Naše Hlasy, 1972 (XVIII/1-52)

1972-01-08 / No. 1

STRANA 2 SLEPÁ ULIČKA KRITICKÝ ROK Explodující bomby a neustálá střel­ba spolu s mrtvými, taková je cha­rakteristika dnešního Belfastu a Londonderry, města ležícího niko­liv někde v Asii, nýbrž v oblasti britských ostrovů. Kde jsou kořeny dnešních sporů a násilností? Před 50 léty (1921) v důsledku boje za nezávislost irských naciona­­listů byl rozdělen irský ostrov na 26 obvodů s převážnou většinou ka­tolíků a 6 zbylých s převládajícím vlivem protestantů. Katolické obvo­dy vytvořily nezávislou republiku, zatím co sever ostrova se rozhodl pro další setrvání v rámci britské­ho království. Část katolíků jak na severu tak na jihu ostrova se však nikdy nesmířila s jeho rozdělením a vytvořila podzemní organisaci, jež bojovala dále za jeho sjednoce­ní. Když žádaného cíle nebylo mož­no dosáhnout jinými prostředky, začala organisace používat teroru a násilí vůči tomu obyvatelstvu, kte­ré nebylo ochotno podporovat její cíle. Tímto terorem a násilím hlav­ně vůči Britům chtěla organisace si vynutit britský souhlas s připoje­ním severu ostrova k Irské republi­ce. Kampaň začala zcela mírově asi před 3 léty s heslem více práv pro 1-2 milionovou menšinu katolíků v severní britské části. Demonstrace tohoto druhu postupně nabývaly bo­jového charakteru a setkaly se s protiakcemi části protestantů (1 mi­lion). Když násilí obou stran do­sahovalo kritického bodu, britská vláda poslala na území britské voj­sko aby byl zachován klid a pořá­dek. Katolická menšina je původně vítala jako své ochránce. Současně zavedla vláda severního Irska řadu reforem, jež vyšly vstříc požadav­kům katolíků. Toto vše si vysvětlo­vali stoupenci podzemní organisace jako britskou slabost a počátek své­ho vítězství, které chtěli urychlit zvýšeným terorem. Extremisté ra­finovaně dokázali si získat poměr­ně velkou část obyvatelstva na svou stranu a začaly násilnosti vůči vo­jákům, kteří prý právě svou pří­tomností znemožňují dosažení kato­lického cíle-spojení s republikou. Tyto násilnosti a střílení vojáků pochopitelně nezůstávají bez ohla­su na obyvatelstvo Britanie. Brita­nie je ochotna souhlasit se spoje­ním obou částí ostrova v tom přípa­dě, jestliže se k tomu kladně vyslo­ví většina obyvatelstva. Rovněž vojsko by bylo staženo, jakmile by byl obnoven klid. Uvažuje se do­konce o zrušení severoirského paria, mentu s většinou protestantů a o přímé vládě oblasti z Londýna. To­to je přijatelné pro katolickou men­šinu, zatím co protestantská větši­na toto řešení odmítá. Tak přichází do kulminačního bo­du řešení ostrova a jeho problémů, jež se táhnou již 800 let a jež za­příčinily všem britským vládám mnoho těžkostí. Irská otázka vznik­la 1155 za papeže Andriana IV - jediného Angličana na papežském stolci - který vydává dekret, pově­řující krále Jiřího II, aby dobyl Ir­sko. Dobytí ostrova nebylo záleži­tostí krátkého vojenského tažení, teprve roku 1603 se podařilo Britům konečně porazit katolické šlechtice, kteří uprchli na evropský kontinent. Začíná staletý problém. Mnoho re­belií bylo během té doby potlačeno až teprve toto století přineslo části ostrova nezávislost. Nebýt extremis­tů podzemní organisace, řešení, při­jatelné pro obě skupiny, by bylo dávno nalezeno. Ekonomie je ovlá­dána protestanty stejně tak jako politika oblasti. Ještě nikdy neměli méně než 8 