Naše Hlasy, 1975 (XXI/1-25)

1975-03-08 / No. 1

I M iss** 6 * Weekly Newspaper of Czechs and Slovaks PRAHA - Hradčany ( Czechoslovakia). No: 1. (895) Vol. - Ročník 21. - March 8.-15. 1975 SECOND CLASS REGISTRATION NO: 1928. PROJEV Dr. Jaroslava Boučka na oslave 65. narozenin býv. poslance OTY HORY. Odbočka ČSNS v Ottawě spolu se Sokolem a SVU uspo­řádaly dne 24. 11. 1974 v Čs. restauraci v Ottawě oslavu 65. narozenin Oty Hory. Přinášíme výňatky z projevu Dr. Jaroslava Boucka. Milí přátelé Oty Hory, přišli jsme, abychom vzdali hold ne­jenom .číselnému jubileu pěta­­sedesátky Oty Hory, ale i ná­plni jeho celého života, zasvě­ceného službě jiným - jednot­livcům, národu a svobodě celé­ho sveta. Sešlo se nás opravdu mnoho a že je mezi námi i ve­liké množství posrpnových uprchlíků je významným svě­dectvím, že dlouholetá, ne­­úmorná a nezištná práce Oty Hory pro čs. věc a na obranu demokracie v celém světě je uz­návána i vámi, kteří 20 let své­ho života doma jste patrně o Horově existenci - ještě před 6 lety - neměli ani potuchy..... Občas slyšíme od některých krajanů výrok: "Mně politika nezajímá." Věří, že se jich ne­týká. Jaká to bláhovost, zvláště od exulantů ze zeme za želez­nou oponou! Ota Hora je čas­to razen mezi politiky, kteří jsou nějak předurčeni • osu­dem, povahou, provozovati "politiku" všemi způsoby a drobnou, soustavnou prací na pr; i malovat plakáty o invasi Československa, chodit se svíčkou pred sovětským vel­vyslanectvím a protestovat pro­ti žalářování ukrajinského in­telektuála, psát "letters to the editor", rozhlasovým nebo TV stanicím a tak varovat před ko­munistickou subversí v Kana­dě, burcovat verejné mínění i krajany jasnými články k zvýšení činnosti na obranu svo­bod a lidských práv a pod. Ho­rova činnost je nejenom nutná na obranu našich svobod, ale on ji dělá i za nás, pro nás, aby-uhoin se jednou znovu neprobudili v totalitním ráji! Západní demokracie není zajiš­těna na věky. Nutno ji chrániti před vnitřním rozkladem a vnější agresí. Nyní připomenu stručně Několik dat z jeho životních mezníků, které představují i osobní his­torii mnohých z nás. Narodil se 26. listopadu 1909 v Golčově Jeníkově u Čáslavi, v kraji V w „ „ „ "Žižkove a Havlíčkové". Vystudoval Obchodní akade­mii v Praze XVI s vyznamená­­ním, absolvoval na Karlově Universitě všeobecnou a státní účtovědu a finanční vědu, v Ottawě pak na Carleton Uni­versitě "cost accounting" a na Universitě Toronto studoval průmyslové zákonodárství a v Kanadě mu byla uznána akade­­mická hodnost "B. of Commerce" v úctovede. Hora jiz od svého mládí byl Sokolem a skautem, rád cestoval. Tak vznikly Horovy sbírky bystrých reportáží: "Rusko pri práci" (1934), "Mladá Jugoslá­vie" (1935), "Švédsko volá" (1938). Tato poslední kniha vyšla k týdnu čs.-svédské kultu­ry a byla z; i.oupena minister­stvem školství pří všechny stre­doškolské knihovny v ČSR. Hora začal záh\ politicky pracovat nejdříve jako činovník v nár. soc. mládeži, od roku 1932 by! jiz členem ústr. výboru nár. soc. strany. Za doby načistit!.» okupace byl členem ilhao. ., skupiny mládeže a strany, ja­kož i odbojové skupiny generá­la Luži "R-3". Za tuto činnost president Beneš mu udělil vyznamenání první třídy za zásluhy. Ihned po válce, v květ­nu 1945 buduje organisace nr. soc. mládeže, později známé ja­ko jednoty mladých národních socialistů, jejichž počet dosáhl daleko pres 100,000 členů ve více nez tisíci organizacích. V říjnu 1945 byl jmenován čle­nem Prozatímního Národního shromáždění. Pracoval ve výbo­ru branném a sociálně politic­kém. V roce 1946 byl zvolen do Ustavodárného Národního Shromáždění. Ještě v době, kdy na půdě republiky dlely jednotky Rudé armády, Hora ve svém prvním projevu v plé­nu poslanecké sněmovny od­soudil dne 21 listopadu 1945 "rudý gestapismus". Tehdy ne­ohroženě prohlásil: "Odnaciso­­vat se a to všude a ve všem. Od­­nacisovat se i v těch policejních vazbách, kde i dnes často po týdny a mesíce trpěli naprosto nevinní lidé, mezi nimi i legio­nári z prvního odboje. Musíme znemožnit komukoliv způsoby, připomínající nacistické meto­dy, které nejsou hodny národa Husova a Masarykova." Součas­ně Hora přímo vestecký varoval před organisováním