Nová Mysl, říjen-listopad 1950 (IV/10-11)
1950-10-01 / No. 10
770 MOHUTNÁ fronta míru spoutá vAleCné StvACe Američtí útočníci se pokusili postupovat podle tohoto hitlerovského vzoru. Zvolili si jako oběť pro svůj první útočný krok Korejskou lidovou republiku v naději, že nad ní dosáhnou snadného vítězství, které jejich armádě založí pověst neporazitelnosti. Zároveň očekávali, že budou moci provést tento první krok při rozpoutám války bez vážného odporu. Bez vlivu ještě nebyla ani ta okolnost, že rozklad „solidarity“ imperialistického bloku dosáhl — jak to ukázalo na př. rozdílné stanovisko USA a Anglie k čínské lidové vládě — takového stupně, že američtí diplomati potřebovali důkladný úder, který by jejich vasaly přinutil vyrovnat krok, a umožnil jim stmelit válečný blok. Bilance válečných událostí v Koreji však ukazuje, že tyto dobrodružné, zločinné záměry, které imperialistická agrese sledovala, utrpěly vážnou ránu. Znova se ukázala slabost imperialistické strategie, spočívající na přecenění vlastních sil, přecenění vojenské mašinérie a technické převahy, a podcenění sil protivníka, podcenění morální síly národa, který vede spravedlivou válku za svou existenci. Zatím co Hitler bez obtíží rozpoutal válečný konflikt, při své agresi bez boje porážel jednu zemi za druhou a teprve na sovětských hranicích narazil na skutečný odpor, američtí agresoři, kteří svému lidu s neobyčejnou horlivostí slibovali, že jejich útok bude vlastně jen procházkou, nevyžadující žádné oběti, již při prvém válečném kroku narazili na nezlomný odpor lidu, bránícího svou nezávislost a život, osvobozený od vykořisťování. Hrdinská obrana korejského lidu ukázala světu, že národy nedovolí válečným zločincům beztrestně rozpoutat konflikt. Zároveň hrdinský korejský lid ukázal, že legenda o nepřemožitelnosti americké armády je jen ilusí, kterou šíří Hlas Ameriky, aby postrašil lidi slabých nervů. Američtí imperialisté s bezpříkladným barbarstvím, před nímž blednou zločiny Goringů a Himmlerů, vedou vyhlazovací válku proti bezbranným ženám a dětem, organisují masové popravy pokojných občanů, teroristickými nálety rozbíjejí nechráněná města a pokojné vesnice. I v tomto směru je rozdíl mezi hitlerovským nacismem a dnešním americkým imperialismem jen v tom, že americký imperialismus jen dále rozvíjí v „atomovém duchu“ všechno zvrhlé a nelidské, co hitlerovský fašismus zrodil. Krach plánů bleskové porážky Korejské demokratické republiky a rozdrcení jihokorejských oddílů v první fázi války přinutily americký imperialismus soustředit proti korejskému lidu nejen vlastní vojenskou sílu, ale nakomandovat dokonce křížový pochod celého kapitalistického světa proti Koreji. Vzdor početní a materiálové presile, kterou si USA na korejském bojišti získaly, klade korejský lid, pevný a odhodlaný ve svém spravedlivém boji, hrdinný odpor a zasazuje útočníkům tvrdé údery. Přes územní zisky a dobytí korejských velkoměst Seulu a Fenjanu nepodařilo se Američanům rozbít korejskou lidovou armádu a vyřadit ji z boje. Zato však sílí přes krvavý teror interventů v týlu americké armády partyzánský boj korejského lidu a způsobuje Američanům stále těžší ztráty. Zárukou konečného vítězství spravedlivé věci korejského lidu je solidarita celého mírového tábora v čele se Sovětským svazem, jehož zástupci v OSN strhh masku amerických útočníků a válečných pahčů a existence Udové Číny, která je oporou v boji ostatních národů Asie.