Naše Hlasy, 1971 (XVII/1-52)
1971-07-24 / No. 29
DIRECTED BY EDITORIAL BOARD PUBLISHED WEEKLY AND PRINTED BY "OUR VOICES", PUBLISHING CO., 77 FLORENCE STREET, TORONTO 3, ONTARIO CANADA — PHONE 536-3997 OPINIONS EXPRESSED IN SIGNED ARTICLES ARE NOT NECESSARILY THOSE OF OUR VOICE No. 29 (726) Vol.17. SECOND CLASS MAIL REGISTRATION No. 1928 July 24, 1971 NOVOU CESTOU Jan Dočkálek: President Spojených států oznámil světu, že se rozhodl pro novou cestu - přijat pozvání k osobní návštěvě rudé Číny. V televisní relaci neprozradil vůbec nic z toho, co bylo a skutečnou příčinou tajného jednání co tento náhlý obrat uspíšilo. Zdůraznil však, že se nejedná o zhor šení styků s kterýmkoliv státem na světě, naopak, že jde o trvalé zajištění světového míru. Od chvíle, kdy rudá Čína byla uznána Kanadou, bylo jasné, že Kanada hrála roli avantgardy. Je zvyk lostí, že k čemu se rozhodne Kanada, v tom je brzy následována Spojenými státy. A naopak, v případech kde jsou Spojené státy vpřed první, jsou následovány krátce na to Kanadou. Dle toho můžeme se lehce nadít, že uznání rudé Číny a jeho přijetí do rodiny Spojených národů je otázkou nejbližších dnů. Proto není prohlášení presidenta Nixona pro zasvěcené kruhv žádným překvapením, i když jednání o Nixonově návštěvě v rudé Číně bylo vedeno tajně. Otázkou ovšem zůstává, jak bude po přijetí rudé Číny do Spojených národů naloženo s Tajvanem (Formosa) a jeho vládou, která až dosud, byla mluvčím celé Číny a z tohoto titulu bylo jí přiznáno právo velmoci, včetně stálého členství v bezpečnostní radě Spoj. národů. Tomu, kdo sledoval v posledních dvou letech vývoj světových událostí s patřičnou pozorností, jistě ne ušla skutečnost, že Spojené státy jsou už dávno nespokojeny s bezohlednosí Sovětského svazu. I když podle diplomatických zvyklostí je mezi oběma státy “klid zbraní”, pře ce jen se nelze divit, že ta nebo ona strana občas “přestřelú”. Není dobře myslitelné, aby ku př. Spojené státy protestovaly proti takové sovětské invasi Československa. Přece však - i když musí k vůli klidu a jakési pomyslné “dobré vůli” mlčet, není jim to zcela lhostejné. Stejně je tomu v otázce Israele, bezohlednému tlaku v oblasti Středomoří, v otázkách dodávky zbraní severnímu Vietnamu, sloužícím k zabíjení amerických vojáků. Proto jsou hledány cesty a cestičky, jak zastavit nebo dočasně zpomalit tuto sovětskou výbojnost a bezohlednost. Konečně se tedy našla cesta - uznání rudé Číny, která má stálé rozpory s dnešním vedením Sovětského svazu a Jze se nadít, že právě pro svoji výbojnost a bezohlednost nebude Moskva s to tyto rozpory trvale odstranit. To co v době vlády Josefa Stalina bylo naprosto nemožné, stalo se později za vlády Chruščevovy - vyzbrojení rudé Číny. Po čase tato náhlá láska “ochladla” a Číně zůstalo smutné dědictví: zbraně, tanky, letadla bez náhradních součástek, prakticky postupně vyřazované. Tak ku př. leteadla byla spravována tak, že ze tří bylo složeno jedno a každá zbylá součástka byla nadále pečlivě opatro úna. Věčně to tak chodit nemohlo, ale Moskva trucovala a trucovala na pokračování. Byla si vědoma toho, že její soused na Dál. východě se nepohne - nemá čím střílet v případě zjevného nepřátelství - a tudíž byla pěkná příležitost obsadit srdce Evropy, zdecimovat Mad arsko ozbrojenou mocí, postavit novou flotilu ve Středozemním moři a po zuby vyzbrojit krvelačné Araby, aby po případném válečném dobrodružství na Středním východě zůstal Sovětskému svazu krásný “výdělek ’ z celé té arabsko-israelské války: nafta Perského zálivu a východní brána k Indickému oceánu. Toto všechno můžeme dnes prakticky odepsat. To z čeho měla Moskva největší strach, stává s eskutkem: Uznání rudé Číny vládou Spojených států a navázání užší spolupráce mezi oběma vládami. Bude-li do této “spolupráce” zahrnuta také pomoc vládě rudé Číny pro případ obrany země, budou se ko musi v Moskvě klepat kolena. Vždyť, a to je historická pravda. Sovětský svaz prakticky dodýchával pod ranami německé armádv v II. světové válce, ale jen do chvíle, kdy Roosevelt nechal vyhlásit zákon o půjčce a pronájmu. A právě tato půjčka a pronájem vyhrála Sovětskému svazu válku. Jinými slovy: americká pomoc a americká technika zastavila Němce u Moskvy, Leningradu a