t. zv. zá­vodních milic které později v úhoru 1948 hrály tak důležitou úlohu pri zničení čs. demokra­cie. Ti, kteří v roce 1945 žili v Československu, vzpomínají na zastrašující komunistické me­tody a uvědomují si, že bylo zapotřebí odvahy k pronesení shora uvedených slov nebo Hu­sova populárního výroku, ze máme "nebezpečnou bezpeč­nost! " Když v listopadu 1946 obhajoval svůj návrh zákona, který pak byl uzákoněn, o "udělování státní novináršké ceny Karla Havlíčka Borovské­ho" poslanec Hora řekl: "Nik­dy nesmí novinář mlčet k to­mu, co je bezpráví a násilí, co se vydává za pravdu a je lží..." Později, v květnu 1947 Hora svým včasným projevem v par­lamentě zachraňuje sbor finan­ční stráže před rozpuštěním a nahrazením komunistickým pohraničním útvarem. V zári 1947 podává interpelaci o kon­centračním táboře v Kolíně, kde přišlo o život 22 osob... 25. listopadu 1947 ijjní dotaz na ministra vnitra o "Neúspěš­ném vyšetřování o původcích atentátu na ministry Masaryka, Zenkla a Drtinu"..... Dne 12. prosince 1947 kdy komunisté utahovali smyčku kolem krku čs. demokracii, Hora varuje před komunistickými pluky SNB a statečně prohlašuje: "Žijeme v policejním státě" Tehdy v úvodu svého projevu pravil: "Naplnil se znovu čas, aby z této síně svobodně zvole­ných zástupců lidu ozvala se výstraha všem, kterým jsou svoboda, spravedlnost, pravda, právo a skutečná demokracie v pojetí Masarykově a Benešově příliš drahé a nezbytné k živo- Pokračování na straně 6. Osobní iniciativa generálního tajemníka Organisace Spoje­ných národů zajistila souhlas syrské vlády k prodloužení po­bytu kontrolních jednotek or­ganisace, aby celý arabsko­­-izraelský spor, hrozící vzpla­nutím okamžitého válečného požáru, byl odsunut o další měsíce při současných diame­trálně protichůdných stanovis­cích, jejichž sbližovací proces diplomatickými prostředky bě­hem celého roku ustrnul v důs­ledku přiznání práv represen­tantů palestinských uprchlíků vůdcům teroristické palestinské organisace, známých svým ne­smiřitelným nepřátelstvím vůči Izraeli, jejichž představy o Pa­lestinském státě nejsou akcep­tovatelné pro izraelské politic­ké vedení, při čemž smírné di­plomatické řešení bylo odsunu­to arabskými předáky stranou jednoznačnou podporou Jasse­­ra Arafa ta. Politické důsledky pro umirnující element - Jordánsko - našly okamžitou odezvu v re­­signaci jordánské vlády s mož­nými důsledky revise současné ústavy, přiznávající dosud poli­tická práva 800.000 Palestin­cům, žijícím na západním bře­hu Jordánu, jehož území bylo součástí tohoto království do roku 1967, aby takto byl ok­­leštěn současný politický vliv se značne radikalisujícím cha­rakterem, pomocí něhož pa­lestinští representanti ovlivňo­vali chod jordánského kabinetu - v odstupující vládě zaujímali polovinu ministerských křesel. Tímto aktem ztratí své opodstatnení mírový návrh krále Husseina, který tento predložil v minulosti izrael­ským představitelům, jehož zá­kladem byla idea společné izraelsko-jordánské správy zmíněného sporného území, přiznávající značný vliv nad zá­­padojordánskými Palestinci Iz­raeli, zatím co Arafatův poža­davek trvá na bezpodmíneč­ném vyklizení zmíněné oblasti. Odhodlání Izraele jako svo­bodného a nezávislého národa Pokračování na straně 2 Chybélo nám více Horů TELEGRAFICKY .. .TELEGRAFICKY ... WASHINGTON: PRESIDENT FORD POŽADUJE KONGRES O SCHVÁLENI ZNAČNÉ MATERIELNI PODPORY PRO VIETNAM A KAMBODŽI, KTERE JSOU KRITICKY OHROZENE INTENSIVNÍMI VÁLEČNÝMI OPERACEMI KOMUNISTICKÝCH JEDNOTEK V ROZPORU S USTANOVENÍMI PARÍŽSKYCH DOHOD O PRIMERI. * * * ANKARA: TURECKA VLADA ROZHODLA STAŽENI ČASTI SVÝCH JEDNOTEK Z CYPRU V ZAJMU CASTECNEHO VYHOVENI POŽADAVKU AMERICKÉHO KONGRESU, V NEMZ ROSTE NALADA PRO SNÍŽENI VOJENSKÉ PODPORY TURECKA, KTERE DRZÍ NA OSTROVE 40.000 VOJÍNU, JEZ OKUPUJI 40 PROCENT CYPRU' ŽENEVA: NOVE ÚSKALÍ * NASTALO BEHEM JEDNANÍ AM E R I CKO — SOVĚTSKÉHO, TYKAJÍCÍHO SE NUKLEÁRNÍHO PAKTU, SJEDNANÉHO PREDBEŽNE MEZI AMERICKÝM PRESIDENTEM A KOMUNISTICKÝM PŘEDÁKEM BREZNEVEM, V DŮSLEDKŮ KOMUNISTICKÝCH NOVÝCH POŽADAVKU, DOMÁHAJÍCÍCH SE VÝZNAMNÝCH USTUPKU Z AMERICKÉ STRANY, JEZ HODLÁ MOSKVA ZNEUZIT PRO DALSI VYZBROJOVANÍ "MIMO RÁMEC" SMLOUVY.

Next