poslanců protestanti z celkového zastoupení 12 v britském parlamentě. To je způsobeno tím, že náboženská sounáležitost je u protestantů důležitým prvkem bez ohledu na společenské postavení. Proto ještě nikdy nebyl katolický zástupce členem provinční vlády (od října je 1 katolík v kabinetu). Stanovisko protestantů je jedno­značné: je nás 2 třetiny obyvatelst­va a máme právo na svou vládu. Necítíme se Iry, nýbrž Brity. Sjed­nocení s irskou republikou, jejíž životní standard a ekonomická úro­veň je nízká, by byla strašná ne­spravedlnost pro nás. Co však nej­více odmítáme, je ten fakt, že ta­kové sjednocení by nás uvrhlo do područí katolické církve, která za­kazuje různé věci, zcela běžné v našem životě. Vyčítají katolíkům jejich neloyalitu vůči k Severnímu Irsku a tito se brání tím, že se cítí Iry a proto jejich místo je v rámci irské republiky. Osud severní části ostrova je pro­to stále nejistý. Většina nábožen­ských vyznání však není stoupen­cem extrémistických metod boje a proto je naděje, že řešení vyhovu­jící většině, bude přece nalezeno. V. S. SLAVNOSTNÍ PŘEDNÁŠKOVÝ VEČER K POCTĚ J. A. KOMENSKÉHO NA STUTTGARTSKÉ UNIVERSITĚ Z iniciativy ukrajinských profe­sorů Magn. Rektora W. Janiwa a prof. Alexandra V. Koulchyekého, jakož i našeho profesora J. Kratoch­víla se konal ve Stuttgarté ve dnech 15. - 16. prosince přednáškový cyk­lus k poctě největšího exulanta a učitele národů Jana Amose Komen­ského Comenius im Lichte unserer Zeit-Komenský ve světle dnešní do­by!” Z university ve Stuttgarte měl projev rektor Magn. Prof. Dr. Ing. K. Hunken, dále ředitel filosofické­ho a pedagogického ústavu stutt­­gartské university Prof. Dr. H. Buck, který přednesl pojednání Komenský a pedagogika nové do­by, dále náš profesor Dr. Josef Kra­tochvil který přednesl stať o Ko­menském a moderní pedagogice. Z Ukrajinců přednášel rektor Prof. Dr. Volodymyr Janiw a pak Prof. Alex V. Koulchyckyj se pokusil o charakteristiku: “Komenského hu­manismus a ukrajinský personalis­­mus.” DROBNOST! Největší bombardovací operaci (350 bombardérů) komunistického Vietnamu provedly americké letou­ny během vlády presidenta Nixona, ke které dal osobně příkaz. Cílem útoku byla připravena skladiště vojenského materiálu, jež komunis­té měli v úmyslu dopravit do Ho­­či-Minhově stezce na bojiště do La­ NASE HLASY Dokončení se str. 1 byl uměle pěstován a rozšiřován do maximálních rozměrů, což po­chopitelně pracovalo ve prospěch rozpínavosti mezinárodního komu­nismu. Každý ústupek Západu vů­či komunismu byl motivován prá­vě předpokládanými strašlivými dů­sledky v možné celosvětové válce, zatím co komunismus pracoval všu­de neviditelně jako rakovinný vřed. Když byl pečlivou diagnosou koneč­ně rozpoznán, obyčejně pro postiže­nou obět bylo již pozdě. A tak po­stupně různé oblasti světa se staly nepozorovaně pro ostatní svět zó­nami pod přímou nebo aspoň rám­covou komunistickú kontrolou. Za nepatrného odporu zainteresova­ných a nečinného přihlížení ostat­ních. Komunistický monolit nabýval na síle. Boj o místo komunistické Čí­ny v Organisaci Spojených ná»dů se stával ústředním bodem jednání po všechna léta během každého zasedání. Tento bod jednacího pro­gramu přes každoroční zamítnutí byl vždy následující rok znovu pro­sazován komunistickými členský­mi státy. Celému světu totiž bylo jasno, že je to záležitost čistě