Naše Hlasy, 1971 (XVII/1-52)

1971-05-29 / No. 21

DIRECTED BY EDITORIAL BOARD PUBLISHED WEEKLY AND PRINTED BY "OUR VOICES", PUBLISHING CO.. 77 FLORENCE STREET, TORONTO 3, ONTARIO CANADA — PHONE S36-3997 OPINIONS EXPRESSED IN SIGNED ARTICLES ARE NOT NECESSARILY THOSE OF OUR VOICE INDEPENDENT CZECHOSLOVAK WEEKLY NEZÁVISLÝ ČESKOSLOVENSKÝ TÝDENÍK May 29, 1971 No. 21 (718) Ročník 17. SECOND CLASS MAIL REGISTRATION No. 1928 NÁŠ NÁROD JE Ü2 DLOUHO OBELHÁVÁN Pod tímto titulkem přinesl zápa­­doněmecký Spiegel zkráceně rozsá­hlý dopis vysokého důstojníka ko­munistické bezpečnostní služby, a­­dresovaný přímo Husákovi, kde ten­to se usiluje ho informovat aspoň částečně o věcech sice zajímavých, avšak pro Husáka zcela neznámých. Výše uvedený dopis se zmiňuje 0 nějakém dokumentu, dle kterého měli být přesvědčeni všichni komu­nisté a celý národ o nějakém zá­padním spiknutí proti socialismu, které pochopitelně neexistovalo. To byl také důvod, proč byl vyměněn ministr vnitra Pavel. Tomu se totiž nepodařilo “vyrobit” patřičné důka­zy o neexistujícím komplotu. Dále upozorňuje dopis na tu sku­tečnost, že bezpečnostní složky byly 1 v době polednové 1968 plně v ru­kou lidí kompromitovaných a proto oddaných Sovětskému svazu. Ze strachu před zodpovědností za svou zločinnou minulost - hlavně z doby války - tito lidé byli ochotni páchat další zločiny v zájmu komunismu. Pochopitelně, že byli zavázáni So­větskou bezpečnostní službou mlčenlivosti a proto nikoho z teh­k dejších vysokých funkcionářů ko­munistické strany neinformovali. Od roku 1948 čsl. bezpečnostní služba komunistického systému byla pro Sovětský svaz důležitější než komunistická strana. Tento nástroj třídní justice likvidoval dle příkazu z Moskvy i nejvyšší komunistické funkcionáře. Dále se zmiňuje dopis o dokumen­tech o spáchaných vraždách Hlinko­vý Gardy, kdy největší zločinci zů­stali po válce nepotrestáni, protože po válce význační členové Hlinkový strany se stali nejúčinnějšími ná­stroji sovětské tajné služby. Proto bylo nutno v zájmu zacho­vání cti strany tyto závažné věci utajit. A tak bývalí agenti Gestapa byli vítáni jako význační pracovní­ci pro komunisty a byli dokonce povýšeni až do hodnosti plukovníků. Několik z nich dokonce dopis jme­novitě uvádí. Při té příležitosti připomíná Hu­sákovi dobře známou činnost těchto agentů z doby před a po okupaci během roku 1968. A varuje ho vzhle­dem k minulosti těchto lidí, aby on, Husák, se nedal oklamat jejich před stíranou oddaností k němu, zatím cc současně pracují přímo pro jeho pád. Přímo uvádí nějakého Molná­ra, který přivedl mnoho lidí do vě­zení, ale nevadilo mu nikterak, pro­hlásit se po lednu 1968 za stoupen ce polednového vývoje, aby v srpne opět pro změnu zorganisoval sku­pinu, která zatkla Dubčeka. Možná že s ohledem na svou praxi bude mít tento muž možnost zatknout \ budoucnu Husáka nebo alespoň pro ti němu vypovídat. Dopis podává další svědectví o čir nosti tajné služby za hranicemi stá­tu - o činnosti - která nemá vůbec nic společného se zájmy republik} a jmenuje státy jako Mexico, Tan zanii, Indii, Indonésii, Chile, Egypt Alžír, Uruguay, kde tato naše tajné služba provádí operace, nemající vů bec nic společného s republikou nýbrž slouží výlučně zájmům So větského svazu, zatím co v důsled ku této podvratné činnosti poškozu je dobré jméno Československa. A opět podává důkaz s nepocho pitelnou otázkou, proč musela čes koslovenská tajná služba v r. 195' zavraždit paní Tremeaud, manžel ku prefekta Departmenttu Bas-Rhii ve Štrasburku. Francouzský prefekt a jeho pan neměli s Československem vůbec nic společného. Touto vraždou chtě však Sovětský svaz všechny zápa doevropské země a hlavně Franci přesvědčit o tom, že to bylo díle neonacistů ze Spolkové republik; Německa. A pochopitelně poukáza Pokračování na str. 2 NENAŠLI KERENSKÉHO * . ľ . Dostál Již v dřívějších úvahách jsme na­psak: “Lůza je připravena a čeká se jen na “Kerenského”. Demon­strace