Nová Svoboda, únor 1968 (XXIV/27-51)

1968-02-01 / No. 27

Spisovatelé chtějí pomáhat všemu progresivnímu /Pokračování ze str. 1.) progresivnímu, kulturnímu, osví­cenému, v nejlepším slova smys­lu modernímu v životě naší spo­lečnosti. Název časopisu nazna­čuje, že se chtějí věnovat otáz kfim literatury, jednak kritic­kým sledováním domácí tvorby, jednak zaujímáním stanovisek k novým jevům, proudům a ten­dencím literární tvorby v ostat ním světě. Cílem je, aby byli čtenáři informováni v táto ob­lasti a aby konfrontace s vý­vojovými tendencemi v zahra­ničí sloužila jako stálý podnět domácí tvorbě, je samozřejmě, že Literární listy ve smyslu vý­­ie naznačeném se nebudou sou­střeďovat pouze na otázky lite­ratury, protože jistě není potře­ba dokazovat, že literární tvor­ba a kritika úzce souvisí s u­­vědomováním si a prožíváním současného života v celé jeho iíři a plnosti. Bertolt Brecht kdysi řekl, že uměni bez poli­tiky je nemyslitelné, proto je marná každá snaha, která by tyto dvě oblasti chtěla od se­be oddělit.“ A kdy se objeví první číslo Literárních listů? „Doufám, že Literární listy budou moci začít vycházet od 1. března letošního raku. jejich příprava Je v plném proudu." Uhořelo dvanáct lidí • Draze zaplacená neopatrnost • 864 požárů v kraji za loňský rok • SEVEROMORAVSKÝ KRAJ (ap) — Na území našeho kraje došlo loni k 864 požá­rům. Bylo při nich usmrceno dvanáct lidi a škody, které vznikly na majetku, činí 10 miliónů 350 220 korun, je to o 25 požárů a 2 770 820 korun škody více než v roce 1966. Primát v této smutné bilan­ci má zemědělský úsek. Hoře­lo zde 165krát a majetek, kte­rý plameny zm&nily v popel, möl hodnotu 4 645 420 korun. Shořelo 17 stohů, 65 stodol a skladů sena a slámy, 29 stá­ji, 21 obytných budov a 64 ji­ných zemědělských objektů. V průmyslu bylo 162 požárů se škodou 1 747 000 korun. — Nejvíce ohňů — 167 — bylo v Ostravě a nejméně — 39 — v okrese Opava. Příčiny tohoto zla jsou stá­le stejné — neopatrnost, ne­dbalost a vědomé porušování protipožárních předpisů, jen děti, kterým se vlnou dospě­lých dostaly do rukou zápal­ky, způsobily 95 požárů se škodou 894 850 korun. Dále v pořad! příčin ohňů jsou vad­né komíny, přetopená kamna, jiskry z lokomotiv, špatná elektrická instalace a kuřáci. Ti svou neopatrností připravi­li v 50 případech sebe nebo jiné o majetek v hodnotě 730 tisíc korun. O jeden požár mé­ně, avšak se škodou mnohem větší — 992 320 korun — ma­jí na svědomí svářeči, tím, že při sivé práci zapomínají na bezpečnostní opatření. Dnrkovskti devadesítnice V Karviné 3-Darkově se do­žila v úterý nejstarší občanka Marie Pajorková devadesáti let. Vychovala tři děti a stále se těší plné svěžesti. Jubilant­­ce přišli blahopřát z Městské­ho národního výboru v Karvi­né a zástupkyně darkovského Svazu žen. —mat— S°^STO PRO VAS Ani jsme se nenadáli a naše seutěž ukončila první měsíc letošního roku. Ovšem, než uvedeme první únorovou dvo­jici otázek, musíme zkontrolo­vat došlé odpovědi a vyloso­vat výherce 100 Kčs. Odpovídalo se na jednadva­cátou dvojici soutěžních otázek, a protože byla z oblasti země­pisu, poradili jste si s nimi skoro všichni. Vylosovali jsme a 100 Kčs dostane: Antonie Rybářovi, Leninova 1928, Ostrava 8. Správné odpovědi: 1. Tunel, dlouhý 7800 m, spojující Španělsko s Francii se jme­nuje Samportský. 