Nová Svoboda, únor 1968 (XXIV/27-51)
1968-02-01 / No. 27
Spisovatelé chtějí pomáhat všemu progresivnímu /Pokračování ze str. 1.) progresivnímu, kulturnímu, osvícenému, v nejlepším slova smyslu modernímu v životě naší společnosti. Název časopisu naznačuje, že se chtějí věnovat otáz kfim literatury, jednak kritickým sledováním domácí tvorby, jednak zaujímáním stanovisek k novým jevům, proudům a tendencím literární tvorby v ostat ním světě. Cílem je, aby byli čtenáři informováni v táto oblasti a aby konfrontace s vývojovými tendencemi v zahraničí sloužila jako stálý podnět domácí tvorbě, je samozřejmě, že Literární listy ve smyslu výie naznačeném se nebudou soustřeďovat pouze na otázky literatury, protože jistě není potřeba dokazovat, že literární tvorba a kritika úzce souvisí s uvědomováním si a prožíváním současného života v celé jeho iíři a plnosti. Bertolt Brecht kdysi řekl, že uměni bez politiky je nemyslitelné, proto je marná každá snaha, která by tyto dvě oblasti chtěla od sebe oddělit.“ A kdy se objeví první číslo Literárních listů? „Doufám, že Literární listy budou moci začít vycházet od 1. března letošního raku. jejich příprava Je v plném proudu." Uhořelo dvanáct lidí • Draze zaplacená neopatrnost • 864 požárů v kraji za loňský rok • SEVEROMORAVSKÝ KRAJ (ap) — Na území našeho kraje došlo loni k 864 požárům. Bylo při nich usmrceno dvanáct lidi a škody, které vznikly na majetku, činí 10 miliónů 350 220 korun, je to o 25 požárů a 2 770 820 korun škody více než v roce 1966. Primát v této smutné bilanci má zemědělský úsek. Hořelo zde 165krát a majetek, který plameny zm&nily v popel, möl hodnotu 4 645 420 korun. Shořelo 17 stohů, 65 stodol a skladů sena a slámy, 29 stáji, 21 obytných budov a 64 jiných zemědělských objektů. V průmyslu bylo 162 požárů se škodou 1 747 000 korun. — Nejvíce ohňů — 167 — bylo v Ostravě a nejméně — 39 — v okrese Opava. Příčiny tohoto zla jsou stále stejné — neopatrnost, nedbalost a vědomé porušování protipožárních předpisů, jen děti, kterým se vlnou dospělých dostaly do rukou zápalky, způsobily 95 požárů se škodou 894 850 korun. Dále v pořad! příčin ohňů jsou vadné komíny, přetopená kamna, jiskry z lokomotiv, špatná elektrická instalace a kuřáci. Ti svou neopatrností připravili v 50 případech sebe nebo jiné o majetek v hodnotě 730 tisíc korun. O jeden požár méně, avšak se škodou mnohem větší — 992 320 korun — mají na svědomí svářeči, tím, že při sivé práci zapomínají na bezpečnostní opatření. Dnrkovskti devadesítnice V Karviné 3-Darkově se dožila v úterý nejstarší občanka Marie Pajorková devadesáti let. Vychovala tři děti a stále se těší plné svěžesti. Jubilantce přišli blahopřát z Městského národního výboru v Karviné a zástupkyně darkovského Svazu žen. —mat— S°^STO PRO VAS Ani jsme se nenadáli a naše seutěž ukončila první měsíc letošního roku. Ovšem, než uvedeme první únorovou dvojici otázek, musíme zkontrolovat došlé odpovědi a vylosovat výherce 100 Kčs. Odpovídalo se na jednadvacátou dvojici soutěžních otázek, a protože byla z oblasti zeměpisu, poradili jste si s nimi skoro všichni. Vylosovali jsme a 100 Kčs dostane: Antonie Rybářovi, Leninova 1928, Ostrava 8. Správné odpovědi: 1. Tunel, dlouhý 7800 m, spojující Španělsko s Francii se jmenuje Samportský. 2. ... a tunel, spojující Rakousko s Jugoslávií, dlouhý 8018 m, nese jméno Karavanský. První únorová dvojice soutěžních otázek je z oblasti lidového mudrosloví — lidových přísloví. Odpovědi očekáváme v redakci nejpozději 7. února ve 12 hodin v poledne. 1. Komu patří přísloví: „Není hospůdky, by nebylo půtky“? Cechům Francouzům Španělům 2. ... a komu: „Kdo nemá, s kým by se vadil, pojmi ženu“? Francouzům španělům Cechům Jméno: ____ ______ Adresa:.................. 