ve Washingtonu byly bezvý­sledné, jelikož tam “Kerenského” nenalezk a “kníže Lvov” zůstal s “mlácením slámy” osamocen. Po­řádková služba tam byla skvělá a nedovokla, aby několik dní hořely ukce, jako v Chicagu a aby rabují­cí lůza vyplazovala jazyky na gar­­disty, jak v chicágských ulicích. Pro ředitele FBI Mr. J. E. Hoovera je ctí a důkazem správné cesty FBI, jestli-že ho rozvratná a prosovětská lůza, pod praporem Vietkongu i s jejich narudlými politikáři nenávi­dí. Pokcejní náelník, Mr. Wilson a spol. zasluhují pochvalu. Trest 10 dol. za vyspání na stadio­nu pod pokcejní ochranou pro le­nivé a provokující povaleče, znemož­ňující práci druhým a způsobující nám, poplatníkům, mikonové vydá­ní, je malý! Všichni zatčení i s věd­ci měk by býti posláni na regulace řek, stavbu dálnic a výkopové prá­ce na tak dlouho, až společně zaplatí to, co stála jejich pokcejní a vo­jenská asistence. Též školy s in­struktory, kteří vychovávají tyto rozvratníky, by neměly dostat ani dolar, dokud se instruktoři i žáci ne­naučí nésti plnou odpovědnost za své bláznivé činy ve prospěch úto­čícího komunismu a Sovětů v Indo­­číně, jejichž útok, válka i vražděni budou pokračovat i po našem od­chodu. Legračně zapůsobil též pro­jev k demonstrantům, který měl P Mayer, židovského původu z Ně mecka, v rok katolického duchov ního, obviněného z pokusu o únos Mr. Kissingera, taktéž židovskéhc původu z Německa. Jaká je podivná shoda okolností sloužící k osobní reklamě obou : i ku rvrosněohu sovětského imoeria- lismu, který - jak se pisatel při ná­vštěvě v Moskvě osobní návštěvoi protináboženského musea přesvěd čil - rouhavým způsobem zesměš ňuje náboženství křesťanské i ži dovské. To ovšem atheistickým sio nistům i ‘křesťanům’ dělá jen dobře a urychluje mravní rozklad Západu Je dobře, že z bezvýznamného po , čtu demonstrujících veteránů jsme poznali, že jen jeden z tisíce viet­namských veteránů má anarchistic , ké názory. Každý z občanů USA je , pro mír, ale ne pro posilu a vítěz ství útočícího a vraždícího sovětské - ho komunismu v oblasti Indickéhc , oceánu, kde právě Sověty na ostro­vě Cejlónu budují novou velkou le j tečkou základnu pro kontrolu Indii i celého Indického oceánu a potře bují rychlý odchod Ameriky i Ev­ropy z této důležité oblasti. Tvrdé probuzení je nutné, nemají j li idioti následovat anarchisty, roz vracející Ameriku ve prospěch ko . munismu! Dějiny učí, že zženštili „ generace, která se necvičí v obraní státu a národa, ochotu k oběti na ; hradí smyslnou požívačností, budí . vždy povalena násilným útoční . kem, stane se jeho podnoží a otrc kem i ženy povaleného národa bu j dou, podle barbarských theorií, je: . sloužit pro obveselení vítězných bo j jovníků! Revoluční převrat je velrr _ snaejný ve státě, který se nebrání r nebp se začne bránit pozdě, pro kc í keterii s nepřítelem! VI. světové válce stála ruská ai i. máda tři léta jako zeď a nesla hlav >_ ní břemeno útoku čímž zabránil _ páda Paříže, Francie; Anglie a u - možnila nevyzbrojené Americe tř s letou přípravu pro vítězný zásah d o války. Bez dlouhé války, bez milii nových ztrát nejlepších ruskýc í, vlastenců a inteligence, bez rozvra a ných desertérů. rozeštvávajících zá 7 pm í a ulici hIa Vilavnž hr>7 nnlnc čatých revolučních žvanilů, Keren­­ského a knížete Lvova, kteří vždy uprchnou a lid zanechají v anarchis­­tickém pekle, i ikdy se nemohl Le­nin a komunisté dostat k moci. I u nás je ulice a podzemní lůza připravena, zavazí jim jen ústava, jednající president a ředitel FBI Mr. Hoover, správně vymáhající jen “Law and Order” proti koman­dující ulici a několika žvanivým po­litikářům, připraveným sehráti roli “Kerenského”, v mylném domnění, že pak to půjde snadno a bez krve, jako v Praze, za churavého presi­denta Ed. Beneše v roce 1948. Vždy v kritických chvílích mo stát potře­buje president každé io státu podpo­ru a ne podraz a rážky, jako to vidíme od politických kariéristů