2. ... a tunel, spojující Rakousko s Jugoslávií, dlouhý 8018 m, nese jméno Karavanský. První únorová dvojice soutěžních otázek je z oblasti lidového mudrosloví — lidových přísloví. Odpovědi očekáváme v redakci nej­­později 7. února ve 12 hodin v poledne. 1. Komu patří přísloví: „Není hospůdky, by nebylo půtky“? Cechům Francouzům Španělům 2. ... a komu: „Kdo nemá, s kým by se vadil, pojmi ženu“? Francouzům španělům Cechům Jméno: ____ ______ Adresa:.................. 2 • I. února 1968 9 nS Lyžaři na Ondřejníku (Foto: A. Rečka) Otevřeně a náročněji • Plénum MěstV KSČ v Ostravě jednalo o volbách a přípravě městské konference OSTRAVA (ln) — Na včerejším plenárním zasedáni MěstV KSC v Ostravě referovali k přípravě voleb předseda MěstNV ing. j. Kempný, CSc., a o účelu materiálu předkládaném dele­gátům konference v měsíčním předstihu vedoucí tajemník MěstV KSC Alois Král. Diskuse k oběma bodům by­la věcná, otevřenější než ob­vykle. Od tezí volebního pro­gramu vyžadovali členové plé­na větší konkrétnost, otevřené odůvodnění, proč se některé dílčí záměry neuskutečnily, i když oceňovali koncepční zá­měr tezí, který má sloužit ke konkrétním připomínkám jednotlivých obvodů města a z na Jejích základě teprve ke zpracování volebního progra­mu. Na přípravě městské konfe­rence se poprvé podílí tak veliký aktív komunistů a v tak velikém časovém předsti­hu. Odpovídá to však skuteč­ností, že do popředí zájmu jasně vystupují otázky vni­trostranického života. V dis­kusí se nejednou ozvaly hla­sy 1 po náročnějším a kritič­tějším hodnocení činnosti městské organizace. Nejednou se však ozvalo 1 ocenění otevřenosti plenárního zase­dání, které je současně přísli­bem 1 pro jednání samotné městské konference. 60 LET OSTRAVSKÉ Přírodovědecké společnosti V minulých dnech tomu bylo 60 let, co byla v Ostra­vě založena Přírodovědecká společnost. Založilo ji 26 čle­nů, z nichž bylo 19 učitelů a profesorů v čele s Janem Kranlehem, profesorem učitel­ského ústavu ve Slezské Os­travě. V krátké době z ní vy­rostla pokroková Instituce, šířící v Ostravě české snahy po přírodovědném poznání me­zi mladou inteligencí. Praví dělné přednáškové večery s předními českými odborníky byly průkopnickým činem ve městě s převahou předválečné německé tochnokracie. Snahy o regionální přírodo­vědný výzkum, realizování ediční činnosti založením Sborníku Přírodovědecké spo­lečnosti v r. 1921, zřízení me­teorologické pozorovací sta­nice v Ostravě-Hrušově, pří­rodovědecká filmová předsta­vení pro dospělé l mládež, marné snahy o zřízení bota­nické zahrady — to je jen část poválečné náplně Krant­­chovy koncepce činnosti Pří­rodovědecké společnosti. Prof. J. Kranich byl také nadšeným propagátorem radiofonie na Ostravsku, horlivým zastán­cem zřízení přírodovědeckého