Literární Noviny, leden-červen 1967 (XVI/1-25)

1967-01-07 / No. 1

O vánocích, o Novém roce zažijete ledacos. TŤeba cestu autem po hlavní silnici spojující Prahu s Krkonošemi. Taková věc probudí v člověku zvídavost a hned bý rád věděl (omlouvaje se za svou nezna­lostI, který prokurátor, kde, podle jakých paragrafů a koho bude žalovat za to ničím neomluvitelné zanedbání nej základnější povinné péče, jež vedlo ke ztrátám znač­ných materiálních hodnot, nemluvě už o hodnotách ryze morálních, jako jsou čas a nervy1 Svědků pro takovou žalobu se najdou tisíce. Leda ovšem, že u nás bychom stí­hali, teprve když přijde o život aspoň dvacet lidi najednou. Třeba na přejezdu. Nejvíc zvídavosti ovšem probudí, co se vás bezprostředně týká. Tedy řeči, hovory a otázky kolem Lite­rárek. jak je slyšíte z úst lidí, kte­ří jsou do jisté míry vzorkem Čte­nářstva a jaké během roku v tako­vém výběru nepotkáte každý den. Rekreanti ze všech koutů republiky a tak. Vánoční číslo LN to odneslo v tomhle referendu zle. Divili byste se,, jak málo je lidem — aspoň li­dem, kteří čtou tyhle noviny — do smíchu. -Tomuhle se říká důvod k zamyš­lení. O novinách. O sobě. O své prá­ci. Ale ten hlavní přišel až nako­nec. Soudružka asi v mých letech, obětavě neúnavně pečující, aby vše­chno klapalo, kde to klapat má, z ničeho nic, docela nečekaně, zvedla oči s otázkou: „Co je to, pro­sím vás, s Literárkami? Kdysi va­nul z každého čísla takový duch svobody, že ho člověk vdechl a tý­den se mu lip žilo i dělalo. Ale dnes ...“ Na chvíli vám to vyrazí dech, a pak začnete pochopitelně sypat z rukávu profesionální odpo­vědi. Že s duchem svobody to není jen tak, že to má'těžké, že na va­nutí má leckdy slabé plíce apod. Nebo z jiné strany, přijatelněji, pro čtenáře pochopitelněji jnebot co jemu je do plic): Rozhlédněte se dnes po novinách, denrúch, týden­ních, měsíčních. Co před lety psaly často jenom LN, najdete dnes všu­de, témata, formulace, závěry. A občas dokonce i dalekosáhlejší, vehementnější, málem bys řekl smělejší. Takže se pochopitelně po­tom zdá ... Tohle už zní lip, ro­zumněji, ale fakt zůstává. A proto­že se bez takového ducha skutečně žít a pracovat nedá, začíná zřejmě vanout odjinud. Odkud? Trochu mě zamrazilo v zádech. A noviny mají o čem přemýšlet. Od prvního čísla na celý rok. O tom, jaké jsou, co jsou a proč jsou. A také o tom, zda v této chvíli ne­spočívá duch svobody už v něčem jiném, v pokusu o formulaci pozitiv­ní socialistické alternativy. Zdálo se mi, že tohle dnes lidé potřebují nejvíc, aby mohli žít a pracovat. Všude. AJL ZPRÁVA ZE ZASEDÁNÍ PŘEDSEDNICTVA ÚV SČSS Předsednictvo ÚV Svazu čs. spisovatelů, které se konalo 14. 12. v Praze, se za­bývalo především přípravami IV. sjezdu SÜSS: schválilo předložený návrh na kon­cepci sjezdu a časový plán sjezdových příprav. Dále projednalo některé ekono­mické otázky spisovatelských domovů a dalšího vydávání cizojazyčného časopisu Universum, který je určen propagaci čes­ké a slovenské literatury v zahraničí, a schválilo návrh na doplnění redakční rady Literárních novim o Juraje Špitzera, Mi­lana Jungmanna a Františka Vrbu. NEVOD Kupa ohlasů na můj článek ,,Návod ku snazšímu vydělávání peněz“ mě umořila, ačkoli se nedá říci, že by to byly jenom nicky. Podlj některých dopisů vypadám jako Herodes, který by odpíral občanům právo psát stížnosti na nedokonalost oprav, výrobků, hrubé jednání byrokratů, plýtvání veřejnými prostředky atd. Návod měl být spíš nevodem, v němž by uvázly velké ryby, nepostižitelné ryby a v tísni by promluvily lidským hlasem: ,,Soudruzi a spoluobčané, nemějte nám za zlé mlčení k vaší kritice. Příště bude­me nejen odpovídat a vysvětlovat, ale i napravovat. Mareš utře nos, protože je­ho návod bude zbytečný. Sotva vyjde kri­tika a my, ředitelé, tajemníci, náměstci a ministři ji dostaneme na stůl, už se hne dílo k nápravě. Konec konců jste vy nej­mocnější silou ve státě a uvědomujeme si, proč jste nás na tak vysoká místa zvolili. Operativní zásahy k odstranění nedostatků v naší moci jsou, nemějte péči. Jeden příklad za všechny: Jeden týden v měsíci budou například vedoucí do­pravního podniku dojíždět do zaměstnání prostředky hromadné dopravy. Tím nej­­palčivě, poznají nedostatky jim svěře­ného úseku, a seč síly budou stačit, vrhnou se na jejich odstranění. Tak všu­de! A bude po ptákách. Míru zdar. Podpis nečitelný.“ Zatím se však ozvaly různými hlasy jen malé rybky. Kdepak candát, neřkuli hlavatka. Radím proto k trpělivosti a k využívání původního návodu. Třeba nás čeká obdoba případu sovět­ské Litgazety. Ta kritizovala tehdejšího ministra školství za nepromyšlené směr­nice k studiu literatury. Po dvaceti dnech čekání napsala: Jak může ministr přejít mlčením kritiku oficiálního spisovatel­ského orgánu? A už v příštím čísle mi­nistr odpovídal s omluvou, že musel pro­studovat obšírné materiály, aby jeho od­pověď byla uspokojivá. Proto se opozdil. A směrnice se předělávají. Serděčnyj pří­vět — ministr. Tedy, pisatelé ohlasů, prosím o malé pos^ovění. Můžete mi vyčítat naivitu, ni­koli však poťouchlost. JAN MAREŠ NIC NEBO PŘECE JEN NĚCO? Ke glose I. Stuky „Nic vypadající jako něco“ (LN č. 49), Jež kritizovala Svět techniky za podivnou Informaci o poezii, poslal vysvětleni šéfredaktor tohoto listu. Uvádí v něm, že kritizovaná pasáž je ci­tát z Goetha, a dále prav(: „Připouštím, že se v tomto případě stala-.chybaj jestli­že v drobničce . . . nebyl uveden autor citátu. Závěr s. I. Stuky považujeme za přehnaný." Další dopis od lnž. J. Strou­hala a S. Sýkory tvrdl v závěru: „ ... necht s. Stuka promine, vtirá-ll se člověku tušení, že nešlo tolik o podstatu Goethovy myšlenky jako o vítanou příle­žitost otřít se o nemilovanou tnstituct, a necht dovolí, abychom dalt přednost technikovi, který st v Goethovl přinej­menším listuje, před básníkem, který mu vynadá." Ačkoliv se jedná o novinářskou drobničku, nejde přitom o věci tak drob­né, a proto jsme dali ještě jednou hlas autorovi glosy. Za prvé — není to jen chyba a jen tomto případě, nýbrž je to nepoctivost. uváděni citátů bez autora je nepocti­vost ve Světě techniky rozšířená (a ne­jen v něm). Za druhé — je to podvod v kontextu. Vytrhnu-U citát z rozhovoru a bez pod­pisu a ve stejné úpravě ho vrazím mezi technické Informace, vzbuzuji dojem, že tam patři, že je to