2 • I. února 1968 9 nS Lyžaři na Ondřejníku (Foto: A. Rečka) Otevřeně a náročněji • Plénum MěstV KSČ v Ostravě jednalo o volbách a přípravě městské konference OSTRAVA (ln) — Na včerejším plenárním zasedáni MěstV KSC v Ostravě referovali k přípravě voleb předseda MěstNV ing. j. Kempný, CSc., a o účelu materiálu předkládaném delegátům konference v měsíčním předstihu vedoucí tajemník MěstV KSC Alois Král. Diskuse k oběma bodům byla věcná, otevřenější než obvykle. Od tezí volebního programu vyžadovali členové pléna větší konkrétnost, otevřené odůvodnění, proč se některé dílčí záměry neuskutečnily, i když oceňovali koncepční záměr tezí, který má sloužit ke konkrétním připomínkám jednotlivých obvodů města a z na Jejích základě teprve ke zpracování volebního programu. Na přípravě městské konference se poprvé podílí tak veliký aktív komunistů a v tak velikém časovém předstihu. Odpovídá to však skutečností, že do popředí zájmu jasně vystupují otázky vnitrostranického života. V diskusí se nejednou ozvaly hlasy 1 po náročnějším a kritičtějším hodnocení činnosti městské organizace. Nejednou se však ozvalo 1 ocenění otevřenosti plenárního zasedání, které je současně příslibem 1 pro jednání samotné městské konference. 60 LET OSTRAVSKÉ Přírodovědecké společnosti V minulých dnech tomu bylo 60 let, co byla v Ostravě založena Přírodovědecká společnost. Založilo ji 26 členů, z nichž bylo 19 učitelů a profesorů v čele s Janem Kranlehem, profesorem učitelského ústavu ve Slezské Ostravě. V krátké době z ní vyrostla pokroková Instituce, šířící v Ostravě české snahy po přírodovědném poznání mezi mladou inteligencí. Praví dělné přednáškové večery s předními českými odborníky byly průkopnickým činem ve městě s převahou předválečné německé tochnokracie. Snahy o regionální přírodovědný výzkum, realizování ediční činnosti založením Sborníku Přírodovědecké společnosti v r. 1921, zřízení meteorologické pozorovací stanice v Ostravě-Hrušově, přírodovědecká filmová představení pro dospělé l mládež, marné snahy o zřízení botanické zahrady — to je jen část poválečné náplně Krantchovy koncepce činnosti Přírodovědecké společnosti. Prof. J. Kranich byl také nadšeným propagátorem radiofonie na Ostravsku, horlivým zastáncem zřízení přírodovědeckého oddělení ostravského muzea, redaktorem významného komplexního .díla „Monografie OKR". Prof. Vilém Zavadil, lng. dr. Václav Šusta, zvláště pak prof. Jindřich lodička dovedli udržet Přírodovědeckou společnost 1 po Kranichově smrti v r. 1932. Mnohé z toho je zpola zapomenuto — ke škodě nejmladší generace. Elán a nadšení byly jistě motivovány tím, co Společnost udržovalo: prací pro příští generací. Nemůžeme se, přirozeně, vrátit ke struktuře spolkového života např. let třicátých. Nic však nebrání mladým zájemcům o přírodní vědy navštěvovat pravidelné přednášky Přírodovědecké společností, přičleněné dnes k městskému muzeu v Ostravě. Společnost nezanikla, má několik specializovaných sekcí a poctivě slouží po 60 letech 1 dnes. Těch mladých Je v ní však poskrovnu. Dr. VLADIMÍR KROUTILlK, městské muzeum v Ostravě §EüüSü Abonenti na lince č. 7 Sedmička měla odjezd z Hra nečníku 0.02 hod. Muž, který seděl vzadu ve voze, přišel na přední plošinu. „Proč už nejedeme? Už Jsme měli být pryč, Je 0.03.