti přivítala Stráž­nice letošní mírové žně. Po tři dny se pestřil stadion v zámeckém parku kyjovskými. ha­náckými, slovenskými, prácheňskými kroji, po tři dny byla Strážnice jediný zpěv, hudba a tanec. Jádrem slavností už po druhé byly ukázky nejryzejšího lidového uméní. žijícího mezi na­ším lidem a velkým úsilím lidově demokra­tické republiky zachraňovaného a rozvíjené­ho. Opravdovou pokladnicí byla ..Klenotnice lidového umění", která nám ukázala v neděli dopoledne nejčistší umělecké projevy v pís­ních a tancích. Strážnice, Valašsko, Kyjovsko, Horňácko, Haná a hosté ze slovenské Očové a z jihočeských Strakonic ukázali, kolik dosud skryté zpěvné a taneční krásy žije mezi na­ším lidem. Jaký jadrný, opravdu tvořivý, * životem spojený humor je v našem lidu! Jan Měrka, starý lidový vypravěč z Beskyd, nám vyjevil, kolik zdravého veselí a životního optimismu je v duši našeho národa. A stejně přesvědčivě hovořila o radosti a tvořivém úsilí našeho lidu i pásma „Mřskačka v Malenovicích", „Chro­­pyňské hode“, „Prácheňské písně a tance" a především barvami, zpěvností a tanečností hý­řící „bružstevní svatba" souboru JZD z Uher­ského Hradiště „Hradišfan“. V pásmu Hradišfana už se nejpřesvědčivéji projevily nové lidové písně a tance, v nichž národní forma ústrojně a pravdivě splývá s novým životem na naší družstevní vesnici. Práce, mír, veselí. Tak jsme rozuměli tomu pásmu a za to tleskali tak nadšeně „Hradiš­­tanu" početné zahraniční delegace, které se přijely do Strážnice podívat. Od bojovných zbojnických tanců a písní, planoucích nenávistí k pánům — až k volnos­ti, od vykořisťování osvobozeného venkovské­ho lidu, začínajícího žít teprve po pětačtyři­­eátem roce y družstvech lidským životem; jaká to sila je v našenv lidu, projevovaná ve starých i nových'lidových písních a tancích! Jáká životnost a zdravé sebevědomí! S tako­vým lidem dokážeme skály lámat a řeky obra­cet. Buržoasii se nepodařilo zlomit v něm zdravý květ radosti a odvahy. A socialismus v ném dá naplno rozehrát a rozezpívat všecko, co po vékv v jeho ďUŘi doutnalo. S písničkou a humorem překonáme všecky překážky a vy­budujeme si život plnokrevný a radostí hýřící. To přesvědčení jsme si znovu ze Strážnice od­nášeli. VLADIMIR ŠŤUCHL PLNIT 2NOVÍ: PLANT Úchvatný pohled je na moře dozrávajících klasů! Musíme se co nejlépe připravit k jejich sklízení. Základem úspěchu je žňový plán. Dobře pochopili význam žňového plánu pra­covníci lidové správy i družstevnici na be­rounském okrese. Z pópudu závodní rady okresního národního výboru uspořádala rada okresního národního výboru veřejnou schůzi, aby se co nejvíce lidí seznámilo s náplní žňo­vých plánů. Na schůzi se kritisovaly nedo­statky žňových plánů osmnácti místních ná­rodních výborů a za vzor byl dán žňový plán obce Levína, který vypracovaly ženy. Levín­­ské ženy vedou místní národní výbor a proto­že v zemědělství samy pracují, nezapomněly v plánu na žádnou maličkost, která ve dnech pilného spěchu má význam. V plánu je určen čas k sečení, ke svozu, k dennímu i nočnímu mlácení, k odevzdání obilí do výkupních skladů i podmitce a seti strniskové smésky. Levínské ženy pamatovaly také na vyváření jídla a donášku jídla na pole i na opatrování malých dětí pracujících žen. Na Kolínsku se mnozí pracovníci dívali na žňový plán ospale Místní národní výbor v Kouřimi žňový plán vj pracoval sice již ke dni 21. června, ale nepodhítil k větší iniciativě jednotné zemědělské družstvo a školní statek v Molitorově. Tam žňový plán zůstal patrně v šuplíku. A přece JZD Kouřim, hospodařící na výměře 900 ha, může jen pomocí žňového plánu zajistit Včasnou sklizeň. Školní statek by mě! dát vzor, jak uvádět způsob rentabil­ního hospodaření s dobře vypracovaným žňo­vým plánem. L. V. LITERÁRNÍ NOVIN Y C. 27/1953 © 2 V

Next