stejná anonymní a v'cná informace. Tlm se původní nepo­ctivost násobí. Za třetí — je načase sl uvědomit celou ošidnost operaci s citáty. I z bible je možno vybrat citáty tak šikovně, že v nich Hospodin bude potírat Hospodina, stejný" trik je možno provést s Marxem. Hodnota těchto operaci vycházejících ze středověkých scholastických sporů je ovšem nulová. Za čtvrté — Goethův výrok o poezii, jež je nic, tvářící se jako něco, při vši úctě k básníkovi je bonmot utroušený pro potěšeni společnosti a nečiní sl pa­trně nárok na věčnou čl věcnou pravdu. A činl-ll sl tento nárok, tlm hůř pro Goetha, nikoliv pro poezii. A za páté — chatrnost tohoto výroku je konec konců dokázána 1 většinou sa­motného Goethova básnického díla. ivó Stuka JDE HLAVNĚ O IDEJE? Chápu „obranný reflex“,, který vyvolal můj článek „Jde jen o uměni?“ (LN č. 49) v O. Královi, autorovi článku „Vy­mítáni ďáblů“ (LN č. 51), jako jsem po­chopil pohnutky, které vedly J. Sterna při psaní článku „Rudé gardy a Lev Nlko­­lajevlč“, jenže nejsem to já, kdo vyzývá k honu na čarodějnice, ale čínské rudé gardy, které s vymítáním ďáblů velmi konkrétně začaly. Mohl bych říci, že 1 můj článek nebyl nic jiného než „obran­ný reflex“ člověka, jemuž budoucnost lidi dobré vůle na celém světě není lhostej­ná. Nechtěl jsem článkem měřit velikost Mao Ce-tunga, jeho historických zásluh a jeho ideji, i když jistě mají plné právo na to, aby se pečlivě studovaly. Mám ovšem jistou averzi proti vydáváni Mao Ce-tunga za Lenina naši epochy, jako to dělá peklngský rozhlas. Nevím také dost přesně, co je míněno pod pojmem maois­­mus a v čem se teoreticky liší od.mar­xismu. To všechno af zkoumají vědci a odborníci, a s výsledky studil nechť nás seznámí v dobře fundovaných článcích a knihách. Nemohu však přijmout názor, podJa. něhož vše. co se dnes v Číně ode­hrává, je jen uskutečňováním Mao Ce­­tungových představ o „ideálním státě“. Myslím, že jsme tu v zajeti častého vý­kladu tzv. kultu osobnosti v tom smyslu, Jako by všechny deformace a škody na­páchané Stalinovým režimem byly jen důsledkem Stalinovy moci a Spatných stránek jeho povahy. Po roce 1956 byl Mao Ce-tung podroben za některé své projevy kritice a po určitou dobu stál jako představitel čínské strany a vlády v pozadí, 1 když mu funkce byla pone­chána. Zbožnění jeho osoby není .tak dávného data a myslím, že nespočívá v něm, nebo alespoň nikoli přede- • v š I m v něm. Poslouchám někdy ruské vysíláni z Pekingu: opravdu nevím, s čím srovnat nepředstavitelnou adoraci Jediné osoby, jaká se tu provádí — s výjimkou hitlerovského Němeeka. Tady už nejde o člověka — ten se stal. bohem, který už hnutí nejen řidl, ale sám je jím 1 utvá­řen a usměrňován. Opakuji znovu: Ideová Integrace „maolsmu“ je obrovská. Ne­jsem tak naivní, abych sl osoboval právo rozhodovat o tom, která idea je pravdivá a spravedlivá, tím méně abych hlásal Svatou válku ve jménu Ideje proti — vlastně téže Ideji. Jsem přesvědčen, že za vším, co se děje v Čině, se skrývají bolestné sociálně ekonomické problémy, které se must řešit a vyřešit. „Maoismus“ nabízí Jejich řešení. Ale — a zde je klič k mým úvahám: můžeme přijmout jeho