“ „Máme svůj grafikon,“ odsekla průvodčí. Grafikon Je podobné slovo jako „intermultiarcisuperextraunlkátnl“, jak se zpívá v té písničce. Muž, takto odgrafikonován, se vrátil na své místo. Ve voze seděli Ještě dva: muž a žena. Sem tam prohodili mezi sebou slovo. Odkudsi ze tmy Ještě dobíhali dva mladí lidé. „Dělejte, dělejte,“ poháněla je průvodčí. „Tamhle tomu pánovi — ukázala rukou do vozu — Jde o minutu." Dva výrostci chviličku okolkovall na plošině. Jako by hledali, čeho se chopit. Pak jejich pohled padl na pána ve voze, kterému šlo o minutu. Mrkli na sebe a šil rovnou k němu. Aniž se s ním o něčem dohadovali, začali ho mlátit. Hlava nehlava. Byl tak překvapený, že se ani nebránil. Za Jeho zády se začalo sypat sklo okenních tabulek. Obě vyděšená děvčata, průvodčí 1 řidička vozu, se na to nerozhodně dívala z přední plošiny a nevěděla, jak zakročit. Mladá žena, které seděla uvnitř, na to hleděla Jako fascinovaná. Jenom Její společník měl tolik zmužilostí, že vstoupil mezi bijce a Jejich oběť a odtrhl je od sebe. Jednoho z bijců chytil za límec, druhý se vyškubl a rozběhl se do tmy. V tom okamžiku přistupoval příslušník VB v uniformě. Rozhlédl se a, okamžitě věděl, na čem je. „Jadtel A cestou nezastavujte. Zajeďte až před kancelář DPMOI“ Stalo se, a tak byl aspoň Jeden z pachatelů zjištěn. Přepadený pán, kterému šlo o minutu, byl po tomto výprasku několik týdnů neschopen práce. A dopadený útočník Jiří Mlchna se dostal před trestní senát okresního soudu. Prokurátor ho obžaloval pro výtržnost (§ 202), ublížení na zdraví (§ 221, odst. 1), a také pro krádež (§ 247). Ukázalo se totiž, že Michna nikde nepracuje, že se živi sběrem šrotu na haldě, že byl už dvakrát trestán a že žije v dosti neurovnaných rodinných poměrech. Své manželce ukradl mixér s mlýnkem na kávu v hodnotě 500 Kčs a prodal jej za stovku nahodilému kolemjdoucímu, aby měl na pijí- Před soudem prohlásil, že svého kumpána nezná, že se náhodou setkali v hospodě. Není to asi pravda. Veřejné bezpečnosti se podařilo dopadnout 1 tohoto kumpána, 1 když mnohem později. V těchto dnech začíná proti němu trestní stihání, „Takovou rvačku jsem ještě nikdy neviděla,“ prohlásila svědkyně, která tehdy seděla ve voze linky Číslo 7. „Bylo to jako v americké kovbojce!“ Menší zážitek to však byl pro obžalovaného Jiřího Mlchnu. Svědecké výpovědí prokázaly Jeho trestnou činnost, posudky z pracovišť byly z těch nejhorších. Na šachtě bulal, vyhodili ho. Ve VŽKG s ním nechtěli ani mluvit. Prý kvůli ekzému, říkal. A tak musel přijmout trest 8 měsíců nepodmíněného odnětí svobody. V nápravně výchovném zařízení mu bude jistě práce přidělena. Má také nač vydělávat: přepadenému musí zaplatit bolestné, ušlý výdělek a poškozený oděv ve výši 1071 Kčs, své manželce 500 Kčs za ukra děný mixér a Dopravnímu podniku města Ostravy 112,51 Kčs za rozbité okenní tabule (jš) Šfastné vykročení s hosty Bez fanfár, bez velké reklamy a díky tehdejšímu obstojnému mrazu, jen s hrstkou nejvěrnějších příznivců fotografie skutečně vhodně začala nnvý rok v ostravské Fotochemě výstava brněnské skupiny NIPP. Pět fotografů skupiny spojuje společný cíl — přispět k uplatnění dobré výtvarné fotografie. A navíc snaha udělat to netradičně. U všech autorů lze rozlišit osobitý přístup k fotografií, rozdílnost námětu i názoru. „Rozdrobený čas“ O. Pernici, přecházející z odkryté roviny chladu současného světa místy až k recesi, je doplňován zejména myšlenkově „Světem smutku a radosti“ M. Baina- Kulturní zojimovosti VÝSTAVA GRAFIKY Oldřicha Fiedlera bude otevřena dnes v 18 hod. v Klubu pracujících města Frenštátu p. R. O ŽIVOTNÍM STYLU, módě a anglické mládeži se bude diskutovat dnes od 19.30 hod. v Kulturním domě P. Bezruče v Havířově. Diskusní večer pořádá Anglický klub. ra a pomocí několika výborných fotografii Z. Kubeše (Quo vadíš) s úspěchem nastavuje zrcadlo smyslu dnešního života. Soubor K. Veverky je sám o sobě jen svědectvím autorova pokusu vyzkoušet nosnost obrazu vzniklého formální modifikací všední skutečnosti. V souvislostech celé výstavy však tvoří jistý protipól suverénně podaným záběrům „od vody“ R. Plška, v nichž je daná realita mnohdy formována obsahově (Muž s prakem). Přes několik závěrů, na nichž je patrna jistá vykonstruovanost diktovaná nutností udržet sloh souboru, působí výstava celkově svěže, nekonvenčně a moderně. Výstava se řadí k těm nejlepším, které jsme v ostravské Fotochemě viděli, ale t k těm málo z nich, u nichž vlastní koncepce je součástí tvůrčího záměru. MILOŠ POLÁŠEK VIOLA C, poetický bar na ostravské Černé louce, uvede o únorových pondělcích čtyři nové přitažlivé pořady. Příští pondělí to budou Balady a sonety Roberta Davida — V. Nezvala „O lásko, velké umění!