ko­munistická na rozšíření komunistic­kého vlivu v rohodování o nejdůle­žitějších otázkách světa. Proto po celou dobu byl tento návrh sou­stavně zamítán. Komunistická dip­lomacie všeho druhu však nespala. Pracovala velmi úsilovně a její mra­venčí práce se neminula cíle. Je pravda, že mezitím sP komunistický monopol rozštěpil na 2 zdánlivě nepřátelské části, které dokonce použily proti sobě navzájem vojen­ské síly v místních pohraničních potyčkách a soustavně jedna stra­na obviňuje druhou z příprav ag­rese a uchvácení části území jakož i z podvratné činnosti proti “svr­chovanosti”. Toto nepřátelství silných komunistických central zřej­2 mě vedlo různé státníky světa ke změně stanoviska vůči komunistic­ké Číně. Kalkulace spočívaly na principu trvalého rozporu mezi Mo­skvou a Pekingem, což by v podsta­tě narušilo a zeslabilo jednotnou komunistickou expansi do území svobodného světa. Dnešní strach komunistické Číny ze svého mocnějšího komunistické­ho souseda v Moskvě hraje důle­žitou úlohu v diplomacii Pekingu. Tak přes vzájemné obviňování obou komunistických centrál, kdo z nich více napomáhá americkému imperi­alismu, dochází aspoň k takové nor­málisáéi vztahu mezi Pekingem a USA, na jakou se dostala diploma­cie Moskvy. Oba komunistické blo­ky jsou členy světové organisace a oba - zdánlivě nezávisle na sobě - podrývají posice Spojených států všude tam, kde se pro to najde vhodná půda. Oba nezávisle na so­bě komunisují své nekomunistické sousedy, prozatím v Asii. Zatím ve větším měřítku na to doplácí oby­vatelstvo indického subkontinentu. Rostoucí přírůstky milionu hlasu od voleb k volbám pro komunistic­kou stranu ve “vítězné” Indii pra­cují stejně pustošivě na osudu této země, jako pracovaly Sovětským svazem dodané zbraně na území Pa­kistanu. Vzájemné ničení neprospě­je žádnému z obou účastníků. Oba společně však upadnou do slepé závislosti na svých komunistických mocipánoch a komunistická podvrat­ná činnost je bude nezadržitelně rozkládat, Bude mít svobodný svět nějaký užitek z tohoto vzájemného komu­nistického rivalství? Dnes se mno­ho naivních lidí domnívá, že vzá­jemný interkomunistický boj oro­­spěje svobodným státům světa. Pro­zatím se to tak jeví, nejsme-li pří­mo v srdci těch nekomunistů v Asii, které právě komunistická moc dr­tí. Pro svět však není nikde záruka, že současná rivalita Moskvy a Pe­kingu, kdy jedna strana se vyzbro­juje do boje proti druhé za halas­ného pokřiku do celého světa, jed­noho dne neskončí. Mao, velký vůd­ce Číny při svém vysokém věku již zřejmě dlouho nebude panovat čín­ským komunistům. Rovněž tak Bre­­žněvova diktatura v Moskvě jedno­ho dne může skončit. Co učiní ná­sledovníci těchto 2 komunistických velikánů? Neprojeví se u nich více internacionální proletářské solida­rity a věrnosti myšlenkám komunis­tických velikánů - Lenina a Stalina _ kdy vše přesně klapalo-, aby pak ve jménu osvobození milionů otro­ků, vykořisťovaných v “kapitalis­tickém pekle” vyhlásili společně spravedlivou válku dosud svobod­nému světu? Dnes zdánlivě nemožné může se státi zítra katastrofální skutečností pro celé lidstvo. Stalin s Hitlerem jistě byli většími nepřáteli než jak se jeví dnešní komunistické nepřá­telství, přece však oba tito diktá­toři překlenuli své rozpory a roz­hodli se společně pracovat na zni­čení demokratických států ořeš rozdílnost