oddělení ostravského muzea, redaktorem významného kom­plexního .díla „Monografie OKR". Prof. Vilém Zavadil, lng. dr. Václav Šusta, zvláště pak prof. Jindřich lodička dovedli udržet Přírodovědec­kou společnost 1 po Kranicho­­vě smrti v r. 1932. Mnohé z toho je zpola zapo­menuto — ke škodě nejmlad­ší generace. Elán a nadšení byly jistě motivovány tím, co Společnost udržovalo: prací pro příští generací. Nemůže­me se, přirozeně, vrátit ke struktuře spolkového života např. let třicátých. Nic však nebrání mladým zájemcům o přírodní vědy navštěvovat pravidelné přednášky Přírodo­vědecké společností, přičleně­né dnes k městskému muzeu v Ostravě. Společnost neza­nikla, má několik specializo­vaných sekcí a poctivě slouží po 60 letech 1 dnes. Těch mla­dých Je v ní však poskrovnu. Dr. VLADIMÍR KROUTILlK, městské muzeum v Ostravě §EüüSü Abonenti na lince č. 7 Sedmička měla odjezd z Hra nečníku 0.02 hod. Muž, který seděl vzadu ve voze, přišel na přední plošinu. „Proč už nejedeme? Už Jsme měli být pryč, Je 0.03.“ „Máme svůj grafikon,“ od­sekla průvodčí. Grafikon Je podobné slovo jako „intermul­­tiarcisuperextraunlkátnl“, jak se zpívá v té písničce. Muž, takto odgrafikonován, se vrátil na své místo. Ve voze seděli Ještě dva: muž a žena. Sem tam prohodili mezi se­bou slovo. Odkudsi ze tmy Ještě dobíhali dva mladí lidé. „Dělejte, dělejte,“ poháněla je průvodčí. „Tamhle tomu pánovi — ukázala rukou do vozu — Jde o minutu." Dva výrostci chviličku okol­­kovall na plošině. Jako by hledali, čeho se chopit. Pak jejich pohled padl na pána ve voze, kterému šlo o mi­nutu. Mrkli na sebe a šil rov­nou k němu. Aniž se s ním o něčem dohadovali, začali ho mlátit. Hlava nehlava. Byl tak překvapený, že se ani ne­bránil. Za Jeho zády se za­čalo sypat sklo okenních ta­bulek. Obě vyděšená děvčata, prů­vodčí 1 řidička vozu, se na to nerozhodně dívala z přední plošiny a nevěděla, jak za­kročit. Mladá žena, které se­děla uvnitř, na to hleděla Ja­ko fascinovaná. Jenom Její společník měl tolik zmužilos­tí, že vstoupil mezi bijce a Jejich oběť a odtrhl je od sebe. Jednoho z bijců chytil za límec, druhý se vyškubl a rozběhl se do tmy. V tom okamžiku přistupo­val příslušník VB v uniformě. Rozhlédl se a, okamžitě vě­děl, na čem je. „Jadtel A cestou nezasta­vujte. Zajeďte až před kan­celář DPMOI“ Stalo se, a tak byl aspoň Jeden z pachatelů zjištěn. Přepadený pán, kterému šlo o minutu, byl po tomto vý­prasku několik týdnů nescho­pen práce. A dopadený útoč­ník Jiří Mlchna se dostal před trestní senát okresního soudu. Prokurátor ho obžalo­val pro výtržnost (§ 202), ublížení na zdraví (§ 221, odst. 1), a také pro krádež (§ 247). Ukázalo se totiž, že Michna nikde nepracuje, že se živi sběrem šrotu na hal­dě, že byl už dvakrát trestán a že žije v dosti neurovna­­ných rodinných poměrech. Své manželce ukradl mixér s mlýnkem na kávu v hod­notě 500 Kčs a prodal jej za stovku nahodilému kolem­jdoucímu, aby měl na pijí- Před soudem prohlásil, že svého kumpána nezná, že se náhodou setkali v hospodě. Není to asi pravda. Veřejné bezpečnosti se podařilo do­padnout 1 tohoto kumpána, 1 když mnohem později. V těch­to dnech začíná proti němu trestní stihání, „Takovou rvačku jsem ješ­tě nikdy neviděla,“ prohlási­la svědkyně, která tehdy se­děla ve voze linky Číslo 7. „Bylo to jako v americké kovbojce!