zde. Mělo to osudné následky, když v roce 1948 v Praze ministr národ­ní obrany na mimořádném zasedání tzv. “Obrozené ľárodní Fronty” frázovité prohlásil, že “Armáda jde s lidem”, později přiznal, že to by­lo neústavní. Katastrofa vyvrcholi­la, když druhý den churavý presi­dent místo výtky, že ministr nesmí dělat prohlášení, ke kterým je ú­­stavně oprávněn jen president, pro­hlásil, že s ministrovým prohláše­ním souhlasí a že se mu líbí, “že se armáda staví na stranu lidu”, t. je na stranu komunisty řízené men­šiny a ulice. Tak zvůle Sověty ří­zených komunistů a jejich ulice ob­držela podruhé, bez obrany, jakousi legalitu a nad demokratickou vět­šinou, která v presidenta věřila, za­padla s rachotem Rudá*~Opona se stalinskou hrôzovládou. Běda Alpe rice, najde-li Kerenského! Každý, kdo měl možnost aktivn účasti na několika revolučních oře vratech a pozoroval jejich “vítěze” viděl jak několik marxisticko-socia listický-h idealistů je vždv bezmoc Pokračování na str. 2. doktríny a zrcadlo NAŠI DOBY AB (Pokračování) I Dle předpokladu politických po­zorovatelů již před léty a právě ny* ní potvrzují nedávné rozhodné udá­losti v mezinárodní situaci - koneč­nou fázi v zápase k zachování civi­­lisace a svobody národů, mohou rozhodnouti jen USA, jako demo­kratická velmoc a nejsilnější ve světě! S touto skutečností bylo počítáno v plánech sovětských vlád, kde před útokem do západní Evropy, byly znovu plánovány akce k co největ­šímu oslabení USA za pomoci mo­rálního a materiálního vyčerpání americké demokracie. Předcházející akcí toho druhu by­la již vyprovokovaná válka v Korei, jako zatěžkávací zkouška a součást sovětských plánů v Asii, ještě ve společném zájmu s Rudou Čínou. Jak známo, při téměř absolutní porážce vojska útočného provokaté­ra Severní Koreje, Rudá Čína do­dala na bojiště masovou armádu “dobrovolníků” a když velitel ame­rické armády generál D. MacArthur v důsledku toho hodlal použít ato­mové bomby, co president H. Tru­man odmítl - americká armáda byla při přesile zatlačena zpět k 38. rov­noběžce, kde válka byla ukončena. Další akcí úkladu proti USA, byl plán k vyzbrojení Kuby těžkými nukleárními zbraněmi, který měl sloužit k odstranění společné obra­ny USA a států NATO a poskytnou­­ti pomoci při útoku do západní Evropy, aby po rozdělení obrany - schopnosti a za pomoci rozvratných akcí a zrádců americké demokracie - mohl býti podniknut přímý útok také na Spojené státy! Tento plán a jeho souvislosti byly odhaleny již r. 1962, kdy nebyl ještě znám rozsah prostředků, které by útok sovětských vojenských sil na USA umožnily a útok do západní Evropy, kromě sil pozemních a le­teckých podporovaly. Manévrování válečných a krycích špionážních lodí, ponorek s nukleár­ní výzbrojí a budování základen loďstva na mnoha místech ve světě, jasně potvrzuje rozsah útočných plánů proti všem svobodným náro­dům a jistě také nepodporuje theo­­rii doktríny “Healey” a podobné zvrácené kapitulantské politiky, zá­­' padních spojenců a členů organisa­­ce NATO, jako dosud byla místy prováděna! Jako president F. D. Roosevelt, kdy se rozhodovalo o osudu americ­kého lidu a mnoha národů, odvážně zmařil úklady dřívějších agresorů, tak také president J. F. Kennedy, který nepodléhal duchu příliš míru­milovné americké politiky, na pro­vokace nepřátel - donutil Sovětský svaz v roce 1962 k likvidování těž­kých nukleárních zbraní na Kubě! ' Akce presidenta Kennedyho, pře­devším odhalila ohrožení USA a po­prvé odhalila strašidlo naší doby “v nedbalkách” a v nahotě skutečné sí­ly před tváří celého světa, co ne­zůstalo bez politických následků pro Sovětský svaz. Politická událost prvého řádu z roku 1962, která obavou z možných následků rozechvěla všechny náro­dy, než se projevila, jako prvá a ve- 5 řejně připravovaná kapitulace So­­í větského svazu, také vyřadila Ni­- kitu Chruščeva z vedení sovětské - vlády, více jak plány na osévání - Sibiře. Tvrdá politická lekce a zkouška, ) ve