politických vzájemně pro­tichůdných politických systémů. A nastala nejkritičtější léta pro celý svět. Tehdy však měl svobodný svět v záloze ještě mocnou sílu - Spojené Státy . schopné zachránit předem probranou bitvu a odhodla­ného státníka - Churchilla - rozhod­nutého bojovat dlouhý krvavý boj až do vyčerpání nepřítele. Dnes však lidstvo svobodné části světa nemá ani Churchilla ani ně­jaké mocnosti v záloze, které by by­ly schopné bránit a zachránit svo­bodu lidstva, byla-li by jednoho dne proradně napadena spojenými komunistickými silami. Proto letošní kritický rok nemusí být nezvratně kritickým .Soíše se rýsuje pro lidstvo svobodné části světa perspektiva kritické údobí, trvajícího neurčitou, lety neomeze­nou dobu, než bude donuceno bojo­vat svůj zoufalý boj o vlastní exi­stenci proti nesmírné převaze ag­resora. osu a Jižního Vietnamu. • Podle národnostní příslušnosti je v Kanadě v současnosti 44 procent obyvatel britského původu, 30 pro­cent francouzského a 26 procent různých etnických skupin z mnoha národů Evropy. • Egypt, Syria a Libya vytvořily novou federaci arabských republik. První politické prohlášení se týka­lo osvobození všech území od izra­elské nadvlády z doby 6 denní vál­ky 1967. Dále presidenti těchto 3 stá tů prohlásili, že budou plně podpo­rovat palestinské hnutí odporu. Na důkaz vážnosti těchto provolání se konaly v Egyptě velké vojenské ma­névry za použití obojživelníků. Rokem jednání nazval Abba Eban rok 1972. Vyslovil naději na dosa­žení aspoň částených dohod, týka­jících se otevření suezského průpla­vu a dalších dosud nevyřešených otázek.• Řetězovou reakcí by se dala naz­vat celá serie konferencí presidenta Nixona s různými státníky spoje­neckých zemí, kde se projednává postup jednání při budoucí návště­vě Nixona v Pekingu a později v Moskvě.• Únosce kanadského letadla na konci roku ujde trestu. Dohoda o vydávání zločinců mezi Kanadou a Kubou nezahrnuje totiž pirátství. Letadlo odletělo z Toronta do Ha­vany a kubánská vláda nevydá pa­chatele.• Bangla Desh se nazývá nový stát, který byl vytvořen z východní části Pakistanu, když indická vojska vnikla na toto území s úmyslem vy­pořádat se se svým protivníkem. Pakistanská armáda byla poražena ve východní části. Ztráta východní oblasti způsobila vážnou krisi v zá­padní části země, změnu v politic­kém vedení a změnu presidenta. • 27letý Géza Matra! byl uznán sou­dem vinným za útok, kterého se do­pustil proti Kosyginovi během jeho návštěvy v Kanadě. Obviněný ja­koukoliv vinu odmítá s poukazem pouštějí ukrutností vůči civilnímuna to, že mu nezpůsobil žádnou uj­Komunistická Čína obvinila in­dickou vládu, že její vojska se do-obyvatelstvu na obsazeném území Východního Pakistanu. Rovněž Sovětský svaz učinila spoluzodpo­vedným za všechny ukrutnosti. Jugoslávský president Tito po­hrozil chorvátským nacionalistům, že potlačí každý pokus o zničení “vymožeností” komunistické Jugo­slávie vojenskou mocí. V současnos­ti se totiž začíná rozmáhat separa­tistické hnutí velkého rozsahu, kte­ré by mohlo způsobit rozdělení Ju­goslávie.• mu, kromě morální i když by toho mohl snadno dosáhnout, kdyby to bylo jeho úmyslem. (V době uzá­věrky listu soudní přelíčení ještě nebylo skončeno.) • V největší tichosti za spiklenec­kého mlčení všech socialistů, paci­fistů a prokomunistických sil ce­lého světa se roznesla radioaktivi­ta z posledního čínského atomového výbuchu po atmosféře. Kanada ji zaznamenala v předvánočním týd­nu.