Stalingradu. Dlouho, velmi dlouho bylo hráno na dvě karty - dvě želízka v ohni. I ten čas doklepal a dnes již nemusí být sporu o tom, na čí straně bude americká pomoc v případ? sovětského výboje na Dálném výcWJfc. Překvapení tovaryšů v Kremlu je jistě veliké a nyní bude konečně nutno hrát poctivě a přestat fixlovatľ AUGUSTOVÉ RÁNO Nevravte mi viac dobré ráno spomienka je v ňom krutá žiadah od nás vysloviť sa “áno” aby nám nasadili putá. Pancierom ovinuli moju vlasť a znetvorili na tvári začali na nej ohne klásť červení, tupí barbari. Bože môj, koľkože bude takých rán v nich čas i priestor úzky na duši mojej z oboch strán hrdzavie pancier ruský. V olovenom dáždi svet nerozpoznal slzy suroví kati smejú sa a sú viac viac drzí krv pozmývali dažde a vyzobali muchy svet dýchajúci slobodu zakrmd a ie hluchv. V. Svetlík TENKÁ FOLIE Z PVC UTĚSŇUJE DNO PRŮPLAVU SKANDINÁVIE Bylo by omylem se domnívat - jak jsem o tom ještě před dvěma roky byl přesvědčen i já - že Skaň dinavie ve své studené isolovanosti leží daleko od veškerého dění špinavé velmocenské politiky. Doznívající odloučenost a přežívající mentální svéráznost se sice právě v současné době projevujje křečovitým zdráháním před vstupem do Evropského hospodářského společenství, lidé však vědí překvapivě mnoho o komunistické Evropě, vzlá ště o Československu. O Černíkově pádu jsem se poprvé dozvěděl vysoko v norských horách od lyžařského instruktora a při nedávné diskusi v jednom malém dánském městečku jsem si se zájmem vyslechl velice zasvěcenou připomínku o tragické smrti Jana Masaryka. Občané severu na svých prázdninových toulkách rádi zavítají do Prahy a mají přitom oči otevřeny. Jejich zájem byl vzbuzen především obsáhlými novinovými a televizními referáty z Pražského iara. invaze i smutných měsíců “Normalizace.” Politická role Skandinávie stále roste. Finský president Kekkonen jezdí pravidelně na weekend do lovecké chaty u Moskvy, kde působí jako katalysator sovětských zájmů na evropském severozápadě. Vzhledem k přímému sousedství a mnoha nepříjemným zkušenostem, jež stály Finsko celou Karelii, je Kekkonenova dobrá vůle více než pochopitelná. Po poslední návštěvě po tvrdili Sověti, jak si váží korektora svých diplomatických pramenů a bez mrknutí oka odepsali finské komunisty, kteří do té dobv přítomnosti ve vládě dokazovali životaschopnost a konstruktivnost západoevropského komunismu. Na nedávném sjezdu Socialistické Internacionály v Helsinkách se jednalo o sovětském antisemitismu. Paní Golda Meir pak překvapivě odletěla do polární hraniční oblasti, kde se dle tvrzení jistých kruhů setkala se sovětskými představiteli. Póly jednání prý bylo omezení kampaně vedené světovými židovskými činiteli proti Kremlu a na druhé straně ulehčení výjezdních fo*---nalit pro sovětské občany židovského původu. Ve velkých městech Skandinávie se často konají demonstrace ve prospěch sovětských Židů. Representativní skupina dánských intelektuálů sebrala nedávno 70 tisíc podpisů - mimo j. 70 členů parlamentu - proti poslednímu leningradskému procesu. Kopii apelu, žádajícího spravedlnost pro obžalované, dostal mimochodem také známý sovětský diplomat Semjon Carapkin, když před lisabonskou schůzkou NATO přijel seznámit norského a dánského ministra zahraničí se sovětskými stanovisky. Když Carapkin se šťastným úsměvem přijímal od desetileté černovlasé holčičky Pokračování na str. 2. KDO JSME, ODKUD JDEME - A KAM? KDO JSTE . . . Jsou otázky, na které si musí odpovědět každý z nás, a ta titulní patří mezi ně. Jsou odpovědi, které se ve větší či menší míře shodují. To je základ jakéhokoliv společenství. KDO JSME? Národ tvoří vědomí jednoty území, jazyka, historie a kultury. Jsme lidé vytržení ze své země ( ... tu zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob, již v dědictví mi danou . . . ) těžko, přetěžko si zachováváme svůj jazyk přes předěl generací, historie, ač matka přítomnosti je věcí, se kterou si nevíme příliš rady a kultura kterou jsme si s sebou přinesli musí jen těžko odolávat drtivému kolotoči životní nutnosti země jež nás přijala, -ale přestáváme, či chceme se proto přestat cítit Čechoslováky. ODKUD JDEME? Z míst, jež ač jsou naším domovem neposkytovala nám pocit jistoty a bezpečí, které jsou základním