řešeni, pokud nejen nevylučuje, ale do­konce předpokládá ničivé válkv? Tady přestávají, spory o tom, na které straně je víc ortodoxního marxismu, která stra­na je Ideologicky kompaktnější a mono­litnější a kde je představována větší čl menši osobnosti. Řešit spor mezi tzv. bo­hatými a chudými národy válkou, která by vyhladila všechny společně, je sice také řešeni. Ale z reálně uvažujících lidí na celém světě je mohou přijmout.Jen sebevrazi. F. KAUTMAN Prof. lnž. arch. EMANUEL HRUŠKA. ĎrSc: MODERNE MYSLET (DOMOV číslo 6] Za posledních 150 let se lidstvo ztroj­násobilo, do roku 2000 se opět více než zdvojnásobí (na 7—8 miliard) a za sto let by se dala na naši planetě očekávat existence 25 miliard Udí. Stámiliónové vá­lečné ztrát-' nedovedly tento vývoj za­brzdit; jediným regulativem se může stát paradoxně opět pouze tradiční vysoký ži­votni standard, jak to s nim ale vypadá ve skutečnosti? Zatím se rodí každou vteřinu o dvě osoby navíc; znamená to, že bychom měli na zeměkouli stavět 50 000 doma denně. Ve všech civilizovaných ze­mích světa Jich ale přibývá (podle sta­tistik OSNI organizovaným způsobem denně jen 5000 . . . Jsou podstatné rozdíly mezi kapitalis­tickým a socialistickým městem? Srovná­­váme-li kapitalistická města 19. století s novými městy budovanými za socia­listického zřízeni — nesporně jsou. Ovšem zejména- poxdruhé světové válce se na celém Západě prosazují obecně sociální (humanistická) i „socíallsttcká“ (spole­­čenskoorganlzačnl) hlediska, která útvar města značně konformují. Stavební pří­prava se tam podstatně změnila. Stavba měst a sídlišť přestala být souhrnem soukromých podnikatelských akcí a pro­vádí se organizovaně, plánovitě, jako akce družstev, společnosti, veřejné sprá­vy a státu. Státně monopolistický kapi­talismus společnosti v nadbytku se pod­statně liší od dob, kdy liberální hra sil znamenala jediný regulativ ... Tedy na Západě od svobodného k so­ciálnímu trhovému hospodářství — a od­tud k určitému stupni plánovaného hos­podářství (Erhardtovy první poválečné formy zatracovaly 1 kartelizaci, kdežto dnes je NSR zapojeno do hospodářských plánů Evropského hospodářského spole­čenství). Na Východě (deine naopak od utopických k reálným formám plánování, přičemž se direktivní řízeni shora uvol­ňuje ve prospěch trhových opatřeni zdo­la. Východiska pro výstavbu a plánováni sídel se tedy podstatně přiblížila. Západní společnost řeší bytovou otázku převážně sociálními stavebními akcemi (HLM — Francie) výrazně třídní menta­lity: „majetní stavějí pro chudé“. Socia­listická společnost chce stavět pro vše­chny své členy sociálně vyrovnané město. Není toho však doposud plně ekonomicky schopna. VEC MESIÁŠ, číslo 52/1968. Ve věci Mesiáše jde skutečně o velkou, velmi vážnou věc pro každého opravdově věřícího. Mesiáš skutečně přichází, jeho náboženství vyzařuje univerzální láskou a vede k harmonii všechno lidstvo. Ne­může být spravedlivě posuzováno lidmi nalézajícími se v náboženství zpovrch­­nělém, nebo nevěrnými a ironizujícími. J. BENDOVA, Praha Odpovědi na vaše otázky jsou vejmi rozmanité a právem můžeme namítnout, že každý mohl otázky pojmout po svém. Přece však — tak je to, myslím, možné sledovat t na rozpacích odpovídajících — bylo zřejmé, že se tu manipuluje dost nepřiměřeně se slovem, které je mnoha věřícím lidem svaté. Snad právě toleran­ce, které se učíme, by mohla jit jinou cestou. PETR ČAPEK, Mariánské Lázně jak je možné, že na první stránce otisk­neme takové paskvil Mestášstvt a na po­slední straně cenné úvahy V. Gardav­­ského o Ježíši Nazaretském? MARTIN PIPPICH, Praha To, co je v anketě Mestáš. je příkladná ukázka nevkusu, bezohledného a sprosté­ho urážení citů a víry mnohúch čtenářů. Ze se tt autoři za to žvanění nestydí! Díky Bohu — ano, s velkým B, že se mezt vyzvanými našel asnoň jeden slušný člo­věk, který tu dadaistickou, hnusnou re­cenzi odmítl a přitom vám to důkladně „vysázel". Div,’že iste to otiskli! Stědrej den — takové povídce také říkáte litera­tura? je to patrně k zušlechtěnl naší mládežef že? ještě že je tam článek Jiří­ho Brdečky a pokračováni V. Gardavské­­ho /samozřejmě to musí být cizozemec!), velmi zajímavý a podnětný i pro věřící křesťany. VERA HORNOVÁ, Lázně Bělohrad BOH NEN! ZCELA MRTEV, číslo 52/1966. Co jste předvedli v posledním čísle LN, je vlc než urážlivé vůči věřícím křesťa­nům. jak jste sl mohli dovolit s takovými úšklebky rozebírat Písmo svaté? jsou pře­ce znalci Písma, kteří celý svůj život věnovali tomuto dílu. Takový člověk by jistě s patřičnou vážností a znalosti pro­vedl výklad. Ale způsob, jakým to činí pan Gardavský, je způsob zlehčující váž­nost a pravdivost věci. Zajímalo by mě, jestli'by stejným způsobem a se stejnou odvahou postupoval třeba při rozboru Marxova Kapitálu nebo Leninových sptsů? MARIE VÁCHOVA, Ostrava Bůh není zcela mrtevt Prosím — tohle si dovoluje tvrdit kovaný marxista, za­tímco fundovaní teologové v USA jT. Altt­­zer z Emory University, Atlanta; Paul van Burpn z Temple University, William Hamilton z Golgatě Rochester Divinity School a jíní páteři) přicházejí s nápa­dem, že Bůh je totálně mrtev. Hernajs, tak kdo je progresivnější? Ateismus křesťanský nebo marxistický? Abyste z Gardapského článku nepiěll nějaké po­tahování pro zpátečnictví! Ale teď vážně: Zaplatbůh, že jste se odhodlali k dialogu s křesťanstvím. Prozatím je to sice mono­log, protože druhá strana ještě neměla možnost se vyjádřit. Myslím však, že 'Ma­­čhovec, Tomin, Gardavský a ostatní by nemuseli diskutovat s křesťanstvím na půdě NSR. Měli by to zkusit u nás. Tady je křesťanství také v těžké krizi, ale po­řád máme ještě dost lidí, kterým to dob­ře myslí. Věřím, že dialog je nutný, pro­tože nad světem a jeho technickou civili­zaci — lukášovsky řečeno — je opravdu k večeru a den se nachýlil. MILOSLAV ČECH, Křemže Četla jsem Blažkovo Tázání na vánoce, Vachtové Slohové cvičení s koledami, Stieberův Stědrej den, Hrabalův Morytát jjejž jsem, jako obyčejně u Hrabala, jen stěží dočetla do konce). Krbmě Hrabala jsem všechno četla pozorně, se zaujetím, snažila jsem se domyslit nedotečené' — a oceňovala jsem i dobrou „řemeslnou“ práci autorů. Když jsem dočetla, pocítila jsem cost jako prázdno v hlavě. Tohle se mi přece jenom za patnáct let četby vašeho časopisu nikdy nestávalo. Spíš jsem pocítovala