“ Menší zážitek to však byl pro obžalovaného Jiřího Mlch­­nu. Svědecké výpovědí proká­zaly Jeho trestnou činnost, posudky z pracovišť byly z těch nejhorších. Na šachtě bulal, vyhodili ho. Ve VŽKG s ním nechtěli ani mluvit. Prý kvůli ekzému, říkal. A tak musel přijmout trest 8 měsíců nepodmíněného od­nětí svobody. V nápravně vý­chovném zařízení mu bude jistě práce přidělena. Má ta­ké nač vydělávat: přepadené­mu musí zaplatit bolestné, ušlý výdělek a poškozený oděv ve výši 1071 Kčs, své manželce 500 Kčs za ukra děný mixér a Dopravnímu podniku města Ostravy 112,51 Kčs za rozbité okenní tabule (jš) Šfastné vykročení s hosty Bez fanfár, bez velké reklamy a díky tehdejšímu obstojné­mu mrazu, jen s hrstkou nejvěrnějších příznivců fotografie skutečně vhodně začala nnvý rok v ostravské Fotochemě vý­stava brněnské skupiny NIPP. Pět fotografů skupiny spo­juje společný cíl — přispět k uplatnění dobré výtvarné fotografie. A navíc snaha udě­lat to netradičně. U všech au­torů lze rozlišit osobitý pří­stup k fotografií, rozdílnost námětu i názoru. „Rozdrobe­ný čas“ O. Pernici, přechá­zející z odkryté roviny chla­du současného světa místy až k recesi, je doplňován zejména myšlenkově „Světem smutku a radosti“ M. Baina- Kulturní zojimovosti VÝSTAVA GRAFIKY Oldřicha Fiedlera bude otevřena dnes v 18 hod. v Klubu pracujících měs­ta Frenštátu p. R. O ŽIVOTNÍM STYLU, módě a anglické mládeži se bude disku­tovat dnes od 19.30 hod. v Kul­turním domě P. Bezruče v Ha­vířově. Diskusní večer pořádá Anglický klub. ra a pomocí několika výbor­ných fotografii Z. Kubeše (Quo vadíš) s úspěchem na­stavuje zrcadlo smyslu dneš­ního života. Soubor K. Ve­verky je sám o sobě jen svě­dectvím autorova pokusu vy­zkoušet nosnost obrazu vznik­lého formální modifikací všední skutečnosti. V souvis­lostech celé výstavy však tvoří jistý protipól suverén­ně podaným záběrům „od vo­dy“ R. Plška, v nichž je da­ná realita mnohdy formová­na obsahově (Muž s prakem). Přes několik závěrů, na nichž je patrna jistá vykon­­struovanost diktovaná nutnos­tí udržet sloh souboru, pů­sobí výstava celkově svěže, nekonvenčně a moderně. Vý­stava se řadí k těm nejlep­ším, které jsme v ostravské Fotochemě viděli, ale t k těm málo z nich, u nichž vlastní koncepce je součástí tvůrčího záměru. MILOŠ POLÁŠEK VIOLA C, poetic­ký bar na ostravské Černé louce, uvede o únorových ponděl­cích čtyři nové při­tažlivé pořady. Příš­tí pondělí to budou Balady a sonety Ro­berta Davida — V. Nezvala „O lásko, velké umění!