předpokladem pocitu domova. Všichni víme PROČ. Opustili jsme svou zemi proto, abychom mohli žít1 svobodně. Stojí však psáno, že svoboda je nedělitelná, a naše osobní svoboda zde je tedy částí nesvobody našich rodin, našich řek, lesů, domů, celého našeho národa doma. A odešli jsme přece také proto, abychom tento prostor mezi svobodou a nesvobodou pomohli překlenout - nebo snad jen k vůli tomu, abychom se věnovali sami sobě? Jen proto, že v této zemi nemusíme stát frontu na vepřové a kedlubny? Jen pro to, abychom svůj povznesený zadek vozili na sedadle osmiválce? Pochybuji, že takovéto důvody kdokoli uvedl jako příčinu svého odchodu do žádosti o politický asyl. Ale přece, zdá se, je mnoho z nás, kteří vyznávají právě jen tento druh lidské malosti. Věřme však, že i na tuto otázku najde velká většina z nás časem společnou odpověď. KAM? K nastoupení cesty jež by přinesla i naší zemi, lhostejno už zda bychom tam znovu chtěli či nechtěli žít, kus svobodné a důstojné lidské existence. A jistě si také přejeme, aby naše země, jednou, do svobodné soutěže mezi svobodnými národy nevstoupila s neodčinitelným handicapem. Existují způsoby jak se pokusit zabránit tomu? Pokračování příště VÝZVA! Založení stalé katedry českého a slovenského jazyka při Chicagské Universitě je věcí všech věrných Čechů aSlováků žijících ve svobodném světě. V duchu našich nejlepších národních tradic vyzýváme krajany k uzavírání dobrovolných peněžních úvazků k dosažení tohoto cíle. Je to jedna z mála příležitostí dneš ní doby, kdy z malých obětí lze vybudovat mohutný pomník národům z kterých jsme vyšli a jejichž přínosu světové kultuře nesmíme nechat zapomenout. NEPROMARNĚME TUTO PŘÍLEŽITOST ! ! ! Podrobnější informace na adrese: Czech and Slovak Studies University of Chicago, 1050 East 59th Street, Chicago, Illinois 60637, USA. TECHNIKA Nejsiiuější kabel na světě Hanover DaD •- Tento kabel, který byl zhotoven na zvláštních stro jích dvou elektropodniků v Západ. Německu, je silný jako pipelina. Je to vysokofrekventní kabel o průměru 25 cm, který má být nej silnějším kabelem, na světě. Je určen pro největší evropské krátkovlné středisko, které staví Německá pošta pro vysílačku “Deutsche Welle” západně od Mnichova. Dosavadní vysílací a přenosné stanice pro poslu chače na celém světě, už nestačí. Nové středisko bude mít 12 vysokofrekvenčních vysílaček, z nichž každá bude mít kapacitu 500 kw. Nový dutý kabel slouží pro přenášení vysílací energie z vysílací budovy k 67 anténám, umístěným na stožárech vysokých až 125 m. Během provozu slouží náplň stlačeného vzduchu mezi měděným vnitřním vodičem a aluminiovým vnějším vodičem k elektrické izolaci a od nímání tepla. wl. POZVANÍ NA IX. SJEZD! Počátkem září u nás doma plavci a atleti končívali sezónu a na fotbalových hřištích začínal boj o body. Ti, co sezónu končili, obírali se vzpomínkami, počítali úspěchy a ne úspěchy a dělali tak zvanou bilanci. I my, sportovci žijící v cizině, máme vzpomínky na naše starty a jistě každý na ně rád vzpomíná. Nevadí, zda jsme byli representanty nebo hráči I. ligy či divize nebo jen hráči některého venkovského klubu. Byli jsme prostě sportovci, vyznavači jakéhokoliv sportu, který dovede tělo zocelit a připravit na tvrdý život a který dovede ducha naplnit odvahou. Mnoho z nás právě sportu děkuje za tuto tvrdou přípravu pro život. My, sportovci v Chicagu, nemůžeme dělat ještě bilanci sezonv. neb ta vrcholí ve dnech 4., 5. a 6. září. V těchto dnech pořádá Čs. svaz sportovců v zahraničí IX. Sjezd. Provedení tohoto Sjezdu bvlo svě řeno nám, sportovcům v Chicagu. Budeme se snažit, aby všechno klapalo a vše, co uděláme, bylo dobré. Víme, že je s tím spojená velká práce a zodpovědnost, ale pustili jsme se s chutí do práce, abychom ukázali, že isme byli hodni pověřením tohoto Sjezdu. Těšíme se na Vás a na shledanou u nás v Chicagu! Josef Groeger, předseda Sjezdu. Pro milovníky sportovní historie Právě vyšla dlouho očekávaná knížka “Pepa Maleček vypravuje”, ve které jeden z nejpopulámějších a nejvšestrannějších čs. sportovců líčí, perem Milo R. Tůmy, svůj bohatý sportovní život. Zájemci o tuto knížku v ceně 4 dolarů prosím voleite O. Pokorného na telefonní čís. 278-6263. Týdeník je dobré mít Naše Hlasy předplatit