“, v dalších týdnech pak „Černá hodinka s Ch. Baudelierem“, Florianova „Tichá pošta“ a pásmo španělské poezie„ Jaká bolest mltl rád“. Z umělců se vystřídají S. Zidaro, A. Borovec, L. Eliáš, Z. Dřevojánek, E. Krenek, J. Lukešová, M. HÓIub, J. Netočný a V. Brázda. Genu rozhlasu pro posluchače Ostravské konzervatoře získal v lednu klarinetista Zdeněk Pukovec ze třídy prof. Zdeňka Horáka. Natočil v ostravském rozhlasovém studiu za doprovodu prof. Jana Marcola Weberovo „Concertino pro klarinet“ „Taneční preludia“a Witolda Lutoslaw- Snímek Milana Balnára z ostravské výského. (rgr) stavy brněnské skupiny NIPP I Z ostravského hudebního života Dvo symfonické orchestry Dva dny po sobě měla Ostrava možnost srovnat dva symfonické orchestry. Tím prvním byl ORCHESTR POSLUCHAČŮ KONZERVÁTORE, který doprovodil čtyři zajímavá absolventské výkony a samostatně provedl Dvořákova „Vodníka“. Potvrdilo se, co naznačil tento orchestr už v minulosti: že jeho vystoupení má zvláštní půvab mládí a v dirigentských rukou prof. J. Daniela se dokáže se svými úkply vyrovnat na pozoruhodné technické úrovni. Den nato opět J. DANIEL dirigoval STÁTNÍ FILHARMONII. Koncert byl zařazen do souvislosti se založením výboru Janáčkova hudebního roku n uvedl jej dr. I. Stolařfk projevem přibližujícím posluchačům jr / tatu Janáčkových tvůrčích snah. J. Daniel pak dokumentoval vývody dr. Stolařfka na původnf předehře k „Její pastorkyni“, kterou JANÄČEK z opery vypustil a nazval „ŽÁRLI VOST“. Předehra vyzněla dramaticky, v plné naléhavosti Janáčkova eruptlvntho výrazu o v jasné, přehledné formě. Janáčkův vliv na další generaci dosvědčil E. AXMAN svitou „Z BESKYD“. Tato neproblematická skladba dnes už sice příliš nevzrušuje, místy je až příliš klidná a zdlouhavá, nicméně příjemně se poslouchá a vhodně připomněla loůské osmdesňtiny skladatele, který svého času platit za významnou osobnost moravské hudby. Interpretace svity není složitým problémem Intelektuálním, proto také se dirigent soustředil spíš na její stránku ryze až naivně muzikální. Závěrem večera zazněla SUKOVÁ „POHÁDKA" z „Radúze a Mahuleny" se známým rozsáhlým partem sálových houslí, ve kterém exceloval tentokrát koncertní mistr B. POTYŠ. Dirigent nechtěl zřejmě v Sukově opojné romantice jen nechat bouřit city; tak např polková věta byla nápadná pokusem o samostatné tempová řešení, které ovšem, podle mého názoru, působila ještě poněkud nervfizně. Proti tomu u ostatních vět byla zřejmá stavební koncisnost a zvuková zřetelnost, byť v dynamice poněkud pastóznl. Orchestr hrál dobře a byl až nebezpečně dobrým partnerem sólistovi ZD. TYLŠAROVI z Česká filharmonie v PAUEROVĚ „KONCERTU PRO LESNÍ ROH“. Proč nebezpečně dobrým? Autor vložil hlavní myšlenkovou váhu skladby do orchestru, takže sám skladaíelský záměr příliš odpoutává pozornost od sólisty; natož, když orchestr hraje s takovou chuti jako v tamto případě ostravští til- I harmonici. Zd. Tylšer Je hráč kultivovaného tónu, ideálně kulatého, f hoz plechové rezonance, typický představitel nejlepších tradic české v školy hry na lesní roh. Opravdu škoda, že jeho nnhvhttvá technika ivukově zanikala v myšlenkově zatšžkanlm n- ' '-viním doprovodu a rovněž jeho kantiléna měla silnou kmk- -i v závažném f kontrapunktu houslové skupiny. ČESTMÍR GREGOR