hrdost, že přece jenom národ neumře na strašlivou chorobu du­cha, jmenující se jednotná vůle, jednotné myšlení, jednotný hlas, čl tak nějak. By­la doba, kdy po přečtení vašeho časopisu se zrovna chtělo žít a rvát se. A dnes se mi nějak nechtělo podívat ven z okna ant na to, jak se chumelí. Cosi na mne padlo tíživého. Ze všeho čiší odcizení, člověk je jen loutka, s niž kdosi mimo pohybuje, člověk revoltuje proti vlastní­mu zpackanému životu jzřejmě také vlast­ní vinou j smrtí, jež je celému světu lho­stejná. Přátelé, tentokrát mne z někte­rých článků nevánočně mrazilo. Jen ta Věc Mesiáš byla „primová" a také to pokračováni Gardavského výkladu bible. To mně víc řeklo k mému životu a na jeho podporu než všecky články předtím. R. DOHNALOVA, Mladá Boleslav jakou míru nevkusu přisuzujete svým čtenářům, že jim servírujete jjako „vá­noční povídku"?j výtvor pana M. Sttebera Stědrej den? Jaký estetický, kulturní pří­nos představuje? Nebo je to ta nová hu­manistická kultura? V témže čísle LN pospíšila si L. Vachtová přihlásit se k modernímu literárnímu směru. Své Slo­hové cvičení musela aspoň zakončit ně­jak „moderně", třebas docela násilně. Ono se to teď nosí. le lt poctěno cenou dílo obsahující tak objevné zjištění, že čurá-li se do záchodové mísy, dělají se bublinky a že se pak také stahuje voda, doporučuje se upozornit, že také já pa­třím k oceňované moderně. Pro všechny případyI FR. NESICKÝ, Praha *á«*«r***w 8 MŮJ TYP Max Brod: Franz Kafka — životopis V knize je mnoho objektiv­ních zpráv o Franzi Kafkovi l mnoho subjektivních pohledů a postřehů Kafkova nej bližšího přítele Maxe Broda. Cena Bro­dových výpovědí o Kafkovi není jen v jejich autentičnosti, ale i v tom, že obrážejí hluboké a zvláštní porozumění duševní­mu světu člověka, který tenkrát ještě byl celkem neznámý a té­měř nikdo v jeho okolí ještě ne­dokázal vytušit jeho genialitu. LADISLAV FÜKS Požádali jsme několik českých spiso­vatelů, aby na tomto místě pravidelně doporučován našim čtenářům, co by st měli přečíst z původní t přeložené literatury posledních týdnů. FILMOVÉ PREMIÉRY V LEDNU Hodnotí: Fr. Goldscheider (Kino) A. J. Liehm (LN) Ant. Novák (Film a doba) Film DRAHÁ BRIGITTO (USA) L.D. Sv 0 Novotná (Filmové a televizní noviny) Oliva Svoboda (Mladá fronta) Váňa (Filmové a televizní noviny) X•Stupnice: X X XXX X X X X (nejnižšl) (nejvyšší) (neviděl) režie Goldscheider Liehm Novák Novotná Oliva Svoboda Válla Koster­' -— X X — JEDEN DEN PRO STAROU PANl (ČSSR) NIKDO NECHTĚL UMÍRAT 1 (SSSR) Hollý x XX — X X X ___ ___ ialakjavičus X X X X X X X X XX X X X X PANNA ZÁZRAČNICA (ČSSR) POKLAD BYZANTSKÉHO KUPCE (ČSSR) SEDMÁ PEČEŤ (Švédsko) TO JE VRAŽDA, ŘEKLA ... (Angi TRI RÁNY DO SRDCE Hoffman, (Polsko) ZA KRÁLE, ZA VLAST (Anglie) ŽENU ANI KVĚTINOU NEUHOĎ (ČSSR) UherX X X­-X -X Novák ___X ___X • X • Bergman XXX XXX XXX X X X X xxxx xxxx xxxx ie) Polock X X— --X X X XX Skórzewskl X — ___ ___ ___X Losey X X XXX XXX X X XX XXX­IS Podskalský X X X X X X X XX X X Filmy jsou řazeny abecedné a hodnoceny jako umělecká díla. Hodnucenl ae opírá • plán premiér pro celé fizeml republiky vydaný GPF a xabrnuje celovečerní brané {Umy. v

Next