“, v dal­ších týdnech pak „Černá hodinka s Ch. Baudelierem“, Florianova „Tichá pošta“ a pásmo špa­nělské poezie„ Jaká bolest mltl rád“. Z umělců se vystří­dají S. Zidaro, A. Borovec, L. Eliáš, Z. Dřevojánek, E. Kre­­nek, J. Lukešová, M. HÓIub, J. Netočný a V. Brázda. Genu rozhlasu pro posluchače Os­travské konzerva­toře získal v lednu klarinetista Zde­něk Pukovec ze třídy prof. Zdeňka Horáka. Natočil v ostravském rozhla­sovém studiu za doprovodu prof. Ja­na Marcola Webe­rovo „Concertino pro klarinet“ „Taneční preludia“a Witolda Lutoslaw- Snímek Milana Balnára z ostravské vý­­ského. (rgr) stavy brněnské skupiny NIPP I Z ostravského hudebního života Dvo symfonické orchestry Dva dny po sobě měla Ostrava možnost srovnat dva symfonické orchestry. Tím prvním byl ORCHESTR POSLUCHAČŮ KONZERVÁTO­RE, který doprovodil čtyři zajímavá absolventské výkony a samo­statně provedl Dvořákova „Vodníka“. Potvrdilo se, co naznačil tento orchestr už v minulosti: že jeho vystoupení má zvláštní půvab mládí a v dirigentských rukou prof. J. Daniela se dokáže se svými úkply vyrovnat na pozoruhodné technické úrovni. Den nato opět J. DANIEL dirigoval STÁTNÍ FILHARMONII. Kon­cert byl zařazen do souvislosti se založením výboru Janáčkova hudebního roku n uvedl jej dr. I. Stolařfk projevem přibližujícím posluchačům jr / tatu Janáčkových tvůrčích snah. J. Daniel pak dokumentoval vývody dr. Stolařfka na původnf předehře k „Její pastorkyni“, kterou JANÄČEK z opery vypustil a nazval „ŽÁRLI VOST“. Předehra vyzněla dramaticky, v plné naléhavosti Janáčkova eruptlvntho výrazu o v jasné, přehledné formě. Janáčkův vliv na další generaci dosvědčil E. AXMAN svitou „Z BESKYD“. Tato ne­problematická skladba dnes už sice příliš nevzrušuje, místy je až příliš klidná a zdlouhavá, nicméně příjemně se poslouchá a vhodně připomněla loůské osmdesňtiny skladatele, který svého času platit za významnou osobnost moravské hudby. Interpretace svity není složitým problémem Intelektuálním, proto také se dirigent soustře­dil spíš na její stránku ryze až naivně muzikální. Závěrem večera zazněla SUKOVÁ „POHÁDKA" z „Radúze a Ma­­huleny" se známým rozsáhlým partem sálových houslí, ve kterém exceloval tentokrát koncertní mistr B. POTYŠ. Dirigent nechtěl zřejmě v Sukově opojné romantice jen nechat bouřit city; tak např polková věta byla nápadná pokusem o samostatné tempová řešení, které ovšem, podle mého názoru, působila ještě poněkud nervfizně. Proti tomu u ostatních vět byla zřejmá stavební koncisnost a zvu­ková zřetelnost, byť v dynamice poněkud pastóznl. Orchestr hrál dobře a byl až nebezpečně dobrým partnerem sólistovi ZD. TYLŠAROVI z Česká filharmonie v PAUEROVĚ „KON­CERTU PRO LESNÍ ROH“. Proč nebezpečně dobrým? Autor vložil hlavní myšlenkovou váhu skladby do orchestru, takže sám sklada­­íelský záměr příliš odpoutává pozornost od sólisty; natož, když orchestr hraje s takovou chuti jako v tamto případě ostravští til- I harmonici. Zd. Tylšer Je hráč kultivovaného tónu, ideálně kulatého, f hoz plechové rezonance, typický představitel nejlepších tradic české v školy hry na lesní roh. Opravdu škoda, že jeho nnhvhttvá technika ivukově zanikala v myšlenkově zatšžkanlm n- ' '-viním dopro­vodu a rovněž jeho kantiléna měla silnou kmk- -i v závažném f kontrapunktu houslové skupiny. ČESTMÍR GREGOR

Next