• Nekonečným hlasováním by se mohly nazvat volby italského pre­sidenta. Konečně po 23 kolech byl zvolen křesťanskodemokratický kan didát Leone, premiér Itálie. bývalý dvojnásobný Jeho protikandidá- tem byl socialista Nenni, mající podporu komunistů. • První tajemník KS Kanady Kaš­tan oznámil, že jeho strana postaví ve federálních volbách 25 až 50 kan­didátů. Bude v akci “společně s ji­nými progresivními silami Kanady.” • 157 osob se stalo obětí požáru ho­telu v Seulu v Jižní Korei. January 8, 1972 BOHOSLUŽBY V RODNÉM JAZYCE SE KONAJÍ KAŽDOU NEDĚLI o 11 hod. dopoledne v Čs. baptis­tickém kostele na 1624 Queen St. West, Toronto 156, Ontario. Zpívá pěvecký sbor. Každý je srdečně zván. HAMILTON, KITCHENER A OKOU Česká mše svätá se koná každou poslední neděli v měsíci o 4. hod. odpol. u sv. Cyrila a Meth., 204 Park Street N. v Hamiltonu a kaž­dou druhou neděli v měsíci v 1 h. odpoled. v Sacred Heart Church, 66 Shanleý Street v Kitcheneru^ Mše se koná za trpící vlast a jste srdečně zváni k účasti. Česká misie sv. Vojtěcha v Ha­miltonu - Josef Šach, kněz. DVOU LOKET Pokusy vytlačit cizí kapitál z Ka­nady pokračují. Náš .ministerský předseda se holedbá, že jeho vláda (na jak dlouho ještě?) bude si vy­bírat komu dovolí nebo nedovolí investovat v Kanadě svoje peníze. Celá tato záležitost se jeví jinak, díváme-li se na podporování cizího kapitálu mimo hranice Kanady na úkor zdejšího průmyslu. Tak ku příkladu pětimilionová objednávka generátoru pro novou elektrárnu Mica DAM v Britské Columbii by­la zadána - Sovětskému svazu přes to, že v Kanadě je celá řada firem, které by tuto objednávku bez potí­ží vyřídily. Není brán ohled na na­še nezaměstnané dělníky, na vyvá­žení kanadského kapitálu do cizi­ny a na vydání při případných ob­jednávkách náhradních součástek. Proč ten dvojí loket, jedná-li se o Spojené státy? POMOC VÝVOJOVÝM ZEMÍM Nová koexistence v tropickém pralese - “Doktor z pralesa” Theodor Bin­der a jeho nemocnice na Amazonee - Pomoc a naděje pro Indiány z vý­chodního Peru -Západní Berlín (DaD) - Jednou z hlavních zásad 180 000 Indiánů ži­jících ve velkých tropických prale­sích východního Peru byla nepřá­telská izolace vůči sousedním kme­nům. Dojný dobytek byl v tomto kraji u pramenů řeky Amazonky neznámou věcí a živočišných bíl­kovin nezbytných zejména pro vý­živu dětí byl nedostatek. Čtyři z pěti indiánských dětí umírají v ko­jeneckém věku na podvýživu, ne­moci nebo epidemie. Také za po­sledních jedenáct let se staleté život­ní zvyky sotva změnily. Ve vlhkém a horkém tropickém pralese vládne stále neúprosný přírodní zákon prá­va silnějšího na přežití. A přeci je teď naděje na změnu tohoto stavu. Východiskem celé řady impulsů, jak učinit život Indiánů lepší, je nemocnice “Albert Schweitzer” na Amazonee nedaleko Pucallpa. Lé­kař dr. Theodor Binder, rodem z Lorracha (NSR), založil v r. 1960 tuto nemocnici, která si pro svou lékařskou úroveň a program získala pověst dalekosáhlý “Latinsko­amerického Lambaréné”. • • Víš, Franto, že ve Skotsku chodí v zimě hodně lidí s rukou v obvaze? Nepovídej a proč? - No, to jsou ti Skoti, co ztratili jednu rukavici. •Pil jsi už něky sušené mléko? - Jak by ne a je výborný, vid?? - Vidíš, a já se s ním člověče, skoro zadusil.

Next