které Sovětský svaz neobstál, ; mohla býti výstrahou současným . agresorům - k čemu vede stupňo­­í vání provokací! Otřesné události z roku 1962, kte- 1 ré bezmála vyústily ve válku, jak - se znovu opakovalo v současných ; poměrech a ze stejných důvodů, mě­- ly by býti také výstrahou pro vlá­­ä dy svobodného světa, aby bez po­- užitelných sankcí a prostředků ne-1 trpěly vrcholení agresivních akcí . do stupně, kde jediné řešení je po-2 - užití zbraní. Po událostech, zobrazovaných v úseku dějin a naší doby, připomín­, ka se může zdáti oprávněná. Ne y však zcela úplně, neboť ve svobod­­s ném světě, ani vláda nejsilnější ze- Pokračování na str. 2 Cinesphere Theatre - jeden z divů Ontario Place (viz minulé číslo) KLETBA VREDU Jan Dočkálek Karel Marx pracoval samotářsky na svém díle “Das Kapital” plných patnáct roků. Po celou tu dobu trpěl nesmírné tělesné bolesti. Roz­šířená játra, hemeroidy, nevyléči­telná oční infekce, nespavost a vře­dy (forunkule) byly následky jeho tělesné nečistoty. Jeho proroctví: Buržoasii zůstane kletba vzpomí­nek na moje vředy!” se splnilo tak, jak bylo míněno. Před dvěma lety bylo slaveno stoleté výročí prvního hamburského vydání této jeho kni­hy a jediní, kdož v přítomné době trpí pro Marxovy nedomyšlené idee jsou jeho následovníci - komunisté. Číňané a Rusové obviňují jeden druhého s odklonů od původního Marxova učení. Maďarský komunis­tický filosof György Lukács otevře­ně upozornil na rozdíly znetvořené­ho marxismu - dnešní oficielní dokt­rína strany - a původního nefalšo­vaného znění. Jugoslávský časopis Praxis varuje, že skutečný marxis­mus musí být zbaven tlaku strany. Polský spisovatel Szewczyk se ve­řejně táže, zda marxismus je cárem rudého tkaniva, z něhož každý mů­že urvat onu část, která se mu líbí a pošlapat tu druhou, která se mu nelíbí. Das Kapital je kniha o třech dí­lech - okrouhle asi 2.000 stran. Dosti pracně budovaná a později ozdobe­ná jakousi věrouckou svatozáří. Ta­to práce je podle britského filosofa a historika Isaiaha Berlina slepě zbožňována a stejně slepě nenávidě­na miliony těch, kteří buď nepře­četli z ní ani jediný řádek, nebo ji četli bez náležitého porozumění. Od roku 1917 bylo v samotném Sovět­ském svazu vydáno přes šest milio­nů výtisků Marxova Kapitálu. Na druhé straně pak, v taktéž komunis­tické Albánii bylo zapotřebí dvou desítek roků než minulého roku by­lo konečně přikročeno k prvnímu vydání Kapitálu v tamním jazyce. Albánci a jejich vláda se bez znalo­sti této “komunistické bible” doce­la dobře obešli. Příčina je převážně v tom, že Marxův Kapitál se zásadně upírá na britský průmysl z doby Dicken­­sovy. Ve své “vědecké” části snaží se Kapitál být průkopníkem nové for­my sociální historie. Až do chvíle napsání tohoto díla nikdo se nepo­kusil o pohled a hlubší studium tak důležitých veřejných záležitostí ja­ko byly britské zákony vztahující se na tovární podniky, stravu děl­nictva v Lancashire nebo újmu na zdraví dělníků v britských uhelných dolech. Leč Marx nezdůrazňoval tehdejší nedostatky proto, aby byla zjedná­na náprava, ale pokusil se o hroma­dění důkazů o tom, že kapitalismu: dospívá v obludu, která se mus zhroutit následkem vlastních nelo­gických zákonů, připouštějících tvo ření se monopolů a trustů a utisko­vání pracujících vrstev občanstva Marx předložil veřejnosti theorii ( vyšší hodnotě práce, podle níž s« má řídit skutečná cena výrobků Marx viděl že kapitalismus plat dělníku za jeho práci jen část za sloužené mzdy a ponechává si sán pro sebe větší část, která mu ne­patří. Tak došel k závěru, který je dnes do omrzení opakován. “Cent ralisace určité důležité výroby socialisaee pracovních vrstev dosah í ne takového bodu, kde tyto dve veličiny stanou se neslučitelnými Pak soukromému vlastnictví odzvo ní umíráčkem, ježto vlastník bude vyvlastněn!” Rozpory s Marxem začaly tehdy kdy Lenin a pak i Mao Tse-tunj se pokusili natahovat marxismu: Pokračování na str. 2

Next